Smtihlav pri hľadaní potravy môže vniknúť aj do úľov, kde pomocou tvrdého cuciaka dokáže preraziť vosk buniek včelieho plástu a piť z nich med, ktorý má rád. Pri tejto činnosti vydáva tichý, cvrlikavý zvuk. Ten pravdepodobne bráni včelám, aby „zlodeja“ medu napadli. Aj napriek tomu sa stáva, že ho včely niekedy predsa len napadnú. Lišaj smrtkový sa z úľa totiž neponáhľa alebo nevie nájsť východ. Vtedy ho usmrtia žihadlami ...
http://www.mladyvedec.sk/lisaj-smrtkovy-...a-atropos/
dik za odkaz, jsem nevedel, ze je to "stehovavy" motyl, jsem zas o neco chytrejsi.
Zdravím, všiml jsem si, že včely, které se vrací do úlu mají o dost větší a zakulacené zadečky, než ostatní. Skoro jsem myslel, že to jsou trubci. Znamená to, že ještě něco nosí? Kvetou u nás snad již jen louky, lípy už odkvetly. Máte to někdo vypozorované? Díky.
Nosia zo zeliny čo rastie v repe aspoň u nás.
U mně bodláky od rána do pozdního večera.
Stopro je to Acherontia atropos.
Z uprimneho zaujmu sa opytam, podla ktoreho znaku ste ho odlisili od Sphinx ligustri? Len preto, ze stare vcelarske knizky spominaju smrtihlava, alebo je to poznat z fotky?
podle z znaku z toho torza to asi moc nejde, snad kromě toho, že by měl mít na tykadlech malé háčky, jak píšou na wikipedii. Ale podstatné je to, co píšou na odkaze co sem dal goro, a pak také to zmiňují na wikipedii, že smrtihlav má zálibu v medu, což je prý dobře zdokumentováno, ale o lišaje šeříkového se tato "záliba" neuvádí...tak tahle stopa / záliba je vodítkem k pachateli.
Lišaj smrtihlav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Li%C5%A1aj_smrtihlav
Lišaj šeříkový
https://cs.wikipedia.org/wiki/Li%C5%A1aj...Dkov%C3%BD
Díky za odpovědi, opodál jsem na loukách objevil kolonie Klinopádu obecného, dohromady tak půl hektaru. Dočetl jsem se, že to je dobrá nektarodárna rostlina (N 0,38 mg, C 48%) s minimem pylu. To mi vysvětluje, proč se včely vrací bez rousek. A samozřejmě spousta bodláků.
Chtěl bych zaléčit kyselinou mravenčí, ale v některých včelstvech mám otevřené matečníky. To asi není správná chvíle na odpar KM.
Když budu čekat, až se nová matka vylíhne a rozklade, uběhne měsíc. Jak řešit takovou situaci?
Leda ještě Gabon, ale ten jsem chtěl až jako krajní možnost.
Naproti tomu - krmit na zimu asi normálně můžu, že?
.
Můžu dát zavíčkovaný matečník na dvě hodiny do jiného včelstva a mezitím v původním (bezplodém) včelstvu udělat fumigaci?
Nehrozí, že bude matečník v jiném včelstvu zrušen?
Je celkově takový postup OK?
Boris nie celkom chápem prečo o tomto čase máš vo včelstvach otvorené či zatvorené "matečníky"...teraz tam má byť kladúca matka...
Vytváraš teraz odložence/oddelky? Tie chceš potrápiť/zachrániť KM?
Dosť ale otázok, skúsim povedať svoj názor....
Ak sú otvorené MB v odloženci tak ja by som MK nedával...
Ak je MB zatvorená tak krátkodobé použitie MK by mohla bez ujmy prežiť ak nebude MK vložená tesne k nej...
Ak počas aplikácie MK chceš "ochrániť" MB v inom včelstve, môžeš vložiť plást na ktorom je (bez včiel !) do medníka inej rodiny ale medník musí byt oddelený od plodiska materskou mriežkou aby sa k MB nedostala matka ...
Ak budeš dávať KM nemôžeš súčasne aj kŕmiť...
A co tak zkusit první udělat diagnostiku kolik je tam kleštiků a potom určovat lečbu.Ne na slepo potom vznikají uhyny z přelečení.
