Řekl bych, že moje stanovisko jsem formuloval zcela zřetelně větou "Podle mých zkušeností není nic výjimečného, když v části včelstev je i během podzimu několik živých trubců." Jestli je to třeba rozvést a napsat jinými slovy, potom se pokusím:
Nejde o nic nenormálního, když některá včelstva odchovají ještě koncem léta nějaký počet trubců a když z nich část zůstane ve včelstvu i během podzimu. Postupně hynou, pár jich může zůstat i do počátku zimy, ale nepřezimují. Je to ve včelstvech s normální nezávadnou matkou, která potom ve včelstvu funguje běžně dál! Už dlouhá léta je to v mých včelstvech tak (opakuji - u malé části z nich) a vůbec mě to nevzrušuje. Pokud se to někomu zdá být nenormální, tak ještě dodávám, že záleží na chovaném původu včel, protože rozdíly v chování a všech vlastnostech v rámci populace kraňky jsou veliké. Záleží to i na způsobu ošetřování včelstev - moje včelstva nikdy nejsou bez zásob, poslední med vytáčím až během srpna i za cenu, že ho část pro sebe spotřebují (vždyť je jejich!) a v den odebrání tohoto posledního medu hned dostávají krmítko a do něho cukerný sirup, během několika dnů jsou zakrmené. Totiž málo zásob urychluje vyhánění trubců z úlů. Naopak pokud jich mají včelstva dostatek, některá s vyhnáním trubců nepospíchají a nějaký počet jich kidně ponechávají až do pozdního podzimu, asi "za zásluhy o ..."
Trubce nacházím v některých včelstvech během zimy i dokonce na jaře. Přikládám foto očka, v kterém se trubec chystá na prolet. Fotografie byla pořízena 11. 12. 2011. Trubec se během několika minut vrátil zpátky. Podotýkám, že včelstvo je naprosto v pořádku, takže včelstva, u kterých trubce pozoruji, nechávám v klidu. Právě naopak mám zkušenost, že takové včelstvo je vnitřně v "pohodě", když si dokáže přes zimu udržet několik trubců...
Mám k tomu z vlastních pozorování takovéto vysvětlení. Nemusíte s ním však souhlasit. Přesto jej předkládám k volné úvaze diskutujících.
Asi bychom byli rádi, kdyby se včely chovaly podle toho jak si myslíme, že to má ve včelstvu fungovat. Včely mají podle nás trubce chovat pouze tehdy, když se mají oplodnit matky. To je v období konec dubna do poloviny června a dále, pokud chtějí na podzim provést tichou výměnu a poté je odstavit od korýtka a ven s nimi na mráz. Takže podle toho co se dočteme v některé starší literatuře a z ústního podání "zkušených" již ve včelstvu nemají trubci v říjnu co pohledávat. Nejspíše tomu tak i bylo pokud se včely chovaly v klasických dvouprostorových úlových soustavách, kdy včely měly možnost trubce odchovat pouze za okénkem na stavební rámku a na trubčích buňkách kterými včely vyplnily prázdná místa na nedostavěných plástech. V podletí včelař stavební rámek odebral, plásty se smíšeným dílem nahradil pro zimní sezení bezchybně vystavěnou dělničinou, včelstvo zúžil na prostor osm až devět plástů a zakrmil na zimu 5 - 6 kg cukerných zásob dodaných k zásobám medu které včelstvu ponechal na zimu - tedy na celkových asi dvanáct kg zásob. Matka byla omezena v kladení, měla k dispozici pouze "několik" buněk dělničiny. S nástupem nástavkových úlů a též chovu včelstev "nástavkovým způsobem" včelař již není tak "úzkostlivý" na striktním ponechání výhradně dělničího díla zimujícímu včelstvu. Leckdy je ve včelstvu i v prostoru zimního sediska zapomenut i trubčí plást, který je sice převážně zanesen zásobami ale matka má možnost i tam několik vajíček položit. Rovněž jsou i trubčí buňky buď v plástech se smíšeným dílem nebo dostavěné trubčí dílo v plástu ke spodní loučce, či vystavěné pásy trubčiny mezi patry nástavků pokud není dodržena včelí mezera mezi horní a spodní loučkou rámků. Mám takovou zkušenost z doby, kdy jsem dle metodiky léčení likvidoval plod před fumigací, že současně s plodem dělničím byl v některých včelstvech také ještě i trubčí plod v řádu desítek buněk i v polovině října. Trubce odchované z pozdního plodu již včelstva patrně nevyhání a tak dožívají ve včelstvech i v zimních měsících. Někdy je vídám vyletovat z jednotlivých úlů i při lednových proletech, pokud to počasí umožní. Nezjistil jsem u takových včelstev nějaké anomálie v jarním rozvoji. To, zda se na "zimních" trubcích podílí stáří matek nemohu říci. Nesledoval jsem to. Již to neřeším. Včelstva v přírodě když jim do toho "včelař" nekecal to patrně také neřešila
JK
Moje včely sú už 54 rokov nenormálne, lebo sa chovajú atypicky, moje včely ak si ponechajú vo včelstve dvojročné, mladých býva oveľa viac, ak sú s nimi včelstvá spokojné trúdov z včelstva vyženú bezozbytku najpozdejšie do polovice júla-července a trúdov už do zimy nenájdem a to aj tam, ak budú robiť TV npr. v auguste-srpna. Vždy (prvo som to nevedel. že prečo?) , teraz to viem na 100 % pri každej TV výmene začnú v značnom predstihu chovať trúdov, trúdie bunky si včely nájdu alebo dokonca na krachoch plástov postavia, prvé vajíčka do TB M položí asi 33-35 dní v čase pred tým, ako sa má oplodniť nová M.
