"Podněcování včelstev na jaře nebo v pozdním létě nepřináší více včel", Gerhard Liebig, 90. léta, 150 zkušebních včelstev.
Kdo chce dělat v Optimalu nebo jakkémkoli úlu maso, tak podněcuje s rozumem. Pouze maso donese med. Pán v bioúly to dělá jinak a také mu to funguje. Jen k poměru, když jsem jeho únorní video viděl, myslím že poměr cukru k vodě měl hustý 3:2. Využívá určitě té teplé tmavé úlové stěny tenkostěnného úlu k rozvoji jako rychle prohřívající prvek úlu. p. Čermák to také někde kdysi vysvětloval, že to při zkoušce zateplený nezateplený vyjde nakonec, nastejno, jenže zase p. Čermák co jsem ten jeho pokus pitval a hodnotil, nepoužíval zateplené dna, což je pro rozvoj v celozateplení zásadní. Stejně jako jeho provedení. Dost mne ty rozdíly stále od dob co jsem to silné zateplování zkoušel vrtají v hlavě a to, jak je zařadit a plnně je využít. Vím např. že to ale přinese víc roztočů jak má Louky, takže musí se při silně zatepleném systému vyřešit vše zaráz aby to přinášelo hlavně rychlost a míň práce než při tenkostěnných např Optimalech.
K čemu zateplené dno?. Jednak česnem proudí studený vzduch ale hlavně takto silná včelstva se přez zimu také trochu scvrknou a posunou na horu pod víko.Pod včelstvem je pak 30cm volného chladného prostoru. Pro optimal je zateplené dno nesmysl. Pro zakomorované včelstvo ve stirodurovém nástavku tam by to snad mnělo význam.
Stejně jako z každého jiného tělesa, uniká dlouhovlnným zářením (sáláním) teplo i ze včelstva všemi směry, tudíž i dnem. Ne jenom prouděním - konvekcí. Proto zateplené resp. plné dno má určitě význam. Jak píše gupa, tom50 nebo Klíma ve videu (plné dna), to význam určitě má (a čím nižší tím líp). Otevřené česno je v této věci nepodstatné, stejně jako prázdný spodní nástavek plný prázdných teplých souší. Podle mě.
Sám jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, až posledního čtvrt roku, že se to tu stále řeší a myslím si, že v tomto směru mám co s durch zasíťovanými dny dohánět. Myslím, že tom 50 může mít tu velkou pravdu. A Louky má jaké dno ?
Co Te Ali vede k domnence, ze souse v prazdnem nastavku pod vcelstvem jsou teple???
Tepelná vodivost vosku je malá, soušema zakapsičkovaná a pro sálání má takový prostor velký tepelný odpor.
Já mám sice zasítovaná, ale je tam takovej šuflíček, kterej těsní tak dobře, že by se dalo říct, že je mám zateplená a jsou nízká. A ty co si vyrábim, tak se snažim taky co nejnižší a bez síta.
Včelstvo nepotřebuje vůbec žádné dno.Dno potřebuje včelař.
Nízké pevné dno môže pomôcť, ale silným včelstvám to bude jedno.
Já som to minulú sezónu skúšobne u slabších včelstiev riešil tak,že som ich zakomoroval tak aby boli na husto a pod obsadený nadstavok som im šupol fóliu a u prednej steny nadstavku som im nedorazenou fóliou nechal prielez približne 10cm. Mám za to, že to pomohlo, pretože včelstvá sa mi prekvapivo rýchlo dostali do sily.
