Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Medáku, kde jsi byl o loňském podzimu? Máš pravdu, že v pozdním podzimu vůči nizkým teplotám to včely moc neovlivní, ale to nebyl případ loňského podzimu. Loňský extrémně teplý podzim způsobil, že u nás v Listopadu včely přes den lítaly jako o hlavní snůžce. A významnou měrou k tomu přispěla i ta kvetoucí nezaoraná hořčice na obrovských plochách (hnoje už je dneska minimum, že). Bohužel se to tak sešlo, ale nepamatuji si, že by zelené hnojení bývalo tak dlouho na polích a když už se to nestíhalo zaorat, tak to zemědělci aspoň pokosili (zmulčovali). Né tak v loňském teplotně extrémním podzimu. Já vám nechci do těch agrotechnických lhůt kecat, ale normální vždy bylo, že v Září a Říjnu byla většiná polí zoraných. V Listopadu a v prosinci se zaorávaly maximálně strniště po sklizené kukuřici na semeno. Ale co dřív bylo tu dávno už není .... A jestli je to tak, jak píše bohemia.gall, že je to vázané na dotace, tak nám opět není pomoci.

Včeláříku můžu ti zdělit ,že včelařim na Moravě a Šlonzko je na hranici katastru ani ne ani hranici obce. Tvoje detukce a tvoje spojování s bohemia.gall, on je na opačnem konci republiky,když tak přemyšlím do Opavy ,když hodíme kanem dohodíme oba trefíme. K zelému hnojení byly asi dva dny kdy to včely využily tuto snůšku pylu u nás svazenka . Pamatují za mlada to bylo běžné v té době drahé umělá hnojiva a teď taky vracíme se zpět opět drahá,Jestli s myslíš ,že včely litají a mají snůšku tak vem přiletajicí včelu na česno zmáčni ji a uvidíš ,že medné volátkoko vyroní slzu sladiny (neetické) nebo dej včely na váhu a podotykám nejsem zemědělec a kolega z Opavy děla min. financí.Poslední poznámka na svatého Řehoře špatný sedlák který neoře ,proč když měli zorané na podzim.

Ať se daří Zdeněk

Orba a klasické obdělávání půdy pomalu končí. Zemědělství došlo do bodu, kdy tahle "klasika" starého hospodaření je trvale neudržitelná a má podstatný vliv na zhoršující se životní prostředí. Mnoho lidí si to uvědomuje a začíná hospodařit bezorebne obrovolne. Tentokrát tomu jde EU zcela oprávněně naproti. Koho to zajímá, může dát do vyhledávače No Till, nebo regenerativní zemědělství...

Regenerativní zemědělství tady ještě dlouho bude fungovat ve stejném režimu jako biomed (sem tam někdo). Systematická podpora regenerativního zemědělství v ČR momentálně neexistuje a pokud to nebude svázáno s nějakými dotacemi, tak ještě dlouho existovat nebude. Za posledních 34 let se malí zemědělci (farmáři) naučili drancovat zemědělskou půdu stejně dobře jako akciovky (bývalá zemědělská družstva), takže myslet si že mávnutím kouzelného proutku tito zlatokopové začnou hospodařit v režimu regenerativního zemědělství je čirá utopie. Ale jako alternativní způsob obhospodařování zemědělské půdy, proč ne.

