(21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Obmněna díla o hodně pracnější.
O kolik?
(21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Rozvoj je pomalejší.
O kolik?
(21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Spotřeba vyžší.
O kolik?
Aj ja mám NN a neplačem, len som napísal, že to je nekonečná debata čo je lepšie.
Pro ty, kteří preferují volnou stavbu, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří aplikují "odsavač" roztočů je NN jednoznačně výhodnější. Pro ty, kteří dělají oddělky, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří včelaří v oblasti s méně extrémními snůškami (více menších), je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří mají málo času, je NN systém Langstroth výhodnější. Pro ty, kteří nechtějí drátkovat, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří nedisponují nadměrnou fyzickou silou, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří preferují rychlou obměnu díla, je NN systém výhodnější.
Já by som to zhodnotil z iného pohľadu. Keď som začínal na NN,tak som mal 5 rodín. Tieto rodiny mi tvalo prehľiadnuť takmer celý deň a z toho, že bolo potrebné zabezpečiť veľa rámikov,som mal doslova husiu kožu a z 3 dielného plodiska tiež.Neskôr mi trvalo prehľiadnuť 50 včelstiev za ten istý čas ako tých spomínaných 5 rodín,no ale to už som mal vypilovaný systém.Takže to čo sa na začiatku zdalo zložité,bola v podstate neskôr malina.
Napriek tomu ,že sa mi na nízkych darilo,prešiel som u väčšiny včelstiev na dadant v očakávaní,že niektoré veci si tým znova zjednoduším. Zatiaľ to je ale tak,že som si len situáciu z komplikoval,ale to zase len do času,kým nájdem ten svoj systém ošetrovania včelstiev.Napriek tomu nebanujem a som zo zmenou spokojný.
"Jano, tady byl přímý dotaz - to není o boji, to je o odpovědi na položenou otázku...
Na "obhajobu" NN systému musím říct, že znám včelaře s cca 250 včelstvy, který mám optimaly 17 cm a i verzi s vysokým plodištěm (tuším, že 27,5 cm, ale nejsem si jistý - prostě DS). A jednoznačně upřednostňuje NN. Je ve výšce cca 500-600 m n.m. Obdobně znám i langstrotháře s NN, kteří mají pár včelstev na jumbu a taktéž prefetují NN. Domnívám se, že oni by na položenou otázku odpověděli jinak... "
Aj ja som lanstrothár. S NN aj Jumbom. A na rozdiel o tých, ktorých poynáte Vy, ja preferujem Jumbo.
(21.09.2015 16:44)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Pro ty, kteří preferují volnou stavbu, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří aplikují "odsavač" roztočů je NN jednoznačně výhodnější. Pro ty, kteří dělají oddělky, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří včelaří v oblasti s méně extrémními snůškami (více menších), je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří mají málo času, je NN systém Langstroth výhodnější. Pro ty, kteří nechtějí drátkovat, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří nedisponují nadměrnou fyzickou silou, je NN systém výhodnější. Pro ty, kteří preferují rychlou obměnu díla, je NN systém výhodnější.
Tak to nesúhlasím. Ja mám iba voľnú stavbu a nevidím výhodu NN oproti Jumbu. Skôr naopak. Odložence sú jednoduchšie v NN, to áno, nedá sa tam urobiť chyba. Pri Jumbe musí mať včelár s odložencami viac skúseností. Ale inak rozdiel nie je. Čo sa času týka, Jumbo, teda Dadant, je časovo menej náročný zhruba o polovicu času. Drôtikovať nedrôtikujem už tri roky. Ani Jumbo ani NN. Načo je to dobré? Obmeda diela je rovnaká pri NN aj Jumbe, čo sa týka rýchlosti.
(21.09.2015 15:38)Kohout napsal(a): [ -> ] (21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Obmněna díla o hodně pracnější.
O kolik?
(21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Rozvoj je pomalejší.
O kolik?
(21.09.2015 11:57)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Spotřeba vyžší.
O kolik?
