Podľa prognózy počasia u nás na Štedrý deň, by mal byť teplý deň, už niekoľko desiatok rokov to tak býva, preto ani tohoto roku pre mnoho včelníc na Slovensku len zbožným prianím. Ešte v dobách keď sme s otcom mali včelnice v osadových záhradných v extraviláne obce, pravidelne každé Vianoce sme zašli na včelnice a robili sme prvé sluchové odpočúvanie včelstiev. Bol to náš rituál spojenia sa so zimujúcimi včelstvami pomocou odpočúvacích hadičiek. Možno niekto povia, ja to nerobím, je to zbytočné, možno aj súhlasím aj keby sme boli zistili anomáliu zvuku zimujúceho včelstva, neboli sme schopný úľ otvoriť, jednoducho v tých časoch sa to nenosilo, včelstvo v zime bolo tabu.
Pozdejšie keď som sa zoznámil s biologickými možnosťami zimujúcich včiel, to tabu padlo a ja som po predbežnej odpočúvajúcej procedúre s "kladným" výsledkom, včelstvo som odkryl a pozorne vytiahol plást s včelami. Kontrola potvrdila to čo mi prezradila hadička (netypický zvuk včiel) vložená do podmetu a v uchu, včely viditeľne trepotali krídlami, boli bez matky.
Mal som dve možnosti buď čakať do jari alebo im pridať matku (M), keďže som mal zásobné včelstvo, rozhodol sa ho s M pridať do silného včelstva.
Technologický postup: teplota bola niečo nad nulou, letáčovú zástrčku som odobral, na letáč som položil letáčový nábeh, ale šikmo dolu, aby strasené včely padali k letáču. Plásty s včelami a M som opatrne odoberal a trhnutím rámika včely spadli do letáča, keďže boli v pokope, teplotu nestrácali, skôr ju stresované začali "vyrábať" a presunuli sa k včelám na plástoch. takto rad za radom som ich preniesol a teplým dymom trochu usmerňovať lezúce včely do nového úľa. Išlo to napodiv rýchlo táto akcia skončila.
Každý príbeh má svoj koniec, aj táto, ktorá dopadla na jednotku. Všetky včely sa presunuli na plásty bez nejakej straty včiel, potvrdila to podmetová podložka, kde doslova bolo pár mŕtvoliek. V tej sezóne to bolo jedno z najlepších včelstiev s najvyšším výkonom. Tento skutočný príbeh je z jeden z mojich dôkazov, ako je včela prispôsobivá aj na takéto tvrdé z pohľadu človeka, zásahy do života včiel.
Prajem všetkým návštevníkom vlákna príjemné a pokojné Vianoce a včelám prežitie zimy bez strát včelstiev. Anton
Můžu požádat o detajlní popis postupu kontroly včel tou hadičkou?? Včera sem zkoušel na úly poklepat ze dvou bylo slyšet slabé šumění ale z prostředního sem neslyšel vůbec nic. A na dně je spousta mrtvolek bojim se že asi nežije jediná včelka
Hadička je spolehlivý komunikační prostředek mezi zimujícími včelami a včelařem. Zkušení dle zvuku vydávaného včelami poznají poměrně spolehlivě co se v zimujícím včelstvu děje. Pokud nic neslyšíme a to ani po poklepu na stěnu úlu, je třeba nahlédnout zda včely žijí. Nejspíše ne. Pak je třeba úl vyčistit od mrtvolek, aby do jara nezplesnivěly a neznehodnotily plásty a zásoby. Mezi plásty je dobré udělat větší mezeru, nebo plásty vzdušně uložit do skříně v chladu. Letošní zimu to bude bohužel u mnohých včelařů, "zcela běžné zimní ošetřování včelstev". Tak ať nás takováto smutná událost potká co nejméně.
JK
takže prostě vemu hadičku a strčím přes česno do úlu a druhej konec do ucha... to sem tak nějak pochopil ale jakej prum. by měla hadička mít abych vůbec něco slyšel??
Pokud mám úly vybavené strůpkovou fólií, stačí nadzvednout víko a vidím, pokud jsou v horním nástavku. Jak moc je toto vhodné, či spíše nevhodné provádět? Neruší to příliš včely?
