reakcia na odkaz P. Holuba presunutá tam.
(02.11.2015 22:28)daniel napsal(a): [ -> ]Nemyslím si, že je to až také jednoduché a nekomplikované, ak píše Jaroslav a i ako mu napísali majstri zpod Álp. Vyraďovanie rámikov z plodiska aspoň u mňa je dej, ktorého hlavným poslaním je obmeniť, ozdraviť plodisko. Postup popísaný Jaroslavom toto spĺňa len čiastočne. Plodisko omladím i ozdravím, no tieto plásty posúvam do iných včelstiev. A takto to nechcem, pretože minimálne jednu sezónu cirkulujú inde. Ja mám inú predstavu o obmene diela v plodisku, jej podstatou je "podvesovanie" rámikov na vyradenie pod plodisko, ale o tom tu nechcem "točiť", patrí to do iného vlákna- niektorého z vlákien o Dadantoch a jeho modifikáciách. Ale do ktorého??? Včelařské fórum – o včelách a včelaření » Používané úly, zařízení pro chov včel a další pomůcky » Nástavkové úly - Dadant. Niekde tu. Na ide o modifikáciu, ktorá sa ani do jedného vlákna presne nehodí, no pri troche tolerancie zo strany čitateľov by sa to niekde "šupnúť" dalo. No na slovenskom fóre nebola ani tá trocha tolerancie, tak so to vyriešil "šalamúnsky" a založil som vlákno "MO-DANT"..Je aj "baran celý, aj vlk sýty":-D
.
Chcem sa ale vyjadriť k dileme Pavla a Jozefovmu didaktickému príspevku, preto skočím do iného vlákna :
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prechod-z-NN-na-DS
Jarné necirkulujú nikde, idú von na vytavenie. Preradené do odloženca, ak sa na jeseň spája kvôli zámene matiek, sú od mája do augusta, potom idú von. Daniel, rátajme spolu: mám 10 plástov, dva odoberiem a dám MS, čiže vystavali mi včely 2 nové plásty. Urobím zberné odložence tak, že povyberám zo včelstiev po jednom plodovom a jeden so zásobami, nahradím MS, to mi už vystavali 4 nové plásty. Na jeseň zmetením spojím dve včelstvá (kvôli novej matke). Plásty z tých dvoch vyberiem len tie nové (cez sezónu ich presuniem zámerne tak, aby v kmeňovom včelstve boli v strede (to tie 4) a v odloženci po vystavení plástov tie pôvodné rozdelím na dva a dva po krajoch). Do zimy tak ide včelstvo s 10 tohosezónnymi plástami... Čiže za rok viem obnoviť celé plodisko. Plus mínus, lebo včely nie sú stroj a niektoré nestavajú ako chcem, prípadne sa odloženec nepodarí a podobne. Plásty cirkulujú minimálne (len do odloženca, čo je vlastne nutnosť, veď ako inak urobiť odloženec???)... Klape to na moje počudovanie veľmi dobre. Ale to už je do iného vlákna. No a opäť pripomínam, na dolniakoch to tak asi nepôjde. JE to skôr metodika do biednejších znáškových pomerov s kontinuálnou letnou znáškou.
Jaroslav, no u mňa je tu ešte LBV metóda a je to parádna vec...
To ale už je iná téma....
LBV ja nerobím, možno to je tým. Ja používam voľnú stavbu, takže trúdov má každé včelstvo koľko chce.
Jaroslav ,aj nejak triediš plásty aby nezimovali na trúdine či aby nebola trúdina hore kde budú na jar plodovať ,alebo si to nejak samé usporiadajú ,máš ty a včely nejaký systém na to ?
Netriedim. Prvý raz počujem, že by som to mal robiť. Prečo? Prečo by nemohli zimovať na trúdovine, resp. v nej na jar plodovať? Zrejme myslíš na to, že ak je na jar v miestach plodovania trúdovina, tak včely nemôžu vychovávať robotnice. Lenže môžu. Včely dokážu chovať robotníči plod v trúdich bunkách a naopak. Nikdy som s tým nemal problém. Toto jednoducho nechám na včelách.
Ono totiz kdyz jsou vcely na volny stavbe tak majitutove tak ctyri ramky co jsou uprostred prakticky cistou delnicinu a teprve na dalsich je i trubcina .
