Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Rojová nálada
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Vznik rojové nálady nesouvisí z polohou úlu myšleno zastínění či nezastínění.U nezastíněných úlů spíše nutíme včely k velkému vydání energie při vytváření optimální teploty.Proto je lépe stavět úly na zastíněné místo další velkou výhodu oproti používaným úlům vidím v dnes využívaných vysokých podmetech.
Rojová nálada vzniká z několika příčin pokud to zjednoduším je nedostatatečná kapacita prostoru,snaha vyměnit matku a především dědičná vlastnost.
Než ve včelstvu vznikne tak se ve většině případů udá několik pospolitostí.Matka přestane mít prostor pro kladení zavíčkovaný plod převyšuje opečovávananý plod,silná snůška se převrací do snůšky slabší,včelstvo nemá práci začíná se nudit v pozdější době vylehává na česně to je právě faktor který může svádět k tomu že je včelám teplo tak se rojí ,samozřejmě že tento faktor může souviset i s větráním úlu a nemá s rojovou náladou tedy nic společného.
Poměrně často si včelař vyvolá rojovou náladu sám ato tím že odtrhne otevřený plod od ovládaného feromonového prostoru matkou stává se u převěšovaní plodovích plástů či rozdělení plodového tělesa čerstvě vystrojeným nástavkem.Takže vznik rojové nálady může být z několika příčin a někdy nás včelstvo překvapí a vyrojí se zdánlivě naprosto bez příčiny.Smile
Včera jsem byl na přednášce pana Sedláčka z Bučovic, hodně jsme tam probírali rojení Nejzajímavější akutní zamezení rojení bylo vytvoření přeletáku..., je třeba nad tím přemýšlet. Praktukujete přelétak někdo?
Na prerušenie RN pri narazených MB používam preleták s medzidnom na tom istom včelstve. V beznáškovom období tak vytvorím odloženec s mladou M. Po nabehnutí znášky mám túto časť včelstva k dispozícii a môžem ho spojiť s materským včelstvom, alebo si ho nechám ako náhradné včelstvo. Môže fungovať aj ako dvojmatečné. Je viac kombinácii ako rozdeliť včelstvo a treba si to vyskúšať. Najjednoduchšie je ponechať lietavkam dva prázdne N s MB a plodisko otočiť a vyložiť na medzidno. Pozor na zlé počasieExclamation, lietavky sa zalietajú na otočné N a RN pokračuje s celou parádouSmile
pan Gross,a tie matecniky ktore maju vcely v odlozenom N s matkou zlikviduju same alebo im musite pomoct?da sa to nejako percentualne zhodnotit,aspon priblizne?vdaka..
MB ostránia samé. Ak pretrváva bezznáškové obdobie, tak po zalietaní nových lietaviek - po týždni sa problém vracia. Hlavne pri včelstvách ktorým sa rojenie páči. Pri radikálnom rozdelení včelstva /rozdelenie plodiska/ už tento problém nevzniká, ale takéto rozdelenie nám včelstvo odpíše pre znášku. Úspešnosť tohto postupu odhadujem tak na 80%. Takýto preleták je vhodné použiť ak očakávame nástup znášky.
(04.02.2012 20:05)Josef Skala napsal(a): [ -> ]....
Poměrně často si včelař vyvolá rojovou náladu sám ato tím že odtrhne otevřený plod od ovládaného feromonového prostoru matkou stává se u převěšovaní plodovích plástů či rozdělení plodového tělesa čerstvě vystrojeným nástavkem.Takže vznik rojové nálady může být z několika příčin a někdy nás včelstvo překvapí a vyrojí se zdánlivě naprosto bez příčiny.Smile

Toto jsem v počátcích četl. To byly rady, že když se převěšují plásty do medníků, musí se následně zkontrolovat, aby se včely nevyrojily a podobně. Bylo to docela v rozporu s metodou chovu při matce nad mřížkou. To by se takové chovné včelstvo muselo vyrojit.Rozdělování plodového tělesa provádím a nemám pocit že by to způsobilo rojení. Naopak, někdy najdu v úle dvě matky, nebo plodová tělesa. Ale když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.