Opatrné zdvižení strůpkové folie včely nerozruší, pokud nejsou přímo na folii "nalepeny" a při manipulaci nenazdvihneme i část včel. Daleko víc je rušíme, když na úl poklepeme.
Hadička může mít jakýkoliv průměr, jen se nesmí při manipulaci zlomit a tím ucpat průsvit. Vhodné jsou gumové hadičky, které používáme na stáčení medoviny, nebo umělohmotné "benzinové".
(19.12.2011 10:44)Lukáš Bašta napsal(a): [ -> ]Můžu požádat o detajlní popis postupu kontroly včel tou hadičkou?? Včera sem zkoušel na úly poklepat ze dvou bylo slyšet slabé šumění ale z prostředního sem neslyšel vůbec nic. A na dně je spousta mrtvolek bojim se že asi nežije jediná včelka
Pekne to popísal J.Křapka, najlepšia je hadička na sťahovanie vína, je mäkká, ohybná a dá sa stlačiť, čo má význam pri zasúvaní asi do polovice dna aj cez letáčovú zástrčku, ak to nepôjde, potom ju treba vybrať treba vybrať. Ale môžu to byť rôzne pomôcky- udělátka je dobrý aj vyradený fonendoskop, alebo hadička na konci ktorej je npr. lievik, ktorý zakladáme na jednoducho na očká, odozvy včiel je na očku počuteľná aj uchom, ale predsa len s pomôckou môžeme odpočúvať aj dlhšie a odpočuté zvuky triediť.
Pri odpočúvaní včelstva, malo by byť tiché prostredie bez vetra, aby sme odozvu včiel jasne počuli a mohli dedukovať či tie zvuky sú prirodzené (najskôr si ten zvuk zapämetať vo včelstve, v ktorom bezpečne vieme, že tam M je. zvuk zimujúceho včelstva je doprevádzaný tichým ale jasným šelestom, ak ten šum je prerušovaný kvílivým zvukom, ide o nejaký defekt, ktorý treba identifikovať a znovu po týždni znovu odpočuť, situácia môže byť iná. Pri nepravidelnom šume nemusí isť o včelstvo bez matky, môže tam byť myš alebo piskor. Ak nie sú odozvy alebo len veľmi slabé, včelstvo už nemusí žiť, vtedy konajte tak ako napísal Josef.
Všetko potrebuje svoju prax, s kontrolou či včely v zime žijú (ak nie sú odozvy), jednoducho odložte uteplivku a poslednú časť (plachetka) postupne a potichu nadvihujte, ak uvidíte včely, vráti plachetku a uteplivky nazad.
V prvom vstupe som zabudol dostatočne popísať, čo sa deje vo včelstve (24°C v stred zimujúceho chumáča) potom ak ho npr. len kontrolujeme na plod alebo včely zimujúce na plástoch fotografujeme uzavrieme a uteplíme. V tom momente včely začnú zvyšovať teplotu až na 32°C a až vtedy pomaly klesá na hodnotu 24°C. To nie je vymyslené, ale mnou namerané: Pri takejto kontrole aj keď drsnej, včelár musí byť pripravený a mať na hlave závoj, možno i rukavice a hlavne dobrý dym, myslím tým hustý.
Samozrejme, že niektoré včely hlavne keď ich otvárame pri -3°C, ale i vyššej nejaký vyletí a útočí a niektoré vydržia lietať asi 1 min a potom padajú kolmo na zem alebo na sneh, síce ešte nie mŕtve ale neschopné letu. Je to však daň za našu zvedavosť. Anton
když sem teď ometal podložky tak v tědlech co byli ticho neni žadnej spad vosku.... jen mraky mrtvolek... to znamená že už je asi po nich že??
Když je tam ticho a mraky mrtvolek, tak se do nich okamžitě podívejte. Jestli jsou včely mrtvé, raději plásty vyndejte. Pokud nejsou do buněk zalezlé včely, jsou plásty použitelné, ať už jako souše, nebo ty se zásobami na jarní doplnění zásob.
Najdete li včely živé, podívejte se, jestli chomáč alespoň trochu sedí na plástu se zásobami. Kdyby se včely odtrhly od zásob(většinou jsou zásoby v nástavku nad nimi) , je nutno dostat včelstvo na zásoby.( nebo zásoby do středu chomáče).
