Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Rojová nálada
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Tak, právě jdu ze včel, našel jsem 4 matečníky, 3 byli v medníku a jeden ve druhém nástavku. Nebyly ovšem na spodní straně rámku jako před tím,ale uprostřed plástu! všechny (pokud jsem se dobře díval) bez vajíček. Jak je mi známo na plástu staví matečník pouze když chybí matka?? Tu jsem ovšem našel ve druhém nástavku, včetně čerstvě nakladených vajíček, takže matka je OK. tak těd sem z toho blázen uplně. v medníku se zatím vylíhl jeden plást, který už je zanesen sladinou. 3 čekají na vylíhnutí, první dva nástavky převážně zavíčkovaný plod, ve druhém dva plásty čerstvý plod+nějaký otevřený různé velikosti. krajní krycí rámky ze zadu úlu jsou prázdné, předposlední jsou z poloviny vystvěné s medem či pylem. krajní rámky ze předu jsou plné medu! tak co s tím ted? mám udělat oddělek? nebo matečníky vyškrábnout? Děkuju za radu
No ja vyřezal 20 matečniku a udelal oddelek a zda se, že je to rojeni přešlo Cool to byl ul kde se me sostala matka nahoru do medniku bud nejakou škvírou či nevim jak ...
tak na to že sem nemoch sehnat ani jeden roj tak teď když už mám plný úly tak mi během 3 dnů volali už kuli 6 rojum Big Grin... jestli někdo máte zájem dojet si na loučeň tak dejte vědět já je chytim a nechám je jestli někdo začíná nebo potřebuje včeli...
Škoda. Kdybys nebyl tak daleko, hned bych se rozjel, moje medná kráva stále zeje prázdnotou.
no jenom dneska mi volal starosta kvuli dvoum Smile
(14.05.2011 18:55)jacktenrek napsal(a): [ -> ]No ja vyřezal 20 matečniku a udelal oddelek a zda se, že je to rojeni přešlo Cool to byl ul kde se me sostala matka nahoru do medniku bud nejakou škvírou či nevim jak ...

"jack" neprešlo! Budú ticho tak 10-11 dní, kým nebudú zaviečkované prvé mater. bunky! Málokedy sa podarí odstrániť všetky mater. misky s vajíčkami, človek ich prehliadne a ak to spravíme dôkladne, včely aj tak začnú ošetrovať náhradné-nouzové MB.

Roj. nálada tak silný pud, že väčšina úľových včiel je na tento akt už dávnejšie pripravená (zdurené zakrpatené vaječníky), preto nechcú a ani nemôžu svoju šancu sa rozdeliť a sú trpezlivé aj keď pozdejšie ale vyroja sa. Včelstvo sa nerojí jedine vtedy, keď takémuto včelstvu odoberieme všetok plod, čo v preklade znamená, úplne ho rozbijeme a znášky sa od neho i tak nedočkáme. Anton
Tak jak jsem psal v nedeli druhej roj. Tak jak jste psal pane Turčáni v předchozím příspěvku (apropo jmeno už mám v profilu ) vyrojili se s toho kde bylo tech 20 matečniků.. Dneska jsem se dival do tech úlů odkud jse vyrojili a nenašel jsem v prvnim ani jeden a v druhem 3 ale v každém případě mrtve matečniky nejspíš zapíchla matka nová kterou jsem nenašel. Za jak dlouho mužu očekavat od nové matky že začne klast po odplodnění ? 14 dní ?
(18.10.2011 12:10)JKL napsal(a): [ -> ]Článek z 17.10.2011 na Brnovinky : Bez včel není života, říká mistr včelař Petr Vydra - odborník na med a včelí produkty

Citace:Stává se i dnes, že někomu ulétnout včely?

Jestli myslíte rojení, tak to se stává. Když učím, říkám: „Komu se rojí včely, je špatný včelař.“ Včely utíkají z důvodu, že s nimi včelař nedobře zachází, nelíbí se jim, jak připravuje a přizpůsobuje chod jejich života podle svých představ. Zachraňují se před tím, co člověk někdy páchá na přírodě. Včela je zde padesát milionů let a člověk jen několik tisíciletí. Včela tady byla mnohem dříve - abychom tady mohli vůbec žít. My teď včele chceme diktovat podmínky a to je zásadní chyba. Proto někteří včelaři včelaří podle přírody a tak, co nás včela naučila. Otíráme se od jejích pudů a postupujeme podle toho, jakým způsobem včela žila a žije.

