S pylem nemám problém....jen nesouhlasím s tím centrem plodiště....tím, že je začneš krmit, tím se rozlezou a začnou vytápět celý prostor úlu a tím pádem mají dostupný pyl z celého úlu a né jen tam, kde zimuje chomáč před podněcováním. Proto jak už jsem psal v jiném příspěvku, ty včelstva pak lítaj i při 8 stupních a eliminuje se to riziko, že by se posraly v úle.
Bez pylu to bude zlé i pro silné včely,ale na to je tu včelař a záleží na jeho citu jestli ano nebo ne.Nejde to dělat podle yuo tube Jaká by byla cena medu, kdyby každý včelař měl metrák medu ze včelstva?
Ať se daří Zdeněk
Pre podnecovanie platia určité nepísané pravidlá- až po preletoch, ak je zima, mráz roztok neberú !!! . ten včelar na videiku ,,bio,, uly- podnecoval sice v únoru,len prevládalo jarné,predjarné počasie. Ozaj najlepšie je po preletoch, keď je možnosť niektorý deń pre včely doniesť si peľ. Od preletu do konca marca /brezen / či prvej znášky z vrb je času dosť. slabšie nepodnecovať-majú dosť roboty so sebou.
Nemyslím, že zacít jarním podněcováním je ten první krok kterým bych začal. Jeho metodika se mi zdá vcelku ucelená a pokud bych zkoušel na ni přejít, asi bych začal vytvořením oddělků pro podzimní spojení s kmenovým včelstvem a taky brzkým a vydatným krmením na zimu. Pak si myslím že včelstvo by šlo do jarní snůšky opravdu silné a to podněcování by mělo smysl.
Ale je to jen teoretické, protože na mém stanovišti je bohužel velmi špatná snůška po odkvetení stromů. Žádná řepka, lípy jen sporadicky a les je suchý. Na poli kukuřice a obilí...důsledek politiky bioplynu v místním družstvu.
Jeho metodiku zkoušet nechci, mám svojí, ale to nastartování včelstev mě zajímá a zkusit chci. Jak už někdo tady psal, tak slabší včelstva by to odrovnalo, ale to si právě nemyslim. Neříkám zkoušet to na nějakých mrzácích, ale na průměrných včelstvech, který nejsou nějak extra velký. U něj mi to přijde naprosto zbytečný, když má úly plný včel, tak díky tomu jeho podnícení se v úle vymění dlouhověký včely za nový, ale síla včelstva bude hodně podobná, tam ty včelstva už nemají moc kam růst, i bez toho by mu donesly určitě hodně. Ale takový průměrný, který má kam růst, by to mohlo daleko víc nakopnout. Tak uvidíme k čemu dojdu. Já rozhodně takový včelstva jako on nemám, to bych musel hodně vybírat, abych takový našel a co jsem tak koukal na ty jeho letošní výnosy, tak kopírovaly ty moje u nejlepších včelstev a to jsem je nijak nepodněcoval.
Louky 1:3 cukor voda po preletoch 17 dierkové presak .víčka. mám dojem že som to sem pred rokom dával. Výhody rozploduješ včelstvo, žiadne prímesy cukru v mede, máš vyriešené napájanie v nečasoch na jar, postupovať zo začiatku v menších 2-3dcl dávkach potom stiahnu aj 3.5 l za 2-3 dni. Na Slovensku známy včelar takto vo velmi nie priaznivom prostredí pre včely nad. výška +menej zdrojov nektáru pokusmi dosiahol k dokonalostí aj čo sa týka zloženia roztoku.a zabránenia cukru v mede. ešte 1 výhoda - akonáhle začne mierna znáška včely tento dosť,čo sa týka cukru riedky roztok prestanú odoberať... jjedného času som to praktizoval ,teraz, nie je na nič čas ,oplatí sa najme ak spravíš kontrol. skupiny s a bez roztoku-po preletoch -viac nemám čo dodať.
V minulosti jsem také na jaře podněcoval roztokem,ale s příchodem nosemy carenae jsem od toho ustoupil, protože to odvařilo slabší včelstva,která by jinak přežila. Efekt podněcování není tak významný,aby se to vyplatilo dělat,ale každý ať vyzkouší.
(28.12.2020 20:22)janR napsal(a): [ -> ]Pre podnecovanie platia určité nepísané pravidlá- až po preletoch, ak je zima, mráz roztok neberú !!! . ten včelar na videiku ,,bio,, uly- podnecoval sice v únoru,len prevládalo jarné,predjarné počasie. Ozaj najlepšie je po preletoch, keď je možnosť niektorý deń pre včely doniesť si peľ. Od preletu do konca marca /brezen / či prvej znášky z vrb je času dosť. slabšie nepodnecovať-majú dosť roboty so sebou.