Nie vždy. Niekedy to urobia tak, že tá "delničina" je od kraja nadstavku. Nie vždy je v strede. Oni si vytvárajú akési centrum plodového telesa. A to je buď v strede, alebo pri niektorej stene úľa. Ale stáva sa i to, že uprostred toho centra postavia trúdovinu, raj dva razy ju zakladú a potom na jeseň tam nakladú robotníči plod. Tento rok som to pozoroval dosť často. A zaujímavé je, že tento rok mali podstatne viac trúdov ako inokedy (možno súvislosť s medovo štedrým, nadpriemerným rokom), ale len krátku dobu. Iné roky bolo trúdov menej, ale podstatne dlhšiu dobu sa vyskytovali u včelstiev (beriem do úvahy štandardné včelstvá, nie napr. tie, čo robili tichú výmenu a podobne...).
Pokud mohu soudit z VN, tedy kombinovného systému který mě omezuje v přehazování nístavků a dalších "podpůrných" zásazích, které jim člověk tak nějak ze zvyku má chuť dělat, tak včely mají představu kde budou zimovat a kde budou na jaře jasnou už od jara a vyychází jim to obvykle tak, že v v místě ranného jarního rozvoje je dělničina obalená trubčinou. To je nejčastější verze co vidím.
Problém je v tom, že pokud to nechávám na včelách, tak jim tam vlastně mohu maximálně obřezat dílo "jako myši a snad zavíječ. To že jim tam "mrsknu" rámek dovnitř je vlastně narušení a záleží na stavu včelstva co tam vystaví.
V posledních letech v 12r půdoryysu provádím "rotaci" vodorovnou (jak v aritmetickém procesoru -posun bez přenosu či jak se tomu říká) - na straně dál od očka odebírám, a na straně u očka přidávám , tedy jako kdyby žily někde pod stropem v širším útvaru a posouvaly se.
Včely mi dávají zajímavou opověď - často raději zimují na tmavých dál od očka, které nechávají v zimě být, a stavba tam bývá různá.
V NN byych to obtížně studoval, protože bych nesměl vůbec hýbat s pořadím NN, očky atd.
A to chce sakra kázeň.
Ja pridávam na jar možnosť na nové dielo ,takže do zimovania je to už tmavé a nemajú problém na tom sedieť . Proste odelky a pridanie rámikov bez či s medzistenami , inak trúdinu som nevyhadzoval len presunul na kraje ,len tú najtmavšiu som vyradil , inak mne sa zdá ak si majú včely možnosť vybrať či zimovať na trúdine a ši na robotničine tak robotničina má sa zdá prednosť .Dneska idem zadymiť skusmo a jedno včelstvo asi spojím ,lebo zimujú obe slabšie v NN hore ,tak spojím dva NN zrejme a zruším dadant v tej rodine .
Igor,máš 7 včelstiev tak nespájaj,to môžeš urobiť ako bude treba až na jar.To že je včelstvo v hornom nadstavku,to nevadí.Já som pozeral včelstvá a počas týchto teplôt mám všetky v chumáči a tiež pri horných uličkách sú roztiahnuté cez celý nadstavok.Ak sa ochladí a začne mrznúť,tak sa stiahnu pod zásoby.Ak máš slabšie včelstvá a sú aspoň 4 uličkách,tak v budúcej sezóne môžu dať pekný výsledok.Ak nestihnú repku,tak dalšiu znášku určite a ešte z nich spravíš aj odložence.
Igor, Jozef má pravdu, nespájaj, aj podľa môjho názoru to je predčasné a zbytočné...
Bol som tam a kukol som to cez foliu a nemal chuť som spájať ,zdalo sa mi že sú dole nejak .Prídem sem a teda vdaka za potvrdenie úsudku
máte pravdu .
Bylo by škoda to nedat i sem.
(08.11.2015 14:46)Josef K napsal(a): [ -> ]Chápu to dobře, že na zimování máš jako plodiště jen tři NN 2/3L a potom je v průběhu sezony přidáváš až na pět nástavků (plodiště)?
Jak řešíš to stahování plodiště zpět na dva NN?
To musíš hledat matku, abys jí nedal nad mřížku do medníku, ne?
Mohl by jsi to, prosím, trochu podrobněji rozepsat?
Děkuju, Josef
(08.11.2015 16:01)M+M napsal(a): [ -> ]Chápeš to skutečně dobře :-)Když jsou odebrány všechny medníky tak se v tom holkám ještě pohrabu a matku nehledám jen sklepávám po fouknutí dýmákem.Prohrabu znamená ,že zásoby(med) a líhnoucí se plod dám nad mřížku tzn.dole 2nn mřížka a nahoře med plus plod na dovyběhnutí .Něco mále ještě v té době nosí a tenhle poslední medník je třeba 10 kg medu(takže tuna)to za tu práci stojí.
