Přesně tak, Josefe. ČSV není v roli zaměstnavatele, takže pokud nakládá s osobním údajem typu "zdravotní stav mých včel", tak k tomuto musí mít, dle mého názoru, vyslovený můj souhlas. Pokud by byly výsledky akce "Česká měl" se jmény včelařů veřejnou informací, tak co brání například výrobci nějakého VLP získat stejná data a použít je pro direct marketing a svůj osobní prospěch?
Dva roky jsem dával ČSV šanci napravit, z mého pohledu, nevyhovující stav.
Ne CSV Rudolfe, veterinarni ustav a system vyhodnoceni vzorku. Vysledek jde na objednatele, pokud je objednatel vcelar, ma dostat vysledek vcelar.Neexistuje povinnost odevzdavat vzorky cestou ZO. Pokud vzorky cestou ZO nekdo da, souhlasi s tim, ze cestou ZO dostane vysledky, podle mne.
Opet tohle vychazi z historicke skutecnosti, ze vzorky sly jenom prostrednictvim ZO. To dnes neplati.
Citace z odpovědi od SVS, č. j.: SVS/2019/029548, 3.4.2019: "...Mohu Vás tímto ubezpečit, že Státní veterinární správa nepředává výsledky zmíněných rozborů, které
jsou způsobilé být osobním údajem, Českému svazu včelařů či jinému subjektu, ať už se jedná o výsledky vyšetření na varroázu nebo mor včelího plodu v ochranných pásmech. Státní veterinární správa navenek prezentuje z této oblasti vždy sumarizovaná data a vyhodnocení vztažená na kraj či okres, a v oblasti nakládání s osobními údaji postupuje v souladu s platnou zákonnou úpravou.
S pozdravem
MVDr Zbyněk Semrád
ústřední ředitel
podepsáno elektronicky"
Konec citace
Rudolfe, to co jsi citoval je ale v rozporu s tim, co jako postup popisoval Josef.
Ono jeste taky je potreba k te citovane odpovedi znat, jak presne byl formulovany dotaz. A i pak je otazkou, jestli odpovidajici pochopil, na co je presne tazan. Obcas se stane nedorozumeni nebo i to, ze dotaz neni presne a spravne formulovan.
Z toho pan reditel zrejme usuzuje, ze pocet brouku neni osobni udaj,podobne jako pocet blech u psa, podlehajici GDPR.Ja ani "moji"vcelari s tim problem nemame, vsichni podepsali clenskou prihlasku a souhlas se zpracovanim osobnich udaju pro CIS. Koneckoncu udajum o poctu brouku neprikladam zadnou vahu.
(19.01.2021 14:03)JosPr napsal(a): [ -> ]Z toho pan reditel zrejme usuzuje, ze pocet brouku neni osobni udaj,podobne jako pocet blech u psa, podlehajici GDPR.Ja ani "moji"vcelari s tim problem nemame, vsichni podepsali clenskou prihlasku a souhlas se zpracovanim osobnich udaju pro CIS. Koneckoncu udajum o poctu brouku neprikladam zadnou vahu.
Josefe,
existuje vyjádření UOOÚ, identifikátor dokumentu: UOOUX00CY5JJ, Datum zaevidování: 11.12.2018 07:12:41, ve kterém je vyjádření, že výsledky zimních rozboru měli včel jsou "způsobilé být osobním údajem" .
Vi to pan reditel? Proc te tak trapi ten vysledek meli??? Myslim, ze jsi z toho dokumentu citoval, kdyz jsi zde vzorky a GDPR otevrel loni.
1) Je vědecky dokázáno, že systém "Česká měl" je v mnoha směrech nesmysl.
2) Systém "Česká měl" je potřeba zrušit a nahradit individuálním vyhodnocování měli od každého včelstva samotným včelařem. V tomto smyslu musí být i osvěta v rámci časopisu Včelařství.
3) Prostředky vynakládané na systém Česká měl" je potřeba dát na výzkum - nejraději do nezávislých VŠ škol, rozhodně ne do organizací se střetem zájmů.
Tak to by sis měl s panem ředitelem ujasnit. Souhlasím, že asi nepovažuje vyšetření měli za způsobilé být osobním údajem. A jak by sis to představoval u toho vyšetření na MVP, které také pan ředitel zmiňuje? Že by se vědělo, že je někde pozitivní stanoviště na úrovni kraje nebo okresu, ale nevědělo by se kde přesně a u koho??? Mohla by se o tom dozvědět dotčená ZO, nebo by to vědět neměla? Měla by se vůbec dozvědět, že se ocitla v ochranném pásmu? Je to osobní údaj chráněný GDPR?
(19.01.2021 13:12)tom.50 napsal(a): [ -> ]ve vč bylo už několik rámků plodu a nejsem debil abych si zničil zjara vč vyřezáním plodu.
(19.01.2021 11:36)tom.50 napsal(a): [ -> ]nějak si neumím pořád uvědomit, že se věci dají dělat i tak, jak se rozhodně nemá.