Nevím jak je na horách, ale dolev dolinách a okolo vod jsou najaře inverze a kosa a větr a podněcovat bez výhledu proletu je oničem. Pokud má hore jasno klidné slunné počasí a na tmavých úlech opříté Slunko a na jejich povrchu dlouhodobě cca 25°C, tak prolety klidně mohou houfně probíhat i denně ikdyž je venku zima okolo 10°C. A myslím si že to tak i bioúly prezentuje jako brzojarní situace které má běžně.
A neni lepsi a "bezpecnejsi" proste vcelstva zakomorovat, proskrabnout odvickovaci vidlickou zasoby za blinovkou, nez jim rvat v tomhle obdobi cukr s vodou ? Kdo na nich nesetril se zasobama v letnim/podletnim krmeni, ted to nich nemusi ted cpat cukr a riskovat pokaleni.
Nevysiram, jen se zase debilne ptam
.
Dikas
Chose
Když spojím dvě včelstva v podletí, mám hodně nastartováno k rojovce najaře. Myslím si že ji tak řeší ai to, jak nastartuje. Když opotřebuje do začátku dubna několik kil včel co pustí na snůšku, vyřeší obměnu generací, vyřeší připravenost, atp. Když by jen poškrabával, dělnice reagují jinak, typuji, zaručeně rojovkou. Jak jsem k tomu došel. Když tu čtu o POL, kdysi jsem dal na přehazování prvního nástavku s druhým. Doporoučoval skvělý chovatel, jenže mi včely když jsem dal zásoby dole vždy došli snadněji do rojovky. Takže jsem udělal věc obráceně, med začal vzdalovat od chomáče hore a měnil ho za pěkné souše vhodné k zakladení nebo mezistěny. A hle, rojovka počkala a včestvo sílilo bez ní. Navíc podněcovačka rámkovým krmítkem.
Je prostě rozdáíl když si dělnice šahají na své zpracované zásoby nebo nové nezpracované. Je to jiná potrava kterou jinak přeberou a zpracují a použijí, než tu obohacenou o své výměšky a uloženou.
A komorovat taková velká včelstva opravdu nepotřebuje nikdo kdo má rozum.
(31.12.2020 8:24)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]A neni lepsi a "bezpecnejsi" proste vcelstva zakomorovat, proskrabnout odvickovaci vidlickou zasoby za blinovkou, nez jim rvat v tomhle obdobi cukr s vodou ? Kdo na nich nesetril se zasobama v letnim/podletnim krmeni, ted to nich nemusi ted cpat cukr a riskovat pokaleni.
Nevysiram, jen se zase debilne ptam .
Dikas
Chose
Jak píše gupa, jak by si chtěl takovýhle včelstvo komorovat, když jsou včely v celé sestavě úlu. Podněcování rozškrabáváním víček dělám odjakživa a určitě je to super věc, ale to je až tak koncem března, začátkem dubna, kdy se začínají dělat pravidelný prohlídky a je to strašně krátkodobý podnícení, to by si do nich musel lízt každej den, aby pořád měly ten pocit, že je něco novýho.
Asi to tu ještě nepadlo, ale on má víčka jen se 4 dirkama, což je pro tuhle metodu stěžejní, on nepotřebuje včelám naravat cukr, on ho má v úle víc než dost, on jim potřebuje dát impuls, že je tady snůška a že je potřeba začít ve velkém plodovat, což dosáhneš jen pravidelnou snůškou a né jednorázovým rozškrábáním zásob. Takže oni nejen že ten cukr neuloží, ale naopak ještě spotřebují spousta zásob, který mají v úle, který proplodují a uvolní místo dalšímu plodu a jak už jsem psal výše, takhle nastartovaný včelstvo je celou dobu rozlezlé a stačí 8 stupnů a jdou na prolet, zatímco ty nepodnícený jsou stáhlý v chomáči a když se na 2h odpoledne udělá hezky, tak to ani nezaregistrují, protože v úle mají zimu.