Karel, máš pravdu, ja Ťa len doplním o svoju skúsenosť. J. Skala môže mať pravdu v tom, že včelstvo sa pri takomto zásahu môže prísť do rojovej nálady (RN), ale nie preto, ale preto, že také včelstvo už dávno predtým bolo v stave latentnej RN. A potom môžeme robiť čo chceme, vyrojeniu nezabránime. Latentná-skrytá RN vo včelstve začína už vtedy, keď sa objavia vo včelstve na plodových plástoch objavia väčšie plochy otvoreného trúdieho plodu, RN sa stáva viditeľnou vtedy, keď matka položí prvé vajíčko do upravenej materskej misky.
Potom sa môže stať to, čo napísal J.K. pri preložení plodových plástov nad alebo pod plodové teleso, ale to sa môže stať len vtedy, keď včelár pri preložení plodu včelstvo neprekontroluje ešte pred takýmto zásahom.

Josef sa navyše odvoláva na "feromónový priestor" v zmysle, ak včely v priestore mimo plodového telesa nemajú dosť materského feromónu, vyvolá to stavbu materských buniek. Nesúhlasím, pretože materská látka sa vo včelstve nešíri vzduchom, ale odoberním z matky včelami a vzájomným si jej odovzdávaním, jednoducho včely zo všetkých kútov po je nedostatku sa sťahujú k matke, kde si ju naberú a tak dookola. Neviem či to robia všetky úľové včely, alebo len včely na to "určené". Anton
(05.02.2012 17:26)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Josef sa navyše odvoláva na "feromónový priestor" v zmysle, ak včely v priestore mimo plodového telesa nemajú dosť materského feromónu, vyvolá to stavbu materských buniek. Nesúhlasím, pretože materská látka sa vo včelstve nešíri vzduchom, ale odoberním z matky včelami a vzájomným si jej odovzdávaním, jednoducho včely zo všetkých kútov po je nedostatku sa sťahujú k matke, kde si ju naberú a tak dookola. Neviem či to robia všetky úľové včely, alebo len včely na to "určené". Anton

Dovolím si mírně nesouhlasit.A uvedu zdůvodnění příkladem.Kdyby byla 100% pravda že včely roznesou feromon po celém prostoru úlu,jak si potom vysvětlit že na přeloženém plodu nad mřížku včely poměrně často vystavý několik matečníků(proto také ty kontroly po převěšení a důraz pokud možno nepřekládat plod vhodný k tvorbě matečníků) určitě to ve všech případech pokud se tak stane není tím že již před přeložením vznikla ve včelstvu rojová nálada což samozřejmě nelze vyloučit.Pokud rozdělím plodové těleso celím nástavkem procento toho že budou na vhodném plodu odtrženém od matky naraženy matečníky ještě stoupne.U včelstva z mateří mřížkou bych mohl vzít samotnou mřížku jako faktor nahrávající k tvorbě matečníků v bezmatečném prostoru u vložení nástavku bez mateřské mřížky mezi plodové těleso zase samotný nástavek ,ale pokud by včely roznášely feromon v dostatečném množství do prostorů odtržených od matky tak je tento faktor bezpředmětný.Mím názrem je že matka musí prostor ovládat samotné obsazení prostoru včelami zřejmě nestčí a vyvolává pocit osiřelosti.
Samozřejmě že vylíhlá matka nad mřížkou nemusí být důvodem rojení ani to však nepovažuji za 100%zásadu.Ale opět otázka proč včelstvo nad mřížkou opečovává přidané matečníky když není v rojové náladě ,pokud přidám matečníky do prostoru k matce k matce tak budou z největší pravděpodobností zrušeny.
U včelaření bez mřížky je to ale úplně jiné tam je procento zrojení včelstva daleko vyšší,důvodem bývá obsazení přidaného nástavku matkou před vylíhnutím nové matky ,stará matka se tak přiblížila k matečníku a plodové těleso se opět spojilo.Ovšem co bych chtěl zdůraznit vše se může odehrávat úplně jinak.Nelze tedy mluvit o pravidle pouze o tom že i to se může stát.