A já jsem si myslel, že to je přirozený rozmnožovací pud. Sice se tam později o něm zmiňuje, ale jen tak jako na okraj.
Ještě se toho musím hodně učit.
Možná je to dáno tím, že u včel je rozmnožování a migrace (odchod z rodného hnízda, nebo jak to nazvat ) demonstrována stejným nebo velmi podobným vnějším projevem - rojením.
Jak to rozlišit?
Počtem matečníků, porojů, nebo velikostí roje či včelstva zbylého po vyrojení.
Dobou, kdy k rojení dochází?
Jak často je pro včely přirozené se rozmnožovat? Opravdu každý rok?
Je přirozenější rojení, nebo tichá výměna?
Jsou protirojová opatření potlačením rozmnožovacího pudu, nebo napravením něčeho, co by včelám dříve či později začalo vadit a vedlo by to k rojení?
Proto jsem psal, že se toho musím hodně učit.
Ale myslím, že laik z tohoto odstavce musí zákonitě pochopit, že včelař, kterému se rojí včely, je opravdu špatný. A to si myslím není dobré.
Copak je chovatel ovcí špatný, když má jehňata?
No já myslím,že pan včelař trochu přestřelil. Wink Ještě jsem v článku nepochopil to,že "...lidé mají pokřivená jablka z důvodu nedostatečného opylení"....Smile To slyším prvně.
(18.10.2011 13:23)PetrM napsal(a): [ -> ]Proto jsem psal, že se toho musím hodně učit.
Ale myslím, že laik z tohoto odstavce musí zákonitě pochopit, že včelař, kterému se rojí včely, je opravdu špatný. A to si myslím není dobré.
Copak je chovatel ovcí špatný, když má jehňata?

Napsal jsem pár otázek, které mě napadly a neznám na ně odpovědi. Pojďme je hledat. To tvrzení o špatném včelaři bych nebral tak přísně. Chápu jej tak, že když se někomu rok co rok vyrojí většina včelstev, asi to není úplně dobré, a chtělo by v chovu něco změnit.
Nesnažme se ale srovnávat včelaření s chovem jiných zvířat. Včelstvo se sice dá přirovnat k savci, ale pokud se takový savec rozmnoží přirozeným způsobem, budeme z něho mít menší užitek a jeho mládě nám nejspíš uteče (uletí). Plný užitek budeme mít, rozmnožíme-li jej jinak. a zase nám to srovnání skomírá - když uříznu králíkovi nohu a dám ji do vedlejšího kotce, nezískám tím 2 králíky.
Myslím, že to nemá smysl rozebírat. Jen jsem se podivil nad tím článkem.
Hlavně s ohledem na laickou veřejnost.
Nazvat někoho jen tak že je špatný včelař když se mu rojí včely je dost velká odvaha a nedivím se že to někoho pěkně nadzvedne.Ruku na srdce komu se čas od času nevyrojí včely?To by nás tu bylo těch špatných včelařůSmile
Zajimavá diskuze. Jen tak pro zajímavost, jak by jste vy popsali tento rok. Rojivý, nerojivý, průměrný?
Na jaře jsem četl od pana Dvorského, že díky velkým změnám teplot na jaře se dá očekavát "rojivější" rok.

Já jsem dal včelkám dostatek prostoru a řekl bych, že je včas rozšiřoval. Včelstva se mě stejně vyrojila v poměru 3xjo a 2xne. Oproti okolním včelařům se mě (patrně díky velkému prostoru) rojili cca o měsíc později (okolo 21.6). Ale mám souseda se 30ti včelstvy, kterému se udajně nevyrojilo jediné včelstvo a nevylomil jedinný matečník.
PS: K rojení měli viditelně blíž včelstva s matkou neznámeho původu, než F1čky.
(18.10.2011 20:47)Jiří Šilhán napsal(a): [ -> ]Já jsem dal včelkám dostatek prostoru a řekl bych, že je včas rozšiřoval.

Otázkou je, jaké vnější faktory předznamenávají rojivý či nerojivý rok. Možná, že letošní časné jaro s brzkou snůškou dalo včelám signál, že má šanci se vyrojit, postavit a dobře zazimovat. Kdož ví, to nevíme a neovlivníme.
Každopádně si můžeme příští jaro porovnat záznamy a rozšířit o trochu dřív a trochu více, zas abychom je nepodtrhli. Pak ještě třetí možnost. Když už jsou signály, okamžitě udělat oddělek i za cenu toho, že si matku narazí z nouzáku je-li to brzy a F1 ještě nejsou k mání, a na podzim zase spojit nebo dodat matku šlechtěnou a rozšířit tak počty.
Ovšem, a to považuji za nejdůležitější, poznat VČAS, kdy se včelstvo k rojení začalo chystat. A poznat takové signály by nás mohli naučit právě Ti včelaři, kteří to umí a kterým se nerojí. Tak tohle adresuji právě jim.
A tu je mi, Karle, velkou inspirací zebrování. Tedy zatím jen teoreticky co metoda, docela bych to někdy s někým v té věci zkušeným v zádech v praxi sledoval.
Chce to asi doladit všechny aspekty. Mě se prvně vyrojilo včelstvo z nejstarší matkou (neznámeho původu). Pak snad měsíc nic a na konci léta její dcera a F1čka. Vše to bylo na jednom stanovišti, kde jim mohl vadit větší poryv větru, či jiný aspekt.
Uvidíme příští rok. Rozšiřoval jsem a tak snad bude víc zkušeností a mteriálu ze kterého čerpat.
Asi je potřeba neopomenout žádný z faktorů (úlový prostor, stanoviště, matka, stavba díla atd.), a pak to jde, uvdíme za půl roku jak to půjde Wink
(22.10.2011 10:12)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Myslím si však, že rozmnožování včelstev roji je za současné situace napadení roztočem VD nevhodné. Docela stačí námi nezvládnuté rojové nálady u některých včelstev.

