Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Je to nosema- bez skoro žiadnych špekulácii. Myslím ,že do jari ešte dosť oslabnú. Sú to tipické priznaky silnej nosemy, / po prvom silnejšom mraze včely na podložke/ často krát sa včely do jari nedožijú, postupne slabnú a na jar nemá kto ošetrovať prípadný plod. Čo s tým , neviem , zúžil by som ich nejakou prepážkou,a čakal čo sa bude diať. veľkú šancu im nedávam.

Treba otvoriť úľ a zistiť, či tam ešte nejaké včely sú. Tie spadnuté už nedokázali odletieť. Ak je to NA, tak by mali byť pokalené plásty a ak NC, to zistí len mikroskop.
Je tam už len hrstka včiel - syndrom unesených včiel.

Alberte a Honzo, diky ze uzitecne rady, ted sem si cetl neco o noseme jak na strankach ruzne na internetu tak i tady na foru a ty priznaky, tedy spis to co vidim, se dost shoduje s tim, co popisuji jini vcelari tady na foru.
jeste dodam, ze vcera ty vcely co sem vymet, jsem odnes domu, abych je vysusil a nezacaly hnit a chtel jsem je prohlidnout a treba i odeslat pro sichr na vystereni (jeste nez sem vecer psal sem na forum a dozvedel se od vas, je to je nejspis nosema). No a par tech skoro mrtvych vcel, nebo jestli to byly zive delnice ktere spadly pri vymetani do te hromadky, v teple na predsini "obzivlo" a asi jen dve vyletely smerem k svetlu na predsini, ostatnich nekolik se nejakym zpusobem dostalo z krabice na podlahu a po te podlaze se tak nejak matozne posouvaly, lezly, plahocily smerem ke svetlu, ale ani se nesnazily vzletnout.
ten matozny pohyb take nekteri vcelari popisovali jako pruvodni jev nosemy.
pockam az se trochu otepli a kolem poledne se pujdu do tech vcel podivat, co s nimi je a zkusim je zuzit a uvidim co bude dal.
ve vlakne o noseme nekteri radi vcelstvo utratit.
ted pres zimu by k rozsireni na jina vcelstva snad dojit nemelo. tak bych pockal, jestli to zvladnou nebo ne. pokud by to zvladly tak by to teoreticky melo byt odolne vcelstvo vhodne prp dalsi chov? nebo je to blba uvaha?

Není to blbá úvaha a jestli budou nebo nebudou vhodné pro další chov, rozhodněte při prohlídce po prvním jarním hromadném proletu.

Tomáš všetko je možné...
mňa ale zaujalo že práve toto jedno včelstvo si pred tým hromadným pádom premiestňoval na stanovišti...
treba ho skontrolovať...
...podľa môjho názoru ešte je tam dostatok včiel v chumáči, tie mŕtvolky môžu signalizovať aj to čo písali kolegovia ale tiež už môžu byť včely OK a v pohode do jari dožijú...

(12.12.2021 11:04)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Není to blbá úvaha a jestli budou nebo nebudou vhodné pro další chov, rozhodněte při prohlídce po prvním jarním hromadném proletu.

Špatná výživa tukovobílkovinového tělíska nebo stres v podletí a nebo v zimě. A nebo prostě došly zásoby. Nic víc vtom nevidím podle fotek.

Tyto dvě věty lze opět rozepsat do litanií na kterých leží úspěšné vyzimování.

Genetika v tom hraje roli, ale ne jak si někdo může myslet, genetika se totiž formuje nepřetržitě a pokud selže výživa, nepomůže ani ta nejgenetičtější výběrová včela, protože výběrem nastavený metabolismus, nemá šťávu.(palivo) Je to jako lít málo oktanů do nádrže sportovního vozu, prostě vyšší spotřeba a náhlá smrt motoru dřívějším opotřebením.

ja napíšem len jedno -nevhodné na chov. Ak náhodou včelstvo prežije, bude mať celoročné problémy a o rok je to tu zas vo vačšej či menšej miere. Nerobte si žiadne ilúzie,skôr by som to zobral tak ako to je.-proste daj si do,, kolonky,,či na úl, zaznamu - mínus,veľmi citlivé na nosemu či viry, ale predovšetkým prejavy sú na silne nosemat, včelstvo.

