Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Je to i na stránkach optimal klubu.

Omlouvám se za chybu, bylo to v MV 2010/3
Tady je ta metodika také.

Díky vám pánové oběma

...lepší je dát nástavek mezistěn jaho druhý odspoda...matka má pak víc místa na kladení....

Máš pravdu,tento zásah je najlepšie spraviť ked je zejma,vtedy stavajú osto šesť a matka sa môže aj zblázniť.

Začiatok tej metodiky je, prehodiť nádstavky 1 a 3 a potom je vložiť nádstavok medzistien a tu sa to dvojí v knižke Včelařství I. sa uvádza vložiť na pozíciu 2 a na tej stránke optimal klubu + v tej publikácii včelaříme v nízkonádstavkových úlech je na pozíciu 3. Čo je teda správne
Ja som dával aj aj, zatiaľ sa mi viacej páči pozícia 3, ale to nie je z dlhodového hľadiska udržateľné, neobmieňa sa dielo v 2 nádstavku.
Pôjdem na to asi ako Jozef 333, neprehadzovať nádstavky 1 a 3, len spodný vyhodiť a vytaviť a na vrch doplniť nádstavok súšií ak budú, pár dní počkať a potom tam dať na pozíciu 3 nádstavok medzistien.

Jak koukám na metodiku na optimal klubu, tak ta se liší od současné. takže mrkněte do výše uvedeného MV nebo nové publikace včelařství od PSNV. Tam je již finální verze.
Když očísluji nástavky odspodu 1, 2, 3 a nový nástavek s mezistěnami označím jako č. 4, tak po zásahu bude pořadí 3, 4 , 2 , 1.

Takýto postup je dobrý podľa mňa len v znáške a u veľmi silného včelstva ako protirojové opatrenie.Takto postupovať pri prvom rozšírení na jar by som si nedovolil ani u jedného včelstva,to by som väčšiu polovicu včelstiev doslova podrazil.
V polovici kvitnutia repky to je už iná situácia v úľoch,vtedy sa dá už takto postupovať štandartne.Teda podľa mňa,viem čo všetko včelári dokážu.

Zvýšení prostoru, jakožto protirojové opatření, nespočívá v nandání x nástavků. To není zvýšení prostoru pro kladení, zvětšení plodiště. Tímto omylem tu většina trpí. Ten nástavek mezistěn může v nevhodném okamžiku, jak naznačuje Jozef, buď včelstvo podrazit, nebo dokonce vyprovokovat do rojové nálady. Plodiště se tím zásahem silně omezí, včely nemají na to překonat nástavek mezistěn, nebo na to prostě prdí, mají omezený prostor a vyrojí se.

Mám ze zebrování ověřeno, že i když se tam dají plásty tak trvá určitý čas než to včely "vezmou v úvahu a zahrnou do plánování".
Podle mě berou v úvahu "zvládnutý prostor": tedy který kolonizují, tím že jej začnou používat, čistit atd.
Možná právě pak ty včely co odejdou z "centra" sníží ten přetlak co vybuzuje chuť se rojit. A v průměru jim to přijde jako řídké.

Zimujem na 4 NN - zásoby 3,4 hniezdo 2,3 a 1 je veranda s plástami na vyradenie. Panenské plásty sú odložené. Na jar /vrby/ ide 4 so zásobami a bez plodu dole, 3 a 2 hore a 4 preč. V rezerve mám 1NN panenských plástov a 1NN Ms z ktorých zmiešam stavebné nástavky s ktorými rozširujem hore. V lete vytriedim plásty a čakám na vrby. Nadstavky neprekladám nekompromisne podľa čísel a metodiky, ale plásty podľa potreby prelistujem lebo ma to baví , napr. vloženie a výmena Str, pauzovanie zaviečkovaného plodu a odber na odložence, rojenie, medobranie a pod.

Aktuální metodika pro Optimal je na webu Květoše Čermáka http://vigorbee.cz/files/MV3-2010vedeni.pdf

Metodika, jak je popsaná v MV 3/2010 a v publikaci Včelařství od PSNV, je v podobě, jak ji používám posledních snad 20 let. Když se dodrží pořadí nástavků, jak je v ní nakresleno, automaticky se nejstarší dílo (resp. nástavek s nejstarším díle) dostane s medem nahoru mimo zimní stav (spodní 3 N), takže se každý rok 1/3 obnoví. Vidím tu námitky, že záměna nástavků s přidáním mezistěn včelstvo podrazí. Ano, pokud včelař nedělá tento zásah s citem, ale ten u včel potřebujeme u všeho. Samozřejmě to chce nějaké zkušenosti. Raději provedu o pár dnů později, než předčasně. A hlavně ve dnech s přínosem nektaru a teplejších, tj. když už včely staví dílo, tedy na mezistěnách. Rychlejsí obsazení nstavku s mezistěnami se dosáhne díky stavebnímu rámku v něm - včely v tu dobu rychle postaví trubčinu a zaplodují, tak se plodové těleso spojí a matka rychleji zaklade i okolní mezistěny po vytažení. Kdo si není v tomto zásahu není moc jistý, může do středu nástavku s mezistěnami dát několik panenských souší (nejlíp od medu z minulého vytáčení), jež v tuto dobu matka dobře zaploduje, na rozdíl od pozdější doby.
Podotýkám - tento postup je jeden z více možností, ale když ho včelař zvládne, je velmi jednoduchý, a "automatický" pokud jde o rotaci a obnovu díla. Navíc působí protirojově, když se udělá včas a stimuluje včelstvo k práci v hnízdě i ke sběru medu.
Pracovat s plodovými plásty v nízkonástavkovém úlu odmítám (krom výjimek jako při chovu matek, tvorbě oddělků atp.) - kvůli tomu, abych se mu co nejvíce vyhnul, jsem si přece nízké nástvky zvlolil. Nemám na to čas a taky včelám nechci vše úplně rozházet. Popsaná záměna nástavků je sice největší zásah do uspořádání prostoru, ale v době, kdy ho nejsnáze včelstvo zvládne. A zvládá, když je v dobré kodici...

