(01.11.2015 18:03)Misoka napsal(a): [ -> ]S tím rychlím rozvojem na jaře je to trochu mýtus. Matka nemá problém přejít plodovat do jiného nástavku, pokud nejsou včelstva vyloženě slabá.
Máš z časti pravdu,ale nie celkom,pretože včelstvo rozšíri plodové teleso až ked ovládne drevo a medzeru a až následne ide s plodovaním nižšie.
Já som tento rok prechádzal u väčšiny včelstiev na dadant a ked som vkladal prvé vysoké medzisteny ktoré matka zakládla,tak vtedy som to pochopil jasne.
Včelstvá ktoré mi napríklad plodovali len vo vrchnom NN nadstavku v skorej jari,po vystavní vysokej medzisteny mi matka automaticky túto vystavanú medzistenu zakládla takmer až po spodnú latku a pritom na súsediacich NN rámikoch v nižšom nadstavku plod nebol.Ten tam bol síce o týždeň neskôr,ale týždeň neskôr môže v znáške znamenať veľa.
(01.11.2015 11:08)pavelno napsal(a): [ -> ]Poslední dobou hodně přemýšlím o tom, že bych zrušil ostatní úlové systémy, které mám, a dal se cestou jen nízkých nástavků.
Jenom mě hodně trápí jedna věc.
Je to mezera mezi nástavky a také dřevo louček, na kterých včely na jaře zbůhdarma musí sedět a nemají tam plod.
Takže je to u nás velká brzda v jarním rozvoji - 550 m.n.m. a je to i pro mě hodně velká myšlenková překážka, přehoupnout se přes ní.
Na jaře je ten rychlý rozvoj, a obvzlášť u nás, hodně důležitý.
Jo dadant nebo kombinace, to je jiná, ale zase ty dvě výšky rámků, ach jo 
Nechci se nijak zastávat nízkých nástavků, ale znám kolegu s cca 250 včelstvy ve stejné či i vyšší nadmořské výšce, který má jak NN tak DS a naopak preferuje NN...
No, už je to tady někde jednou napsáno, možná i vícekrát, ale ...
... pro připomenutí - nevýhody nízkých nástavků jsou dnes už docela hodně smazány použitím plastových rámků.
Znamená to ale, mít rámkovou míru dle vyráběného plastového rámku.
V současné době se totiž vyrábí zatím jen několik rozměrů.
Záměrně píši slovo zatím, protože si myslím, že postupem času bude k sehnání mnohem větší rozměrová škála, ale možná také ne, kdo ví.
U mě by to znamenalo zrušit délku 39 cm a přejít na délku 44,8 cm, tedy Langstroth, protože v 39 cm délce dnes ještě nikdo nízké rámky nedělá.
A hlavně, zase je to plast a mě se ho do včel tak nechce dávat
Jelikož mám taky 39taky a s plastovými rámky jsem spokojen a přiobjednal jsem si tentokrát černé do 100 °C, tak jsem se ptal i na 17taky a odpověď:
Citace:Rozmer 39x17 nemame a neplanujeme delat, ale nabizime tez poloramek 39x12.
Takže už i ty jsou, jen nejsou na ty 12tky normální nástavky. Zatim použitelné jen v
celoplastovém úle
Raději se držím společnosti nízkých nástavků...
Nejlépe Optimálně
Ve vyšší společnosti se necítím dobře...
...jedna bolavá záda povídala...
Milane, víte co je zajímavé?
Že jsou včelaři, kteří maji DS nebo KS ze stejného důvodu - kvůli snížení hmotnosti, alias "bolavým zádům"...
Já jsem odešel od vysokých rámků mimo jiné proto, že jsem měl potíže s tím, když mi po zimě zbyl řádně vysoký věnec zásob nad plodem a neuměl jsem si s tím poradit, tedy abych včely přemluvil k tomu, aby laskavě ukládaly zásoby do medníku a né, že se mi vyrojí a když nevyrojí, tak zanesou to vysoké plodiště celé medem. Takže pak ten vysoký nástavek je vlastně mixem medu a zásob. S tím jsem si nedokázal poradit, a když tedy tady mají hlavní slovo dadantisté, tak mi určitě moje mezery vyplní. Věřím, že to bude začátečníky také zajímat.