Všetko so všetkým súvisí. Nová M sa nemusí oplodniť so svojimi trúdmi, ale matka príroda to zariadila, čo keby v okruhu tohoto včelstva už druhé včelstvo nebolo alebo aj bolo, ale nechová T. Môže využiť aj trúdov od trúdic-trubčic.Ak včely robiaba výmenu ešte pozdejšie, odchod trúdov zo včelstva sa o toľko oddiali.
Nevkladajme do našich viet neskutočné príčiny, včely sú jeden obrovský super organizmus, ktorý prežil len preto, že sa chová pragmaticky na dedených inštinktoch a podnetoch a písať o tom, že sú teplé zimy, majú veľa zásob, sú zúžené a veľa ďalších sú nie adekvátne a výskytom trúdov od 8 do 10 mesiaca, sú vždy nejaké defekty vo včelstve. Nikdy by sa u vás nevyskytoval výraz "dívčí válka" tak ako u nás "vyháňanie trúdov", ibaže by pokračoval Darwinov vývoj druhov a včely strácajú to čo im vždy bolo vlastné. Anton
Ahoj Antone,
co slyším od kolegů a dost často čtu, tak trubci v zimě na podložce nemusí nutně znamenat problém. Ale mam pocit, že se ti to příčí - že to prostě nemůže být v pořádku.
V loňském roce jsem měl na jedné podložce mnoho trubců. Tento stav mohly zapříčinit nevhodné souše s menší počtem dělničiny a poměrně velkou částí trubčích buněk. Každopádně včelstvo funguje normálně dál. Letos jsem tam trubce nenašel (dílo kompletně obnoveno).
Ještě k té gumové hadičce na poslech včelstev, která se také dá dobře požít na stahování medoviny. Dobrou alternativou je lékařský stetoskop. Je sice dražší, ale zvuky jdou lépe slyšet.
(19.12.2011 11:04)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Zkušení dle zvuku vydávaného včelami poznají poměrně spolehlivě co se v zimujícím včelstvu děje.
A co Ti nezkušení, nebo s mizerným hudebním sluchem? Nemáte někdo pro srovnání nahrávky zvuků spokojeného včelstva a bezmatečného?
Možná hloupá otázka začátečníka =) když je venku tak teplo
nemůžu se do jedněch podívat? malinko rozebrat mrknout jak jsou na tom? =) byl by to velký problem?
Nepomrzne,bude se obírat začátkem března
(29.12.2011 11:55)Kolmi napsal(a): [ -> ]Možná hloupá otázka začátečníka =) když je venku tak teplo nemůžu se do jedněch podívat? malinko rozebrat mrknout jak jsou na tom? =) byl by to velký problem?
Martine, je to zvědavost začátečníka. Pokud nadzvedneš, nemáš-li průhlednou fólii, strůpek, nahlédneš shora, nic se nestane. V tuto dobu se ve včelstvech nešťouráme , nerozebíráme je, pokud k tomu nemáme dobrý důvod. Ono každé vyrušování zvyšuje spotřebu zásob a zaplnění výkalových vaků včel - tedy zhoršuje kvalitu zimování včelstva. Včelař se musí naučit i trpělivosti
.
JK
(29.12.2011 11:46)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]A co Ti nezkušení, nebo s mizerným hudebním sluchem? Nemáte někdo pro srovnání nahrávky zvuků spokojeného včelstva a bezmatečného?
Nahrávku nemám, ale teď je to ve výsledku stejně jedno, mezmatečnost nyní nelze napravit.
Stačí teď jen poslouchat včelstva a měla by mít všechna stejný šum. Pokud některé, místo lehkého ševelení doslova hučí - je tam problém. Buď osiřelost, nebo nějaký škůdce. V tom případě nahlédnout do podmetu - jsou tam vidět stopy po škůdci.
Během poslouchání někdy není slyšet vůbec nic, nebo velmi slabě, pak stačí lehce klepnout do nástavku. Zdravé včely se ozvou silným zahučením, které ale trvá jen několik vteřin, pak se zase uklidní a jen ševelí.
(29.12.2011 11:55)Kolmi napsal(a): [ -> ]Možná hloupá otázka začátečníka =) když je venku tak teplo nemůžu se do jedněch podívat? malinko rozebrat mrknout jak jsou na tom? =) byl by to velký problem?
