Háčky na zavěšení rámků vypadají zajímavě, ale plastové rámky z plastovými mezistěnami na ně asi zavěsit nepůjde. Také pokud bude sestava tří či více úlů u sebe, tak by se musely věšet na zadní stranu a zhoršovaly by práci. Pro celoplastove rámky bude zřejmě nejjednodušší řešení mít s sebou jeden nástavek navíc a do něj rámky odkládat.
V reakci na příspěvěk níže od gora si musím posypat hlavu popelem. Nevím jak jsem koukal na fotografii a čím pak přemýšlel, ale plastové rámky pochopitelně pověsit jdou!!!
prosím ťa pozri si nejaké foto plastového rámika (rámiky od pána žáčka boli v Moderním včelárovi alebo
http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm)
každý rámik, či drevený alebo plastový musí mať "ouška", ináč by nemohol byť v úle, by sa prepadol do nástavku... a ked pozrieš foto ponúkaných háčikov tak sa rámik vešia za tie ušká...
ale máš pravdu v tom že je lepšie odkladať rámiky, bud do nástavku alebo rojnice, a nezabudni ich niečim prikriť
včieky ťa nebudú "otravovať", nebudú lákať iné včely a pod...
apropó
a prečo chceš silou mocou začať na plastových rámikoch ?
podla môjho skromného názoru včielky budú dosť nervôzne ked ich vysypeš do úla v ktorom budú len plastové medzistienky (aj ked povoskované)....
zahraniční výrobcovia (myslím že Nicot) doporučujú dávať striedavo jednu plastovú a jednu klasickú...
nápíš potom čo zistíš, ja používam len klasiku
(24.02.2011 11:18)1864 napsal(a): [ -> ]Háčky na zavěšení rámků vypadají zajímavě, ale plastové rámky z plastovými mezistěnami na ně asi zavěsit nepůjde. Také pokud bude sestava tří či více úlů u sebe, tak by se musely věšet na zadní stranu a zhoršovaly by práci. Pro celoplastove rámky bude zřejmě nejjednodušší řešení mít s sebou jeden nástavek navíc a do něj rámky odkládat.
koukni na toto:
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY93.html
aha
koukám, že to ukázal již Jirka Matl výše. TADY JE TO ALE Z JINÉHO ÚHLU
A zde je to jen z tyčoviny, zítra si to nechávám dělat. Já to znal dřív z plocháče ve vodorovném směru.
Přesně to samé jsem si nechal vyrobit u nás v práci od údržbářů loňské jako v domění, jak moc to budu používat při práci u včeliček. Inspiraci jsem našel v jednom videu na youtube.com, o tom že už to má JJindra jsem netušil.
Proč se mi to neosvědčilo? Protože mám většinu úlů jedné řadě. Ač se to nezdá musí být prostor mezi jednotlivými úly značný - zbytečně velký. Ohromnou výhodu to má při paletovém systému uspořádání včelnice (př. na jedné paletě čtyři úly), kdy máte vždy dostatek místa na boku úlu.
Na konci loňské sezóny jsem si držák upravil, abych ho mohl zavěsit do čela úlu. Pokud bude zájem moju zde zveřejnit foto.
Honza
Neptej se a zveřejňuj
.
Sice je to hezká kutilská pomůcka ale: - Nepřelézají včely na stěnu ůlu z přiléhajícího plástu? - Nehrozí nebezpečí ztráty přehlédnuté matky? Je to jen má vlastní zkušenost. Při práci v plodišti a to je pokud nepoužíváme mateří mřížku, po celé výšce úlu, se mi několikrát stalo, že jsem nalezl matku na zemi jak lezla pod úly, to v lepším případě. O včely člověk strach mít nemusí. Ty cestu domů najdou. Ale při otevření několika úlů stojících vedle sebe, odhadujte odkud nalezená matka pochází, pokud nemáte matky číslované. A ne vždy si odpadlé matky všimnete. Po ztrátě několika matek jsem se poslušně vrátil k odkládání vyjmutých plástů do prázdného nástavku položeném na otočeném víku, který se po skončení a uzavírání úlu snadno zkontroluje i s víkem. Ale proti gustu žádný dišputát. Nechci nikoho ovlivňovat. Svoji zkušenost nabízím ke zvážení, zda to za riziko ztrát matek stojí.
Matka je samozřejmě nepostradatelná a přijít o ni jen díky vlastní neopatrnosti je malér. Značené a ještě lépe číslované matky neskutečně práci ulehčují. I tak je vhodné používat odchytávají do clipu.
Ve spoustu věcech souhlasím s panem Křapkou.
Připojím ještě mé poznatky:
Pokud se na držák dá jeden plást včely na bočnice úlu tolik nelezou.
Co je cílem tohoto "zlepšováku"? Odebrání jednoho a více plástů a bezpečné odložení stranou. Za účelem, aby včelař měl dostatek prostoru (zamezení mačkání včel) při rozborce úlu. Plásty mohou být obsednuty, ale také nemusí.
