Matka sa zvyčajne nehľadá, to by človek nad tým mohol stráviť polovicu života.
Ja som dnes hľadal matku na 2 nádstavkoch (22 rámkov), lebo som ju chcel rozpučiť a pridať novú maku s oddelkom a nenašiel som ju, pritom bola označená nažlto.
A tie včely potvory a si 20 som ich tam našiel označených na žlto asi utláčali peľ takej farby a všetky to mali na chrbáte.
Andrej, pokus se najít neoznačenou matku. Tu čtyřletou žlutě označenou již zřejmě vyměnily, nebo odletěla s rojem.
JK
Ďakujem za radu, to ma nenapadlo.
Tak sa seba spytujem, kedy tam tú matku naposledy videl? Aby som si vypočítal, či tam nová matka môže byť, a neviem si na to spomenúť a v tej súvislosti by som chcel začínajúcich včelárov vyzvať , veďte si záznamy podrobne, lebo keď to budete v podobnej stuácii potrebovať tiež si na to nespomeniete
(21.09.2015 15:32)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Na "obhajobu" NN systému musím říct, že znám včelaře s cca 250 včelstvy, který mám optimaly 17 cm a i verzi s vysokým plodištěm (tuším, že 27,5 cm, ale nejsem si jistý - prostě DS). A jednoznačně upřednostňuje NN. Je ve výšce cca 500-600 m n.m. Obdobně znám i langstrotháře s NN, kteří mají pár včelstev na jumbu a taktéž preferují NN. Domnívám se, že oni by na položenou otázku odpověděli jinak...
A bylo by možné dozvědět se, o jaké včelaře se jedná, případně dozvědět se o jejich praxi něco více?
Třeba pro mne by to bylo hodně poučné.
Byla by nějaká možnost?
Díky, Josef
To ti môžem povedať celkom presne i ja som radšej za čistý optimal, ako si to hyzdiť nádstavkami 27,5 cm vysokými. Sú to len problémy.
Je pravda, že v čistě nízkonástavkovém systému včely lépe staví mezistěny, a že je dílo i lépe dostavěno až do krajů, hlavně u spodní loučky, oproti vysokým plástům?
U vysokých plástů bývají dole často velké mezery mezi spodní loučkou a nedostavěným spodním koncem plástu.
Máte s tím podobné zkušenosti?
Tak tohle jsem z tohoto úhlu pohledu nikdy neřešil...
Mezera u spodní loučky dost závisí na tom, zda se při natavování mezistěna přirazí k horní nebo k spodní loučce - svým způsobem je to spíš technologická chyba včelaře, pokud to ovšem z nějakého důvodu nedělá záměrně "špatně".
Dostavěnost díla zase závisí podle mého názoru víc na tom, zda mezistěn nepřidávám až příliš a také na jakou pozici, na síle včelstva, klimatických a snůškových podmínkách daného roku, ... ... ...
Že by to nějak souviselo s výškami rámků...?
Možná ano, ale prostě také s hromadou dalších - významě podstatnějších - věcí.
Včelky,ak prirazíš medzistenu k širokej spodnej latke,tak nakoniec zistíš,že včely si medzistenu vyhryzú a ponechajú si aj tak asi pol centimetrovú prechodovú medzeru nad spodnou latkou.To či včely dostavajú medzistenu k spodnej latke okrem sily včelstvá záleží najmä od konštrukcie rámiku.
Pri úzkych spodných latkách a je jedno či na rámiku vysokom alebo nízkom,včely zvyčajne dielo potiahnu až po spodnú latku,ktorá je v ňom často doslova zastavaná.Pri vysokých rámikoch najmä kvôli pevnosti rámiku sa zväčša používajú širšie spodné latky na čo včely reagujú tak,že si ponechávajú tesne nad latkou prechodovú medzeru.Pri úzkych spodných latkách majú túto medzeru až pod rámikom a nie v rámiku,nakoľko úzku latku vedia včely zastavať do celistvého diela,čo pri širokých spodných latkách je problém.
U vysokých plástov sa to mne stávalo hlavne vtedy, keď boli v plodisku, nad dnom. Ide o jav vo vyšších polohách. Nie nedostavajú, skôr MS dolu nevystavajú. Kôli chladu, prúdiacemu od dna. Ak sa ale pod vysoký nadstavok podloží nízky, tak je probléme. V NN systéme tiež "bohvieako" ochotne nestavajú medzisteny v najnižšom NN...
P.S. Len ešte doplním že všetky latky mám široké 25 mm., ako by to bolo pri úzkych latkách, ako hodnotí Jozef, neviem posúdiť, ale u mňa by to asi iné nebolo.