Podle namátkové kontroly podložek zimjí včelstva dobře.Chomáče se drží spíše blíže česna převážně spíše od středu k boku úlu.Spad mrtvolek není nijak velký.Zima je prozatím příznivá spíše teplejší ale prozatím není příliš velký výkyv teplot což je podstatné.Teď je ještě brzy hodnotit pro včelstva krizové období teprve přijde.Pokud již nyní padne včelstvo tak v něm bylo něco špatně a příčin může být několik.Vše ukáže jaro.Za zhruba tři měsíce se půjde do prvních prohlídek a pak se teprve ukáže jak tu zimu včelstva zvládla.
Souhlasím s Pepou Skalou. Zima nás zatím jen testuje, zatím si na ni jen hraje. Ale ona přijde, nebojte se. Na psychiku není nic krásnějšího, než to nádherné a krásné ticho na včelnici. Hotový balzám na nervy.
Pro ty z Vás, koho celou zimu svrbí ruce a strašně rádi by něčemu pomohli, mám jednu radu: Zatím nechte vše být, tak jak je. Samozřejmě občasná kontrola spojená se zimní procházkou neuškodí. Koncem prosince je zapotřebí vyčistit podložky po posledních fumigacích, či aerosolech, podle toho, kdo co naposled dělal. A od tohoto okamžiku 28 dnů na spad měli. Snažte se tento termín dodržet, jinak vždy šidíte jen sami sebe.
Při těchto dvou příležitostech můžete udělat, jak já říkám bleskovou zimní prohlídku. V drtivé většině případech netrvá více, než 5 vteřin. Spočívá v nadzdvihnutí víka a kontrole sezení včelstva pod zásobami.
Pokud včelstvo sedí kdesi v hloubi úlu a nad ním je vrstva zásob, nedělejte nic a zase v klidu vraťte víko zpět. Ve druhé polovině února se u některých včelstev může stát, že zásoby nad hlavou spotřebovala a pokud se neudělá 3 - 5 dnů lepšího počasí, nemusí přejít na další rámek. Pak mohou klidně uhynout hlady, zvláště pokud matka začala plodovat. Plod včely nikdy neopustí, i za cenu padnutí hladem. Přesto ale v takovém úle může být mnohdy i více než 20 kg zásob.
V takovémto případě (a těch by nemělo být více, než nějakých 3 - 5 %), kdy včelstvo je nahoře pod víkem, je vhodný zásah. Prostě víko v klidu odložte stranou, mírně pokuřte kuřákem a zkontrolujte možství DOSTUPNÝCH zásob. Pokud máte pocit, že jim dlouho nevydrží, vyjměte jeden až dva plné plásty zásob a vložte z obou stran do bezprostředního kontaktu se zimním hroznem. Neuděláte chybu, pokud vložíte i doprostřed hnízda. Včely tyto zásoby okamžitě ohřejí a začnou přednostně spotřebovávat. Toto včelstvo si ale zapamatujte, pokud by zima byla opravdu dlouhá,je třeba takovýto zásah mnohdy i koncem března zopakovat.
Tato kontrola nám řeší poměrně dost adeptů na úhyn hladem. Popravdě řečeno, není nic horšího, než na jaře svážet ze včelnic takto zbytečně padlá včelstva. Ať už se to stalo jakoukoliv chybou.
iRP
(19.12.2011 17:04)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Když je tam ticho a mraky mrtvolek, tak se do nich okamžitě podívejte. Jestli jsou včely mrtvé, raději plásty vyndejte. Pokud nejsou do buněk zalezlé včely, jsou plásty použitelné, ať už jako souše, nebo ty se zásobami na jarní doplnění zásob. ...
Tedy já bych byl, Vladimire, s dovolením, opatrný. Myslím že ve vlákně o virech (zejména DWV) jsme debatovali o možném přenosu takových virů skrze plásty do dalšího včelstva. Takže by to chtělo posoudit v kontextu. Pokud by bylo podezření na nějakou virovou komplikaci, tak je taková výměna plástů dosti riskantní. Tedy jestli jsem to dobře pochopil. Metodicky by asi bylo dobré zjistit příčinu, proč je na podložce tolik mrtvolek ... Lukáši, co záznamy říkají o tomto včelstvu?
