Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Rojová nálada
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
(22.10.2011 14:42)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Tedy, loupící včelstva nenosí tyto roztoče pouze od kolabujících včelstev včelařů, ... nýbrž i od kolabujících rojů z přírody.

Ano, samozřejmě. Divoce žijící včelstva zvyšují zavčelení oblasti, a tím i úroveň přenosu VD. Teď jde o to, jak velký podíl má přenos VD od kolabujících rojů ve srovnání s přenosem od kolabujících chovaných včelstev. A ve srovnání s ostatními zdroji přenosu VD mimo kolaps: přirozenou migrací trubců, zalétáváním, "obyčejnou" loupeží...
A jak moc větší vliv na zahubení včelstva má přenos nepříbuzných roztočů na rozdíl od zahubení včelstva jeho "domácími" příbuznými VD.
A jaké procento rojů zahyne VD-přenositelným způsobem a jaké vyhladověním v bezletovém počasí či jinak.
Neumím to vyčíslit, abych věděl, zda rojením způsobuji okolí problém zanedbatelný nebo větší než malý. Dokud nemám varroatolerantní včely, pak zřejmě platí: žádné odlétlé roje = o něco méně problémů v oblasti, takže to myslím Architekt má vymyšlené dobře.



(22.10.2011 14:42)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]...že tito držitelé včelstev nám vlastně šlechtí svá včelstva na odolnost vůči roztoči VD. Avšak není tomu tak. Oni jsou ti, kteří svým laxním přístupem vlastně šlechtí roztoče na odolnost vůči používaným léčivům.

Tomu nerozumím. Proč tomu tak není a co je to vlastně laxní přístup? A jaký je ten mechanismus šlechtění?



(22.10.2011 14:42)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Avšak zkušenosti ze států, kde takovou direktivu nemají a tlumení roztoče VD ponechávají zcela na samotných včelařích říkají, že ani tato cesta není ta pravá ořechová.

