(28.12.2015 2:13)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Nemyslím si, že by nefungoval Varidol, což dnešní spady potvrzují.
Nejspíš se bude muset vyrazit cestou ochránění podzimní generace ( červenec, srpen) zajistit bezplodost ( uvažuju o zaklíckování na cca 2,5 mésíce) a v bezletovém!!!! období ošetřit. Zapomenout na fumigace v říjnu a další následné termíny podle imbecilního MVO jakbysmet. Pak už je jedno zda to bude Varidol nebo KŠ .....a hlavně VD při tomhle ošetření nepočítat! 
(Zvláśť když na jaře se znovu rozběhne přenos VD.) Vím, že ideální to není , hlavně pro VMS,....ale ušetří to nervy...
...Asi by stálo za úvahu možnost vyselektování linie, která opravdu přes zimu bude udržovat samovolně přirozenou pauzu v plodování.
Stačí je pár buněk, kterých se člověk nevšimne a tam jsou zalezlí. Stačí, že jsou včely někde natěsno semknuté a úl trochu víc netěsný. Varidol nemusí být stoprocentní, to by chtělo další ošetření, nejlépe KŠ. Tu invazi bych dal na poslední místo. Sice nebyla zima, ale zas nebylo tak teplo, aby byla takové letová aktivita.
Účinnost amitrazu při fumigaci je krátkodobá a v tom okamžiku musí nastat optimální podmínky. Aerosol je dlouhodobější (ne, že proniká, nesmysl), je jakousi impregnací všech povrchů, distribuce účinné látky spíše na principu gabonu bez gabonu (považuji to za prasečinu).
Ta selekce na přerušované plodování a včasné ukončení plodování je i podle mého názoru stěžejní. Já ji preferuji i před hygienické chování.
Jde o to, dobře skloubit znalosti nemocí a nebezpečí, spolehlivou diagnostiku, efektivní zootechniku a léčebné zásahy. Skloubit to jde, metodiky už v podstatě jsou. Nebudu tu uvádět tu knížku, která se prodávala na posledním PVS, abych nebyl nařčen z reklamy.
Ano, některé zootechnické metody jsou docela drsné (odebírání zavíčkovaného plodu, přemetání na mezistěny a d.), navíc se musí umět a citlivě aplikovat.
Finální fáze t. zv. "Třetinového systému" je taky dost subtilní operace a je třeba ji dělat s citem a jistou zkušeností. Tu ale jinak nezískáme ...
Milane, jaký plod jsi vyřezával? Pokud zavíčkovaný, tak to chtělo jej analyzovat. Pokud i nezavíčkovaný, bylo by bývalo lepší počkat, až bude zavíčkován.
Osobně jsem zastáncem zásahů v podletí na základě kontinuálního a kombinovaného monitoringu. Finální dočištění je o Vánocích (mé dřívější odkazy na to, co u sousedů nazývají Restentmilbung), právě provedeno, jsem zvědav na léčebný spad. Přirozený je (byl) v jednotkách, až na jedny čiperky, které létaly, až se potkávaly. U nich spad několikanásobně vyskočil v polovině listopadu.
Tak na ty jsem zvědav nejvíc.
Zdá se, že zatím neplodují. Proměřím teploměrem.
Milane, díky za tuhle diskusi, bude nám všem hodně užitečná. Prosím, zkusme ji udržet ve věcné rovině, i když se asi stejně nevyhneme stanoviskům k různým, zejména oficiálním, metodikám.
Jiří
Ako toto je téma, na ktorú nikto nedá jednoznačnú odpoveď. Čo ma ale na Vás (nič v zlom priatelia Česi) zaráža, je držanie sa nejakej nefunkčnej metodiky. V živote by ma nenapadlo vyrezávať včelstvám plod a už vôbec nie natierať na jar plod jedmi. Ja sa nepamätám, že by sa to niekedy na Slovensku robilo a predsa včelárime s podobnými úspechmi - neúspechmi tak, ako Vy. Skutočne je potrebné takýmito zásahmi včelstvá "liečiť" ? Som presvedčený, že nie! Prečo sa mám za každú cenu dostať na nejakú nulu? Vážne je problém, keď zimu prežije vo včelstve dajme tomu 10 klieštikov? Ak by bola pravda, čo tu niektorí tvrdia o množení klieštika, včelstvá by som už dávno nemal.