Napsat že orba a klasické obdělávání, že je neudržitelné? Co je to za blbost?
Hospodařím a v součastné době je to můj hlavní příjem. Polí mám 5ha. Je zajímavé vidět rozdíl sousedních polí co byly za družstva nuceně spojené do jednoho kusu. Naše pole se oře a každý rok hnojí od navrácení hnojem od ovcí a skotu. Sousední pole se zprvu oralo poté už jen bezorebně a nakonec s tím jak klesal výnos se pole zatravnilo. Na našich polích je zem krásně kyprá nabírá vodu a pomalu vysychá. Na sousedním bývalém poli je zem uhutnělá těžkými traktory a nenabírá vodu. Momentálně je problém přes louku přejít jak se z toho stává bažina a přitom v létě je to vyschlé a praskliny že do toho strčím ruku. Tráva na tom téměř neroste. U mě je 5t obilí na hektaru. Nepoužívám umělé hnojiva a herbicid jen bodově kde se vyskytují plevele na konci léta po sklizni, aby se plevel nezvrhl a zároveň to bylo udržitelné.
Velký problém je v dnešní době v tom že se velmi omezila živočišná výroba a není hnůj. Kvůli tomu se v zemině snižuje obsah humusu a tím klesá i život v zemině. Hnůj se do země jinak, jak zaoráním nedostane. Zároveň po loukách a polích prohání těžká technika a to je velký problém. Můj děda co jezdil s koňmi by dnešní zemědělce hnal. Já jezdím s Zetorama typu major, kde váha nejde nad 5t a to je tak maximum co je ještě udržitelné. Traktor s váhou 12-16t a za ním přívěs s 20t je prostě na zeminu moc. Pak pole místo nakypření orbou ještě utlučou bezorební technikou a jako třešnička tam nalejou umělé hnojivo.
Dneska je tlak od ministerstva aby se více využívalo hnoje a močůvky a omezilo se umělé hnojení. I nové podmínky pro letošní dotace tomu nasvědčují a tlak na to bude čím dál větší. Na snížení eroze půdy se klade důraz v podobě omezení polí ve svažitém terénu (požadavek na trvalý travní porost). Dále podél toků se budou muset vytvořit pásy kde je požadavek na trvalý travní porost nebo porost z rostlin co znemožní erozi odplavením (jeteloviny a pod.). Také se musí rozdělit velké plochy na více celků a různé plodiny. Jako třeba kukuřici vám nikdo nepovolí nasít na pole co je ve svahu a by se taková plocha dotovala.
Někdy mám pocit, že o životním prostředí a přírodě rozhodují lide, kteří vlastně ani neví o čem mluví, jen si něco přečetli od člověka co si něco vysnil v kanclu u stolu, aniž by se obtěžoval vytáhnout zadnici na procházku do přírody.

Aha a co to má společného s tématem???

(21.02.2023 7:58)Včelařík napsal(a): [ -> ]Regenerativní zemědělství tady ještě dlouho bude fungovat ve stejném režimu jako biomed (sem tam někdo). Systematická podpora regenerativního zemědělství v ČR momentálně neexistuje a pokud to nebude svázáno s nějakými dotacemi, tak ještě dlouho existovat nebude. Za posledních 34 let se malí zemědělci (farmáři) naučili drancovat zemědělskou půdu stejně dobře jako akciovky (bývalá zemědělská družstva), takže myslet si že mávnutím kouzelného proutku tito zlatokopové začnou hospodařit v režimu regenerativního zemědělství je čirá utopie. Ale jako alternativní způsob obhospodařování zemědělské půdy, proč ne.

PD Krakovany.

P.H. to je v pořádku, ale jedna vlaštovka jaro nedělá.
Včera jsem si nachystal těsto na jarní podnícení, ale o víkendu se má ještě prudce ochladit, tak s tím ještě počkám. Včelky už plodují a zásob mají ještě dost.

(22.02.2023 2:22)Včelařík napsal(a): [ -> ]... Včelky už plodují a zásob mají ještě dost.

skús mi pár slovami vysvetliť prečo chceš dávať to cesto do úľa, keď včely majú dosť zásob a už chovajú plod...

Je to tzv. jarní podněcování - urychlovač jarního plodování včel (falešná snůška). Někdo podněcuje roztokem, někdo těstem.
Já vím jsou dvě skupiny, příznivci a odpůrci jarního podněcování. Já jsem příznivec protože vidím, že mi to funguje a v podstatě nechci vést s odpůrci polemiku o tom, zda je to správně či ne. Kdo chce dělá to, kdo nechce nedělá.

