Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Včelaření v nízkonástavkových úlech
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Jen se ptám, mám plastové rámky a už letos docela tmelili, tak uvidíme, co mě čeká příští rok.
(10.09.2013 21:10)JKL napsal(a): [ -> ]Proč do toho rýpu - zatím mám s nízkými nástavky špatnou zkušenost - nejdřív mi je nechtěly vystavět a pak se jim do nich nechce a to ani, když jsem krmil zhora a měl nízký nástavek s vystavěnými mezistěnami taky nahoře. Zanesly si VN k prasknutí, ale ten vystavěný NN nad ním, přes který musely chodit pro papání zůstal prázdný. Tak prostě spekuluju proč a co proti tomu. Asi učiním příští rok pokus a jedny prostě přemetu na nízké rámky, tam si prostě nebudou moci vybrat a budou muset plodovat a medovat v nich. Třeba až budou projeté plodem tak už do nich i v kombinovaných půjdou.

To, že Ti včely nechtějí do panenského, nebo velmi světlého díla uložit zásoby je naprosto normální jev. Ale zkus tam místo toho dát žemlové souše - naprostá paráda.
Ale to musíš vyzkoušet, to mně se děje naprosto normálně.
Původně jsem to chtěl udělat také tak - nahoru dát světlé souše a ty nechat zanést cukrem. Na jaře by se pak tyto světloučké souše i se zásobami po přetočení nástavků dostaly dolů a já bych měl plodiště ze samých světlých. Teoreticky správně, prakticky čistá 5.
Ty světlé souše totiž zůstanou bez jediné buňky zásob a včely se budou tísnit pod nimi.
Klidně budeš mít včel plný podmet v polovině února, ale nahoru prostě nepůjdou.

K problematice užší spodní a horní loučky.
Řešili jsme to tady myslím loni v tématu Vyfukovač včel od příspěvku Pepy Křapky http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vyfuko...3#pid28693 dále.
Je podle mne velkou chybou používat jakékoli ochranné klece. Minimálně proto, že vyfukovaná medová mlha z roztržených můstků mezi rámky doslova ucpe síto klece a na to se pak lepí vyfukované včely.
Obavu z toho že omylem vyfouknete matku řešíme velmi elegantně důsledně používanými ( a mnohými zatracovanými) mateřími mřížkami. Prostě nelze všechno - buď vyfukovač bez klece s mřížkami, nebo smetáček. U nás jednoznačně varianta 1.
Problémy, proč Pepovi nefunguje vyfukovač jednoznačně spatřuji ve velmi úzké vrchní loučce. Ta je doslova obalena dílem a přes to se vzduch v podstatě do uliček nedostane. Myslím, že je to jen druhý extrém - pravda s rozměrem louček je asi někde uprostřed.
My máme profil horní loučky 20 x 12 mm, spodní 16 x 8 mm. Zvýrazněné rozměry jsou vždy šířka. V tomto případě dochází k únosnému prostavování díla mezi jednotlivými patry, ale ne zase tak moc, aby to bránilo vyfukování.
Dokonce bych si dovolil řícíi, že obavy jdjd

"Ať tak či onak - ty můstky jsou buď plné plodu nebo medu. Je-li v nich med a postavíš-li horní nástavek bokem (třeba na sousední úl), aby ses mohl podívat do spodních pater, tak Ti med ze spodních louček slušně zapatlá ten sousední úl (skvělé na slídivost...). Navíc včely začnou automaticky olizovat med vyteklý z těch můstků a jdou jen těžko zahnat kouřem - je to docela masakr při opětovném skládání úlu. A pokusy o oškrábání můstků jsou po zásluze odměněny včelami, zvlášť v srpnu. Nehledě na potřebu se jít po takové operaci umýt nebo na to mít extra rozpěrák či špachtli a kýbl."

musím bohužel vyvrátit, protože nám se nic takového, ani podobného neprojevuje.