Obmena diela mne vychádza rovnako, nepovedal bz som že pomalšie alebo rýchlejšie. Rozvoj je pomalší o jeden plodový cyklus. ODskúšané na mladých i starších matkách. Spotreba je vyššia počas letných ochladení, a to výrazne... Neviem ako dole, ale u nás je viac ako polovicu leta v noci menej ako 10 stupňov a niekedy to nie je ani 5 a z času na čas ledva nad nulu, či dokonca pod ňu (nehovoriac o dňoch pod 10 stupňob, ktorých je tiež dosť). A v takých výkyvoch je výhoda kompaktného plodiska v dadantne viditeľná až na neuverenie... NN včelstvá v lete veľké množstvo prinesenej sladiny prekúria. V zime nie. Tam je to cca podobne, na jar trošku viac ako dadanty, ale nie výrazne. Problém je leto.
No a ešte pomer práce a výnosu u NN a Dadantov. Za posledné tri roky mám včelstvá na VN - uteplené, NN - LG2/3 drevo 19mm a 25mm a Jumbá (ako LG). Časovo najmenej náročné Jumbá. Najviac VN. Výnosy najlepšie Jumbá, najhoršie VN. Pri VN však musím konštatovať, že sa s nimi ešte len učím a stále royširujem, takže mám málo plástov, pretože práve pri VN je obnova diela najslabšia a najpomalšia... Začínal som s NN. Výnosy cca v priemere: VN - 15 až 20kg, NN cca 25kg, Jumbá 30 až 35 kg, tento rok jeden rekordman, ktorý už vlani urobil rekord 47kg a tento rok si ho vzlepšil na 62,5kg (línia Carnica Sokol a každý rok minimálne jeden odloženec z neho).
Myslím, že na každý systém je možné napsat oslavné pojednání.
A že jsem jich četl i slyšel. A k tomu izolace a je to. Zima přichází, nebudeme se nudit.
Ja silne uvažujem, že na budúci rok si pokusne osadím 2-3 dadanty 420x35 + 420x17. Samozrejme uvažujem o neuteplených úľoch, nanajvýš môžem spraviť polystyrénový nádstavok, najjednoduchšie by by bolo prevesiť vysoké rámiky cez 2 nízke nádstavky a zalepiť špáru páskou.
Ale dosť sa toho obávam, lebo mi z toho vychádza, že jediné, čo si ušetrím bude o 11 rámikov menej na úľ a riskujem komplikáciu s používaním 2 rámkových mier, navyše 420x35 mi ani nevojde do medometu, keby som to chcel vytočiť + problémy s obmenou diela.
Ale asi netreba toľko rozmýšľať a rovno to skúsiť
Tak to budeme minimalne dvaja len s obmenou 448*330-350mm
Andrej, nechceš skúsiť ako VN béčko?
..nebude môcť prevesiť cez 2nn,resp.bude tam mať medzeru (35 mínus 27,5),ale na druhej strane,mal som to v tomto zložení a včely všetok med vytláčali do medníkov(používal som mriežky)..
Presne tak, rozmýšľam, že tie 27,5 cm nádstavky prevediem na 35 cm, napríklad že na jar 11 rámkov 27,5 rozdelím do 2 úľov a popridávam rámky s medzistenami na 35 v jednom bude matka a tie pôjdu dopredu, druhá polovica si matku bude musieť vychovať a tým sa zdrží, so znáškou sa v tom roku samozrejme nebude dať počítať ani u jedných. Tie rámiky 27,5 sa budem snažiť ešte povymieňať, ak sa mi to nepodarí, nevadí včeli si postavia pod rámkom divočinu a predĺžia ho na 35
Vychádzam z predpokladu, že radčej mať 420*350 ako 420*275 + 420*170.
(21.09.2015 21:01)Jožko58 napsal(a): [ -> ]Andrej, nechceš skúsiť ako VN béčko?
To už v súčasnosti mám.
