Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Když máš 5 včelsteva chuť s ev tomn pořád hrabat a jde ti o ot se v nich harbat a mít hodně medu, tak silné.

Pokud nechceš aby se ti rojila mít to v pohodě, tak skutečně existují včelstva i technologie kdy máš klid a nemusíš do toho co týden lézt.
Záleží hlavně na průběhu snůšky, něco jiného je jarní a něco jiného pozdní.
V době snůšky by včelstvy měla být na vrcholu, takže u té pozdnější je to opravdu o tom to trefit.

No na druhou stranu - hodně včel znamená i hodně medu , ono nakonec nejistější je jarní snůška, to jarní kvetení je docela dlouhý a postupný , pokud ho mají včely využít kromě vlastního rozvoje i k naplnění medníků, tak musí být vyzimované v solidní síle, to je asi podstata úspěšného včelaření - mít silná a zdravá včelstva a zároveň je přesvědčit aby neměly chutě k rojení

(09.12.2015 13:37)Misoka napsal(a): [ -> ]Ono je to asi trochu složitější. Dotyčný včelař udává slabší včelstva nikoliv slabá. Já v úplném začátku včelaření jsem taky chtěl chovat super silná včelstva, protože se o tom všude psalo (na internetu, knihy atd.). Ale poslední dobou se začíná razit názor, že je lepší chovat včely na med než na maso - jak píše pan Čermák, že dlouhověké včely méně plodí, ale déle žijí a nemusí se jich tolik starat o plod a díky tomu nanesou stejně medu. Já se o tom přesvědčil letos, měl jsem všechny včelstva, že mi plodovaly jen ve 2NN, tak jsem se smířil, že to bude naprd s medem a nakonec mi nanosily víc než když mi v předchozích letech plodovaly v 3,5 NN. Ale je pravda, že míň mi zase vystavěly.

Složitější to je. Byl jsem na tom přesně jako ty. Ing. Čermák to pěkně vysvětluje, jaký je vliv déle žijících včel. Tedy že, početnější(silnější) včelstvo není zárukou lepší snůšky.
Souhlasím s tebou, až na ten konec. Těžce se porovnávají předchozí roky s letošním ohledně snůšky. Zde ten rozdíl nemusí být ovlivněn sílou včelstev, ale lepší snůškou v daném roce. Zvláště těch minulých s letošním. Nevím však, proč byly letos slabší?
Osobně již dvě léta(červené matky) porovnávám dva druhy(kmeny, linie, ?) matek. Jedná se převážně o F1, včelstva asi 90 a 6ks. Těch 6ks je rozděleno na víc stanovišť. Jedny jsou slabší (90), mám je na šesti nástavcích. Ty druhé jsou silnější, abych je na 6 nástavcích udržel, odebírám jim plod. Ty silnější však co se týče výnosu medu obsazují ty nejpřednější místa na stanovištích. Zde je tedy vidět, že početnější včelstvo může donést více medu. Nejde však o stejný druh matek.
Rojení je hlavně o přístupu včelaře a chovném materiálu. Ze 100 včelstev se mi vyrojí (má naraženy matečníky) 2-3 včelstva a to si někdy nejsem jistý, zda včelstvo nedošlo mým přičiněním o matku.

Mělo by pozitivní vliv mít takto zešikmené loučky rámků na to, aby včely v zimě dobře přešly mezi nástavky?
A jestli by to bylo i jakési napodobení plastových rámků, že by včely braly více rámků nad sebou jako celistvější plástovou plochu (jak se to o plastových rámcích říká) i s klasickou 8-mi milimetrovou včelí mezerou?
Zkusil jsem to trochu nakreslit.
Možná by to zešikmení ani nemuselo být po celé délce loučky.
Nebo nemáte náhodou někdo zkušenost s podobnou úpravou rámků?
Děkuji za příspěvky do diskuze.

myslíš niečo takéto?



...ak by to včielky prestavali, "považovali by to včieky za spojitý plást" skôr ako klasiku, ale je zložitejšia výroba

Skoro i jo, jen by stačil udělat ten způsob na obou loučkách, který je na té fotce na spodní loučce.
Tedy jestli to dobře vidím, tam je jen šikmina, žejo?
Jen si nejsem jistý, jestli by to šlo jen dodělat na hotovém rámku, třeba na nějaké spodní frézce nebo něčem takovém, nejsem truhlář, takže nevím, jak nejsnadněji to vyrobit, dodělat.