Vyfukování je pak doslova radostí, ale to byste museli zažít, o tom se dá jen velmi obtížně psát.
Osobně tvrdím, že mne zatím ve včelařině nenadchlo nic tak, jako právě vyfukovač. Za pitomých necelých 7 tis. Kč. Co ten dokáže ušetřit naprosto zbytečné práce!!!!!!
Jeden člověk dokáže ze stanoviště vzdáleného 15 km přivézt 40 nástavků včetně dopravy tam, zpět a rozdělaného kuřáku za cca 1,5 hodiny. To nedokážete naprosto žádným způsobem, i kdybyste se rozkrájeli.
Ale to je do jiného tématu.....
iRP
To je bohužel bolest nízkonástavkového plodiště s nízkými loučkami. Včelař to vyměňuje za větší plástovou plochu na rámku. Nejlepším řešením je plodiště nerozebírat (či nerotovat) a oddělky dělat brzy na jaře, když je matka i plod v horní části plodiště a kdy se nemusí plod hledat uprostřed plodiště. Je to taky jeden z důvodů zamýšlet se nad Dadant systémem. Vše má své pro i proti.
Dik za potvrzení toho, že do panenského díla v NN nepůjdou a nepůjdou. Jelikož jsem si ty NN pořizoval kvůli doplnění výšky ve výškově omezené včelnici a mám jen panenské a žádné žemlové tak jsem nakonec zvolil metodu podstavení. Ta se mi nejvíce osvědčila. Chomáč tlačený zásobami dolů se nakonec prověsí až do toho NN a zabydlí se tam.
A to je asi ten malý problém na Rašovské metodě. Dle méhopochopení jejího principu.

Ale je to dobré využít k včelaření bez mřížky. DS.
Proto taky uvažuji nad těmi rámky 39x34,7 přes dva NN. Teď jen zda všechny rámky, vlastně přejít na DS, nebo jen pár uprostřed.
(09.09.2013 21:25)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Pročítám toto téma a koukl jsem i na schematické nákresy posunu nástavků během roku.
To se na jaře opravdu jen přehazují úplně celé nástavky a pak se opět celé jen přidávají, bez jakéhokoliv převěšování rámků?
Jako se to dělá u VN?
Nebo je přece jenom třeba někdy sem tam nějaký ten rámek převěsit?
Díky za zkušenosti, Honza

Nezapomeň na jarní vkládání stavebních rámků a čím dál více oblíbenou LBV metodu. Na 2 nástavkový úl máš během chvíle 4 souše do medníku.
Já osobně jsem si zvolil metodu neuchovávání souší ze zrušených medníků, a vosk používám na výrobu svíček. Jen ty nejlepší souše vyměňuji při podletní prohlídce z plodiště.
(10.09.2013 22:16)jdjd napsal(a): [ -> ]
(10.09.2013 21:34)Malej Franta napsal(a): [ -> ]A nepomohlo by proti tomu takové to odklopení nástavku?

Vyzkoušej si to.
Odpáčíš nástavek, zjistíš, že je rámky uvnitř jsou spojené s těmi o patro níž. Jednou rukou držíš horní nástevk přizdvihlý a druhou rozpěrákem v dvoucentimetrové mezeře mezi rámky loupeš rámečky od sebe. Po kolikátém úlu Tě to asi tak přestane bavit - odhadem?
Nebo můžeš nástavek zatočit kolem svislé osy (jinými slovy pootočit doprava nebo doleva) - prostavené můstky tak "ukroutit". Je to o něco méně náročné než první postup, ale sem-tam dostanou včely na frak - záleží na typu vymezovačů (hřebeny, mezerníky, hofmanny).
Někdo snad používá i strunu na odřezání před odklopení nástavku...

Ať tak či onak - ty můstky jsou buď plné plodu nebo medu. Je-li v nich med a postavíš-li horní nástavek bokem (třeba na sousední úl), aby ses mohl podívat do spodních pater, tak Ti med ze spodních louček slušně zapatlá ten sousední úl (skvělé na slídivost...). Navíc včely začnou automaticky olizovat med vyteklý z těch můstků a jdou jen těžko zahnat kouřem - je to docela masakr při opětovném skládání úlu. A pokusy o oškrábání můstků jsou po zásluze odměněny včelami, zvlášť v srpnu. Nehledě na potřebu se jít po takové operaci umýt nebo na to mít extra rozpěrák či špachtli a kýbl.

Chápal bych argument, že je pro včely takovýto systém (prostavené dílo) přirozenější - kdybych narazil na to, že v neprostaveném díle mají nějaký problém. Ale moje včely v neprostaveném NN systému žádný problém nemají, tak nechápu, proč bych si ho tímto bordelem měl přidělávat já. Ale jak jsem napsal - proti gustu...