Martine,v tuto roční dobu by návštěva včelstva (i pohled jedním okem) pouze uspokojila tvoji zvědavost a provést případně korekci nějakého chybného úkonu z podletí je málo vídaný jev.Sám jsem se k podobnému postupu neodhodlal a ani přesně nevím,co bych mohl v tento čas ještě napravit.I když byly jisté pochybnosti o stavu daného včelstva,na odvrácení zvědavosti posloužil pouze stetoskop.
I ucho vidí.
Myslím, že J.Jindra má o tom niečo na svojej stránke, ale dá sa o tom nájsť viac, len treba poprosiť vševeda Googla.
Dobrý den, ta hadička mi v dnešní době mikrofonů velikosti špendlíkové hadičky přijde jako středověký přežitek. Nemáte někdo zkušenosti s umístěním nějakého mikrofonu do úlu? Vždyť dnes "dětská špionážní sada" (mikrofon s vysílačem, který je možné chytit na každém VKV rádiu) je k dostání v každém hračkářství. Také mě napadlo, že by nebylo od věci navrhnout něco jako je toto:
http://shop.fkt.cz/vu-metr-stavebnice-mk115+dp121497/
tedy mikrofon a nějaký obvod který vyhodnotí alarm, pokud hlasitost bzukotu bude "mimo normál" tedy moc hlasité, či moc tiché. Součástkově to je záležitost desetikorun (viz prodejní cena celé stavebnice).
Zajímavý je i tento projekt:
http://jjvcela.sweb.cz/Poslouchame_vcely.html
který podle mě by se dal také zjednodušit, tedy za mikrofon dát nějakou pásmovou propust propouštějící frekvenci včelího bzučení v normálu (nějakých 150Hz) a propust indikující bezmatečnost propouštějící nějakých 300Hz. Ve chvíli kdy se intenzita bzukotu přesune z normálu do bezmatečnosti (popř. nějakého jiného monitorovaného stavu) vyhlásit poplach. Teď už jen spekuluji na základě výše uvedeného článku, asi by se to muselo exaktně dopilovat, já jsem jen chtěl ukázat, že výše uvedené "hlídátko" by bylo relativně levné (součástkově do stovky plus tišťák a sestavení) a odvedlo by více práce než zmíněná hadička, dokonce by byla možnost nějaké historie či alarmu (rozsvícením LED, zvukový, nebo poslání mailu či SMS pokud by se přidal GSM modul).
(30.12.2011 14:24)Mlha_cz napsal(a): [ -> ]. . . Teď už jen spekuluji na základě výše uvedeného článku, asi by se to muselo exaktně dopilovat, já jsem jen chtěl ukázat, že výše uvedené "hlídátko" by bylo relativně levné (součástkově do stovky plus tišťák a sestavení) a odvedlo by více práce než zmíněná hadička, dokonce by byla možnost nějaké historie či alarmu (rozsvícením LED, zvukový, nebo poslání mailu či SMS pokud by se přidal GSM modul).
A já si doposud myslel, že včelaření je o soužití s přírodou.
(30.12.2011 14:24)Mlha_cz napsal(a): [ -> ]Dobrý den, ta hadička mi v dnešní době mikrofonů velikosti špendlíkové hadičky přijde jako středověký přežitek. Nemáte někdo zkušenosti s umístěním nějakého mikrofonu do úlu?
Máš pravdu, dneska je doba "netušených možností" ale taková obyčejná hadička, která nepotřebuje napájení a je vždy funkční se ve včelíně určitě neztratí
v jednoduchosti je krása. Na druhou stranu kdo chce zkoumat, nahrávat a porovnávat má také tu možnost...
Získat informaci je jenom polovina problému a ještě navíc ta snazší. Tou druhou je schopnost získané info správně vyhodnotit. To mně předvedl právě před chvílí, deset minut před půlnocí iRP. Ve svitu baterky jsem nadzvedl víko, Rosťa kouknul do úlu a prohlásil - vše v pořádku. Trvalo to 5 vteřin. Zkušenosti žádným sofistikovaným zařízením nenahradíš.
(30.12.2011 16:14)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]A já si doposud myslel, že včelaření je o soužití s přírodou.
Já se pridávám k Jendovi!!!!
(30.12.2011 17:27)Mlha_cz napsal(a): [ -> ] (30.12.2011 16:14)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]A já si doposud myslel, že včelaření je o soužití s přírodou.
No klidně si můžeš včelařit někde v lese v dutém stromě, pokud to budeš mít daleko od své jeskyně, tak k včelám jezdit na tarpanovi a na sobě oblek z jeleních kůží svázaných šlachama, to teprv bude ten správný dotyk přírody. Ostatní rádi využijí možností, které jim ve včelaření pomohou, včetně Internetu díky kterému zde můžeme diskutovat.
Chtělo by to trochu jemnější formulaci, jistě se da reagovat slušnější formou.