V klimaticky srovnatelné Evropě si včelaři už zřejmě tím slzavým údolím prošli. Mnozí skončili, ostatní se s roztočem naučili tak či onak vyjít. Způsob toho vycházení s roztočem je jak kde a jak kdo - něco bych označil bez váhání za "fuj", z něčeho bychom se měli učit. Když se podívám po jejich časopisech a konferencích, tak se diskutují pesticidy, úbytek rozmanitosti pastvy, tance kolem GMO. Píše se pokroku toho kterého šlechtitlského programu na varroatoleranci, o normálních včelařských tématech. O VD, kolapsech a tak jsem toho moc nenašel. Řekl bych, že jsou dál než my.
Ivan Černý
Pane Křapko, rozumím vaší námitce a je v ní také část pravdy, ale zastal bych se názoru Ivana Černého. Já vidím situaci asi tak. Kdyby se neléčené včelstvo nevyrojilo, zahynulo by na přemnožení V.d. (příliš plodu, příliš veliké včelstvo). Když se vyrojí, do příští sezóny přežije jen ten roj. Další rok opět stejně. Tak nějak by při rozumném zavčelení začal přirozený vztah včely a parazita ve volné přírodě. Podle mého odhadu zůstane v původním včelstvu 80 až 90% roztočů ( 60 až 70% je na plodu, a sotva třetina z toho zbytku je na rojových včelách). To je můj odhad na základě nepřímých měření. Bylo by záslužné, kdyby někdo trochu napadenější včelstvo nechal vyrojit (kdo ty roje má v malíku, moje lítají pryč), chytil roj, sfumigoval ho a spočetl spad. Do původního včelstva dal vícekrát po sobě KM nebo 1x Gabon a také spočetl spad za 14 dnů.
Pokud se sníží populace roztoče 10x, bude včelstvo (nesmí být varroasenzitivní) permanentně prostřednictvím rojů přežívat (viz graf Dr. Martina). Samozřejmě, že tento způsob včelaření by byl pro včelaře méně produktivní.
Na celou záležitost z roji je třeba pohlížet z více stran.Kdy vlastně vzniká nebezpečí že si přitahnu něco domu.Především tehdy když sahnu po kdejakém roji od odkudkoli pak si zadělávám na problém.A není málo včelařů kteří dychtí po jakémkoli roji ať už z jakéhokoli důvodu.Včelstvo se támněř vždy nejdříve vyrojí na krátkou vzdálenost od svého původního bydliště z toho vyplívá že v případě kdy je roj na mé včelnici a nemám souseda včelaře tak ten roj je zřejmě z mého stanoviště a jeho nákazová situace určitě nebude horší než u včelstev ze stanoviště tady nevidím nejmenší důvod proč tento roj z naprostým klidem nezužitkovat.Problémem může být ponechaný prázdný úl do kterého už by se mi mohl nastěhovat cizí roj a přinést si něco sebou ale i tady je třebo pohlížet především na nákazovou situaci v okolí jiné je to tam kde v okolí desítek kilometrů je stejná či podobná nákazová situace pokud se nebudu týkat opravdu nebezpečných nákaz a jiné tam kde je za humny třeba mor a i taková hraniční oblast určitě někde může být.
Dalším problémem je sezoní včelař bordelář který včelaří převážně na rojích ale né vlastních jen těch které přilétli.Tam to funguje asi takto po vyzimování zbude tak třetina včelstev někdy ani ta né a během sezony se opět něco narojí někdy více někdy méně do prázdných úlů po včelstvech z jakéhokoli důvodu nepřeživších zimu .Jelikož je včelař bordelář tak se o včelstva příliš nestará jen jim vytočí co si přinesly a ponechá je osudu silná včelstva v podletí loupí po okolních včelařích a nanesou vše co zrovna tíží jejich zdravotní stav do loupeného včelstva a jelikož se k nim přidají i jiné včly tak ty to zase vesele roznášejí dále.No a slabá včelstva u včelaře bordeláře jsou naopk loupena a zase si z nich včely odnášejí vše co tam lze pobrat a protože takoví včelař se příliš nestará o nějaké léčení tak se mezitím stačí část včelstev vyrojit a pokud je ještě v silně zavčelené oblasti pak je každý prázdný úl potencionálním domovem a samozřejmě že si z původního domova přinášejíi zdravotní stav.A odrojené včelstvo než uhyne pokud uhyne tak je většinou vyloupeno .Tedy ať se děje na včelnici u bordeláře cokoli tak to není nic dobrého pro okolní včelaře.
Z toho vyplívá že pokud chce někdo řozšiřovat pomocí rojů ať už z jakéhokoli důvodu proč né pokud to bude činit z rojů vlastních či rojů jak se někde píše známého původu.A na závěr k rojení se dá dovést jakékoli včelstvo tedy i to které je takzvaně zaručeně nerojivé ,i když můj názor je že nerojivé včelstvo nexistuje a za určitých podmínek se vyrojí každé jen ten impuls je u každého včelstva jiný.
(18.10.2011 20:47)Jiří Šilhán napsal(a): [ -> ]Zajimavá diskuze. Jen tak pro zajímavost, jak by jste vy popsali tento rok. Rojivý, nerojivý, průměrný?
Na jaře jsem četl od pana Dvorského, že díky velkým změnám teplot na jaře se dá očekavát "rojivější" rok.

Já jsem dal včelkám dostatek prostoru a řekl bych, že je včas rozšiřoval. Včelstva se mě stejně vyrojila v poměru 3xjo a 2xne. Oproti okolním včelařům se mě (patrně díky velkému prostoru) rojili cca o měsíc později (okolo 21.6). Ale mám souseda se 30ti včelstvy, kterému se udajně nevyrojilo jediné včelstvo a nevylomil jedinný matečník.
PS: K rojení měli viditelně blíž včelstva s matkou neznámeho původu, než F1čky.

