Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(15.02.2015 13:23)František Němec napsal(a): [ -> ]Děkuji za osvětlení. Již mám do sbírky: SVS, APV, MSVV, ČSV, PSNV, MVO, ŠPV. Chybí mě VMS. Další se ještě jistě objeví.

Spousta zkratek je zde: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarske-zkratky
Ale ne všechny.

Některé příspěky jsou jak od Mládka.

VMS
http://www.varroamonitoring.cz/showArtic...p&key=help

= pokus nabídnout českým včelařům něco lepšího jak Zimní měl. Když jsme v tomto vlákně.

(15.02.2015 13:51)KaJi napsal(a): [ -> ]VMS = pokus nabídnout českým včelařům něco lepšího jak Zimní měl.

Jenže jak tyto výsledky hodnotit a na schůzi si blahopřát k úspěšnému léčení , když není SVS stanoveno jaký počet je k blahopřání a jaký už je zastrašujícím příkladem!

Jak je vyhodnotit? ....to je snad jasný- při Varidolu....čím míň tím líp - když vyřadíš spad z proletů, tak jsi +- na svých. Pokud si použiješ KM a na Vánoce KŠ....a spadne ti jich do konce února 300, tak víš,že to s tou s KM to nebylo to pravý....a pokud ti budou v dubnu padat 3VD denně...tak jsi to udělal blbě všecko.

Děkuji, děkuji má sbírka je nyní fenomenální, budu se to při nespavosti snažit naučit. Ale s tou pamětí to fenomenální neni, tak to bude s tím zapamatováním horší.

(15.02.2015 22:17)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]... Pokud si použiješ KM a na Vánoce KŠ....a spadne ti jich do konce února 300, tak víš,že to s tou s KM to nebylo to pravý....a pokud ti budou v dubnu padat 3VD denně...tak jsi to udělal blbě všecko.

Milane, vůbec nepočítáš s tichými přínosy na podzim a na jaře. Zrovna ten duben je klasický a podzim je podobný případ. Vždyť jsme to oba probírali v Brně na VMS.
Argumentace Pavla Holuba stran dubnových "přínosů" se tu už probírala mnohokrát a dokonce se odrazila i v nové verzi grafu v Zápisníku moderního včelaře.
Jiří

Já ani do toho nezapočítal ty pravděpodobný přínosy už při letošních proletech. Je to poměrně složitá záležitost. ...Teď už bez "smajlíků" Nejde jen o přirozený spad....to je to nejjednodušší. Do VMS patří i metody jiné....Ikdyž po dvou letech opravdu poctivého monitoringu - jsem si jistej, že bez toho bych letos měl 100% úhyn. Letos v Brně jsem při přednáškách i při soukromých rozhovorech dostal spoustu inspirace, jak pracovat s výslednýma informacema a i jak monitoring dál zkvalitňovat. Vysloveně téma hozizontálního přenosu během pozdního podzimu a časného jara nebo předjaří, a v zimě jako byla v loni, kdy včely byly aktivní i během ledna....a víš Jirko, že s tím mám jakous takous zkušenost, znehodnocují podzimní ošetření natolik, že to pak ve skutečnosti vypadá, jako by se neléčilo, bylo hodně zajímavé. Proto je třeba monitorovat už od časného jara, a tudíž se žádné podávání rukou nebo plácání po zádech za zvládnuté léčení, potažmo za "nulovou" měl, nekoná....bo neni čas. Ale naoplátku za tu neuvěřitelnou náročnost zase vím jak na tom včely jsou co se VD týká....a výsled měli je pro mě v podstatě nezajímavej, a pokud by ho nevyžadovala SVS k umožnění přesunů včel tak bych to dal jen na MVP. Ale co, když chtějí práci k ničemu navíc, tak proč ne?

No, pravdu díš, Milane.
Už jsme to tu ostatně probírali víckrát: není problém ty "brouky" spočítat, problém je v interpretaci spadu. A v ve vyhodnocení souvislostí.
Pavel Holub kdysi uváděl skokové navýšení spadu v dubnu, evidentně z vylupování kolabujících včelstev v okolí.
Já měl na podzim po několikanásobném a efektivním ošetření KM (VMS) neustálý přínos, po cca 6 týdnech znovu růst napadení - opakovaně. Zvlášť u silných a aktivních včelstev, která zjevně brousila po okolí až do zimy.
A jak jsem se pak divil těm stovkám, které padaly po vánoční KŠ ...
No - vlastně ani nedivil, věděl jsem, že si to tahají domů a navíc se furt plodovalo, takže u pozdních oddělků třeba ještě 15. prosince byli světlí roztoči na podložce.
Takže pro mne je jasný monitoring celoroční, dělám to už několik let. Akorát je to otázka té interpretace. A ta zase souvisí s řadou dalších věcí, včetně aktuálního stavu včelstva jako takového.
Jasně, stojí to spoustu času. Ale vyplatí se to.
P. S.: a ta nesmyslná měl mi můj systém ošetření až kolem zimního slunovratu prostě nabourává ...
Jiří

Ještě bych doplnil, že není zrovna lehké po podzimním ošetření v prosinci rozlišit spad po zásahu od sekundárního spadu. To včelaře někdy vyleká! Jinak souhlasím.