Celý problém by patrně vyřešil jiný tvar horní loučky. Tvar, který by včelám nebránil vystavět voskové dílo až k samé horní hraně horní loučky. Takové horní loučky již také vymysleli naši předchůdci, neujaly se však, patrně z důvodu vyšší pracnosti při výrobě. Pokud se podíváme na notoricky známý meziplástový nákres včelí mezery,
vidíme, že včelí mezera mezi vystavěným dílem horního plástu a vystavěným dílem spodního plástu není zachována ani u rámku se stejně širokými loučkami ani u užší spodní loučky horního plástu.

[Obrázky: DSC02169_1.jpg]

To mne vedlo v dobách mých začátků ke konstrukci rámku se zúženou horní i spodní loučkou. To, že to již dávno přede mnou vyřešili naši předkové jsem v té době ani netušil a tehdy mne řešení s upravenou horní loučkou nenapadlo. Tato konstrukce vznikla ve snaze usnadnit zvláště v předjarním období včelám přechod mezi jednotlivými patry za zásobami a matce vytvořit iluzi vysokého plástu. Od doby používání této rámkové konstrukce jsem nezaznamenal jediný úhyn včel z důvodu nepřekonání meziplástové mezery při cestě včelstev za zásobami. Nezaznamenal jsem rozdíl v jarním rozvoji u včelstev v nízkých nástavcích ve srovnání s výškou rámku 27,5 cm.

[Obrázky: DSC02172_1.jpg]

Má to však nevýhody, které uvádíte Vy i Rosťa Pešek ve svých námitkách k tomuto řešení. Při snímání nástavků obzváště při medobraní v podletí je třeba použít klín k zajištění horního nástavku než odpáčím prostavěné plásty. Není to však na zabití. Při použití zvedáku je to v pohodě. Při nutnosti odložení nástavku je dobré odkládat do úlového víka do kterého vložíme krycí fólii (durofol), tou po skončení operace opět včelstvo přikryjeme a včely skapaný med spotřebují. Při použití zvedáku tato operace odpadá. Použití fukaru zde nepřipadá v úvahu. Osvědčily se ale výkluzy.
Než jsem tyto chyby vychytal, byl jsem někdy též opatlaný "jako medvěd". Domnívám se však, že výhoda iluze celistvosti vysokého plástu přes tři až čtyři nízké nástavky za trochu nepohodlí včelaře stojí.

Jak jsem již psal v úvodu, problém by vyřešil jiný tvar horní loučky, který by zachoval výhodu iluze uceleného vysokého plástu. Řešením by též mohlo být i používání plastových rámků, které mají nízký profil horní a spodní loučky a plastová mezistěna "říká" včelám: "dostavte mne až ke spodní loučce. Takže by zde byla skutečně pouze ta včelí mezera. Ovšem pro délku rámku 42 cm se bohužel nevyrábí a tak žádnou zkušenost nemám.
JK
Jsem rád, že ve svých VN tyto problémy nemusím řešit. Na zimu jedna bedna bez problémů s přecházením včel a úhyny, v létě bez problémů z můstky, patláním medu, mačkáním včel a slídivostí. Ale až budu v důchodě tak nevylučuji, že i já se zkušebně vydám touto romantickou cestou, ale samozřejmě naschvál trochu jinak. Se zateplenými NN 37x15, ať mi do toho nikdo nemůže odborně kecat Wink
(11.09.2013 14:23)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Celý problém by patrně vyřešil jiný tvar horní loučky. Tvar, který by včelám nebránil vystavět voskové dílo až k samé horní hraně horní loučky. Takové horní loučky již také vymysleli naši předchůdci, neujaly se však, patrně z důvodu vyšší pracnosti při výrobě. Pokud se podíváme na notoricky známý meziplástový nákres včelí mezery,
vidíme, že včelí mezera mezi vystavěným dílem horního plástu a vystavěným dílem spodního plástu není zachována ani u rámku se stejně širokými loučkami ani u užší spodní loučky horního plástu.

[Obrázky: DSC02169_1.jpg]

[Obrázky: DSC02172_1.jpg]

Má to však nevýhody, které uvádíte Vy i Rosťa Pešek ve svých námitkách k tomuto řešení. Při snímání nástavků obzváště při medobraní v podletí je třeba použít klín k zajištění horního nástavku než odpáčím prostavěné plásty. Není to však na zabití. Při použití zvedáku je to v pohodě. Při nutnosti odložení nástavku je dobré odkládat do úlového víka do kterého vložíme krycí fólii (durofol), tou po skončení operace opět včelstvo přikryjeme a včely skapaný med spotřebují. Při použití zvedáku tato operace odpadá. Použití fukaru zde nepřipadá v úvahu. Osvědčily se ale výkluzy.
Než jsem tyto chyby vychytal, byl jsem někdy též opatlaný "jako medvěd". Domnívám se však, že výhoda iluze celistvosti vysokého plástu přes tři až čtyři nízké nástavky za trochu nepohodlí včelaře stojí.