(19.01.2021 13:12)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jen jsem měl a mám za to, že moje zkušenosti můžou někomu pomoci.
Ještě jednou díky, nešlo mne o nějaké přesné data. To co jste mi odpověděl, tak tomu se říká něco jako včelařský životopis, nebo reference. On každý úspěch potřebuje nějakou omáčku která potvrdí nebo vyvrátí dojem z něčeho co druhý popisuje. A nějak mi to v haldě informací co tu zveřejňujete zkrátka nějak chybělo nebo jsem nebyl schopen si je poskládat.
Jako úsudek z toho co si myslíte a dojmů které ostatní projevují vůči Vám si myslím že stojí zato rozpitvávat takové situace chovatelů, kteří mají podobný úspěch jaký tu prezentujete. To vyptávání je taková základní věc a omlouvám se jestli je to nějak nepříjemné.
(19.01.2021 18:41)NitraM napsal(a): [ -> ]Tak to by sis měl s panem ředitelem ujasnit. Souhlasím, že asi nepovažuje vyšetření měli za způsobilé být osobním údajem. A jak by sis to představoval u toho vyšetření na MVP, které také pan ředitel zmiňuje? Že by se vědělo, že je někde pozitivní stanoviště na úrovni kraje nebo okresu, ale nevědělo by se kde přesně a u koho??? Mohla by se o tom dozvědět dotčená ZO, nebo by to vědět neměla? Měla by se vůbec dozvědět, že se ocitla v ochranném pásmu? Je to osobní údaj chráněný GDPR?
Divím se vám, že máte sílu diskutovat o nenormálnostech. Furt samá práva a zákony a paragrafy a osobní údaje (jednou se ze samých práv jednotlivců jako celek všichní po.erou).
Proč bych neměl vědět, že má někdo zamořená vč roztoči (takže se špatně stará)? Právě je nutné to vědět a je nutné smět veřejně říkat, že ti, co se starají nesprávně, pak ohrožují svým jednáním zdraví vč ostatních včelařů, kteří se starají dobře. A naopak, měly by se hledat účinné páky proti těm, kteří se o svá včelstva nestarají jak nejlíp to jde (jde to jiným v okolí, proč ne jemu?). Jenom tehdy by bylo zjišťování z měli nějak opodstatněné. Plné huby
individuálních práv jednotlivce a pak, když nějaký alternativec svoje včely zanedbá,
trpí kolektivně všichni kolem něj.
Pořád nějak zapomínáte, že osobní věcí je chov zavřených zvířat na vlastním pozemku.
Jenže včely využívají veřejný prostor. A ani u dobytka na vlastním pozemku to není úplně pravda, protože ze zavřených zanedbaných zvířat mohou nákazy roznášet třeba komáři.
Zajímavé je, že právě zažíváme, že lidi jsou buzerováni kvůli ... pandemii, všichni jsou plošně trestáni za něco, co nezavinili a jiní
zaviní šíření VD a přesto
mají práva na utajování údajů o zanedbanosti svých včelstev a celkový generální pardon?
Zacina celkem slusny ockovy prolet, rano jsem sebral mel, ted radim kolem ulu s hrablem,taje kam se clovek podiva. . Na slunicku 11,5 stupne. Teplomer nasroubovany na podstavec u ulu.
U nás zítra ZO sbírá měl od včelařů.
Neměl jsem sílu číst všechny příspěvky za posledních několik dní. Jsou tu dva nesmiřitelné tábory, jeden sběr a analýzu zimní měli adoruje, druhý naopak zatracuje. Nehodlám se k tomu vyjadřovat. Ale jen pro ty, kteří by si sami chtěli zkontrolovat, zda v měli mají kleštíky, než ji budou odevzdávat. V laboratoři se vzorky rozmíchají v jedné až několika deci oleje a nechá se to ustát, pak se spočítají kleštíci na hladině. Vzorek je pak na zahození.
Jsou i dva způsoby, jak vzorek nepoškodit. Zkušenější včelaři znají, někdo ze začátečníků možná ocení:
1) Vyfotografovat podložku mobilem/tabletem/fotoaparátem s velkým rozlišením, aby kleštík nebyl jeden čtvereček na prohlížené fotce. Pokud není měli silná vrstva a kleštíci nejsou už mělí zapadaní, dá se to hezky hodnotit při větším zvětšení na monitoru. Dobré je mít na podložce napsané číslo úlu, pak je identifikace úlu z fotky jasná hned. Blbé je to, venku, když je silný vítr.
2) Obsah z podložky nasypat do kelímku/ skleničky a pod. a zalít alkoholem. Buď denaturovaným lihem, může být i izopropanol - např. v čistících roztocích na mechanické díly v PC tiskárnách, nebo okena, pokud nebude vadit modrá barva. Dnes se dá použít vzhledem k dostupnosti nouzově i anticovid nebo nějaká desinfekce rukou (ale ne gelová! - je potřeba vyzkoušet, protože se do toho přidává glycerol a ten je mazlavý). Nalejete alkohol, promícháte lžičkou nebo tyčinkou, po ustálení odečtete počet kleštíků. Roztok slijete přes třeba kávovarový filtr nebo si sami filtr složíte - na něm pak měl usušíte. A přefiltrovaný alkohol můžete použít hned na další vzorek. Akorát se postupně barví od úlomků propolisu.
