Mohl do dna zafoukat sníh nebo déšť nebo zatékat a nyní se to z úlu jen tak nevyvětrá.
Dole u dna větrej a na hoře to nech i s folijí a suchým uteplením. Vlhko včelám zas tak neškodí.Včelstva žila po miliony let ve vlhkých zatuchlích dutinách.Dutina vznikne tak že do stromu zatéká a dřevo vyhnije.Tím že se do dutiny nastěhuje roj nepřestane tam zatékat. Já mám všude folie celoročně ,větrám spodem zasíťovaným otvorem ve dnu a česnem. Trochu vody sražené na foliji včelám jen prospěje jako napájení.
Folii bych z důvodu vynechal.
Jsou úplně stejné úly, stejně silná včelstva? Jejich umístění - je vlhký na kraji ve "studeném" směru?
Plásty stejně staré?
Nejde o vlhko, jde o kondenzaci. Na strůpku je nyní voda velmi vhodná.
Úly jsou stejné, síla včel taky, na kraji je - severo-východ, jsou 80% na slunci.
Jen mi přijde, že možná toto včelstvo je nejagresivnější - jako že bodavé
Takže příroda.
Současné řešní se v nadpolovičních případech osvědčilo, jedna zkouška, žádná zkouška.
Já bych to nechal na další pozorování.
ok děkuji a co téma dno bez, nebo dno s odvětráním?
Dělal jsem bez spodního větrání cca 12 cm vysoké a to z důvodu "klimatizace" přez léto. Jako že včelky si po dobu vysokých teplot venku udrží to své klima. Tak nevím, stále nad tím špekuluji, jestli je má úvaha správná. Úly mám palubka, 2 cm polystyren, palubka.
Dal som včelám vodu do plástu ,kašlú na ňu , o tej kondenzovanej vode v úli sme sa učili že ju včely nevyužívajú a pri priedušnom strope som si všimol že to majú tendenciu tmeliť na nepriedušno až cez leto ak je vonku teplo a sucho .Ako ja by som sa priklonil k názoru že kondenzovanú vodu neodoberajú na napájanieči pre plod , vlhko v úli možno nevadí cez zimu a plesne tiež .Ale je známe že to prispieva k vzniku chorôb, takže ak môžem tak prílišnému vlhku v úli cez zimu a aj teraz radšej zabránim ,myslím že voda v mede či z nektáru čo nosia im viac menej stačí poprípade si donesú zvonka dáku .Názor no.
Ta voda resp. vlhkost se nyní natahuje do postupně odvíčkovávaných zásob, které včely potřebují na rozjezd. Takže to je výhodné, holky přijímají vodu a cukerné zásoby v jednom a nemusí se pro ni honit do zimy ven.
To že něco navíc zkondenzuje na strůpku nebo krajních plástek až tak nevadí pokud v těch krajních plástech nejsou pylové zásoby nebo jde o staré souše. Pokud je tam zavíčkovaný med nebo panenské plásty - naprosto v pohodě.
Chci podpořit názor JKL - při nedávných slunečných dnech a s tím spojených proletech jsem pozoroval, že moje včelky úplně ignorují napajedlo, které jsem jim nedaleko od úlů připravil. Ani do nedalekého zahradního jezírka, kde je v létě provoz jak ve Frankfurtu na letišti, ani nepáchly. No a strůpkový fólie mají zarosený a také loužičky po stranách na dnech úlů. Z toho mi plyne, že si zatím vystačí s vodou v úle, což je pro ně méně energeticky náročné.
Nebude to náhodou opačne?Ak včelám prší na hlavu voda,tak zrejme musia vydať viac energie vo vlhkom prostredí aby si udržali potrebnú teplotu.
Aj takto by sme to mohli vnímať.Moje včely sú zrejme iné,lebo akonáhle teploty dovolia prelety,tak okamžite nájdu aj tú najmenšiu mláku a pritom napájačka býva často bez včieľ.Zrejme im vyhovuje lepší zdroj.
Vhko vadí, když neplodují. Pokud plodují potřebují teplo a vlhko - teplo pro vývoj plodu a vlhko proto, aby nevysychala mateří kašička, kterou krmí. Pokud by při plodování bylo sucho tak jednak plod, který nemá chitinový skeleton by byl vysušován a jednak by se zahušťovala ta kašička - včely by pak musely přinášet více vody a zvedat sami vlhkost.
Ono je to stejně na rozhodnutí včelaře - může mít prodyšnější strop, odvětrávané dno a pak z jara jak to dělá pan Volejník nasadit vnitřní napaječky. Nebo varianta se obejít vez napaječek a dát na jaře stropní fólii, zatímco v zimě má prodyšný strůpek a odvětrané dno. Další varianta - vhodně uspořádat plásty na zimu = odebrat krajní, do krajů dát panenské plásty se zásobami, dolů nedávat plásty s pylem a pokud tak doprostřed a pak fólii celou zimu při otevřených očkách na větrání v horních nástavcích.
Podstatou je ale stále totéž - když se neploduje, raději sucho a čerstvý vzduch, když se ploduje tak teplo a vlhko (čerstvý vzduch si v případě potřeby holky dovedou samy a ještě si přitom mávání křídly = pohyby svalů zatopí).