A to byl DS nebo čistě VN včelaření?
Já si myslím, že NN a DS jsou si celkem rovnocenné systémy. Z obou vytáčíme med hlavně z nízkých nástavků. Letos jsem se přesvědčil, že ani s tím plodováním to není tak divoké. Doteď jsem se řídil hláškou "hodně včel = hodně medu". Letos mi z nějakých nepochopitelných důvodů včely plodovaly jen ve 2 NN a to ještě ne ve všech rámcích. Přesto dokázali ve snůšce skoro hned zaplnit celý nástavek medem, který tam byl vložený ihned po vytočení medu. Začínám věřit, že je lepší chovat včely na med než na "maso". Takže ono to bude i dost o linii včel.
(01.11.2015 18:50)Jozef 333 napsal(a): [ -> ] (01.11.2015 18:03)Misoka napsal(a): [ -> ]S tím rychlím rozvojem na jaře je to trochu mýtus. Matka nemá problém přejít plodovat do jiného nástavku, pokud nejsou včelstva vyloženě slabá.
Máš z časti pravdu,ale nie celkom,pretože včelstvo rozšíri plodové teleso až ked ovládne drevo a medzeru a až následne ide s plodovaním nižšie.
Já som tento rok prechádzal u väčšiny včelstiev na dadant a ked som vkladal prvé vysoké medzisteny ktoré matka zakládla,tak vtedy som to pochopil jasne.
Včelstvá ktoré mi napríklad plodovali len vo vrchnom NN nadstavku v skorej jari,po vystavní vysokej medzisteny mi matka automaticky túto vystavanú medzistenu zakládla takmer až po spodnú latku a pritom na súsediacich NN rámikoch v nižšom nadstavku plod nebol.Ten tam bol síce o týždeň neskôr,ale týždeň neskôr môže v znáške znamenať veľa.
Zdravým Jozef,
Podobne ako Ty, i ja som tento rok prechádzal na DS, zatiaľ len z B-včelstiev. Tento rok chcem z ďalšími 18-timi NN včelstvami prejsť na DS. Ako si postupoval, kedy si vkladal veľký rámik cez dva NN?
Patko no poviem ti to asi tak,predstavoval som si to jednoduchšie,ale prax bola nakoniec iná,nakoľko mi viazla znáška ktorá stavbu spomalila a je pravdou,že ani včelstvá som na jar nemal extra silné ako po minulé roky.Takže prístup bol individuálny a aj mne to začínalo samému liesť na nervy,nakoľko vždy ked som vkladal vysoké medzisteny,tak som musel takmer celé plodisko rozobrať.Ale pohľad na vysoký plást mi robil radosť,čo ma motivovalo pokračovať,takže teraz mám vo včelstvách od 7-11 vysokých plástov.Postupoval som úplne tradične,to čo píšu v metodike na stránke Dadant sa u mňa za danej situácie nedalo použiť,pretože by som musel bud včelstvá krmiť,alebo by som ich prílišnou stavbou zaťažil do takej miery,že by som včelstvá v podstate vo vývoji spomalil.Takže prvé dve medzisteny išli klasicky za posledný plodový plást z každej strany výmenou za nízke rámiky v ktorých boli zásoby,tých som sa zbavil podstavením do NN pod plodisko.Po vystavení a zaplodovaní vysokých plástov som musel znova vyhádzať plodisko,vysoké vystavené išli na stred nadstavku,vedľa nich medzisteny z každej strany a prisunul som k ním nízke rámiky z plodom.Pri tejto činnosti ak už bolo rozobraté plodisko,tak som dal dve vysoké medzisteny z každej strany ako druhé z kraja.Nízke rámiky kde bol plod tým padom išli do medníkov,kde boli zásoby,tak pod plodisko.Do repky som držal na plodiskách mriežky,inak by mi matky utekali do medníkov a vysoké plásty v plodisku by zostali zaliate sladinou.Takže do skončenia repky som mal vystavaných v priemere 6 vysokých plástov.Tesne pred agátom som rozoberal plodiská znova,všetky vysoké plásty v počte 6 som dal na stred nadstavku a doplnil 3 vysoké medzisteny,jednu som vložil priamo do stredu medzi vysoké plásty a jednu z každej strany za posledný plodový plást.Takže včelstvá mali vystavných 9 plástov,len krajné rámiky som mal nízke.Takto som plánoval aj zimovať,ale pred zakrmovaním som si to rozmyslel a krajné nízke som nakoniec odobral a vymenil ich za vysoké medzisteny ktoré mi počas zakrmovania aj vystavali.Celkový počet rámikov aj kvôli obmene diela u mňa bude končiť na 12 rámikoch v plodisku,nakoľko šírka hofmanových rámikov 35mm mi v optimále toto umožňuje.Pôvodne som plánoval používať prepážku o širke 20mm ktorá by bola trvalo súčasťou plodiska o 11 rámikoch,ale nebudem si to komplikovať,obmenu diela má doriešenú aj bez nej k spokojnosti.