Operujete tu aj najmenšou plochou plodu, kde sa klieštik skryje pred fumigáciou. Je to ale skutočne tak? Kontrolujete pri vyrezávaní každú bunku, či sú v nej klieštiky? Niekde som čítal, že foretická fáza klieštika sa v zimných mesiacoch pri kliešikovi predlžuje podobne ako je to pri dĺžke života dlhovekých včiel. Neviem, ale keby mi sused včeláril roky rokúce bez vyrezávania plodu a jarného natierania plodu, asi by som sa zamyslel nad spôsobom ošetrovania včiel.
Bude me muset reagovat na pocasi letecky prosinec dokazal zrejme zhatit Milanovu snahu a praci. Roztoc tu je a asi budeme muset prehodnotit kdy a jak osetrovat. Stezejni nebude nula v lednu ale ochrana zimni generace cili cerven cervenec pak v zari jednou srazit pocet na unosnou miru a pak podle pocasi....letos leden s tim ze nase nula se muze po proketech v breznu zmenit na cokoliv
Spady bývajú na jeseň veľmi rozdielne a niekedy prekvapujúce a nelogické. Spady majú v poriadku len včelári, ktorí nepoužívajú podložky
.
Jesenné odchýlky sa dajú resetovať sublimáciou KŠ, alebo aerosolom. Ale ponúka sa aj dalšia možnosť a to je jarné ošetrenie KM /L.Dvorský/, alebo termoterapia /termobox/ na prelome mesiacov 3/4 podľa lokality. Tieto úkony nahradia barbarské vyrezávanie a natieranie plodu. V období, ked má včelstvo len niekoľko dm2 plodu je zaviečkovaný plod biologická pasca a mala by na 80% napraviť všetky chyby z jesene. Nie je to na nulu, ale do konca júla by to malo vydržať. Preto ma termoliečba tak zaujala - šetrné a na redukciu klieštika použiteľné kedykoľvek. Aj tvorením odložencov plodom z termokomory sa VD podstatne zredukuje a oddiali sa kolaps včelstva. Proces vzniku samoliečby včelstva sa tým nepreruší.
..to vyrezanie plodu koncom zimy mi napadlo po prečítaní článku v mv o termoterapii,keď ako albert spomína,prvé ošetrenie tam uvádzajú na prelome3/4 mes. s účelom zlikvidovať prezimovaných klieštikov aj so začiatkom ich novej populácie..je to aj o línii matiek,nemávam v januári a februári veľké rozlohy plodu,tak mi to napadlo,vzhľadom k barbarským cenám(
) rôznych termozariadení..
(28.12.2015 11:52)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Bude me muset reagovat na pocasi letecky prosinec dokazal zrejme zhatit Milanovu snahu a praci. Roztoc tu je a asi budeme muset prehodnotit kdy a jak osetrovat. Stezejni nebude nula v lednu ale ochrana zimni generace cili cerven cervenec pak v zari jednou srazit pocet na unosnou miru a pak podle pocasi....letos leden s tim ze nase nula se muze po proketech v breznu zmenit na cokoliv
Ono se to všechno v podstatě dá odvodit od dobrého monitoringu. Jistě mnozí namítnou, jak je nespolehlivý, ale já nesouhlasím. Už řadu let jej systematicky dělám a dává mi dostatečné údaje o tom, jak na tom včelstva rámcově jsou.
Nejen stran VD, ale i z hlediska dalších ukazatelů.
Už na jaře se dá zjistit, co a jak se děje. A soustavným sledováním uvidíme, kde je nutno něco udělat.
Pak se musíme rozhodnout, zda něco udělat. Pakliže ano, pak co a jak ...
Někdy to už na konci června stojí tak, že prostě obětujeme snůšku a výnos a musíme zachraňovat včelstvo. Nebo máme tu volbu. I to je signál, že je třeba razantních opatření. Nebo třeba i zrušit a nahradit reservami, které je třeba stále mít ...
Chápu, že pro chovatele s větším počtem včelstev je tohle hodně složité. Ale i tu se to nějak dá.
Je to pracné, chce to studovat, znát biologii roztoče, ale nejen to. S roztočem jsme schopni se nějak vypořádat. Viry jsou problém, který zatím neumíme řešit ani poznat. Ale i tu zase je určitou efektivní metodou minimalizace počtu roztočů, kteří jsou primárním nositelem nákazy.