vloni jsem začínal se 4, letos se mi všechny vyrojily dvakrát, první 8.5.a postupně do konce května. poslední roj z jednoho ůlu už třetí byl v půlce srpna v průběhu krmení, mám langy 2/3 na vysočině měl jsem je v 5 nástavcích. někde jsem udělal chybu ale začínám tak chyb ještě nadělám plno
Roje jsem nějaké měl ale nebylo jich mnoho ono také uhlídat 70 včelstev je úkol nadlidský.Dělám ovšem vše proti rojení .U včelstev kde očekávám nějaký problém odebírám původní matku jako nutností se ukázalo původní matku uchovat a a vědět z jakého úlu je a proto z ní dělám oddělek v jakémsi předstihu a nahrazuji ji otevřeným matečníkem vyžaduje to ale jisté zkušennosti a je potřeba vše předem spočítat .Výhodou je že po tomto zákroku a následujících úkonech ve včelstvu pokud se vše trefí se už včelstvo většinou nemá snahu rojit.A ke všemu je ve včelstvu nová mladá matka.Ale jsou i jiné metody jen se vše musí dělat ve správnou dobu a né hasit stoh slámy když už hoří je taky pozdě.
Letos, stejně jako i ty minulé - asi tak od 2005 - nerojivý. Smile

2005 - prvně z nouze použito "moje" zebrování, později podle Wrighta, a pak neomezený prostor podobně jako http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Mezist...5#pid16145

Jenže ten protor není samospasitelný, míval jsem jej po mnoho let i předtím. Podle mě je třeba mít matky z nějakého chovu - to co se chová běžně a co jsem měl, občas nějaká dokupená matka, nebylo to pravé.
U mně prostě konec rojení začal vlastním chovem matek.

Pro mnohé zde je to asi k nevíře, ale já se přelarvování učil jako samouk, okolo to nikdo nedělal, a nyní bych je spočítal asi na jedné ruce.

Když jsem sháněl informace v okolí, tak jsem si i myslel, že mně to nechtějí naučit, že to tají. Smile

Pak jsem se po mnoha letech dozvěděl, že pár kilometrů ode mě byl taky jeden podivín, co měl dokonce i samodoma ins. přístroje. ALe tak nějak se o něm nemluvilo.

Takže to je druhá rada. V té době jsem začínal chov z ins. matky - není podmínka a pak to co jsem měl. A perfektně jsem viděl, že roje létají od původní směsi.
ALe ta ins. matka - to byla šťastná náhoda a vydělala na další matky,kterým jsem odpustil krátkou životnost. Není nutné nutně mít ins. matku. Prostě odchovat nejlépe 1,5násobek stavu a z oddělků si vybrat to nejlepší. Smile. I z té ins. máte lepší ahorší polovinu - ta druhá polovina je prostě z "ulice". A tam můžou být perly (třeba to co někde v některých podmínkách přežívá je leckdy zázrak odolnosti) i to druhé. A dodavatele matek si vybrat snad i podle metodiky chovatele - aby byla podobná - chovatel co selektuje v malém prostoru, v jiných klima.podmínkách -to nemusí být ono.

Spíš je asi důležitější, v jak moc "kvalitně" zatrubčené oblasti máte včely. Jestli okolo vás mají matky "co tam zůstane, to mám" nebo je tam nějaký výběr - tedy chov a jaký.
Toto téma je skoro na samostatné vlákno "velký úlový prostor"