Jenom to prostavění by nebylo zase zcela vhodné, kvůli oddělování nástavků od sebe.

Na oddělování v jiném systému používám jen přiměřeně silnou a dlouhou "mačetu."

A matku se Vám při tom řezání nástavků ještě nepodařilo poškodit?

Nepodařilo. Dělám to velmi pomalu. Dokonce včely a trubci se dovedou včas vyhnout tomuto nástroji. Ale život může přinést někdy i tuto možnost.

Máš problémy s tými mostíkmi? Neviem, akú hrubú hornú latku používaš (prípadne ani rámkovú mieru, nemáš to v profile presne uvedené), a ale ten Gorov systém je na LR a hrúbku hornej latky 19, ja žiadnu mačetu nepoužívam a tie mostíky povolia normálne pri páčení rozperákom.
Od septembra sa už do včiel radšej nerýpem, nech si to pekne prestavajú , kde potrebujú a môžu sa v zime presúvať ako im to bude vyhovovať, aby som im tie mostíky nepoškodil. Neviem prečo to riešiš, zdá sa mi že riešiš problém , ktorý nie je.
Inak videl som kdesi na youtube i oddeľovanie nádstavkov drôtom.

Andrej,na videu jsem viděl rozdělovat košnice strunou,na koncích dva kolíky.Košnice byli takové co máte v Senci vystavené. F.V.

V Senci som nebol, videl som to myslím pri japonskom úli. Ak nájdem to video tak dám odkaz. napr, toto
Ale nechcem povedať, že by to bola nutnosť, mne sa nikdy nestalo, že by sa nádstavky nedali oddeliť. Ak sa nedajú prekontrolujte včeliu medzeru.

Trochu tady zapadl můj původní příspěvek o zešikmených loučkách rámků v nízkonástavkových úlech.
Že bych se stavil za truhlářem a zkusil se s ním poradit na tom, jak to vyrábět (alespoň na 100 kusech na zkoušku) nebo by jste mne od toho někdo spíše zradil?
Mohla by tato úprava třeba i něčemu vadit nebo by mohla způsobovat nějaké problémy v praxi?
Nebudete k tomu mít někdo nějakou zkušenost?
Děkuju, Josef

To se tady probíralo. Má to m.j. Kolomý Havelka Jan.
Je to starý for. Pokud se bavíme o sražení horní loučky - tedy průřez do "V".

...bežne to V na hornej latke robia "trámičkári", teda tí, ktorí nepoužívajú rámiky ale len horné "loučky"... pre volnú stavbu plástov...
..ja keď vkladám do úľa prázdne rámiky na trúdiu stavbu používam klasické LG rámiky s drážkou v hornej latke - hrana drážky je na založenie stavby postačujúca...
nerieši to však problém "prerušenia celistvosti plásta" v plodisku, na druhej strane, zasa sa mi dajú bez problémov rozoberať nádstavky...

Kájo, prosím Tě, nevíš, kde se o tom psalo?

To goro: ty loučky pro volnou stavbu ale nejsou zcela do špičky.

Nevím. Ale co chceš vědět víc - napadá mě jedině jak to dělat.

Admin Havelka to dělal na mašině podobné této - jen to koryto,
http://www.uni-max.cz/kombinovana-srazecka-hran-r900/d/
Třeba bude vědět kde se to řešilo.
Já bych vzal třeba toto, dal do ruční frézky co mám upnutou ve stole:
http://www.truhlarske-nastroje.cz/katalo...iskem-163/

Je třeba srazit tu část mezi bočními loučkami, tedy udělat si doraz a čáru kde začít, dal si bacha na prsty, udělal jich pár set a nic dalšího neřešil.

A podle rozměrů profilu horní loučky si stanovit kolik ubrat - na boku bych nechal cca 2mm svisle.

Přátelé, prosím Vás, mám nízkonástavkové úly 39x15 na 11 plástů, používám mat. mřížku, protože tady není zas až tak moc dobrá snůška, aby včely matku tlačily nektarem dolů.
Jako plodiště matky potřebují tři tyto nástavky.