Děkuji za vysvětlení, tedy podtrženo sečteno souvislost mezi polohou úlu myšleno zastínění či nezastínění a vznikem rojové nálady nebyla prokázána, tedy nějaké zastiňování mých úlů na střeše, pomocí sítí, či markýz nemá smyslu. Pokud úl zastíním tak akorát včelky budou mít více práce udržet v úlu požadovaných 35 C na druhou stranu, je otázka zdali více energie vydají na "ohřev" ve stínu, nebo na "klimatizování" na slunci. Spíše uvažuji o nějakém vylepšeném větrání, např. síťované stříšce.
V době o ktré se bavíme je zastínění velmi žádané právě při ochlazování vydá včelstvo hodně energie.Správné větrání je důležité v každé době.Je dobré včelám pokud to jde pomoci a není důvod je vystavovat extrémům i když víme že si dokážou s mnohým poradit.
OK nějaký baldachýn nad ten úl vymyslím. Mám vedle úlu teploměr tak vím kolik je veknu tedy to zastínění začne být aktuální až teploty polezou nad 30 C.
Já si myslím, že hledáte problémy, tam kde nejsou. Alespoň to platí pro zateplené úly . Takovou včelnici mám v průseku VN. Sluníčko je tam bez jakéhokoliv stínu. Přesto je to moje nejlepší včelnice. Včely tam jdou dobře samy od sebe, výnosy nejlepší a nejmenší problémy z roztočem. Naproti tomu čítankově dokonalé stanoviště je pravý opak! exp JV sluníčko jen do 13 oo a je ve všech ukazatelích nejhorší, dokonce uvažuji tak, že ho opustím. Letos jsem provedl Bond testy u všech včelstev a v průseku mi ze 33 včelstev uhynulo 5. na tom dalším mortalita 50%. Jinak si vzpomínám na diskuzi s projektantem chladařem, který tvrdil, že něco ochladit je investičně 3 x dražší než to vytopit. Zřejmě to platí i pro včely a hlavní důvod pro to, že podstatně silnější včelstva v úlech z masivu jen v nejlepších případech dosahují výnosů včelstvev v úlech zateplených. On totiž málokdo ví že tmavší povrch úlů se na přímém slunci dokáže rozpálit až na 70 st. Jenomže když včelař zateplené úly má tak má také smůlu. Není totiž moderní, světový, kompatibilní a ještě by se jistě další nesmysly daly najít. Zdraví R. Stonjek
Jsem toho názoru, že stavět sluneční clonu není šťastné řešení. Přijde vítr, spadne dolů ze střechy do ulice a malér je na světě. Myslím, že zde na fóru není nikdo, kdo by mohl opravdu z vlastní praxe poradit, neboť obdobné stanoviště - na rozpálené pražské střeše nemá nikdo. Jak pravil již Quido Sklenář, je třeba zkoušet a na své včelnici si ověřit. Na základě dosavadních informací o Tobě, to znamená, že máš cíl zhruba 4 úlů, doporučuji zakoupit 2 x zateplený úl a ještě jeden 1 x Langstroth. Zkus alespoň dvě sezóny včelařit v obou systémech co nejpodobněji, tzn.: stejné plemeno včely, ideálně 4 matky sestry; otevřeš-li na kontrolu jeden typ úlu, otevři i druhý, dej na zimu stejně zásob, stejně zastíněné místo, atd., ale pochopitelně na druhou stranu rozšiřuj a jednej dle aktuálního stavu v daném úlu. Pak uvidíš. A máš-li obavu, co budeš případně dělat s uteplenými úly, nevyjdou-li v testu lépe, čemuž nevěřím? Nu, pak na Státní veterinární správu do Suchdola to máš kousek, udělej rozbor na mor včelího plodu, (mne to letos stálo 512,- Kč i s poštovným), a já se tady přede všemi zavazuji, že ty úly od tebe odkoupím. Věř, že je v našich krajích mnoho včelařů co včelaří v zateplených úlech, jen o tom nikoho nepřesvědčují zde na fóru. Zdraví Z. Boháček
Myslím že už toto spíše patří do támatu volba stanoviště proto jen krátká reakce.Pokud budou mít včelstva dostatečné větrání poradí si s teplotou v úle i na pražské střeše ale dostanou pořádně zabrat.Lépe by bylo je umístit za nějaký kryt pokud by ta možnost byla který by je kryl přes největší vedra přeci jen rozpálená střecha je něco jiného jak frajplac na louce.Upřednostnil bych zateplený úl.Pokud bych včelařil jen na málo včelstvách umístil bych je do baterie která by sloužila v létě jako stínidlo a v zimě proti větrům.Jde o to co mi umožňuje střecha aby to bylo bezpečné.