Ať se daří Zdeněk
Matečníky tam mám proto, že jedna matka neklade (více jak tři týdny od vylíhnutí) a jedna je trubcokladná.
Přelarvil jsem tedy do těchto dvou včelstev. Několik matečníků je přijatých. (Nechal bych jeden vyběhnout do úlu, ostatní bych zaškolkoval a osadil do oplodňáčku pro jistotu, kdyby něco...)
Ta dvě zmíněná včelstva jsou nyní zcela bez plodu, proto jsem si myslel, že Varidol bude šetrnější a zároveň účinný.
Léčit a krmit samozřejmě nechci současně.
Boris ak je klieštik v úli na kritickej hranici (treba zistiť ako píše zdenek) tak v bezplodom včelstve by som aj ja radšej použil varidol ako KM...
Btw
to že je matka "trubcokladná" je bežná včelarska rozpravka/pohádka, ale ja som vždy zažil len trúdice/trubčice ale matku, ktorej by sa minulo sperma, nikdy. .. (teda nejaký plod v úloch predsa len je?)
Byla tam živá matka a pouze na dvou plástech celkem asi 4 dm2 hrboplodu. Pravda - některý plod byl dělničí a některý trubčí (asi 1:1) - a vše v dělničím díle.
Trubčice tam podle mě nejsou - za přítomnosti matky to snad ani nejde a také - po odstranění plodu a matky přijaly matečník. Tedy aspoň to tak vypadalo, dnes půjdu zkontrolovat.
(30.07.2020 11:14)goro napsal(a): [ -> ]to že je matka "trubcokladná" je bežná včelarska rozpravka/pohádka, ale ja som vždy zažil len trúdice/trubčice ale matku, ktorej by sa minulo sperma, nikdy. .. (teda nejaký plod v úloch predsa len je?)
Goro, tento rok sedem odložencov, kde mladé matky boli, hrboplod sa striedal s robotníčim až časom prevládol len hrboplod. Dokonca som ich už mal aj označené, nečakal som na rozkladenie. Včely ich nezabili ani náznak meniť ich. Už som ich zrušil, matky zabil. Tri boli viditeľne menšie, štyri vyzerali úplne v poriadku. Myslíš, že tam koexistovali trúdice s kladúcimi matkami????
Patko ak sa matka neoplodní do dvoch týždňov (napr počasie ) jej šanca že bude dobre oplodnená klesá o 50% hoci teoreticky je rujná 4 týždne...
Ty píšeš o odložencoch, trúdy majú dnes bežné slepé náboje takže to oplodnenie a kladenie môže byť všelijaké,..
verím ti...
Borisa som sa osobitne pýtal či robil odložence ale on mi to nepotvrdil...
Napísal len že matka je "trubcokladná".....no to by v kmeňovom včelstve mala byť matka ktorá sa "vykládla"...to sa tí už stalo?...mne nie...
Ináč podľa publikovaných výskumov sú nejaké kladúce trúdice prítomné aj pri matke...ale to nebude tvoj prípad, robotnice si to dokážu ustriehnuť a ich vajíčka odstraňujú, nemajú totiž matkin feromon - značku
Máš pravdu v "klasickej" rodine sa mi to ešte nestalo.
Vykladené matky se mi občas objevují, když bych to měl kvantifikovat, tak asi na 100-150včelstev jedno se ukáže, zajímavý že hodně často až po vyzimování, asi má nato i vliv výživa matky kdy vní něco přes zimu onemocní a zkrátka je a sled je takový jak v popisu, nejprve trubčí vajíčka dohromady s dělničními a matka spokojeně klade dál. Dělnice ji někdy nemění a tváří se že se nic neděje, spíš se takové včelstvo vyřeším tím že se najde a zruší matka a spojím s vedlejším. Někdy to včelstvo založí nenápadně matečníky a vyřeší si to samo vyrojením nebo tichou výměnou, není to ale pravidlem, hodně vtom si myslím hrají roli feromony a početnost kast ve včelstvu. Když je feromon silný nedojde ani k výměně, ale může dojít ktomu vyrojení po vyzimování a rozvoji.