(21.09.2015 21:06)gusto napsal(a): [ -> ]..nebude môcť prevesiť cez 2nn,resp.bude tam mať medzeru (35 mínus 27,5),ale na druhej strane,mal som to v tomto zložení a včely všetok med vytláčali do medníkov(používal som mriežky)..
Ja mám DS- Jumbo z béčka,NN polovička z béčka na voľnej stavbe.
VN klasické béčko,výmena diela cez druhý VN,alebo cez 2 NN,podľa sily včelstiev.
Žiadne drátkovanie nízkych rámikov.Používam MM.
Gusto,je pravda,že všetok med vytláčajú nad mriežku,ale to je dobre,nemusím vytáčať plod- však vieš kam mierim...
Pri búrlivom jarnom rozvoji aj počas celého roka je plod na vysokom pláste od vrchnej až po spodnú latku.Celý jeden NN majú ako zás.plodiskový veniec,až na ňom je MM a ďalšie NN ako medníky...
(21.09.2015 21:17)Andrej napsal(a): [ -> ]Presne tak, rozmýšľam, že tie 27,5 cm nádstavky prevediem na 35 cm, napríklad že na jar 11 rámkov 27,5 rozdelím do 2 úľov a popridávam rámky s medzistenami na 35 v jednom bude matka a tie pôjdu dopredu, druhá polovica si matku bude musieť vychovať a tým sa zdrží, so znáškou sa v tom roku samozrejme nebude dať počítať ani u jedných. Tie rámiky 27,5 sa budem snažiť ešte povymieňať, ak sa mi to nepodarí, nevadí včeli si postavia pod rámkom divočinu a predĺžia ho na 35 Vychádzam z predpokladu, že radčej mať 420*350 ako 420*275 + 420*170.
(21.09.2015 21:01)Jožko58 napsal(a): [ -> ]Andrej, nechceš skúsiť ako VN béčko?
To už v súčasnosti mám.
Keď to máš v súčasnosti takto,je zbytočné všetko prerábať,prirobil by si iba NN s rámikmi...
Ide práve o to, či ten búrlivý jarný rozvoj + 11 rámikov menej bude vyvážený nevýhodami použitím 2 rámkových mier v oblasti 250-400 mnm, teda ešte v relatívne teplej aspoň u tých 250 mnm.. Koľko je myslená polovička z B-čka vychádza mi to na výšku (275-10)/2=132,5mm ?
Je pravda, že 275 mm nádstavok nestačí, i mne sa včely ťahali cez 1 vykoký a 1 nízky 170 mm.
Dadant nie je o prevesovaní... Prečo všetci pri dadante rozmýšľajú ako jednej z prvých vecí, ako budú prevesovať? Ja mám dadanty a nikdy som ešte neprevesoval ani neplánujem. Stráca sa tak jednoduchosť dadantu.
Budeš prekvapený,ale bude.Skús si to povedzme na dvoch rodinách...
(21.09.2015 22:00)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Dadant nie je o prevesovaní... Prečo všetci pri dadante rozmýšľajú ako jednej z prvých vecí, ako budú prevesovať? Ja mám dadanty a nikdy som ešte neprevesoval ani neplánujem. Stráca sa tak jednoduchosť dadantu.
Prevesovanie myslené na jednoduchú obmenu diela...
Ja to samozrejme skúsim, nakoľko je to už v pláne. Za ideál u dadantu považujem to vysoké plodisko s ktorým sa nehýbe a všetky nízke nádstavky budú medník. Nedám tam mriežku a uvidím, čo matka bude robiť, či jej ten spodný nádstavok bude stačiť.
I keď by som mriežku dal, tak by jej ten spodný stačiť musel, pri najhoršom príde rojovka.