(12.12.2021 12:10)gupa napsal(a): [ -> ]

(12.12.2021 11:04)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Není to blbá úvaha a jestli budou nebo nebudou vhodné pro další chov, rozhodněte při prohlídce po prvním jarním hromadném proletu.

Špatná výživa tukovobílkovinového tělíska nebo stres v podletí a nebo v zimě. A nebo prostě došly zásoby. Nic víc vtom nevidím podle fotek.

Tyto dvě věty lze opět rozepsat do litanií na kterých leží úspěšné vyzimování.

Genetika v tom hraje roli, ale ne jak si někdo může myslet, genetika se totiž formuje nepřetržitě a pokud selže výživa, nepomůže ani ta nejgenetičtější výběrová včela, protože výběrem nastavený metabolismus, nemá šťávu.(palivo) Je to jako lít málo oktanů do nádrže sportovního vozu, prostě vyšší spotřeba a náhlá smrt motoru dřívějším opotřebením.

Já to beru tak, že všechna včelstva mají na včelnici stejné podmínky, stejně málo nebo stejně více kvalitní či nekvalitní potravy. Která na to nemají, jdou do autu. Nic jiného v tom není, než genetika.

(12.12.2021 17:14)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Já to beru tak, že všechna včelstva mají na včelnici stejné podmínky,...

Nemají stejné podmínky. Úplně jednoduchá selekce nejlepších včelstev je, když máš někde vzdálený zdroj razantní ochrany (postřik). Zažil jsem otravu tohoto typu a šlo pěkně vidět, že ikdyž vypadaly všechny včelstva stejně silné, otrávené hromádky létavek pod česny byly různé až nulové. Tz. že každé včelstvo je jiné, každá dělnice je jiná, matky na jednom stanovišti zpravidla nejsou přes kopírák. Myslet si že mám stejné podmínky u všech včelstev na stanovišti je tudíž irelevantní.(ztráta času)

Tomáši, kdy a jak jsi naposledy léčil?
Jinak pokud je ve včelstvu dobrá matka, tak i kdyby šly do jara na dvou uličkách, tak jsou schopné se po NA vzpamatovat bez následků.

pro Tomas K1, minulý rok jsem měl podobný problém, na přelomu ledna a února 3 včelstva během 10 dnů spady, asi 1/3 včel, zbytek pod víkem , hučely a neskutečný rej, rozebral jsem, zda tam není rejsek - nic, proštudoval chytré knihy - tam jsem našel jen nedostatek vzduchu ??? Všechny 3 jsem rozebral, zásoby dal pod víko, plásty obsazené včelami pod zásoby, u dvou včelstev to pomohlo, to třetí do týdne opět pod víkem, hukot a pobíhání a trvalo to, než se oteplilo u těchto i trochu nosemy, ale nic moc, zůstal z nich slabý oddělek, nechal jsem je,ale žádná sláva to nebyla, matku měnil oddělkem v září. Všechny tři silná včelstva, dvě na čtyřech, jedno na pěti Lang. 2/3, ty dvě se na jaře rozeběhly a nebyl problém. Letos v únoru to samé u jednoho včelstva jen spad byl mnohem větší, dal jsem je na jeden nástavek, obsadily čtyři rámky, dal do dílny a zatopil na 10 - 20 °C, včely se zklidnily a blba nenapadlo nic lepšího než je přeléčit KM, poslal jsem je do včelího nebe, nemyslící moula. Pokud máte možnost je dát do tepla, zkusil by jsem to, příčinu neznám, proč padne 1/3 a zbytek přežije, nevím, podle mne to není postupné, ale nárazové, možná dá někdo vysvětlení, já jej neznám.

tak jsem v neděli kontroloval všechna včelstva na tom stanovišti s tím velkým počtem mrtvolek (jižní čechy), protože jsem v sobotu dělal ošetření aerosolem.
z 15 včelstev (některé letošní oddělky s odchovanými matkami, některé moje vlastní roje, kromě jednoho cizího - viz. mé poslední příspěvky ve vlákně Čtení z podložek, zbytek kmenová včelstva) jsem našel jen u jednoho 7 kleštíků (letošní můj vlastní roj) a nebylo to toto včelstvo s tím velkým počtem mrtvolek. To mělo 0 kleštíků.

K Slavíkovu dotazzu jak jsem léčil - gabon, pak KM, pak 2x fumigace varidolem a nyní aerosol.

