Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dalo to docela práci, ale nakonec jsem zjistil, že se dá nosema najít i z pokáleného plástu. V tomto případě bych vzorek zaslall přímo do Výzkumného ústavu včelařského v Dole. jejich web
Mají bezkonkurenční ceny za rozbor na nosemu 34 Kč. Nemuvě o tom, že je momentálně problematika nosemy hodně zajímá. Pokud je nejdříve kontaktuješ emailem a uvedeš pro ně důležité údaje - anamnézu, budeš mít rozbor zdarma.
Jen ještě malé upozornění. Když zasíláš vzorem plástu nebalit do plastu ani jiného neprodlišného obalu - zplesniví a težko se ze vzorku už něco zjišťuje. Doporučovali raději zabalit do několika vrstev novin a takto vložit do krabice.

Lukáš Bašta napsal(a):No spíš si počkám na roje spousta včelařů je nechce a já jim dám domov

S tím nápadem souhlasím a napíši Vám k němu svůj názor. Protože to ale nepatří do kontroly včel v zimě, příspěvek najdete v Rozšíření počtu včelstev

(22.02.2012 10:59)Jirka P napsal(a): [ -> ]Myslím, že aby někdo mohl alespoň teoreticky říct proč včelstvo uhynulo, chybí tam ty nejdůležitější fotky. Pohled z vrchu do zimujícího nástavku a pohled do chomáče na styl sezení. A taky popis sezení - kde. To že měli zásoby neznamená, že na ně automaticky dosáhnou. Důležitá je i velikost včelstva. V těch silných mrazech nemůže přežít hrst včel. Pokud jich je málo, jsou rychleji plné.... Souhlasím s tím, že vzduchu mohlo být víc. Důležití jsou hlodavci, proto se něco "ucpává" mřížkou. Tak jak jsou celý rok by měli být i v zimě. akorát bez myš a rejsků. Pravda je, že mnoho zkušených ucpává i bez mřížky.

Přišel jsem od včel 11 stupňů tepla ve stínu včelstva mají krásný prolet a to i záložní matky zimované na 3 rámcích 39x27,5 tedy není problém přezimovat i menší společenství jen musí mít přiměřený prostor a dostatek zásob.Zima spíše svědčila zimování na melicit'ozním medu včely měli možnos proletu již v lednu pamatuji kdy nevylétli od listopadu do konce března to už byl na melicitoze problém.Pokud šlo včelstvo z dostatkem zásob do zimy příčinu problému který se tu řeší bych hledal v minulosti přesněji léto podzim minulého roku.Kdy z nějaké příčiny nebyl dostatek dlouhověkých včel pro zimování.Možná za to mohla nemoc možná matka nebo loupež těžko soudit.

Já souhlasím. Měl jsem na mysli postupné vytrácení včel, kdy nám nakonec zbude jen hrstka. A to už je zoufale málo. Nemyslel jsem to tak, že malé včelstvo nelze vyzimovat. I když uznávám, že to tak vyznělo.

Letos jsem přešel na nástavkové úly. Mám jeden možná hloupý dotaz. Budou mít včelstva dostatek vzduchu při zavřených očkách a případném zapadání česna sněhem? Není lepší nechat jedno očko mírně pootevřené (souše mám uspořádané na teplou stavbu). Jak zimujete vy?

díky

Nebudou, česna i očka nech otevřené.

Pár desítek let očka nemám nebo jsou uzavřená a sníh z letáků neometám a neudusilo se mi žádné včelstvo. Čerstvě napadlý sníh je prostupný pro vzduch. Když začne tát tak sníh u stěny úlu odtaje jako první a přestože opětovně zmrzne v led tak kolem stěny úlu už zůstane mezera kudy může vzduch proudit.

Ještě jsem to ani neslyšel, že by se někomu kvůli sněhu udusily včely. Podle mě zbytečná obava.

Já mám česna otevřené naplno, a očka mám nastavené na větrání.Zatím mě to tak klape.

Tady je vidět situace, kdy včelstvo s největší pravděpodobností padlo zadušením. Téměř neprůchodné česno, zasunutá podložka, uzavřená očka. Foceno v době, kdy je již rozjeté plodování, aktivita uvnitř úlu stoupá, vzduchu se nedostává. Není důvod takto zabednit úl, včely jako každý tvor potřebují dostatek vzduchu. Zabednit je kvůli zimě nemá cenu, nemají problém si v chomáči udržet potřebnou teplotu. Ale vzduch potřebují.

Podle předposledního obrázku bych řekl, že nemá zasíťované dno. Kdyby bylo i s podložkou, tak je tam dost místa pro přívod vzduchu.



Ale spodní očka je dobré nechávat otevřené. Ovšem od krmení bych jejich stav již neměnil.

Aby vcelstvo padlo z nedostatku vzduchu to som este nepocul. A to som mal casto kompletne zafukane letace a zimoval som v jednom kompletne uzavretom nastvaku (v dne pod sitom polystyren). Pokial viem tak vyssia uroven CO2 v zimujucom chumaci vcelam naopak prospieva.

Fotil jsem minulý týden své úly termokamerou. Tohle z toho vyšlo.

Na týchto fotkách je krásne vidieť ako vysoko zimuje včelstvo v zostave viacerých nadstavkov.
Tým vlastne narážam na veľkosť letáča ,ktorý veľa včelárov na zimu neúmerne a úplne zbytočne zužuje,čo obyčajne končí v tom lepšom prípade len plesnivými krajnými rámikmi.Včelstvo vlastne chráni od letáča 1NN nadstavok a preto priame pôsobenie mrazov, vetra, nenarúša pokoj v chumáči a zabezpečí popritom dostatočnú výmenu vzduchu.Čo sa týka očiek,tak pozorujem i pri mínusových teplotách "otužilé"včely pri očku a vyzerá to tak,že si zimu a čerstvý vzduch doslova užívajú.