Kaji - letos jsem včelám poskytl taky hodně prostoru. Oproti ostatním jsem byl snad vždy o nástavek napřed. Na jaře bylo vše úžasné. Včelstvo rostlo, vystavělo obrovské množství díla, plodovalo, ale narazil jsem na několik nesrovnalostí.
  • Do NN který byl úplně dole a kde bylo množství stavebních rámků včelstvo nešlo. Při převěšení rámku s plodem se situace trošku zlepšila, ale celkově tento prostor včely nelákal. Šli prostě pořád nahoru.
  • včelaření bez MM mě přineslo několik problémů. Plod rozházený po všech nástavcích, dost často trubčina. Mnoho rámků s pylem (skoro mě to přišlo půl na půl)
  • v tak velkém prostoru se taky hůř hledala matka. Navíc práce s nejvyším nástavkem kde byl med je o zničení zad. Nástavek měl dno ve výšce brady a tam už člověk nemá ideální páku. Včelaření fyzicky náročnější. I včely mě přišli agresivnější, ale to bylo asi stanovištěm.
Včelstva byly převážně s matkou nezn. původu a je dost možné, že tento stav jsem si způsobil sám přidáváním nástavků. Jen mě zajímá jestli jsi se s tím taky setkal. Nejvíce mě vadilo, že jsem musel hledat rámky s medem (kde bylo často pár zav. buněk trubčiny) a dávat pozor jestli tam není matka. S MM byla práce rychlejší a klidnější.
Zdravé nerojivé včelstvo neexistuje. V normálním snůškovém roce musí silné včelstvo dospět k takovým rozměrům, že k tomu dojde. Velký úlový prostor není spasení. Zebrování je pracné a také to není spasení. Přes to všechno je stále racionálnější najít matky a nadělat sběrné oddělky.
No, někdy se mi matka nepodaří najít a místo sběrného oddělku mám výborné včelstvo do snůšky - nechávám to být, a tam kde jsem ji sebral, si včely už udělaly skoro zavíčkovaný matečník. Tedy v době kdy to zjistím - jdu vylamovat matečníky, nebo jinak machrovat se směsným oddělkem.

Nejsem si jist, že by samotné oddělky stačily - tedy pokud je neprodávám, či nerozšiřuji, pak spojuji je a mám zase silná včelstva, sice s mladou matkou, atd. Při mém extenzívním způsobu mi to nevyhovuje, ale pokud má někdo čas tak může dojít k pěkným výsledkům. Já to mám jen z doslechu.

Ono je to u nás dané typem snůšky - pozdní.


Takže Jirko - ano. Mám takové potíže, hlavně u včel co přinesly málo. Pokud by byl blbý rok bez medovice, asi bych neměl med. Proto taky po zkušenostech z 2009?? chci mít asi půlku včelstev v dadantech. Tam se ta první a i malá snůška vytlačí do medníku. Ve velkém prostoru je to pak boj o jednotlivé plásty. Lecky zkrystalizované. Smile
Tahám pyl. desky tam a zpět, respektive je po vytočení dávám na stranu a dlěám z toho nástavky kterými rozšiřuji oddělky.

Zatím nemám moc NN, většinou L448*232 a tam ten problém je. ALe je to zase míň práce.

U L448*30 je to v kombinaci s NN a tam jde o jiný princip bez MM. Ale zatím jsme neměl moc NN, takže bez zkušeností.

U 448*30 mám část 12R, a tam to bude dle klasické metodiky, ale u 10R zkouším, že na jaře právě rozebruji a nahorudám hlavně mezistěny. Pak se tam při odběru oddělků podaří někdy i vytáhnout nějaký starý plást, zbylé straré ke kraji a včely pak zimují na světlém. Ten spodek tam zůstane do podzimu a pak jej s pláčem likviduji - je zanesen pylem. Tedy vysoké plné plodiště taky zvedám jen jednou na podzim To je takový mezistav, ke kterému jsem došel při přechodu na 12r Dadant. A možná se mi zalíbí a víc 12R N a den nebudu dělat. Kombinovaný způsob je asi ten jediný, jak mít v medníku "pořádek" bez MM. A nebo se snažit udržet matku dole plast. od Žáka - chci vyzkoušet. Tedy dole rotovat 3NN s plastem, oškrabávat a pod nimi jedn jako vchod a nad ním medníky. Ono to včelám přijde jako souvislá plocha.
A mít dole nevyužitý nástavek - to mně vyhovuje. Já mám ten spodní NN jako dno, volná stavby atd. Na rozdíl od Neradů nemám spec dno na rámky, ale běžný N - kde je u všch nových asmetricky umístěno očko 35mm. Dole jsou dvě nejnižší otevřena jako česna, ty horní se snažím zacpávat, i to by mělo udržet matku dole - kyslík.