Úvahy na téma jaký typ úlu jsem řešil pár let zpátky, už jsem se rozhodl pro Langstroth tak to s ním zkusím. Pravda je že jsem vždy řešil výhody/nevýhody nezateplených úlů z pohledu zimování, nějak mě nenapadlo se na to dívat z pohledu nadbytečného tepla v úlu. Otázkou je pokud mám vedle sebe zateplený a nezateplený úl, s otevřenými očky a síťovaným varroadnem jak velké budu pozorovat teplotní rozdíly uvnitř. To by se ale dalo asi ověřit snadnu, druhý pokus při kterém bych měl vedle sebe ty samé úly různých typů a sledoval je na rojivost by byl jistě zajímavý ale při statistickém vzorku jeden kus bych nějakých výsledků dosáhl za pár desetiletí. Tedy rád bych se vrátil k tématu a zeptal se zdali máte někdo nějaké důkazy, že zvýšená teplota v úle má přímý vliv na vznik rojové nálady.
Ahoj lidi....zajímalo by mě jak to dělají s potlačováním rojení velkochovatelé...Nebo jak to dělali pracovníci v Tachově, když měl každý pracovník nastarost až 300 včelstev. Mám teprve druhým rokem 6 včelstev, jsem ještě panic co nevytočil ani buňku medu Big Grin a nemám se od koho učit. Je dobré, když najdu ve včelstvu např. 2x za sebou (poprvé je odstraním) naražené matečníky, tam jeden nechat, podle chytré knížky odhadnout stráří, a těsně před vylíhnutím nové starou poslat do včelího nebe...? má tato metoda nějaký odborný název? (tipuju umělé rojení) Angel Rojení jsem ještě nezažil, jen jednu tichou výměnu.
Než matečníky uzavřou či těsně po tu starou s otevřeným plodem dej do oddělku, bylo by jí škoda, co když se nová matka ztratí. Včelky nanosí více medu, nemusíš dávat mateří mřížku a před předpokládaným zahájením plodování nové matky vytočíš, tedy s rezervou do 14ti dnů. Pokud se vydaří, máš více medu a včelstva dvě.
TomasoFernando napsal(a):zajímalo by mě jak to dělají s potlačováním rojení velkochovatelé

Pro velkochovatele jsou významným prodejním artiklem oddělky. A tvorba oddělků je zase jedním z velmi účinných protirojových opatření.
...to zní dobře Pavle, díky. Letos se mě nedostatek prostoru ještě netýká, chci si pořídit ještě 4 úly, ale trápí mě myšlenka jak to budu dělat příští rok, když mám jen jeden rojáček a nebudu třeba již více úlů chtít. Dělat oddělky a neničit starou matku zní dobře, ale musím je mít kam ubytovat. Můžu si pořídit rojáčků víc a na konci sezóny jo pospojovat...???
Dej dobrý pozor když ponecháš včelstvo vychovat si matku z rojového matečníku většinou tím celý proces nekončí a to ani v případě že jsi starou matku odebral následovat může roj ještě z neoplozenou matkou či poroje může se stát že ti pak ze včelstva a medu nezbude nic.Proto při ponechání matečníků velmi pečlivě prohlídní všechny prostory kde by mohl zůstat byť jen jeden nezavíčkovaný matečník a zavíčkované ponech tak dva kousky.Včelstvo v rojové náladě stavý matečníky různého stáří není nic nobvyklého že se líhne několik matek součastně a přitom včelstvo pečuje ještě o mladší matečníky ,pokud bys to trefit a prováděl prohlídku v době líhnutí klidně pochytáš třeba i deset matek nebo se ti budou líhnout pod rukama.Opravdu je lépe se snažit rojům předejít i když je to opravdu těžké.Big Grin
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Referenční URL's