Dano,povedal som niečo iné? Hovoril som aj o sile včelstva,ale všetko sa dá vysvetliť a správne pomenovať.Včelstvá stavajú ak na to majú aj nad dnom a to až po latku.Len ak sa pozrieme trošku na fotku a čo som chcel príspevkom povedať,tak je jasné podľa mňa,že širokú spodnú latku včely tako nezastavajú do diela a kedže nie sú blbé,tak si tam väčšinou ponechajú medzeru,pretože nebudú v zime obchádzať širokú spodnú latku.Nedáva to logiku stále?
![[Obrázky: DSC03297.jpg]](http://s9.postimage.org/k5ovki8d7/DSC03297.jpg)
Jozef, ale ja som Ti neoponoval. Vyjadril som sa k problému z iného hľadiska. Mne tie MS nie že nedostavali na latku i keď boli na doraz na spodnej. Oni ich jednoducho ani poriadne nevystavali, konštantne v rohoch, bol to "mŕtvy" priestor. Ak ju dám teraz /nemyslím v tomto období
/ pri podloženom nadstavku na doraz dolu, tak si otvory porobia, no nie po celej dľžke, ak ju dám k hornej latke, tak niekedy je "prieduch" po celej dĺžke.
Mne kľudne oponovať môžeš, aj ked som to tak nebral.Máš pravdu a viem o čom píšeš,ale nie z každým si tak dobre rozumiem ako s tebou a nie z každým sa dá o tom písať.V podstate som reagoval na kolegu Včelky,ale on má svoju pravdu,takže mu ju brať nebudem.Ak je názor taký,že stačí priraziť medzistenu a konštrukčné riešenie rámiku je blbosť,tak niet čo dodať.Podľa mňa to je zásadná vec.
Jozefe, úzká spodní loučka je jedním z možných řešení tohoto problému.
Má ale svou druhou stranu mince - jako ostatně asi vždycky všechno.
Existují i jiná řešení - i bez úzké spodní loučky lze včelařit bez problému s nedostavěnými plásty dole.
Je to m.j. o tom, zda si myslíš, že existuje jen jedno řešení problému nebo více. Z Tvého příspěvku mám dojem, že si nedovedeš představit, že někdo s širokou spodní loučkou s tím problémy nemá...
Já s tým nemám žiadny problém a ani som nemal a že tých súvislostí je viacej,to nemusím nikomu kto má trochu skúseností zrejme vysvetlovať od A po Z.
Podstatné pre mňa je,aby 1j1j1j pochopil to,na čo sa pýtal.
Inak problém nevidím žiadny a ani netrvám na tom,že je len jedno možné riešenie,to si z môjho príspevku pochopiť nemohol,lebo môj príspevok nebol takto ani podaný.Ale pocity môžme mať rôzne,to suhlasím.
Včelaření v nízkonástavkových úlech?
Optimální
Poslední dobou hodně přemýšlím o tom, že bych zrušil ostatní úlové systémy, které mám, a dal se cestou jen nízkých nástavků.
Jenom mě hodně trápí jedna věc.
Je to mezera mezi nástavky a také dřevo louček, na kterých včely na jaře zbůhdarma musí sedět a nemají tam plod.
Takže je to u nás velká brzda v jarním rozvoji - 550 m.n.m. a je to i pro mě hodně velká myšlenková překážka, přehoupnout se přes ní.
Na jaře je ten rychlý rozvoj, a obvzlášť u nás, hodně důležitý.
Jo dadant nebo kombinace, to je jiná, ale zase ty dvě výšky rámků, ach jo
S tím rychlím rozvojem na jaře je to trochu mýtus. Matka nemá problém přejít plodovat do jiného nástavku, pokud nejsou včelstva vyloženě slabá. Škodnou je zde spíše včelař, který špatnou rotací trhá plodové hnízdo nebo předčasně rozšiřuje.
pavelno,
2 výšky rámikov v dadante alebo jeho modifikácii je len malá daň z výhod, ktoré z tohoto systému v Tvojich podmienkach máš. Tieto dve výšky sa navzájom nepletú, každá má iný kolobeh, životný cyklus. Vysoké rámiky idú cez plodisko a potom do voskotopky, nízke cirkulujú len v medníkoch a idú do voskotopky. Cesty rámikov sa nekrížia, plodiskové nejdú cez medník, poprípade naspäť do úľa. Je to i významný hygienický faktor, hlavne pri potencionálnych chorobách plodu. Len musíš zvoliť do Tvojich podmienok vhodnú modifikáciu, a tých je i vo fóre prezentovaných viacej. Treba zvoliť takú, s ktorou sa najlepšie stotožníš, aby Ti dobre fungovala.