A jinak - je to možná do jiného vlákna, mám pocit, že odsíření atd skutečně zvýšilo snůšku z medovice. Tady u nás začíná být pravidelná - a to mi ovliňuje metodiku. Když je snůška, tak i slaboši z jara donesou.
..prošel si tím při zkoušení Jirko určitě každý,navíc každé včelstvo je individualita sama o sobě a je třeba k tomu tak přistupovat...
Je pravda ,že letošní rok byl co do přidávání nastavků nadprůměrný,kdy nejlepší včely byli na 9N 3/4 L., některé na 8,7 a 6.
Bylo to dáno ideálním počasím od brzkého jara do odkvětu lípy.
O metu víš skočí včelař vlastním chovem matek,popř. hodně zlepší chov i pravidelný nákup kvalitního chov. materiálu( otev. nebo zral. matečníků)
Faktem je,že včely se u tenkost. úlu tlačí pod teplé víko,včelař může mít včelstvo v červnu i na 10 nástavcích, je ale otázkou kolik znich včely naplno obsednou a potřebují a kolik prázdných nástavků pod sebou mají zbytečně. ?!?
V chovu bez MM je vhodné mít rámky ,které obsahují i trochu trubčiny ve spodních nástavcích,jinak si matka může udělat výlet i do horních pater nástavku :)

To mohu potvrdit, nejde jen strčit včely do velkého úlu a mít po starostech.
Základem úspěchu jsou matky. ( momentálně mám potomky z Vú Liběchov - Singer, letos usazena insem. matka Vigor od p. Čermáka) Každý rok chovám a selektuji na vlastnosti. Nevyhovující brakuji. Oddělků i matek dělám vždy více, než potřebuji.
Rojové náladě předcházím preventivně, při ranném chovu matek obírám vč. o plást plodu a včel do sběrného odd. Jak jsou matečníky zralé, dělám oploz. vč. rozebráním sběr. odd.
Po rozkladení matiček obírám včelstva o další pl. pl. a včel na oddělky, popř. chovám další sérii matek - dle situace a plánu na daný rok.
Samozř. další faktor je dostatečně velký prostor - u mne splněno
A využití stavebního pudu - zaměstnám stavbou na st.r. (u kolegů mezistěnách), těch ale musí být dostatek, pokud bych dal třeba jen 2, tak to nic neznamená.
Včely musí mít co dělat, jak jsou v nečinosti, napadají je divné myšlenky Smile
Další věc stáří matek, starší M ( 2 - 3 roky) mají větší sklon k rojení.

Matky přes sezónu cíleně nehledám, přesto je vídám často - jsou značené.
Pokud chci M vyměnit, činím tak na jaře. Buď ji vyměním za M z přezimovaného (slibného) rezervního odd., nebo za matečník z ranného chovu. (nejisté vlastnosti)
Původní matku také většinou nechávám ve slabším odd. dá se využít v mnoha ohledech.

Stavba plástů je upřednostňována skutečně nejprve nahoře, později, když je nahoře hotovo staví i v dolních partiích, (ale musí k tomu být podmínky) V nejspodnějším n. to jde ztuha - je tam zima, proto vkládám st.n. jako 2. od spodu (když dávám st.n. i dolu)
Rojení je z 80% o genetice , pokud používáte rojové matky velká část včel se vyrojí. Využíváním rojových matek šlechtíte včely na rojivost.
Hele PSNV, to máš tak malou fantazii že musíš používat PSNV? To mi přijde stejně hloupé, jako kdyby tady někdo dikutoval pod nickem ČSV.

JInak máš asi pravdu, geny jsou podmínka nutná, nikoli ale postačující.
(23.10.2011 10:30)Jiří Šilhán napsal(a): [ -> ]Toto téma je skoro na samostatné vlákno "velký úlový prostor"