Zaujal ma vrchný obrázok, druhý úľ zľava.V tomto úle to vyzerá,ako keby bol chumáč rozdelený,alebo zimujú dve včelstvá nad sebou?

Zajímavá je jedna věc - pro neznalé= - termokamera převádí teplotní rozsah z obrázku vždycky na celou barevnou škálu. Tady na jednom obrázku je to asi 5°C.
Kdysi takové obrázky udělal Ivan Černý a byly v MV. Hodně lidí to interpetovalo jak je vidět co tepla utíká z nezatepleného úlu.
A tady je vidět, že povrch úlu ač ohnově barevný je jen o 5°teplejší než okolí.

Když jsme i my dostali takovou pěknou hračku, tak jsem s ní kromě hořících pásků s varidolem (abych viděl jestli je to co se tvrdí pravda) fotil hlavně úly shora.
Kolega mi pomáhal a já dokonce rozděloval nástavky abych viděl rozdělení teplot uprostřed chomáče.

Takže kolega pokud je zvídavý může zjistit jaký je teplený gradient, a jaký je relativní tepelný odpor plástu a stěny. Já ještě porovnával vliv uteplené a neuteplené stěny.

Můj tehdejší závěr - včely jsou v zimě izolovány tím nejlepším co si vynalezly - plástem - ať už prázdným či s medem. V zimním období u silného včelstva naproto nezáleží na tepelné izolaci.
To za Á bylo snadné.

To za Bé nevím dodnes - a co slabá včelstva a co jaro. Stojí izolace za ty komplikace?

A je tady ještě stále otázka k zimnímu období - jak větrat aby včely měly dostatek vlhkosti kolem chomáče a neplesnivělo to v úle.

Slabe aj priemerne vcelstvo potrebuje na jar uteplenie. Ale na co robit kvoli tomu utepleny ul ?

Niekolkorocnym porovnavanim som tistil, ze ak tymto vcelstva na jar odoberiem neobsadnuty nastavok a nad hlavu ( nad uteplivku ) im dam 5cm polystyren, tak oproti porovnatelnemu vcelstvu bez tychto uprav urychlim jarny rozvoj o tyzden. V podmienkach skorych znasok je tyzden velmi podtstatny.
Po 15. maji polystyren odoberam.

Já se vrátil ke staré technice - komorování. To co neobsedne celý nástavek (24 či 30cm) zatepluji - zužuji přpeážkami z XPS. Nástavky pod nechávám, takže včely mají kam expandovat.

Je to vlastně od P.Cimaly potvrzená metodika Ing. Řeháčka - Eurodadant. A funguje.

Protože mám nenatřené úly z tmavého dřeva tak to na jaře absorbuje sluneční záření a rychle se prohřívá, komora uprostřed horního N udržuje plodové hnízdo v naprosté poohodě.

Tady platí Brennerovo pravidlo tří buněk které zahřeje jedna včela. Takže když budou jen 3 rámky plodu v tomto období tak za 3 týdny obsednou 3*3 rámky - tedy nástavek.

Takže teď v zimě bude nejlepší až úly přikryje sníh až po střechu, protože to nejhorší podle mě je prudké střídání teplot. Stabilních -10 je lepších jak občas +10°.

Veľké výkyvy teploty začiatkom tohto roku ,čo ja viem,narobili poriadne problémi zimujúcim včelstvám!

Včera u nás proběhlo léčení aerosolem +5 st. C (Varidol s acetonem) http://www.hobby-vcelar.estranky.cz/foto...--varidol/ a po 24 hodinách jsem našel pouze u druhého úlu na podložce 1 ks VD. U 1 a 3 úlu spad nula. Na podložce jsem také našel malou asi 8mm dlouhou zlatou mušku s kladélkem a 3 mm malého tmavého broučka. Můžete mi někdo poradit, co jsou zač a co v úlu dělají? Předem děkuji. Fotky jsou skoro na konci. http://www.hobby-vcelar.estranky.cz/foto...-podlozek/

Nejsem znalec,ale ta "muška s kladélkem" může být jeden z Lumčíků. Brouk nevím.Každopádně přišli prostě podle mne přezimovat do úlu.Mě se to stává také.Mívám tam s chladnými podzimními dny broučky podobné plošticím.Sedí na vrchních loučkách.Pokud vím nikdy nepřežijí,protože je najdu uhynulé na podložce.

Takže jsi se přesvědčil že to děláš dobře a pokud si budeš jistý a počasí dopřeje jako letos ušetříš jim práci a včelám inhalaci.
Samozřejmě na plošné aerosolvání je dotace (viz kulatý stůl - tu bych rušil jako první, zapoměl jsem na ní ) a je třeba mít ohled i na kasičku ZO.

Ale včely nám vydržely i bez aerosolu, takže je to jen o pečlivosti.

Masívní dotace a nákupy aerosolu těsně předcházely vlnám úhynů na varoázu. Protože to je jako se vším - jakmile to začnu dělat za děti já, ony se na to vykašlou. Platí u některých až do velmi pozdního věku. Proč bych se s tím patlal, když pak přijdou ty s tím kompresorem a udělají to za mě. Je to přeci mnohem účinější.

Jo jsou roky kdy v listopadu udeří mrazy a nepoleví - pak kompresor v ZO má odůvodnění. Ale vytahovat jej letos? Proč. VždyŤ před 3 týdny bylo ještě počasí.