To tříposchoďové plodiště už mě ale štve, protože když se potřebuji dostat k plodu nebo odebrat plodové plásty a nebo se prostě kouknout do plodiště, tak musím většinou odstranit ten třetí plodištní nástavek a teprve pak mám přehled o plodovém tělese a nebo mohu brát plodové plásty z toho druhého nástavku.
Potřeboval bych, aby plodiště bylo jen ze dvou nástavků.

Zvažuji tedy, jestli mám rámky ponechat na délku 39cm a zvýšit je na výšku 17-18cm.
To by pak ale bylo nízké plodiště, protože nyní je na výšku 45cm a pak by bylo jen 34-36cm.
Asi bych do toho horního plodištního nástavku musel často sahat pro plod a dávat ho nad mřížku do medníku a místo něj dávat mezistěny.
Což by na jednu stranu bylo více zásahů, pracnější, ale na druhou stranu by to byla taková permanentní obnova díla.
Do výšky 24cm jít nechci, i když je to výška poloviny stávajícího plodiště, ale nejsou to už NN a hlavně - už je to moc těžké!

Nemáte někdo r.m. 39x17(18)?
Jaké s ní máte zkušenosti, co se týče velikosti plodiště a pracovních zásahů v něm?

Nebo nemám tu 39 prostě zrušit a jít do Optimalu nebo Langstrothu 2/3 nebo 3/4?
Mají delší rámek, a tak by se to plodiště trochu zvětšilo.

Podľa mňa uvažuješ úplne zle. Považovať tri nadstavky na plodisko veľa v hociakých podmienkach je zle. Sám som si týmto prešiel, keď som začínal na kolene bez informácii nadstavkovo včeláriť. Prechádzal som z B-čka a pokúšal som sa plodisko stlačiť do dvoch NN. Výsledkom bolo - rojili sa, málo doniesli (menej ako v B-čkach), nezbavil som sa mriežky, pracnosť ešte väčšia ako pri B. Neodradilo ma to, mriežku som zrušil, do prvého a druhého nadstavku som dal po dva stavebné rámiky, na konci kvitnutia čerešne rozzebroval plod aby bol všade a hop - hneď ďalšiu sezónu boli včelstvá neporovnateľné s B-čkom, výnos lepší, pracnosť menšia, váha medníku akurát, ...

Treba si trocha preštudovať metodiku chovu v NN a prispôsobiť ju na svoje podmienky. Ide to super, mriežku už piaty rok nepoužívam, roje sú tak do 10%, pracnosť pri mojom počte včelstiev neporovnateľná, manipulácia ľahšia.

A predsa prechádzam na vlastný Dadant

(10.01.2016 10:42)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Přátelé, prosím Vás, mám nízkonástavkové úly 39x15 na 11 plástů, používám mat. mřížku, protože tady není zas až tak moc dobrá snůška, aby včely matku tlačily nektarem dolů.
Jako plodiště matky potřebují tři tyto nástavky.

To tříposchoďové plodiště už mě ale štve, protože když se potřebuji dostat k plodu nebo odebrat plodové plásty a nebo se prostě kouknout do plodiště, tak musím většinou odstranit ten třetí plodištní nástavek a teprve pak mám přehled o plodovém tělese a nebo mohu brát plodové plásty z toho druhého nástavku.
Potřeboval bych, aby plodiště bylo jen ze dvou nástavků.

Zvažuji tedy, jestli mám rámky ponechat na délku 39cm a zvýšit je na výšku 17-18cm.
To by pak ale bylo nízké plodiště, protože nyní je na výšku 45cm a pak by bylo jen 34-36cm.
Asi bych do toho horního plodištního nástavku musel často sahat pro plod a dávat ho nad mřížku do medníku a místo něj dávat mezistěny.
Což by na jednu stranu bylo více zásahů, pracnější, ale na druhou stranu by to byla taková permanentní obnova díla.
Do výšky 24cm jít nechci, i když je to výška poloviny stávajícího plodiště, ale nejsou to už NN a hlavně - už je to moc těžké!

Nemáte někdo r.m. 39x17(18)?
Jaké s ní máte zkušenosti, co se týče velikosti plodiště a pracovních zásahů v něm?

Nebo nemám tu 39 prostě zrušit a jít do Optimalu nebo Langstrothu 2/3 nebo 3/4?
Mají delší rámek, a tak by se to plodiště trochu zvětšilo.

Přechod na Lang by nic neřešil, pořád by bylo potřeba plodiště min. 3NN. Buď je třeba změnit metodiku nebo přejít na DS.