Jiří
Také myslím, že nějaký roztoč vždy zůstane, ale největší nepřítel je průvan a stres - pak se mohou různé nemoci snadno rozvinout (jako u lidí). Nelezu do slepených a včelami připravených nástavků po krmení. Vrchní fólie má na předku nástavku mezeru cca 2 mm, spodní očko na síťku a včely si to připraví na spaní. Všechny nepotřebné otvory si za tepla zatmelí a zbylé otvory na nutné ošetření ucpu. Je zvláštní, že na stejném stanovišti mají ponechané úplně rozdílné větrací kanálky. A každý rok stejně.
Letos mně všechny roztoče velmi utlumil Gabon-flum. Fumigace byla skoro zbytečná. B.
Zdravím,raní kontrola 50-ti podložek 10-0,27 do 5-ti,11do 10-ti,2 -26a32.
Tedy prakticky to potvrzuje,že tam byl nějaký plod a reálně tam je i teď.
Je třeba se přizpůsobovat i s léčením.Jaro bude s KM a to podle počasí....
Příští zima může mít od října -15 stupňů a plodovou pauzu a pak je to zase jiné.
Nesmyslné nařizování je ten největší průšvih.Odpovědný je včelař a možná nám příroda pomůže a včely budou mít jen ti co přemýšlí
(28.12.2015 12:39)gusto napsal(a): [ -> ]..to vyrezanie plodu koncom zimy mi napadlo po prečítaní článku v mv o termoterapii,keď ako albert spomína,prvé ošetrenie tam uvádzajú na prelome3/4 mes. s účelom zlikvidovať prezimovaných klieštikov aj so začiatkom ich novej populácie..je to aj o línii matiek,nemávam v januári a februári veľké rozlohy plodu,tak mi to napadlo,vzhľadom k barbarským cenám( ) rôznych termozariadení..
Gusto, koľkože stojí originál Furetto, alebo VAT ?
Ale potešilo ma, že o termoterapii uvažuješ. Je to alternatíva, možno menej účinná, menej overená, ale možno sa osvedčí.
..to je asi nedorozumenie,ja s furettom robiť nechcem(robil som 2sezóny),kamarát ho kúpil v taliansku na výstave za polovičnú cenu vtedy (4000sk na prepočet)..fúkam varojetom,snažím sa minimalizovať chémiu,namiesto dvoch fumigácií by som radšej robil len jednu a zvyšok ku konci zimy vyrezal plod,keď ho je ešte máličko..len neviem či to má zmysel,či v nom budú klieštiky zalezené..aj keď,posledné roky čo vidím,zdravotný stav včelstiev ide dolu vodou aj napriek tomu,že varroáza je oproti minulým rokom na minime..termoliečba ako bola spomínaná v mv sa mi celkom pozdáva,možno by mala vplyv aj na vírusy a nozému..
Nektera vcelstva mela vcera velkou letovou aktivitu. Nejvice roztocu pri 1. fumigaci bylo v krajnich ulech. Na jare zkusim aplikovat kyselinu mravenci do krajnich vcelstev a podle vysledku pripadne i od vsech dalsich. Take se obavam,ze si od nekud pritahnou roztoce, ale vyrezavat plod a fumigovat znovu se mi ted uz prijde pozde. Navic teploty uz jen tak nedosahnout 10 stupnu.
(28.12.2015 2:13)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Vloni touhle dobou bylo taky teplo, ale poslední ošetření se dělala 23.12. a pak byl do 11.1.klid..... Dva dny proletů a po nátěrech spady přes 20 ks..... Podle mě je celý podzimní preventivní ošetření na prd. I s vyřezáváním plodu. Evidentně funguje přenos VD při letový aktivitě včel i v tuto pozdní dobu. A jakmile se oteplí přenosy budou pokračovat. Nemusí se jednat ani zdroj VD u souseda..... Dnešní spad byl celkem cca 1870 VD, což jak z loňska vím, dokáže mít s přehledem jedno včelstvo. Mě letos foukly dva roje, který jsem nenašel a o dva Km " pod Jiřičákem" stál kočovný vůz, kde si místní i byli stéžovat na početnosti rojů... Takže jako primární zdroj beru právě tyto zalétlé roje. Ikdyž jsem se snažil je dohledat- nezadařilo se.
Nemyslím si, že bych povolil "proklouznutí" roztočů do 3.kola tím, že bych ošetřoval do plodu.... Hlavně ta včelstva se zaklíckovanejma matkama měla 2 fumigace na 100% bez plodu, a ta včerejší byla taky až po kontrole a případném odstranění plodu....