Pepo tisíceré díky právě za tyto dva obrázky, zejména ten první. Tam je totiž vlevo přesně zobrazena, tuším konstrukce tohoto detailu v původním tachováku, vpravo možné řešení. Jen je ten obrázek nakreslen velmi nepřesně a to v obou případech. Chybně je totiž zakreslena okrajová hrana díla spodního rámku, která není v žádním případě širší, než tloušťka horní loučky, tedy 25 mm. Od jejích hran postupuje dílo svisle, nikoli nějak "bachratě". Tloušťka díla ve spodní partii horního rámku je dobře, tedy 25 mm.
Ta tlouštka 25 mm samozřejmě platí pro tloušťku louček 25 m + 10 mm mezerník, případně 25 mm a 2 x Hoffman. My osobně máme dílo tloušťky 28 mm a 10 mm mezerník.
Všechny potíže tvoří fakt, že pravda je někde uprostřed. Proto my máme profil horní loučky 20 x 12 mm, spodní 16 x 8 mm.
Opakuji, díky této "profiláži" spousta problémů zde zmiňovaných odpadá. Prakticky neznám, kdy bych musel při snímání horního nástavku nějak rámky (např. strunou, nožem či jinak) odřezávat, problém úkapů medu z přerušených můstků je vyhodnocen, jako nehodný naší pozornosti, prostavění a následné zaplodování je snad jen velmi okrajově koncem května několika buňkami trubčiny.
Vidím to prostě tak, že je je to potřeba místo vymýšlení "co by kdyby" a hledání much jednoduše vyzkoušet. Jenže to je v mnoha případech stejně jen házení hrachu na zeď.
iRP
(11.09.2013 16:58)Grof napsal(a): [ -> ]Jsem rád, že ve svých VN tyto problémy nemusím řešit. Na zimu jedna bedna bez problémů s přecházením včel a úhyny, v létě bez problémů z můstky, patláním medu, mačkáním včel a slídivostí. Ale až budu v důchodě tak nevylučuji, že i já se zkušebně vydám touto romantickou cestou, ale samozřejmě naschvál trochu jinak. Se zateplenými NN 37x15, ať mi do toho nikdo nemůže odborně kecat Wink

V Bobrove, SR - Orava, je jeden starší včelár čo má 37x15 uteplené (kým bol mladší, mal 37x30). Nevie si vynachváliť... Med má aj vtedy, keď iní nie... Po prechode z 37x30 začal robiť neuteplené 37x15, po dvoch rokoch ich uteplil.
A to má i plodiště na 37x15? Pokud ano, zkusil bych to hned příští rok. Domnívám se totiž, že méně, je někdy více. Navíc i rozšiřování včelstev o tento úzký a nízký rozměr by mohl být výhodný, zejména s ohledem na tepelné hospodaření včelstev, když bych se při rozšíření netrefil do počasí. Obávám se však, co na ty nízké rámky řekne matka, protože od rámků nižších než 17 cm, prý nerada klade. Tak tedy zda v tomto případě není nějakým způsobem omezena zaplodovaná plocha, oproti VN rámkům. Děkuji za odpověď.
Opýtam sa, či má tak riešené aj plodisko a napíšem, ale určite už nemá plodisko 37x30, bral som od neho roj, a pozeral jeho úle. Zdali sa mi všetky nadstavky rovnako nízke. Cez víkend budem v Bobrove, skočím tam.
(11.09.2013 14:23)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... Celý problém by patrně vyřešil jiný tvar horní loučky. Tvar, který by včelám nebránil vystavět voskové dílo až k samé horní hraně horní loučky. Takové horní loučky již také vymysleli naši předchůdci, neujaly se však, patrně z důvodu vyšší pracnosti při výrobě. ...

Tyto loučky na zakázku dělá Tomáš Jaša. Vizuálně se blíží loučkám pro volnou stavnu, jen ten břit není tak ostrý. A spodní loučka je adekvátně ofrézovaná také. Najdou se v ČR včelaři, kteří je vyžadují...