Kaji - letos jsem včelám poskytl taky hodně prostoru. Oproti ostatním jsem byl snad vždy o nástavek napřed. Na jaře bylo vše úžasné. Včelstvo rostlo, vystavělo obrovské množství díla, plodovalo, ale narazil jsem na několik nesrovnalostí.
  • Do NN který byl úplně dole a kde bylo množství stavebních rámků včelstvo nešlo. Při převěšení rámku s plodem se situace trošku zlepšila, ale celkově tento prostor včely nelákal. Šli prostě pořád nahoru.
  • včelaření bez MM mě přineslo několik problémů. Plod rozházený po všech nástavcích, dost často trubčina. Mnoho rámků s pylem (skoro mě to přišlo půl na půl)
  • v tak velkém prostoru se taky hůř hledala matka. Navíc práce s nejvyším nástavkem kde byl med je o zničení zad. Nástavek měl dno ve výšce brady a tam už člověk nemá ideální páku. Včelaření fyzicky náročnější. I včely mě přišli agresivnější, ale to bylo asi stanovištěm.
Včelstva byly převážně s matkou nezn. původu a je dost možné, že tento stav jsem si způsobil sám přidáváním nástavků. Jen mě zajímá jestli jsi se s tím taky setkal. Nejvíce mě vadilo, že jsem musel hledat rámky s medem (kde bylo často pár zav. buněk trubčiny) a dávat pozor jestli tam není matka. S MM byla práce rychlejší a klidnější.

Mám stejné zkušennosti včelstvo radši staví nahoru než dolů obzvláště u nízkých nástavků.Dolů spíše z donucení kdy ho tam tlačí med proto je lépe využívat stavbu dolů v období kdy je silná snůška to pak staví většinou všude kde se dá ovšem v té době lze mezistěny nandat kamkoli třeba i mezi plodové nástavky i to včely zvládnou.Co se týče včelaření bez mateří mřížky máš zřejmě všechny nástavky stejné velikosti a to ať již nízké či vysoké pak matka klade všude pak se musíš spoléhat jen na tlak medu nad plodem, jiné je to u kombinovaného včelaření kdy matka nerada klade do nízkého nástavku a včely ji to ani neulehčí většinou nízký nástavek(nutností uzavřené očko) nad vysokým je rychle zanášen sladinou a to i po vytočení dokonce není tak vyjímečné že jsou všechny zásoby v nízkých nástavcích a ve vysokých jen plod a pyl i na to je třeba brát ohled vyjímkou je slabé včelstvo to se pak matka odstěhuje do nejvyššího nástavku bez ohledu na jeho výšku.Nízký nástavek úplně dole by měl spíše sloužit jak nárazový .U vysokých nástavků je včelaření bez mřížky vždy problematické stačí si jen uvědomit co udělá matka pokud má možnost nějakým způsobem obejít mřížku ,určitě zaklade celý prostor nad ní.Samozřejmě že nic není 100%pravidlo a vyjímka se může ojevit.
V celém vláknu byla jen jediná stručná zmínka o LBV metodě. Máte s ní někdo zkušenosti?Huh
A hledat jste zkoušel?
Metoda chovu trubců - Metoda LBV
Dal jsem do vyhledavače LBV metoda a vyběhla témata Vyrojily se a Silná včelstva .. a dost. Díky za nasměrování
Chtěl bych se zeptat na vaše zkušenosti jak souvisí vznik rojové nálady s osluněním úlu. Něco bylo naznačeno zde a taky zde, tak by mě zajímalo zdali jsou to jen pověry, nebo je prokázána přímá úměrnost vzniku rojové nálady s osluněním úlu. Vzhledem k umístění mého úlu a vzhledem k tomu, že bych nerad honil roje po pražských střechách mě toto téma velmi zajímá. Také budu vděčný za každou radu jak vzniku rojové nálady v nezastíněném úlu předejít, popř. jak úl efektivně zastínit.
Na jednom hodně teplém a slunném stanovišti (s tenkostěnnými NN úly) jsem před lety natahoval nad úly maskovačku - dva roky po sobě, jeden rok jsem používal i horní česno. Pak mě to přestalo bavit, tak jsem toho nechal. Rozdíl v rojivosti jsem neshledal. Myslím, že při zvládnutí preventivních protirojových opatření to není zásadní problém.

Pokud bych chtěl na několika málo včelstvech udělat 100% protirojové opatření, šel bych cestou zavčas udělaného oddělku se starou matkou.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Referenční URL's