Keďže výnosy neočakávam, tak mi to môže byť jedno.
mali by sme sa presunúť do inej témy..Andrej,prichádzajú dlhé zimné večery,ideálny čas na štúdium..celé vlákno o včelárení v dadante,plus metodika v Eurodadante,z týchto dvoch zdrojov si vyskladáš,to čo ti bude najviac pasovať do tvojich podmienok..matke bude 10r 42x35 stačiť,keď si urobíš 11r plodisko,budeš to mať objemovo ako 13r eurodadant,za desiaty rámik dáš modifikovanú blinovku(tenkú,z plechu al.sololitu)a za ňu môžes dávať vyčistiť včelám rámiky z plodiska..mám viac rokov dadanty uvedenej miery,prevesovanie cez dva nízke nadstavky je už prekonané čo sa týka obmeny diela..Jaro S. má pravdu v tom,že prevesovaním sa stráca čaro dadantu..
Obměna díla převěšováním má do jednoduché metody dost daleko.
Jednoduché jsou například:
Na jaře krajní vyndat a vyříznout a vrátit ke stavbě
Na jaře krajní vyndat a místo nich dodat rámek s MS.
Obřez tmavých částí bez nebo se zásobami u vnitřních rámků.
Obřez trubčiny v létě
Vyndat krajní s pylem a zásobami a jeden s plodem do oddělku
A úplně nejlepší je podle mě:
Udělat si oddělek na novém který si komplet postaví bez MS, trochu obměnovat ve starých a počítat že při současném úhynu 10-30% je životnost včelstva cca 5 let a pak to celé pokud to přežije rozdělit do oddělků.
Tvorba oddělků a průběžná vitalizace včelstev je to nejlepší a mnohem radostnější jak řešit údržbu starých včelstev, díla a úlů.
Včelárim na LG 3/4. Plodisko mi úplne postačuje 2 NN to je 448*380 keby bol jeden rámik. Medník je tiež 2NN. Stane sa,že potrebujem dať aj piaty nadstavok, ale výnos medu bol rovnaký ako na 4 NN, to sa mi potvrdilo v tejto sezóne.
Já NN systém zatím moc hodnotit nemohu, protože s ním mám za sebou teprve třetí sezonu - r.m. 39x15.
Je několik důvodů, kvůli kterým bych NN nejraději zrušil, ale je zase i pár jiných důvodů, kvůli kterým se mi NN zamlouvají.
Zkusím napsat krátce, co se mě osobně zamlouvá a co ne.
Co se mi nelíbí:
- co se mi hlavně nelíbí je to, že na sestavu úlu je třeba více komponentů. Téměř při jakémkoli zásahu u včel je to o spoustě nástavků a rámků.
- případné vyhledání matky, je-li to nezbytně nutné. Matku není třeba vždy nutně hledat, stačí najít plod. Když to ale bylo třeba, povedlo se mi jí najít téměř hned. Několikrát také ale ne, a prolézat dvakrát a nebo i třikrát 33 rámků plodiště za sebou, bylo opravdu peklo.
- co je mi hodně protivné, je stahování SR do nejspodnějšího NN, po medobraní.
Musí se kvůli tomu rozhazovat plodiště a na jaře je to to samé, když se tam zase vkládají, opět rozebírat tři plodištní nástavky.
To u kombinovaného systému mám jednodušší.
Vysoký SR dám mezi velké plásty do plodiště a před druhým medobraním ho přendám do medníku a ještě z něj mám med.
Co se mi líbí:
- především je to nízká hmotnost medníků, lehká manipulace s NN
- jedna rámková míra
- snad jaksi dříve zralý med oproti včelstvům s vysokými medníky. Vždy ten nejhornější medník je celý krásně plný a zavíčkovaný
- právě to odebrání nejhornějšího vzorově připraveného medníku
Jinak jsem v nadm. výšce 550m a bylo mi téměř všemi včelaři v okolí řečeno, že mi v tom včely "nepůjdou" a ani nepřezimují.
Jsem rád, že opak je pravdou.
Včely zimuji na třech až pěti dřevěných nástavcích o síle stěny 19mm a vše je zatím OK.
Plodiště je o třech NN, něm je MMŘ a potom medníky.
Ještě to s NN budu nějakou tu sezonu zkoušet dál, abych si vše pořádně ujasnil.
Nechce se mi moc vzdávat se té výhody nízké hmotnosti medníků.