Takže môj postup ber z rezervou,postupoval som tak ako som to cítil za danej situácie ktorá nebola zrovna ideálna.Ved zistíš,preto veľmi neplánuj,moje plány tiež mali prebiehať inak.
Děkuji Jozefe za vydařený komentář, ze kterého bych vyzdvihnul tu poetickou pasáž o tom pocitu držet velký zaplodovaný plást. Proto mnohým stojí za to si to užívat. Tomu rozumím.
Nerozumím ale tomu, kdo protěžuje vysokonástavkové včelaření a mírnější variantu DS s tím, že to je jednodušší a na med výnosnější.
Stále tedy čekám na vysvětlení toho, v čem jsem dělal chybu a v čem mi taková chyba hrozí v DS.
(01.11.2015 23:50)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Já jsem odešel od vysokých rámků mimo jiné proto, že jsem měl potíže s tím, když mi po zimě zbyl řádně vysoký věnec zásob nad plodem a neuměl jsem si s tím poradit, tedy abych včely přemluvil k tomu, aby laskavě ukládaly zásoby do medníku a né, že se mi vyrojí a když nevyrojí, tak zanesou to vysoké plodiště celé medem. Takže pak ten vysoký nástavek je vlastně mixem medu a zásob. S tím jsem si nedokázal poradit, a když tedy tady mají hlavní slovo dadantisté, tak mi určitě moje mezery vyplní. Věřím, že to bude začátečníky také zajímat.
Je tu mnoho začínajících, kteří hledají, pátrají, .... chtějí radu, chtějí dobrou radu. Tak prosím utněte vznešenou debatu o DS a vysvětlete, jak se s tím efektivně vypořádáváte (Jozefovo metoda není vhodná pro úplného začátečníka). Uvažte též, že né každý má ty nejlepší snůškové podmínky.
Jako začátečník s Optimalem a zkušenostmi s 39x24 vyhlížím do budoucna OPTIMÁLNĚ optomisticky...