Zdravím, pod Krušnými horami na rozhraní Českého středohoří dnes teplota 12 °C, včely obsadily vyhřívané napajedlo a do úlů valí pylové rousky žluté a cihlové barvy. Úhyn "0". Z 20-ti zazimovaných včelstev 2 slabší dle projevů na česně. Měl na podložkách již bez jasně ohraničených řádků, víceméně po celé ploše podložek. Více řekne prohlídka za cca 10 dnů.

JK

U nás v 17:00 10°C, polojasno, prolety jednotlivých včel, na česně se míjely 3 až 4, slabý ale víceméně plynulý provoz, pylové rousky jsem zaznamenal asi jen u 2 včel, v okolí zatím nic nekvete, měl na podložkách v ohraničených řádcích...

Umne jen někde desítky poletujícich. Vyprášit se vyditelně nepotřebují a pyl nepřipadá v úvahu. Pylu mají velká včelsva ve velkém prostoru v černých plástech na celáý měsic aktyvního plodování.

Dnes na pomezí Krušných hor a Českého středohoří je teplota ve 13:00 hod 3 °C. Včely nijak houfně ,ale ku podivu přece, navštěvují vyhřívané napajedlo. Ještě včera při teplotě 12 °C včelstva pilně fedrovala rousky pylu. Dnes při zběžné kontrole podložek jsem již nalezl vyměněné matky ve dvou včelstvech.


Pro zvídavé mladší kolegy: Plánovanou, nikoli z nouze, výměnu matek provádím koncem měsíce listopadu (11) až začátkem prosince (12) tak, že odchované a zazimované oddělky na pěti plástech posadím přes mateří mřížku na včelstva u kterých míním vyměnit matky. Obvykle po jarních proletech naleznu (někdy také nenaleznu) vyměněné matky na podložkách. Je to spolehlivé a efektivní zmlazení včelstev. Samozřejmá podmínka u včelstev kde takový zákrok provádím je dobrý zdravotní stav.
Přeji vše dobré JK

Ale sakra to už jsou hodně starý matky. Ty už tam neměli dávno být. Tříletý nebo čtyřletý matky ????

Zase tak staré brécy to nebyly. Byly z roku 20, to byly matky značeny modrou barvou. Výměna je prováděna za rok žluté barvy, tedy rok 22. Letos značíme červeně.

Přeji matečníky jako palce
JK

Dnes kupodivu i u nás velmi teplo a dost svítilo ,i prosvítalo slunce. Na teplejších stanovištích masivní prolet. Pyl jsem nikde nezahlédl. Stav včelstev velice pěkný.

Máme spor. Proč jsou některý vajíčka na boku buňky?
Je to loňský oddelek, fůra plodu, krásný, ukázkový, některý už vybehly. Matku jsem viděl. On říká že tam je někde trubcice....já tvrdím, že je zblbla teplem a klade hlava nehlava, aby bylo co nejvíc potomstva. A občas ve spěchu to nevyprdne až na dno. Čím to je že tak 10% vajíček je přilepená na bok?

...karel
...pozri napr. the Australasian Beekeeper, 20017, č.2, str. 371-373...
..píšu tam vo včelstve sa v niektorých včelstvách nachádzajú trúdice, teda robotnice, ktoré kladú aj keď je v úli kladúca matka...majú na svedomí tak asi 4% trúdich vajíčok položených vo včelstve, ale na základe feromónov ich ostatné robotnice odstraňujú požieraním ale aj tak nezlikvidujú všetko, celkovo asi 1% z trúdov pochádza od robotníc-trúdic...keď vo včelstve chýba matka a plod, dôjde akoby k vypnutiu feromónového signálu a vajíčka sa "tvária" ako od matky... tie vajíčka od trúdic už robotnice neodstraňujú...

Jj vypadá to na trubcice...