JIří
Bylo to včelstvo kde dlouhou dobu nekladla matka... posiloval sem ho včelkama z vedlejších dvou úlů... Těsně před zimou se matka vzpomatovala a začala klást. Rychle sem je nakrmil a použil pár rámků celkem tři ase zásobama kteý sem měl schovsný bokem. Myslim si že tam bylo prostě málo zimních včel utvořily malej chomáč a zabila je zima....
Lukáš, je mi ľúto, že si prišiel o včelstvo, ale to som aj očakával a teraz keď si pridal podrobnosti o matke a znovu plodovanie včelstva, tak už vtedy sa prihlásili k slovu trúdice- trubčice, inak to ani dopadnúť nemohlo. Je to však nováčikovská daň pri vstupe do cechu včelárov,, ale aj zlá skúsenosť je skúsenosť a možno ti pomôže vyvarovať sa chýb. Anton
Jiří Matl napsal(a):Tedy já bych byl, Vladimire, s dovolením, opatrný. Myslím že ve vlákně o virech (zejména DWV) jsme debatovali o možném přenosu takových virů skrze plásty do dalšího včelstva.
Souhlasím, ta opatrnost je na místě. Nepoužíl bych samozřejmě plásty, pokud by byl úl pokálený, nebo mezi byly mrtvolkami včely se známkami DWV. Právě tak bych nepoužil z padlého včelstva pylové zásoby.
Proto jsem psal, že bych úl okamžitě prohlédl, v případě úhynu vyprázdnil. DWV nejsou naštěstí tak dlouhověké, je předpoklad že do jara se jejich množství zredukuje na míru obvyklou v ostatních uskladněných souších.
Ostatně pomocí souší vesele přenášíme viry v průběhu sezony. Myslím, že je jen málo těch, kteří vrací vytočené plásty pouze do úlu, ze kterého je vyndali.
Jinak děkuji za připomenutí tématu, něco mě napadlo k virům, tak se tam přesunuji.
Začátečnický dotaz: při dnešním nahlédnutí na podložky jsem objevil dva trubce (při kontrole před 10 dny tam nebyli), mám si s tím dělat starosti?
Kolega říká, že je možná včelstvo bezmatečné, ale poslechem mi přijdou všechna (3) včelstva stejná. Navrhuje včelstvo otevřít a pokusit se vyhledat matku, v případě že by nebyla, daruje mi náhradní ze slabšího oddělku....
Máte někdo podobnou zkušenost? Jaký byl Váš postup?
díky
![[Obrázky: UL3_21122011_trubci.jpg]](http://s12.postimage.org/4hyck4tgp/UL3_21122011_trubci.jpg)
Jirko, nic neotvírej a nehledej matku. To, že najdeš na podložce nějakého trubce, se ti může stát i v lednu.
Není to sice zcela běžné, ale občas k tomu dochází. Pokud se při poslechu zvukově včelstvo projevuje stejně jako ostatní, tak je vše v pořádku.
Honza
Pro JirkaCK: Taky se připojím a doporučím to nechat v klidu. Uvidíš na jaře.Máš celkem tři včelstva,jak píšeš,a to je dost,abys jich měl během jednoho jara jednou tolik.
Spíš si připrav přes zimu nástavky a rámky, abys je měl kam dávat až ti vyletí.
(21.12.2011 18:44)JirkaCK napsal(a): [ -> ]Začátečnický dotaz: při dnešním nahlédnutí na podložky jsem objevil dva trubce (při kontrole před 10 dny tam nebyli), mám si s tím dělat starosti?
Kolega říká, že je možná včelstvo bezmatečné, ale poslechem mi přijdou všechna (3) včelstva stejná. Navrhuje včelstvo otevřít a pokusit se vyhledat matku, v případě že by nebyla, daruje mi náhradní ze slabšího oddělku....
Máte někdo podobnou zkušenost? Jaký byl Váš postup?
díky
Při vysypávání podložek po poslední fulmigaci jsem měl na podložce též hodně trubců, ale myslím že to nic neznamená páč při kontrole na podzim bylo toto včelstvo v pořádku.Navíc poslechově se jeví klidně. Jinak při pozorování česna koncem září mi lítalo poměrně hodně trubců i v jiných včelstvech. Letošní teplý podzim trubcům asi přál.