Dělal jsem tento zásah v neděli. Některá včelstva to už potřebovala jako sůl. Přes fólii byla vidět tvorba nového vosku-bílé můstky. Nyní u nás plně kvetou třešně, začaly slivoně (ty nejsou pro včely vyloženě cílovou dřevinou), v řepce se už pomalinku začínají žlutit květy.
Jak píše Květoš, dávám vedle stavebního rámku souš od medu, působí jako žebřík mezi nástavky původního plodového tělesa, které jsme přerušili vloženým nástavkem.

Nie som až taký vzorný žiak, ako Janko Havelka a občas niečo v odporúčanej metodike nedodržím. NN sú na zásahy do včelstva ohľaduplnejšie ako VN a ak máte čas aj na hranie s plástami, tak prehodenie malej plochy je pre rozbehnuté včelstvo dvojdňová prekážka. Naozaj je dobré radšej s prehadzovaním počkať aj za cenu vzniku RN. Ak v NN riedite priestor a pridávate nadstavky, tak zabránite rojeniu, ale plod aj med je rozťahaný v celej veži. To mi na NN vadí.
Ing. Čermák vedie včelstvá špecificky pre chov matiek, ale bežný včelár má odlišné ciele. Možno aj preto mu nevyhovuje Dadant resp. kombinovaný systém. Na NN som si zvykol, systém mi vyhovuje, ale naplno som ešte neskúsil Dadant a to by som si dalších 50 rokov vyčítal.

Aj p. Čermák mal Dadant, ale postupne prešiel späť na NN. Už neviem presne aké boli dôvody?

Nevyhovoval mu. Zdali sa mu efektívnejšie a menej pracné pre jeho spôsob včelárenia NN úle - optimaly.

Nejsem vzorný žák, ale je pravda, že s Květošem jsem ve velmi úzkém kontaktu, to co umím v chovu matek je především díky tomu, že mi umožnil nakouknout pod pokličku jeho znalostí.
To se souší do nástavku v mezistěnami jsem ani netušil, že dělává. Já to začal přidávat jaksi podvědomě, abych usnadnil přechod mezi rozdělenými částmi plodiště. Je všeobecně známo, že matka velmi ochotně na jaře zaklade souš od medu. Nesnažím se striktně držet metodiky, hlavní je cit, co kdy ve včelstvu udělat. NN Optimal umožňuje pracovat s celými nástavky, ne jen s jednotlivými rámky. U mě je rojovka trochu strašák, mám včelnici na zahradě v zástavbě. Kdysi poslední ulice ve městě, nyní mám kolem dokola chalupy, tak se snažím minimalizovat kontakt sousedů se včelami. Roj je pro ně zdroj paniky, jakmile to začne hučet, zavírají děti domů, tchýně posílají na dvorek ... ,

(19.04.2016 8:51)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]1) Rychlejsí obsazení nstavku s mezistěnami se dosáhne díky stavebnímu rámku v něm - včely v tu dobu rychle postaví trubčinu a zaplodují, tak se plodové těleso spojí a matka rychleji zaklade i okolní mezistěny po vytažení.

2) Navíc působí protirojově, když se udělá včas a stimuluje včelstvo k práci v hnízdě i ke sběru medu.

1) Jen bych se zeptal, na jakou pozici vkládáte ten stavební rámek, popř. je jedno, kde je?

2) Nemůže nástavek mezistěn, uprostřed plodového hnízda, způsobit právě rojovou náladu? Ptám se, protože se mě to stalo. Vysvětluji si to tím, že v jednom nástavku musela být matka a v druhém otevřený plod u kterého vznikl pocit osiření, právě rozdělením nástavkem mezistěn a včely narazily matečníky. Ale pochopitelně důvod mohl být i jiný, bylo to v prvním roce mého včelaření, od té doby už jsem to nezkoušel.

H.J: Koukám, že jsme na tom stejně, pro mě je vyrojení včel, taky noční můrou Nejhorší je soused, bývalí včelař

von bejvalej vcelar bude asi uplne stejnej jako bejvalej cernoch ;
tragedie!