Jedna vec mi nedá pokoja. Prečo každý, kto chce včeláriť s vysokým plodiskom v dadante, cíti potrebu niekam prevesovať plásty... Tak ako treba zmeniť myslenie pri prechode z dvojpriestorového včelárenia na NN, tak rovnako treba zmeniť myslenie pri prechode na dadant. Celá metodika sa dá zjednodušiť tým, že plásty sa neprevesujú, ale vyradzujú (čo sa zo včelstva raz vyberie, už nejde späť)... A to pomerne jednoducho dvomi úkonmi. Na jar sa doberú plásty, ktoré včelstvo neobsadajú, nechá sa len to, čo obsadajú, plus max. jeden na každej strane, ale nemusí to byť. Pri dadante nikdy včely neobsadajú celých desať rámikov, až na pár výnimiek (v mojich podmienkach, 800mnm). Čiže minimálne 2 rámiky sa odoberú hneď na jar, vymenia sa za medzistienky. Potom sa urobí odloženec, zase sa odoberie rámik s plodom a rámik zásob. Pri tom sa môžu dať na jar vložené rámiky do stredu úľa alebo ako včelár uzná za vhodné. Čo sa vyberie, sa vždy nahradí medzistienkami. Z vyzbieraných plástov sa dajú urobiť odložence a spojiť to s výchovou matiek, pri čom sa nechajú do zimy ako rezervné, prípadne na rozširovanie počtov, alebo sa pospájajú so včelstvami so starými matkami a to napr. premetením, alebo sa vytvoria produkčné včelstvá na neskorú znášku. Spôsoby sú rôzne. Za sezónu sa tak obmení viac, ako tretina diela. Takýmto systémom funguje viacero včelárov pod Alpami a dokiaľ som to nevedel, skúšal som kadejaké komplikované spôsoby, až kým mi R. Schwarz nenapísal, že každá komplikácia je blbosť a treba hľadať najjednoduchšie riešenia. Prevesovanie patrí k VN systému, za určitých okolností aj do NN, ale ani do jedného nemusí, v závislosti od znáškových podmienok a schopnosti vychovať silné včelstvá, čo súvisí s podmienkami lokality a včelárovými schopnosťami (jedno bez druhého a naopak nejde). Práve aj o tom je Dadant... O neprevesovaní...
(01.11.2015 23:50)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Já jsem odešel od vysokých rámků mimo jiné proto, že jsem měl potíže s tím, když mi po zimě zbyl řádně vysoký věnec zásob nad plodem a neuměl jsem si s tím poradit, tedy abych včely přemluvil k tomu, aby laskavě ukládaly zásoby do medníku a né, že se mi vyrojí a když nevyrojí, tak zanesou to vysoké plodiště celé medem. Takže pak ten vysoký nástavek je vlastně mixem medu a zásob. S tím jsem si nedokázal poradit, a když tedy tady mají hlavní slovo dadantisté, tak mi určitě moje mezery vyplní. Věřím, že to bude začátečníky také zajímat.
Nevčelařím v DS. Tebou uvedený problém však vzniká u všech systémů. Nenapsal jsi, jak jej odstraňuješ, zkusím tedy odhadnout. Pokud jej tedy odstraňuješ využitím výhod NN, tedy odstraněním horního nástavku, zrovna tak lze odstranit i v DS. Vždyť i v DS je přes zimu nahoře nízký nástavek. Pokud je v něm tedy příliš velký zůstatek zimních zásob, lze zrovna tak odstanit jako u včelaření v NN. Jestliže i to nestačí, pak bylo zakrmeno zbytečně moc.
V mém včelaření tohle neřeším pomocí celých nástavků. Potřebuji mít včelsta pod stropem již brzo na jaře. Při rychlé kontrole koncem února až začátkem března, pokud vidím tohle riziko, jej odstraním ani ne minutovým zásahem do horního nástavku, do plodiště nezasahuji. Zajisté to také takto jde i u DS. Zkus popřemýšlet, nic na tom není.
Díky, byl jsi první.
Já jsem jen čekal, kdo tomu vlastně rozumí. To co jsi popsal nemůže zvládat začátečník. Myslím, že ani já bych se pokaždé netrefil a buď zakrmil málo nebo moc, někdy si samy někde pomohou, přilepší. Někdy je plodiště sevřeno do pylu. Ideální je, když plodové těleso pronikne do NN a ten se podsadí a vznikne automaticky motivace k vytvoření medného věnce nad plodištěm.
Totéž ale lze dělat např. se třemi až čtyřmi NN s tou výhodou, že včelstvo rozříznu tam, kde má temeno plodiště. Případné přebytky zásob poslouží, nebo se uloží. NN systém snáze umožní napravit rychle a efektivně každou situaci. Důležité je připomínat také to, že vysoké plodiště dost váží.
(02.11.2015 20:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Děkuji Jozefe za vydařený komentář, ze kterého bych vyzdvihnul tu poetickou pasáž o tom pocitu držet velký zaplodovaný plást. Proto mnohým stojí za to si to užívat. Tomu rozumím.
Nerozumím ale tomu, kdo protěžuje vysokonástavkové včelaření a mírnější variantu DS s tím, že to je jednodušší a na med výnosnější.