Já jsem držák celou sezónu nepoužíval (úly těsně vedle sebe). Po rozebrání úlu krajní plást (neméně obsazen včelami) oklepu a opřu o bok úlu. Tím mám jistotu, že matka nená v trávě a zamezím tím i přítomnost včel v nohavicích
. Po provedeném zásah jej vrátím zpět. Defakto se bez něj obejdete.
Já jsem zastáncem minimalizace pracovních zásahů. Ve včelařině se držím teze: "
Cím míň toho s sebou neseš, tím toho míň ztratíš".
PS: stačí tahat kuřák, rozpěrák a smetáček. Jsou to pouze tři věci, ale pokaždé se dokáží během práce někam zašantročit
. Kolikrát nejsem schopnej pochopit jak se na dané místo dostali.
(21.02.2011 0:58)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Konstrukční řešení Optimálu je postavené na výhodě čtvercového nástavku. Tato výhoda je odvozena od té výhody, že kulové uskupení zimního hroznu včel je nejvýhodnější. S tím musí každý jen souhlasit.
To ale platí jen za předpokladu izotropního prostředí (pokud se teplo šíří všemi směry stejně). Plásty (orientované jedním směrem) tento předpoklad trochu komplikují.
(21.02.2011 0:58)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Za tohoto předpokladu by ale včelstvo obsahující čtvercový nástavek na jedenáct rámků muselo zimovat na deseti uličkách. S tím už souhlasit nelze.
Domnívám se také, že výhodnější je pro včely (spíše než 11-tý rámek) raději rámek o nějaký ten centimetr delší - lepší dostupnost zásob v kritičtějším období (toto mám odsledováno v několika spíše slabších včelstvech, silnější si poradí s ledasčím).
Také proto si vysvětluji to, že v NN Langstrothech se úspěšně včelaří i v drsných podmínkách vyšších poloh při zachování výhod nízkých nástavků. Výhodu delšího rámku popisuje v MV 1/2009 p. Žák. Rámek L2/3 zvolil jako nejvhodnější pro včely i včelaře a vložil nemalé prostředky do vývoje plastikářské formy na rámky právě této míry. Zkušený praktik by snad do nevhodného rozměru neinvestoval
(25.02.2011 12:46)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]Ve spoustu věcech souhlasím s panem Křapkou.
Připojím ještě mé poznatky:
Pokud se na držák dá jeden plást včely na bočnice úlu tolik nelezou.
Co je cílem tohoto "zlepšováku"? Odebrání jednoho a více plástů a bezpečné odložení stranou. Za účelem, aby včelař měl dostatek prostoru (zamezení mačkání včel) při rozborce úlu. Plásty mohou být obsednuty, ale také nemusí.
Ten držák jen z ocelového proutí je opravdu špatně, ale stačí ho vylepšit jednou bočnicí s vaničkou - ve tvaru přiléhajícího "L" k nástavku. Včely se s oblibou přimknou k desce a vanička zachytí ty, co náhodou spadnou.
(01.03.2011 21:36)LukasM napsal(a): [ -> ]... Domnívám se také, že výhodnější je pro včely (spíše než 11-tý rámek) raději rámek o nějaký ten centimetr delší - lepší dostupnost zásob v kritičtějším období ...
To je ono. Když jsem příspěvek připravoval, tak jsem to popsal. Protože byl ale příliš dlouhý, tak jsem ho zredukoval.
Deset delších rámků je pro zimování opravdu výhodnější, než jedenáct kratších. Při stejném množství dodaných zimních zásob je pro zimování výhodnější Langstroth. Proto je možné považovat za dostatečné dodání 18kg zásob. Je to dáno množstvím zásob dostupným při zimním sezení v jedné uličce. Při větším počtu rámků v nástavku a stejném množství dodaných zásob je tenčí vrstva zásob, které má včelstvo „nad hlavou“.V zimním období jsou platné je ty zásoby, které jsou v plástu, na kterém je vytvořen zimní hrozen. Do neobsazené uličky, byť plné sladiny se zimní hrozen nepřesune. Každý, kdo včelařil jednoprostorově v univerzálech, se s tím určitě setkal. Včelstvo uhynulo hladem, i když tam bylo několik rámků plných zásob. Ty byly ale v zimním období nedostupné. Obvykle takto dopadla ta nejsilnější včelstva. To se ale v Optimálu dá lehce vyřeší dodání většího množství zimních zásob. Dodává se asi o 3kg víc než u Langstrothu. Není to větší spotřebou, ale nutností zaplnit neobsazený jedenáctý rámek. Šlo by to u Optimálu vyřešit vložením rámkového krmítka. Pak by včelstvo zimovalo na deseti rámcích. Po nakrmení by po vyjmutí rámkového krmítka vznikl prostor pro fumigaci (nebo jiný způsob léčení) a následně také pro vložení stavebního rámku v předjaří.