Pak se tu řešilo, že ne všichni roztoči plavou. Zkoušel jsem si s tím hrát a zjistil jsem, že se jedná o roztoče, kteří na sobě mají nalepený vosk. A to se stane tak, že vzorky měli byly vystaveny tlaku. Např. vzorky v pytlíku dáte do kapsy. Tak je zmáčknete, na některé roztoče se nalepí vosk a ten je pak stáhne při testu na dno.
S tím voskem, spíš propolisem to je pravda, ale stačí, aby byli roztoči ve vlhku a už neplavou. Živý roztoč nikdy neplave. Proto se musí vzorek dobře vysušit, pak 2x prohnat kartáčkem přes husté ocelové sítko a šup s tím do lihu.
Dělám vzorky po sobě aniž slívám a filtruji líh, musí se dobře míchat a nějakou dobu čekat. Referenční laboratoř musí filtrovat!
Sebrána měl na jednom stan od 25. Živých 25.
U 2 vč víc mrtvolek než asi 200, u dalších 4 vč víc mrtvolek než 50 a u zbytku jen velmi málo mrtvolek.
Mokro je u 2 vč s vysokým podmetem 65 mm - jeden je zateplený PS a druhý tenkostěnný, oba na SS. (TS je na tom letos ZATÍM líp)
U dalších pěti vč s PS ve stěnách je také mokro. Ve 3 úlech z extrud 30 mm je doslova hnojník! Navíc je ničí sýkorky. Zatím nejsou durch, ale moc nechybí. Poslední sezona, vyřadím je a už nikdy více.
Nejsušší jsou všechny úly ze smrku 20 mm. Úplně suché jako jiné roky není letos nic.
Vše bez oček a sejt ve dnech.
Takže teď máte výrazné rozdíly ve vlhkosti. Budu muset nakouknout a porovnat. Zítra asi už nebude na viku sníh, půjde to lépe. Měl také smetu na vyšetření. Předpokládám, že máte pod PS úly také nízká dna. Jaké máte v tuto dobu víka? Tepelná izolace nebo bez?
Ptám se, protože je mi divné, že nemám v PS úlech vlhko nebo, možná si to jen myslím. Asi to má nějaký důvod.
Pane Vochozko
Já mám v úlech s uteplením vždycky mokro, v extruďáku 30 mm fakt moc a i v létě. Zevnitř aby to nevykusovaly to mám matřené bílým latexem a na něm je dokonale vidět pavučinovitou černou plíseň. Myslím, že je to tím, že 30 mm je málo a nedýchá.
Dřevěné úly s PS hnijou.
Ano, všude mám plné dno bez sejta, mám ale tři poslední vysoká dna z minulosti (jedno na druhém stan) a mám je abych měl srovnání. Po všech stránkách jsou horší. Ale. Nějaké zbytky medu, upadlý a rozbitý zásobní plást, cokoliv se dá do toho podmetu dát včelám olízat, vyčistit v plastové vaničce od kuřecích stehen XXL balení a podobně. Med čeřím a sbírám nečistoty z hladiny a takhle se dají "vyčistit" od medu než to jde do vařáku. A hlavně vidím, že vč na nízkých dnech 18 mm jsou vždy lepší.
Víka mám celoplastová, atypy, jsou to vyřazené formy na betonové sloupové hlavice s vnitřním rozměrem
485 x 485. Vejde se do nich jen PS 20 mm aby byl přesah 10 mm a drželo to na tenkostěnném úle (465 x 465), uprostřed je jehlanovitá dutina nad PS asi 20 mm. Na robustních izolovaných úlech mám klasické dekly se slámou uvnitř (nebo s čím) po předcích a na tom položené lino.
Protože forem mám hodně, mám na krmení porázdné a kolem vánoc či přelomu roku dávám ty s PS 20 mm (extrud žerou méně mravenci). Na nástavku mám igelit (z Lidlu, co je s ním proložený paletový cukr - když ho prokoušou, dám nový, je zadarmo a hned). Když krmím, není tam ten igelit. Krmím pixlama Samla na 11 l s keramzitem (stačila by sláma), dávám ale jen 8 l, jinde vysvětluju proč.
Páč jsem bordelář, dneska jsem si všimnul, že někde jsou ještě krmicí nezateplená víka. Pod nimi ale igelit ležící na rámcích vždy je. Včelám to nezateplení nijak nevadí. Napravím to až kolem a po půlce února při zužování (komorování). Nevadí mi, když někde neplodují právě do toho zužování. Teprve při něm dohlídnu na zateplený strop.
Snad jsem na nic nezapomněl.