(11.09.2013 14:23)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]To mne vedlo v dobách mých začátků ke konstrukci rámku se zúženou horní i spodní loučkou. ... Od doby používání této rámkové konstrukce jsem nezaznamenal jediný úhyn včel z důvodu nepřekonání meziplástové mezery při cestě včelstev za zásobami.

Nemám rámky se zúženou horní ani spodní loučkou a také jsem nezaznamenal v NN systému jediný úhyn z uvedeného důvodu. Ale mám langstrothy, ne optimaly - tak to by snad mohl být ten jediný rozdíl... Wink



(11.09.2013 18:14)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]... Všechny potíže tvoří fakt, že pravda je někde uprostřed. Proto my máme profil horní loučky 20 x 12 mm, spodní 16 x 8 mm.
Opakuji, díky této "profiláži" spousta problémů zde zmiňovaných odpadá. Prakticky neznám, kdy bych musel při snímání horního nástavku nějak rámky (např. strunou, nožem či jinak) odřezávat, problém úkapů medu z přerušených můstků je vyhodnocen, jako nehodný naší pozornosti, prostavění a následné zaplodování je snad jen velmi okrajově koncem května několika buňkami trubčiny.
Vidím to prostě tak, že je je to potřeba místo vymýšlení "co by kdyby" a hledání much jednoduše vyzkoušet. Jenže to je v mnoha případech stejně jen házení hrachu na zeď.
iRP

To mi přijde jako přespřílišné vychvalování vlastního peří... Mám převážně české mutace lagstrothových rámků o výšce 159 mm (tedy horní i spodní loučka o průřezu 25×10 mm) a částečně i horní loučku silnou 19 mm. A uvedené problémy také nemám. A nemusel jsem kvůli tomu objevovat kolo - prostě je to úlový systém, který funguje.
(Jestli si navíc dobře pamatuji důvod daných průřezů louček u Pešků, tak to byl v prvopočátcích zbytkový materiál pro levnou výrobu, nikoliv cílený účel. Ale je možné, že si to pamatuji špatně a dohledat to zde na VF v reálném čase nedokážu. Je-li má paměť špatná, předem se omlouvám.)
(11.09.2013 23:05)jdjd napsal(a): [ -> ]Jestli si navíc dobře pamatuji důvod daných průřezů louček u Pešků, tak to byl v prvopočátcích zbytkový materiál pro levnou výrobu, nikoliv cílený účel. Ale je možné, že si to pamatuji špatně a dohledat to zde na VF v reálném čase nedokážu. Je-li má paměť špatná, předem se omlouvám.

Bohužel v tomto nemáš pravdu, toto jsem nikde nenapsal a ani napsat nemohl. A pokud ano, za upozornění předem děkuji.
PRAVÝM důvodem našeho řešení, tedy užší horní i spodní loučky byly přednášky ing. Kamlera, které jsem absolvoval v rámci studia včelařských kursů na učitele včelařství někdy v roce 1984 - 1986. To byl datum, kdy jsem se rozhodoval o přechodu z Universálů právě na OPTIMAL, protože jiný tenkostěnný (nízkonástavkový) úl nebyl k dispozici. Vyslovit slovo Langstroth tehdy totiž zavánělo minimálně problémy v zaměstnání. Ale v České republice už tehdy modifikovaný langstroth byl, jen se jmenoval jinak. Myslím, že tuto délku rámku 448 mm totiž používal úl (Slezan?), který prosazovali už v této době včelaři ze základní organizace Háj u Opavy. Na základě jimi poslané dokumentace dodnes vyrábím (zatím pro sebe) upravená dna.
Podrobněji o této etapě mého včelařského život píši v příspěvku http://www.vcelarskeforum.cz/tema-ing-Ro...2#pid30382
Na těchto přednáškách už tehdy ing. Kamler popisoval právě řešení této problematiky. Přesně tyto náčrty rozměrů spodní i horní loučky a včelí mezery jsou určitě odněkud z tohoto či podobného pramene převzaty. Jsou totiž alfou a omegou řešení problematiky nízkých nástavků a nám už cca 25 let jen dokazují, že přednášející se tehdy nemýlil. Z tohoto místa tedy ing. Kamlerovi veliký dík.
Vše jsem si pečlivě zaznamenával, dokonce tehdy vytvořil několik desítek kopií této přednášky na Xeroxu v tehdejším JZD (dodnes je mám doslova jako relikvie uloženy) a poté pak začal vyrábět. Problémy s počátky najdete opět v tom mém výše zmíněném příspěvku.
V tu chvíli mne ani omylem nenapadlo, kolik výhod toto řešení nakonec v sobě mimo jiné skrývá.
Snad jen namátkou - o vyfukování včel je zbytečné psát, užší spodní i horní loučka je přímo ideálem pro jakoukoli versi strojního odvíčkování. Ať už nůž, rotační či jakýkoli jiný systém. Nebo jen do budoucna těžba vosku oříznutím díla na konečnou sílu cca 21 - 22 mm místo původních 28mm. Bude velmi zajímavé, jak se pořízený vyhřívaný nůž uplatní při "těžbě" melecitózy a další výhody. Uvidíme.