Hned po vytočení to jde zpět nahoru 8 rámků a 2rámkové krmítko a krmím.
Někdy je matka jinde ale řádově je to max 5 -10% včelstev.
Tenhle způsob volím z důvodu:
květen -nechť se nokdo na mne nezlobí vytočím ze včelstva maximum co jde i z plodiště tak,aby jsem měl jistotu,že nějaké kilo mají na věncích nad plodem a rozšiřuji plodiště
červen vytočím opět co jde ....ale nad mřížkou a rozšiřuji i plodiště
červenec včely mají minimálně 5 nn plodiště a podle snůšky stahuju mřížku dolů.Něco přenosí ,něco nanosí,ale točím vždy plný nástavek ten horní cca po 14 dnech ,když odebírám medník pořádně fouknu-pro jistotu a mřížka zase o jeden dolů.Někdy rovnou o dva...
Vše co popisuju je v čase posouvané v rámci počasí vývoje včel a mého času.
Nedávno jsem slyšel zajímavou informaci od jednoho včelaře.
Povídal, že raději ošetřuje 30 průměrných - slabších včelstev, která dají i méně medu, než 15 excelentních - velmi silných včelstev, nebývají pak prý problémy s rojením.
Nemluvil o nějakých slabě vyzimovaných jarních žebrácích, ale prostě včelstva vede tak, aby byla jaksi slabší.
Asi je to linií, kterou má - je to něco místního.
Včelaří v NN Optimalu 42x17, v 600 m.n.m., bez řepky, spíše lesnaté, horské oblasti.
V sezoně má dva nástavky jako plodiště, na tom MMŘ a pak jen jeden medník.
Med vytáčí vícekrát - častěji, myslím říkal čtyřikrát.
Vloni jedno jeho "nejlepší" včelstvo bylo celkem na čtyřech nástavcích a dalo 30kg medu.
Hodně se mi zamlouvá ta představa, že takto slabší včelstva by se nemusela tolik rojit a lépe by se ošetřovala, no nevím.
Je to vlastně vůbec ekonomické?
Především tedy časově.
Máte někdo podobné zkušenosti s takto slabšími včelstvy?
Děkuju předem za odezvy, Pavel.
I super silným excelentním včelstvům se dá v nástavkovém úlu dát tolik prostoru a volnosti že budou mít stále pocit že ještě nedosáhli vrcholu a tedy se nebudou rojit. Včelař co ti radil má omezený rozhled a skušenost jen se svými malýmy úly. Já se snažím mít včelstva vždy co nejdříve a co nejvíce silná. Kdyby se mi měla rojit jen polovina zbláznil bych se z toho a seknul bych s tím.
Ono je to asi trochu složitější. Dotyčný včelař udává slabší včelstva nikoliv slabá. Já v úplném začátku včelaření jsem taky chtěl chovat super silná včelstva, protože se o tom všude psalo (na internetu, knihy atd.). Ale poslední dobou se začíná razit názor, že je lepší chovat včely na med než na maso - jak píše pan Čermák, že dlouhověké včely méně plodí, ale déle žijí a nemusí se jich tolik starat o plod a díky tomu nanesou stejně medu. Já se o tom přesvědčil letos, měl jsem všechny včelstva, že mi plodovaly jen ve 2NN, tak jsem se smířil, že to bude naprd s medem a nakonec mi nanosily víc než když mi v předchozích letech plodovaly v 3,5 NN. Ale je pravda, že míň mi zase vystavěly.
Dva skvělé příspěvky s velmi dobrým materiálem k přemýšlení, díky za ně chlapi.
Záleží na snůšce, když máš dobré stanoviště, tak jsou lepší přirozeně silná, neomezovaná včelstva
Ono treba definovať silné včelstvo podľa podmienok, kde včelstvá žijú. Lebo u mňa hore v 1000 mnm je silné včelstvo úplne iná kategória, ako silné včelstvo v podmienkach napr. Milana Havelku. To, čo u mňa je silné, by u neho do tejto kategória pravdepodobne nespadalo. Na to sa stále zabúda. Všetko závisí od klimatických a znáškových podmienok. To je ako s autami. Aj offroad aj porsche sú fajn. Len je každé do iných podmienok.