Teraz je vlhký vzduch všade ,aj ked sa oteplí na okolo 12st a je zdanlivo teplo a svieti slnko .Ja nasadím folie tak až budú kvitnúť čerešne . Aj to bude stále pomerne vlhko ,minulý rok som pozoroval že tak nejak až začínajú ozajstné znášky tak začínajú intenzívne nosiť vodu . Budem sledovať aj teraz ,ak zbadám skorej že zháňajú vodu tak dám folie skorej ,ale mne dosť nosili nektár z vrb a z cukrového javora a to im asi stačilo spolu s odviečkovaným medom .Inak som sa ľakal že som urobil zle ked som pridal NN hore jednej rodine prezimovanej na 1xVN ,ale tak po lepšom prezrení zospodu som zbadal že už stavali divočinu na spodu ,to museli teraz ,na jeseň to tam nebolo.
(12.03.2015 20:30)Lexina-L1 napsal(a): [ -> ]Mám dotaz na vlhkost v úle.
. Dva úly úplně v poho a třetí veliká vlhkost - na folii vysrážená voda a dno úlu plesnivé. Náprava pro budoucno - folii přez zimu vyndat? Ale proč dva úly v poho a jeden plíseň?
Podle mých dlouholetých zkušeností je to genetika. Když by jsi je pozoroval dlouhodobě - bude to takhle vždy. Některé prostě nezvládají klimatizaci.
Můžeš je různě zachraňovat, ale nejlepší řešení je selekce těch v zimě plesnivějících. Tyto také jinak v sezoně mívají problémy se zvápenatěním, morem a jiným špatným rozvojem.
Mám včelstev hodně ale takovouhle zákonitost jsem nikdy nepozoroval ani tomu nevěřím.
(09.03.2015 18:25)Honza P. napsal(a): [ -> ]Včelaři, při krásných prvních dnešních proletech jsem se pustil i do očisty podložek. U jednoho mého extrémně silného loňského oddělku jsem dneska našel na podložce nezanedbatelné množství voskových šupinek (viz. fotka v příloze z dnešního dopoledne). Ku večeru jsem podložku vytáhl znova a bílých šupinek tam bylo znovu a ještě více než ukazuje fotka.
Znamená to, že se u včeliček už objevil stavební pud? Není ještě brzo?
Myslel jsem, že se stavební pud objevuje až při přísunu nektaru někdy v druhé polovině dubna. Ostatních 9 včelstev jinak bez šupinek.
Díky za reakce
Honzo to není vosk ale zkrystalizované zásoby.
Já si dovolím jen poznámku, letos mám druhou zimu a celkem jsem viděl dvakrát, jak včela odebírala vodu z horní folie, poprvé si to nepamatuju, ale podruhé to bylo minulý týden, svítilo slunce, venku bylo zhruba 6 stupňů a včela byla zhruba 15 cm nad chomáčem a tankovala z folie vodu.
Tak já nacházím voskové šupinky v malém množství již asi měsíc v nejsilnějším včelstvu. Není to náhodou tak, že mladušky začnou vytvářet voskové šupinky jaksi samovolně, když přijde jejich čas a když je nepotřebují ke stavbě tak je vyloučí z těla a prostě odpadnou?
Jinak včera u tohoto úlu provoz i v odpoledních hodinách kdy ostatní již nelétaly. Vypadalo to že nosí vodu. Taky plodují nejvíce.
(14.03.2015 15:26)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Mám včelstev hodně ale takovouhle zákonitost jsem nikdy nepozoroval ani tomu nevěřím.
Jasná, možná je to místním klimatem.
Dokonce je přímá úměra mezi spadem na podložkách v téhle době : tam kde padá výrazně víc různě plesnivých zbytků - pyl, včely, zelená měl - to jsou geneticky ty včelstva, která nemaj dobrou termoregulci a jsou v dlouhodobém horizontu podstatně horší.
Pozorovat jste to nemusel, pokud se mění matky cíleně a pokud možno z jednoho včelstva tak je těžké sledovat rozdíly a zákonitosti přirozeného chovu.
Dřív mě taky napadalo, že to je náhoda, zatéká do úlu, špatně uložené zásoby, slabá včelstva. Jenže když to ty samý přes všechnu snahu maj deset let stejný a druhá skupina bez jakékoli údržby vždy čisto sucho, ve stejných úlech a na stejném stanovišti, tak to náhoda bude stěží.
Náhodu vymyslil pan Darvin, aby nemusel moc myslet.
Blbost ...za 10 let máš v jednom úle genetiku několikrát pozměněnou....
(17.03.2015 14:02)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Blbost ...za 10 let máš v jednom úle genetiku několikrát pozměněnou....
Někdy jsi to zkoušel, nebo vyčetl v chytré literatuře ?
100% to je blbost u F1 - o to nic.
U ustáleného chovu to ale vypadá poněkud jinak.
Kdyby to neplatilo - kde se pak berou ony různé zázračné linie, které často vyšlechtili chovatelé v před minulém století ?
Genetická vlhkost v úle je nesmysl. Prostě ti některé úly nějakou škvírkou větrají a jiné zas dokonale těsní. Ve stirodurových plemenáčích je na jaře vlhko a plíseň vždy ve všech. Tam je ku příkladu ta zákonitost jasná. Nebo to je taky genetický.