Souhlasím. Ale já hodlám mít rojové stanoviště přímo pod mým oknem a jsem tu furt.. Takže až tady nalovím dostatek rad, jak vycítit včas rojovou náladu, tak si, jako ti staříci pokuřující na včelnici z košnic, sednu před úl s doutníčkem, budu čekat a odlovím si je. V rojáku je nechám vychladnout, přitopím jim Varidolem nebo KM a po dvou dnech je "čisté jako slovo boží" nasypu do nového úlu a nechám stavět. Tedy taková je alespoň moje představa. Wink
(22.10.2011 10:12)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Jsem toho mínění, že roje, zejména roje zalétlé, jsou zcela reálným zdrojem šíření a nechtěným zvyšováním kvality tohoto proklínaného parazita.

(22.10.2011 11:54)Ivan Černý napsal(a): [ -> ]A naopak, rojení je přirozený ozdravovací mechnismus včelstva. To ukazují i u nás divoce žijící včelstva, která úspěně přežívají více let.
Myslím, že mnohem větší efek na zvyšování kvality VD (tedy heterózní efekt) mají podletní loupeže kolabujících včelstev, kdy se roztočů proti době rojení přenese nesrovnatelně více a do více cílových včelstev.
A taky naše trvalé šlechtění VD na odolnost vůči léčivům.

Otvírám tedy soudek příslušnáho tématu a zkusím vysvětlit svůj názor o nebezpečí jež přinášejí zalétlé roje u roztoče VD. Dovolte mi to poněkud rozvést. Je zcela nesporné, že rojení je mimo rozmnožování zcela přirozený ozdravný proces včelstva. Zcela jistě to tak funguje u bakteriálních onemocnění, houbových onemocněních i některých invazních nemocí. Zde dochází při založení nového hnízda k relativně samovolnému ozdravení. To ale neplatí v plné míře u včelstva napadeného roztočem VD. Toho si včely nesou s sebou do nového domova jako nechtěné věno. U naší včely medonosné neexistuje ozdravný proces jako u včelstev v zemi původu parazita. Takový zalétlý roj naší včely medonosné si žije vlastním životem "včelstva v přírodě" a rozchovává i roztoče VD. V případě, že dojde k jeho oslabení, je napadeno a vyloupeno včelstvem či včelstvy jinými a ta si spolu se zásobami a přeživšími včelami napadeného kolabujícího roje někde v dutém kmeni či nepoužívaném komíně..., donesou i patřičnou dávku "cizích" roztočů. Tito cizí roztoči jsou pro roztoče loupícího včelstva vítanou nepříbuzenskou posilou. Všiml jsem si, že roky, které označujeme jako roky se zvýšenou rojivostí včelstev doprovází i vyšší početní stavy roztočů VD v produkčních včelstvech v podletí. Letošní rok je též takovým. Tedy, loupící včelstva nenosí tyto roztoče pouze od kolabujících včelstev včelařů, kteří nedodržením metodiky nechtěně šlechtí roztoče na odolnost proti léčivům, nýbrž i od kolabujících rojů z přírody.

To jenom na vysvětlení proč se domnívám, že omezení rojení by mělo významný vliv na tlumení roztoče VD.

Roztoče v našich včelstvech je možné správnou zootechnikou a současnými prostředky k jeho tlumení zatím udržet na přijatelné míře. Bohužel, nedokážeme dosáhnout na roztoče u zalétlých rojů a též je velmi diskutabilní jeho tlumení u některých "držitelů" včelstev. Někdy můžeme číst i omluvné názory, že tito držitelé včelstev nám vlastně šlechtí svá včelstva na odolnost vůči roztoči VD. Avšak není tomu tak. Oni jsou ti, kteří svým laxním přístupem vlastně šlechtí roztoče na odolnost vůči používaným léčivům. Bohužel a musím to přiznat, že současná direktivní metodika tlumení roztoče VD působí zcela kontraproduktivně. Je příčinou, proč přežívají i chovné stanice stále odolnějšího roztoče VD u právě těchto držitelů včelstev a následně i u ostatních včelařů. Avšak zkušenosti ze států, kde takovou direktivu nemají a tlumení roztoče VD ponechávají zcela na samotných včelařích říkají, že ani tato cesta není ta pravá ořechová.
JK
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Referenční URL's