No ale podle doporučení a názorů co jste mi sem k tomu spadu mrtvolek napsali, jsem nejprve úl převážil digitální váhou na kufry asi 4x vždy jen přizvednutí jedné strany. Pokaždé vyšlo cca 26-27 kg, tj 52-54 kg za úl a včely a zásoby a rámky a dílo. Nedostatek zásob tedy podle mne není příčina. O tom jsem se následně přesvědčil nakonec i otevřením úlu, protože jsem chtěl zkontrolovat, zda a případně jak moc je úl pokálený. Po sejmutí víka mne překvapilo docela dost vysrážené vody, včel bylo asi v 9 uličkách také dost, horní loučky pokálené nebyly. Po vyjmutí 10. rámku se zásobami, který byl plný, jsem se podíval na další, také plné zásob a na 6. rámku od předu (mám teplou stavbu) jsem našel zavíčkovaný plod. Rámky 9-7 byly plné zásob. Rámek s plodem měl evidentně nezavíčkovavé zásoby kolem plodu, tak nevím, kdy se poslední plod vylíhl a zda ten, co je na plástu nyní zavíčkovaný, je ještě živý. Asi to ze zvědavosti zkontroluji nadcházející nebo další víkend. Další rámky jsem už nekontroloval, včely byly cekem naštvané.

Na jedné fotce je průhled shora na horní loučky spodního nástavku a je vidět, že včel je dost i v spodním nástavku.

Rámky, stěny úlu a ani plásty nijak pokálené nebyly co jsem viděl těch pár rámků v horním nástavku, do spodního jsem nelez, ale předpokládám, že pokud by měli nosemu / průjem, tak budou kálet tak nějak všude a ne jen někde v koutě.

Tento týden chci ty vymetené mrtvolky poslat na rozbor.

Podobá se to trochu tomu, co popisuje za zkušenost Jirka Jiras.

V každým případě uvidím při další kontrole, zda a kolik bude uhynulých včel na sítu. U všech ostatních 14 včelstev bylo na sítu mrtvolek popadaných pár. Nic mimořádného.

Tome, pokud jsi "fouknul" aerosol přímo na chumáč, tak to mohl být ten důvod velkého spadu. Šlo to ověřit, stačilo vzít pár včel a dát je na chvíli do tepla, pokud by se za pár minut probudily, tak byly podchlazený, právě kvůli tomu aerosolu, ale nesmí být mráz, to už budou mrtvé.

nene, ten vyšší spad jsem našel ještě před tím, než jsme do včel foukli aerosol. V sobotu ráno jsem šel kontrolovat polohy chomáčů a počty uliček podle spadané měli na podložce, protože jsem ty podložky potřeboval očistit před aplikací aerosolu. No a u tohoto včelstva jsem právě na podložce nenašel žádnou měl a to mě vedlo k tomu, že jsem se podíval do dna, abych zjistil, co se děje a tam viděl ten vyšší spad mrtvolek, jejichž vrstva zabránila propadu měli sítem ve dně na podložku.

A až po vymetení mrtvolek jsme aplikovali aerosol.

Já jsem je pak odnes domů do tepla, ale žádné se nerozehřály. Respektive z krabice vylezly a po předsíni a po kuchyni po podlaze lezlo celkem asi 6 včel, ale dost mátožně a nebyly chopné letět kromě jedné - ale to mohly být včely živé, které jsem při vymetání dna smětáčkem smetl a zamíchal mezi ty mtrvolky, na chvíli ztuhly a pak v teple se probraly. A jedna dokonce v posledním tažení tak hrabala nožičkama a ležela na boku, že to tak nějak odpovídalo popisům těch pžíznaků nosemy....ale při rozebrání horního nástavku jsem pokálené rámky ani dílo a ani stěny nástavku neviděl. Tak si počkám na to vyšetření.

Těch důvodů zvýšeného počtu mrtvých včel v tuto dobu na podložce může být víc
a nemusí se vždy jednat o nemoc, která by ohrožovala včelstvo. Může jít např. jen o to, že včelstvo nyní ploduje, nebo v podletí dlouho plodovalo. Některá včelstva to mají dané geneticky. S tím může souviset i nosema. Ale i nosema je v různé míře ve většině včelstev a nijak se navenek neprojevuje.
S pozdravem J.K.

(14.12.2021 1:17)TomasK1 napsal(a): [ -> ].. nebylo to toto včelstvo s tím velkým počtem mrtvolek. To mělo 0 kleštíků.