Včely si berú , z toho roztoku 1:3 len kolko potrebujú-nie je to ako pri hustejšom napr 1:1 kde pri nom robia zásoby. pravda treba vrchnák s otvorom, na pohár prip otvor ,podložkou so sietkou- dá sa kúpiť. Čo- ešte včely zoberú od preletov do prvej znášky vrby 5 kg cukru priemer/podla sily včelstva/. Výsledky sú - len si sprav kontrolné skupiny a vieš dobre posúdiť či to má či nemá zmysel. Včely takto podnecované z jari po preletoch sa povačšinou držia v úli, majú vodu, trošku cukru nemusia tolko zhánať iba peľ -venujú sa svojmu rozvoju - výchove plodu. Funguje to aj hore tak aj v nížinách- len tolko. On /Jame/ tuším má nad. výšku kolo 900-1000 m /nad m. a vyšperkoval to k dokonalosti -si myslím.
opravujem nad. výšku- nie 900/1000 ale 570 nad .výšky. prepáčte
podle toho co tu čtu v posledních příspěvcích o podněcování, tak jestli to dobře chápu, tak tím podněcováním se dosáhne i toho, že díky zvýšenému plodování se ještě před jarní snůškou podaří odstranit z plástů co nejvíce cukerných zásob z podletního krmení? Chápu dobře i tento efekt jarního podněcování?
ano - dá sa povedať-ten riedky roztok 1:3 pomáha včelám lepšie rozpustiť , spotrebovávať zimné zásoby /voda/ ,ale mal som aj opačný prípad ,že mi to zachránilo včely- spotreba roztoku bola veľká , včelstvo nemalo dostatok zimných zásob na rozvoj . Je to taký pohotovostný ,,ventil,, či ako to nazvať- proste si z neho berú len tolko ,koľko potrebujú. Zo začiatku rozdeliť 1 -3,5 litrový pohár povedzme na 3 včelstvá ,potom stiahnu pozdejšie aj celý jedno včelstvo za 2-3 dni- podľa sily včelstva. Včely sa veľmi dobre rozplodujú /podľa svojich možností/ a šetria energiu prip straty včiel pri náhlej zmene počasia. to by bolo asi všetko...
Přesně jak píše Pepa a před lety př. Řeháček. Nakrmit a nešetřit, zakomorovat a vše za tím rozškrábat a nerušit! Samozřejmě až po masivním proletu a v odpovídající době. Jednoduše a účelně! Jenomže to se v České kotlině nenosí! R. S.
(31.12.2020 10:33)Louky napsal(a): [ -> ] (31.12.2020 8:24)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]A neni lepsi a "bezpecnejsi" proste vcelstva zakomorovat, proskrabnout odvickovaci vidlickou zasoby za blinovkou, nez jim rvat v tomhle obdobi cukr s vodou ? Kdo na nich nesetril se zasobama v letnim/podletnim krmeni, ted to nich nemusi ted cpat cukr a riskovat pokaleni.
Nevysiram, jen se zase debilne ptam .
Dikas
Chose
Jak píše gupa, jak by si chtěl takovýhle včelstvo komorovat, když jsou včely v celé sestavě úlu. Podněcování rozškrabáváním víček dělám odjakživa a určitě je to super věc, ale to je až tak koncem března, začátkem dubna, kdy se začínají dělat pravidelný prohlídky a je to strašně krátkodobý podnícení, to by si do nich musel lízt každej den, aby pořád měly ten pocit, že je něco novýho.
Asi to tu ještě nepadlo, ale on má víčka jen se 4 dirkama, což je pro tuhle metodu stěžejní, on nepotřebuje včelám naravat cukr, on ho má v úle víc než dost, on jim potřebuje dát impuls, že je tady snůška a že je potřeba začít ve velkém plodovat, což dosáhneš jen pravidelnou snůškou a né jednorázovým rozškrábáním zásob. Takže oni nejen že ten cukr neuloží, ale naopak ještě spotřebují spousta zásob, který mají v úle, který proplodují a uvolní místo dalšímu plodu a jak už jsem psal výše, takhle nastartovaný včelstvo je celou dobu rozlezlé a stačí 8 stupnů a jdou na prolet, zatímco ty nepodnícený jsou stáhlý v chomáči a když se na 2h odpoledne udělá hezky, tak to ani nezaregistrují, protože v úle mají zimu.
Ale ja nechci komorovat silny vcelstva, kde jsem to psal ? Proc bych komoroval nebo podnecoval silny vcelstva ???
Líbí se mi u něj ten chlazený box na rámky.
Josef tak bavíme se o něm a on takový včelstva nemá, aby je mohl komorovat. Ty klidně komoruj, pokud máš slabší včelstva a neobsednou ti celej prostor úlu, to je pro slabochy určitě dobrá věc, tam bych ani podněcování roztokem nezkoušel.
Jeden můj kamarád koncem února otevře včely, pokud je teplejší den, vybere prázdné neobsazené plásty a včely stáhne do jednoho nadstavku a zateplí vrch. Dalo by se tomu říkat komorování?
Teť jsem zas narazil na video bioúly.cz Zrovna tam ten včelař říkal že včely dostali dohromady 37kg cukru. Já když pořádně nakrmím 28-32 kg na podzim tak se vám to nezdá že mi to ty včely nemůžou spotřebovat.