Tady musím skutečně napsat, že úspora materiálu je to poslední, co jsem řešil. Lípy je všude tolik, že pokud se někde jen neopatrně zmíníš, máš jí za jednu zimu na půdě pro několik včelařských generací. Stačí se poptat u starostů obecních úřadů,na památkovém odboru, u lesáků, u správce silnic..... Dokonce snad někde existuje řezbářský web, kde se lipový materiál, ať už kulatina, či řezivo nabízí. Chce to hledat.
iRP
Při těžbě melecitozy je i 23mm nahoře až moc, jde to, ale dře to. Jdu na 22mm nahoře a dole asi tak 19 a míň (15?).
A ještě si musím podbrousit nůž.
Spíš jsem mlasknul, když jsem viděl Pepovo rámky- tedyhorní a dolní loučky. Smile Kdby jen člověk věděla jak často bude ten cement. Nerad se hrabu v medu a tyto zrovna volají po prostavění.
(11.09.2013 23:50)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Bohužel v tomto nemáš pravdu, toto jsem nikde nenapsal a ani napsat nemohl. A pokud ano, za upozornění předem děkuji. ...

Ba ne, chyba je opravdu v mé paměti. Dalo to práci, ale příspěvek jsem dohledal. Takže se ještě jednou omlouvám, asi jsem si to spletl s někým jiným nebo s jinou úlovou součástí.
(10.09.2013 21:10)JKL napsal(a): [ -> ]Proč do toho rýpu - zatím mám s nízkými nástavky špatnou zkušenost - nejdřív mi je nechtěly vystavět a pak se jim do nich nechce a to ani, když jsem krmil zhora a měl nízký nástavek s vystavěnými mezistěnami taky nahoře. Zanesly si VN k prasknutí, ale ten vystavěný NN nad ním, přes který musely chodit pro papání zůstal prázdný. Tak prostě spekuluju proč a co proti tomu. Asi učiním příští rok pokus a jedny prostě přemetu na nízké rámky, tam si prostě nebudou moci vybrat a budou muset plodovat a medovat v nich. Třeba až budou projeté plodem tak už do nich i v kombinovaných půjdou.

Včera jsem kontroloval včelstvo, které je na 2Vn a na vrchu mají mají posazený Nn 39x17. Nevím proč, ale obavy z toho, jak se tu píše, že včely zaplní Vn a Nn s panenskými plásty zůstane prázdny s nenaplnily....Všecko je tak, jak má být.

[attachment=2202][attachment=2201]
Nepomohlo by včelstvu, v zimě při posunu po zásobách (v NN systému), k překonání mezinástavkové uličky, kdyby se mezi rámky umístila latička, která by mezeru z velké části vyplnila?
Mohla by být o průřezu cca 25x6mm a o délce třeba celého rámku.
Stačilo by je poklást třeba jen ob jeden rámek.
Potom by se mohly v úlech celoročně používat rámky klasicky široké 25mm (28mm) - ty by včely neprostavovaly a nevznikaly by problémy s páčením nástavků od sebe.
Pokud se pletu, prosím o vyvrácení této mé doměnky.
Nejlepší by ale bylo, kdyby sem k tomu napsal někdo, kdo už tohle někdy zkoušel, protože všechno už totiž bylo vymyšleno.
Díky za odezvy, Josef.
Neviem, či som to správne pochopil, ale dávať ďalšie "drevo" medzi dve "drevá" by nepomohlo. ak nie sú plásty prepojené - "prestavané" voskom, tak tá latka by robila len neplechu. To je lepšie mať voľný priestor medzi rámikmi.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Referenční URL's