Nemyslím si, že by nefungoval Varidol, což dnešní spady potvrzují.
Nejspíš se bude muset vyrazit cestou ochránění podzimní generace ( červenec, srpen) zajistit bezplodost ( uvažuju o zaklíckování na cca 2,5 mésíce) a v bezletovém!!!! období ośetřit. Zapomenout na fumigace v říjnu a další následné termíny podle imbecilního MVO jakbysmet. Pak už je jedno zda to bude Varidol nebo KŠ .....a hlavně VD při tomhle ošetření nepočítat! (Zvláśť když na jaře se znovu rozběhne přenos VD.) Vím, že ideální to není , hlavně pro VMS,....ale ušetří to nervy.
Podle mě, Milane, budeš tyto problémy řešit stále, protože máš jednoduše moc silná včelstva. Jó, malé děti, malé problémy, velké děti, velké problémy.
Přesně. A moc si to ke všemu bere.
K aplikaci KM na jaře: musí být vhodné podmínky a musí se použít s citem a skutečně jen tam, kde hrozí krize. To ale můžeme vědět až později. KM na jaře včelstvo podrazí a na delší čas většinou zastaví. A to v době, kdy se počítá každý den ... Takže tuto aplikaci je třeba dobře zvážit.
Pokud jsou ve včelstvu odjinud přinesení roztoči, je třeba vědět, zda jsou schopni se množit. Stále si myslím, že většina to už nedá. Jiná otázka jsou viry, samozřejmě. Proto já osobně preferuju počkat a sledovat. A zasáhnout tam, kde je to fakt třeba.
Jiří
Proto je na jaře lepší dělat oddělky spojené s výměnou matky matečníkem (MV 4/2015 str.15) a "odsávat" roztoče do sběrných oddělků, které je pak možné ošetřit razantněji.
Zdá se, že někteří léčí celoročně a bez léčiv se neobejdou, Pokud jde o oddělky na jaře jsou čisté, v září kde používám odebraný plod z důvodu ozdravení kmenového včelstva je již ošetření pochopitelné.
(28.12.2015 18:29)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]K aplikaci KM na jaře: musí být vhodné podmínky a musí se použít s citem a skutečně jen tam, kde hrozí krize. To ale můžeme vědět až později. KM na jaře včelstvo podrazí a na delší čas většinou zastaví. A to v době, kdy se počítá každý den ... Takže tuto aplikaci je třeba dobře zvážit.
Pokud jsou ve včelstvu odjinud přinesení roztoči, je třeba vědět, zda jsou schopni se množit. Stále si myslím, že většina to už nedá. Jiná otázka jsou viry, samozřejmě. Proto já osobně preferuju počkat a sledovat. A zasáhnout tam, kde je to fakt třeba.
Jiří
Jirko, včelstvo je začiatkom apríla v štádiu výmeny generácii včie. KM podrazí prevažne zimnú generáciu včiel, ktorá za dva týždne končí. Dva tri rámiky zaviečkovaného plodu sú dostatočná rezerva na výmenu. Naopak, použitie KM v auguste ma priamy vplyv na zimnú generáciu včiel, ktorá zostane v úli pol roka. Z podložky je ťažké odrátať vierohodný spad v apríli a preto by som použil zákrok plošne. Namiesto KM však uvažujem o hypertermii a predpokladám, že na tento spôsob liečby klieštik nezíska rezistenciu. Priznám sa, že pri stovke včelstiev by som monitoring už nestíhal. Možno len vybraté včelstvá - delegátov
.
Ako zistíš, že sú VD z reinvázie a prečo by mali byť neplodné ?
Ve chvíli, kdy efektivně ošetříš v červenci či začátkem srpna a a efektivitu prokazuje vysoký léčebný spad apo něm takměř nulový, máš v podstatě jistotu, že to byl zásah do černého. Pokud se ti ale za 6 týdnů vše vrátí do starých kolejí, dá se uvažovat o reinvazi. To je docela modelový příklad.
K té jarní neplodnosti zimních přinesených roztočů: to je na debatu. Nejsou věční, na jaře jsou staří (i když může jít o t. zv. zimní roztoče). I když jich tam dost zůstane, přesto se na jaře, když mají naprosto ideální podmínky, většinou nemnoží. Ale naplatí to absolutně a je to dost složité. Vlastně o tom víme málo.
Jiří