Stále tedy čekám na vysvětlení toho, v čem jsem dělal chybu a v čem mi taková chyba hrozí v DS.
Je tu mnoho začínajících, kteří hledají, pátrají, .... chtějí radu, chtějí dobrou radu. Tak prosím utněte vznešenou debatu o DS a vysvětlete, jak se s tím efektivně vypořádáváte (Jozefovo metoda není vhodná pro úplného začátečníka). Uvažte též, že né každý má ty nejlepší snůškové podmínky.
Písal som ti SZ , odpoveď som zatiaľ nedostal, som jeden s z tých nováčikov, čo sa o toto zaujímajú. Teda sa spýtam verejne, nech sa poučia aj ostatní.
Neišlo by to riešiť napr. tým, že človek na základe skúseností dá včelám menej zimných zásob a keby to náhodou nevychádzalo, že by sa radšej dokrmilo na jar cestom?
Prípadne keď začína znáška mali by sa vkladať medzistienky a že by tie pretrhali ten zásobný veniec?
Mal si tam mriežku?
Nemyslím si, že je to až také jednoduché a nekomplikované, ak píše Jaroslav a i ako mu napísali majstri zpod Álp. Vyraďovanie rámikov z plodiska aspoň u mňa je dej, ktorého hlavným poslaním je obmeniť, ozdraviť plodisko. Postup popísaný Jaroslavom toto spĺňa len čiastočne. Plodisko omladím i ozdravím, no tieto plásty posúvam do iných včelstiev. A takto to nechcem, pretože minimálne jednu sezónu cirkulujú inde. Ja mám inú predstavu o obmene diela v plodisku, jej podstatou je
"podvesovanie" rámikov na vyradenie pod plodisko, ale o tom tu nechcem "točiť", patrí to do iného vlákna- niektorého z vlákien o Dadantoch a jeho modifikáciách. Ale do ktorého??? Včelařské fórum – o včelách a včelaření » Používané úly, zařízení pro chov včel a další pomůcky » Nástavkové úly - Dadant. Niekde tu. Na ide o modifikáciu, ktorá sa ani do jedného vlákna presne nehodí, no pri troche tolerancie zo strany čitateľov by sa to niekde "šupnúť" dalo. No na slovenskom fóre nebola ani tá trocha tolerancie, tak so to vyriešil "šalamúnsky" a založil som vlákno "MO-DANT"..Je aj "baran celý, aj vlk sýty":-D
.
Chcem sa ale vyjadriť k dileme Pavla a Jozefovmu didaktickému príspevku, preto skočím do iného vlákna :
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prechod-z-NN-na-DS
Když je snůška a v medníku jsou jen panenské plásty, mezistěny, stavební rámek, tak matka z toho luxusního plodiště nahoru zpravidla nepůjde. Tedy mřížka není třeba. Když ale přece jen něco zaklade, tak za tři týdny se zase zpravidla vytáčí. Mřížka se tam musí dát tehdy, kdy se snůška na dlouho přeruší špatným počasím.
Danieli,
ZDE.
(02.11.2015 21:59)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Myslím, že ani já bych se pokaždé netrefil a buď zakrmil málo nebo moc, někdy si samy někde pomohou, přilepší.
Ideální je, když plodové těleso pronikne do NN a ten se podsadí a vznikne automaticky motivace k vytvoření medného věnce nad plodištěm.
Ahoj Pavle.
Nesnažím se přesně "utrefit" zásoby, zde není ten "zakopaný pes".
Také nepovažuji za vhodné, zasahovat brzy zjara do plodiště (zmiňoval jsem se o tom). Zkus přemýšlet dále.
Až nyní vidím, že máme společnou rámkovou míru.
(02.11.2015 21:59)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Totéž ale lze dělat např. se třemi až čtyřmi NN s tou výhodou, že včelstvo rozříznu tam, kde má temeno plodiště. Případné přebytky zásob poslouží, nebo se uloží.
Zde jsi již blízko. Pokaždé to však nevyjde, zvláště u naší míry a je potřeba zasáhnout.