Ostatně to říkal Broněk Gruna v Brně, doufám, že ho budu parafrázovat správně, že jsme se díky zimní měli připravili o nejlepší čas k léčení, tedy v bezplodém období...což souvisí se spoustou příspěvků výše...

Všeho do času ...
Jiří

(15.02.2015 22:17)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Jak je vyhodnotit? ....to je snad jasný- při Varidolu....čím míň tím líp - když vyřadíš spad z proletů, tak jsi +- na svých. Pokud si použiješ KM a na Vánoce KŠ....a spadne ti jich do konce února 300, tak víš,že to s tou s KM to nebylo to pravý....a pokud ti budou v dubnu padat 3VD denně...tak jsi to udělal blbě všecko.

Možná se pletu a nejedná se o tebe, ale někdo zde uváděl (myslím, že jsi to byl ty), že měl problémy se včelstvy, které nevykazovaly nijaký kritický přirozený spad!

Taky jsem něco podobného pozoroval v zimě 2010, 2012, 2013 a tak už VMS nevěnuji tolik času a varoadna (kdyby mi jich nebylo líto) vyřadil a zavedl pevná dna!

Ty spady jsou dobrá trendová informace, kdyby taková vyhodnocení vycházela tak by to stálo za to tam zadávat.

Dneska by nám pomohl jen online monitoring kolapsů - ale co chtít po včelařích, kteří taky přijdou za léto dvakrát ke včelám. Vytáčet poprvé a podruhé. Ti to hlásí online až k na jaře příštího roku.

Jaromíre, já koukám, že si budu muset udělat čas a dopsat do VMS i ty oddělky....Tam se jasně vidí (a i u kmenových včelstev) jak došlo během týdne při horizontálním přenosu k navýšení na zhruba 15-20ti násobek oproti týdnu předcházejícímu.....a to už problém jasně ukazuje. Taky mám zdokumentovanou reinvazi VD během října a listopadu....a nejsou to zanedbatelná množství. Ano a měl jsem případ s "nepadáním" ale to nebylo v podzimu ale v květnu a to včelstvo jsem nakonec po 15.5. zrušil a celkový spad (foretických, a následně na odlíhlých včelách) byl něco okolo 5.500 ks.........a to všechno u jednoho včelstva v květnu......A to byl právě ten případ s reinvazí v časném jaru nebo o těch tichých přínosech, o kterých mluvil Jirka Matl v přísp. 526. Ale pokud opomenu tyto případy, kde se musím spolehnout na jiné postupy monitoringu, např. odvíčkování trubčího nebo i dělničího plodu, je pro mě monitoring přirozeného spadu hodně důležitý....dalo by se říct - srovnatelně jako ošetřování včel v době, kdy na 100% nemají zavíčkovaný plod.

Tak teda já se už začínám ztrácet, kdy čím jak. Prostě nafériovku začínám bejt zmatenej jak správně a KDY na toho šmejda zautočit...

Tak musím pochválit SVS.
Vzorky měli jsem poslal minulý týden v tubusech a ty v bublinkové obálce. Dnes e-mail s laboratorním protokolem.
Takže i bez ZO ČSV - naprostá pohoda a navíc mám dle veterinárního zákona ty výsledky - které jsem od ZO nikdy neviděl.

(05.02.2015 9:24)Malej Franta napsal(a): [ -> ]1986 - vydatné kvetení smrků - jakou to má prosím spojitost s Varroázou?
Děkuji

Pokud jsem vse dobre pochopil, tak smrk ma velmi jemny pyl. Takze vcely se "pocukrovaly" samy a diky tomu byl rozvoj populace klestika ve vcelstvech znacne omezeny.

Očištění krajiny
V našich klimatických podmínkách to umí smrk. V klimatických
podmínkách teplejších to jistě dokáže i jiná rostlina - musí do krajiny
dodávat dostatek prachového pylu po dobu alespoň 20ti dní. Včelaři,
kteří včelaří v rozsáhlých smrkových lesích to jistě viděli mnohokrát.
Viděli, ale nevědí, co viděli.
Smrk kvete v nadmořské výšce 600m koncem dubna a v květnu. Kvete
nepravidelně a ne každý rok kvetení dostatečně pyluje. V dobách
přebytku pylu se krajinou táhnou mračna žluté barvy. Včely, které
v těchto podmínkách pracují, vykazují v dobách podzimního léčení
zlomek spadu varoozy z roku minulého. Tento poznatek mně vedl
k použití práškového cukru.
Práškový cukr dokáže pyl smrku nahradit v plném rozsahu a dobu
použití si mohou včelaři stanovit sami. Pokud bychom v krajině
instalovali síť velkoplošných krmítek, nad kterými bychom rozprašovali
v době letu včel práškový cukr, nahradili bychom efekt kvetení smrku.
Tímto bychom ozdravili velké územní celky.

---

http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/pyl-ze-...ril-region

Tady je zrpava z roku 2006. Extremne silne kveteni jehlicnanu. Jsou tu pametnici z regionu, kteri by mohli poreferovat jak to korespondovalo s varroazou v tom roce?

Tak co? Používáte někdo Svítkovu metodu?
Já ano. Vyhodnocení po sezoně.

Sněžím.... Ale jinak než Na Homolce. http://www.lidovky.cz/cele-dopoledne-sne..._domov_ogo

Spadl nějaký?