.. a na 6. rámku od předu (mám teplou stavbu) jsem našel zavíčkovaný plod.

...kdy se poslední plod vylíhl a zda ten, co je na plástu nyní zavíčkovaný, je ještě živý.

Tomáš po liečbe ktorú si popisoval by v podstate nemali byť včely premorené klieštikom a ak tam nejaký je tak je skrytý pod viečkami v plode preto ti padla 0..

Posledný plod sa asi nevyliahol keď je ešte na pláste...
Či si myslíš že "zachladol a uhynul "?
Prečo by sa to stalo keď je v úli plno včiel?
Ak si robil odložence/oddelky tak asi majú mladé matky a tie sa realizujú a kladú posledné vajíčka pri teplej jeseni aj v polovici novembra/listopadu. ..
Pokojne by si mohol nájsť posledný plod aj v iných oddelkoch...

ano, to byla nesmyslná úvaha s tím uhynulým plodem, když jej zahřívá hromada včel kolem. Ono i podle toho spadu měli/polohy chomáče byl ten plod v místě, kde je chomáč.
Toto včelstvo nebyl oddělek, ale vyrojený roj, tak myslím, že tam byla stará matka. Vím, že jsem se v podletí několkrát znažil ty matky v rojích a v oddělcích najít, abych si je označil a zkontroloval, jestli tam jsou ty staré (v rojích), ale nemohl jsem je najít, tak jsem to vzdal.

Vážil jsem ty vymetené uhynulé včely a vážily celkem 218 gramů. Vážil jsem i ze zvědavosti postupně 10,20, 30, 40....100 včel (mrtvolek) a skákalo to po 1g....tak mi to vychází, že těch uhynulých včel bylo 2180 plus ty, co jsem nevymet nebo spadly mimo krabici.

Tak je to hodně nebo málo? Vzhledem k těm ostatním 14 včelstvům na stanovišti je to hodně, ale jinak? Dnes jsem přes veterinární kliniku a sběrnou službu SVÚ poslal krabičku mrtvolek na rozbor a uvidíme co přijde.

---

Křepelka J. - děkuji za vysvětlení vyššího počtu mrtvolek, ale nevčelařím dlouho a nerozumím tomu, jak plodování nebo delší plodování v podletí může být přičnou nynějšího vyššího počtu mrtvých včel v tomto období. Můžu poprosit o dovysvětlení? Je to tím, že nynější mrtvé včely jsou z generace krátkověkých včel žijících těsně před prodlouženým líhnutím generace dlouhověkých včel? A protože na to, aby odletěly uhynout pryč z úlu je velká zima, tak uhynou v úle? Nebo si to vysvětluju špatně? Díky.

(15.12.2021 18:06)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Toto včelstvo nebyl oddělek, ale vyrojený roj, tak myslím, že tam byla stará matka.

tomáš ak to nebol prvoroj tak matka je mladá
a
často sa stáva že aj vyrojenú starú matku včely po usadení roja vymenia,
takže zasa mladá matka kladúca o život...

Zdravím- TomasK - pozrel by som spodný nastavok, konkretne aspoń tri stredové plásty či nie sú tam zalezené uhynuté včely-je dosť možné, že ti padla časť chumáča na nedostatok zásob v spodnom nastavku. takže to nemusí byť nosema ani viry , len... Treba pozrieť ten spodný a budeš v lepšom obraze...

Pokaždé, když včely plodují v nevhodnou dobu, tak slábnou. Ošetřováním plodu se včely vyčerpávají a dříve uhynou, z dlouhověkých se stávají krátkověké. V úle se zvyšuje vlhkost, což může mít negativní vliv na zdravotní stav včelstva. Jestliže silné včelstvo během zimy krátkodobě ploduje, nic se nestane. Když ploduje v zimě dlouhodobě, často se stává, že část včelstva zůstane na plodu a nepřesune se za zásobami a uhyne (podle fotografie to ale asi není tento případ). To bylo popisováno v předchozím příspěvku. Pokud včelstvo ploduje intenzivně v září nebo i v říjnu, včely které byly původně dlouhověké se stávají ošetřováním plodu krátkověkými a vylíhlé včely jsou také krátkověké. Pokud je zima, tak jich většinu najdeme na podložce.
Myslím si, že toto bude příčina zvýšeného počtu mrtvolek v podmetu.
S pozdravem J.K.