(02.01.2021 0:09)gupa napsal(a): [ -> ]Kdo chce dělat v Optimalu nebo jakkémkoli úlu maso, tak podněcuje s rozumem. Pouze maso donese med. Pán v bioúly to dělá jinak a také mu to funguje. Jen k poměru, když jsem jeho únorní video viděl, myslím že poměr cukru k vodě měl hustý 3:2. Využívá určitě té teplé tmavé úlové stěny tenkostěnného úlu k rozvoji jako rychle prohřívající prvek úlu. p. Čermák to také někde kdysi vysvětloval, že to při zkoušce zateplený nezateplený vyjde nakonec, nastejno, jenže zase p. Čermák co jsem ten jeho pokus pitval a hodnotil, nepoužíval zateplené dna, což je pro rozvoj v celozateplení zásadní. Stejně jako jeho provedení. Dost mne ty rozdíly stále od dob co jsem to silné zateplování zkoušel vrtají v hlavě a to, jak je zařadit a plnně je využít. Vím např. že to ale přinese víc roztočů jak má Louky, takže musí se při silně zatepleném systému vyřešit vše zaráz aby to přinášelo hlavně rychlost a míň práce než při tenkostěnných např Optimalech.
Známý včelař to zkoušel a zateplil i dno polyšem ,očekával ,že bude mít vysoké medné výnosy..řídil se tuším nějakým p . Smělým co měl 100kg vynosy... on je teda bohužel neměl ,protože tady není taková snůška ,takže od uteplení dna nakonec upustil.
Trošku mi přijde zvláštní jak se pořád srovnává těch vzpomínaných 100kg výnosu. Není to přeci o tom mít 100kg výnosu, ale o tom mít třeba 2x tolik než je obvyklé v daném místě. Nebo lidé uvažují tak, že....sice mi to zvedlo výnos z 40 na 60kg, ale není to 100kg jak má tamten, tak od toho upustím, protože to zase tak nefunguje?....
tim nechci říct, že zeteplený dno přidá nějak extra na výnosu, myslim to spíš celkově cokoliv člověk udělá pro větší výnosy....
Ad 37kg cukru u bioulu při krmení. Dle mě nepočítá cukr, ale rovnou roztok.
krmím 30kg, on k tomu ještě podněcuje, tzn. 37 kg je možných..
On sám v tom videu říká 37kg cukru
(02.01.2021 12:29)Ali napsal(a): [ -> ]Stejně jako z každého jiného tělesa, uniká dlouhovlnným zářením (sáláním) teplo i ze včelstva všemi směry, tudíž i dnem. Ne jenom prouděním - konvekcí.
Aby těleso produkovalo sálání, musí být do ruda rozžhavené.
Je-li těleso teplé 36 stupňů, žádné významné sálání se nekoná.
Vyzkoušej si na sobě, jestli tvoje tělo díky vyzařování tepla něco na dálku ohřeje.
A pak to porovnej s infrazářičem.
Z toho plyne, dávat do úlu reflexní folie je zbytečné.
pockat pockat....a co radiator nebo i spotrebni elektronika jako monitor, notebook, nabijecka od telefonu atd.? chapu cos chtel asi rict ale rek bych ze to aani je dany tim jaky je rozdil dvou teplot a tendence je aby se ty teploty vyrovnaly a soustava se dostala do rovno/-vyvazeneho stavu.
pokud to nebyl vtip, ktery sem nepochopil
.
Miroslav Vochozka kecáš. Dlouhou vlnou se tepelné záření šíří už jen rozdílem teplot, tj. třeba při 25o C.
(02.01.2021 17:31)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]On sám v tom videu říká 37kg cukru
37kg v zásobách plus 9-12kg v podněcování....ono je to logické, někomu rostou včelstva na cukru a někomu na medu....minimálně tohle je rozdíl, který se na výnosu musí zákonitě projevit....
nicméně já krmím 22-24kg, ale u mě ta spotřeba zásob na jaře není tak velká jako v tenkostěných, takže možná je to to samé, jako bych měl nakrmeno 40kg ve dřevě...
myslím že Kosta tu psal, že krmí jen 8-10kg? že se snaží co nejméně, aby mu to na jaře nezůstávalo v úle....ale včely pak čekají na první snůšky, kdy se teprv rozjíždí, zatímco u těch co jsou na hodně cukerných zásobách a rozškrabou(a ani se nemusí) se jim víčka, tak na tom to včelstvo vyroste.....
Néé 37kg dohromady i s podněcováním a si jen u nejlepšího včelstva co bralo nejvíc.