O co jsem příspěvek ještě zkrátil, bylo porovnání rozteče rámků 37 a 39. U větší rozteče je větší pravděpodobnost, že včely začnou stavět jinak než na mezistěně. Je to kompenzováno tím, že trvá delší dobu, než zbytky košilek zaplní větší mezeru mezi plásty. Dílo je pak více odolné proti stárnutí. Rozdíly jsou ale natolik malé, že toto je spíš akademická diskuze než něco, co by mělo nějaký větší provozní význam.
(02.03.2011 9:38)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]O co jsem příspěvek ještě zkrátil, bylo porovnání rozteče rámků 37 a 39. U větší rozteče je větší pravděpodobnost, že včely začnou stavět jinak než na mezistěně. Je to kompenzováno tím, že trvá delší dobu, než zbytky košilek zaplní větší mezeru mezi plásty. Dílo je pak více odolné proti stárnutí. Rozdíly jsou ale natolik malé, že toto je spíš akademická diskuze než něco, co by mělo nějaký větší provozní význam.
Navážu na tu akademickou diskusi.
Mám u pár dvoprostorových úlů rozteče rámků 40mm (30mm horní loučka + 10mm mezerník).
Nikdy se mi zatím nestalo, že by včely začaly stavět jinde než na mezistěně.
Matce to ani nedělá prolblémy se zakladením.
Dokonce ani u stavebního rámku bez proužku mezistěny, když je vložen mezi dva vystavěné plásty, včely nezačnou stavět jinde než od horní loučky stavebního rámku.
Když je včelstvo velmi slabé, někdy to možná trvá matce déle, než přejde s kladením na další plást.
Prakticky se dá ale napsal, že ani rozteč 40mm není pro včely žádný problém.
Jsou to ale zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 28.
Je možné, že jinak by to mohlo být u NN.
Před časem jsem zkoušel rámečky s 44mm tlustou boční loučkou. Bylo to do medníku, kde bylo místo deseti jen osm rámků (44 x 8 = 352). Při použití mezistěny včely neochotně stavěly a nebyla výjimka, že stavěly mimo mezistěnu. Je to ale zase o 4mm víc. Možná, že je to zrovna za tou hranicí, co již včelám vadí. Řešil jsem to tak, že jsem vyříznul dílo z normálního rámku a vložil do tlustého. Včely ale hodně prostavovaly jednotlivá patra, tak jsem od používání tlustých rámků upustil. K tomu určitě přispělo použití standardních louček pro tlusté bočnice. 44 – 27 = 17. Zas ta včelí mezera. Také jsou určitě rozdíly mezi jednotlivými kmeny chovaných včel.
Dneska mi byly doručeny 3/4 rámky od Zelených. Překvapilo mě, že na horní ločce nebyla udělána drážka. Je to problém nebo se to u mojí velikosti nedělá (je to zbytečné)?
O tom, že by se u těchto rámků dělaly drážky nevím, na vsazování mezistěny bez drátků jsou asi moc velké. Mám ty samé rámky od Zelených a jsem s jejich výrobky naprosto spokojen. Pro další rozvoj ale začínám uvažovat o plastových rámcích s mezistěnou...jen musím mít peníze a znalosti pro rozjetí výroby své velikosti
Počítal jsem s drátováním, jen mě překvapilo, že tam ta drážka chybí. A nevíš ještě kolik kusů mezistěň na 3/4 velikost je do kila?
Nevím, ale spočítám ti to (mám doma ještě celý 3 kg balík).
V balíku jich je 52, takže 1 kg je cca 17 mezistěn.
(05.03.2011 15:04)Tomáš Král napsal(a): [ -> ]Počítal jsem s drátováním, jen mě překvapilo, že tam ta drážka chybí. A nevíš ještě kolik kusů mezistěň na 3/4 velikost je do kila?
To je přesně ta česká mentalita
věc, která dobře funguje ve světě přes 150 let, my ji musíme hned upravit k obrazu svému (
bohorovnému)
Takže teď loučky rámků lang mají různé výšky a šířky, s drážkou a bez, atd!!!
A co se týče počtu mezistěn do 1kg, tak nebuď línej projet net!
třeba tady:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelars...=mezisteny
Aby se mezistěna nekroutila, je potřeba aby byla připevněna k horní loučce. Nízké rámky se nedrátkují. Pokud se drátkuje, tak vodorovně. Při svislém drátkování se loučky prohnou a zvětší se tak mezera mezi jednotlivými patry. Důsledek je prostavování divočinou. Připevnění je možné provádět klasicky „studenou cestou“. V tomto případě má horní loučka výřez, do kterého se mezistěna přiklepne tenkou laťkou.
http://www.beesource.com/files/dadantfr.gif
Nebo se připevní „horkou cestou“. Pak se mezistěna vloží do drážky a zalije roztaveným voskem.
http://www.n-vcelari.cz/images/stories/s..._ramek.jpg
Oba způsoby jsou vyhovující.
Pokud rámek neumožní fixování mezistěny k horní loučce, je to chyba.
Přesunul jsem některé příspěvky do tématu
Leták.