Ve starém včelíně, mimo katastr naší organizace, byl roj - úl Budečák. Paní v okolí žádné včelaře neznala, tak jsem to byl okouknout. Nechápal jsem, jak mezi tou spoustou larev zavíječe můžou existovat. Včely ostré. Prý už tam byly 3 rok a pořád nějak nechtějí uhynout, i když by měli. (tatínek paní byl včelař, takže o varoaze věděla). Neměl jsem na vysíření "koule" a raději jí sehnal číslo na místního důvěrníka. Dneska bych na to ještě koukal jinak. I v té době jsem však viděl, že ohledně snůšky, roztoče, vlastnostem úlu, se jedná o věc k zamyšlení.
Sice to zní nepraveěpodobně, ale znám opuštěné stanoviště , kde jsou včely již prokazatelně 10let (nebo i víc) bez včelaře, původně 20 úlů. Nyní 4-5 včelstev, a docela často vyšlou roj, 4 jsem si odvezl v průběhu let. Včely mají zajímavé vlastnosti, některé roje u mě na stanosvišti nedaly první rok, jednu linii rozchovávam asi 5 let. Letos jsem přivezl roj, a za celou dobu z něj spadlo tak do 10 roztočů. Když dají zimu ( a to dají) přístí rok udělám 10 matek na testy. Do úlů na tomto stanovišti nesahám , mor nemají.
Znal jsem ještě jedno stanoviště kde zily v tachovácích 3-5 nástavků. Krásný včely. Rok jsem je sledoval, ale to už byla kdoví kolikátá sezona. Novy majitel pozemku se spojil s místními včelaři, ti mu pomohli včely přeložit do nových úlů a slavnostně je "přeléčili KM"!!! Zimu nedalo ani jedno včelstvo. Kdyby to vyzkoušeli na půlce, ale všechny!!
Brácha již 5 let parkuje pod větrákem ve dvoře fabriky, každý jaro tam jsou a dávají to pak celou sezonu. Ve stínu na severní straně. Brácha je včelař, takže pozná prolety i běžný provoz.
V Sobotce jsou v jednom ořechu už 4 tou zimu. A v jednom kostele poblíž jsou prý ve zdi už 30 let, to budu muset prozkoumat........ ty jsem ještě neviděl.
Volně žijící včely mají jiný průběh sezony a to jim umožňuje soužití s roztočem. Jindy zakládají zimní generaci, kratší dobu plodují, to jsou věci, když převedou do včelařské praxe, rázem není roztoč problém . Virozy ano, ale tahle včelstva jsou přirozeným výběrem probraná a tudíž odolnější. Proto je velká škoda nepokusit se takový materiál vyzkoušet. Ale musí se počítat i s tím, že se na vaší včelnici setká s jinými patogeny a že to nedají. To samé , když si přivezete matku od někoho, kdo u sebe na včelnici již nemusí léčit, nebo minimálně.
(13.12.2020 22:09)tom.50 napsal(a): [ -> ][quote='janR' pid='246403' dateline='1607885188']
Nepodceňujte se chlape!! Nemáte důvod, máte pravdu.
Pan Dvorský je ten, jak vyšlechtil varroaodolné včely, které jsou ale varroaodolné jen na jeho zahradě a jak se od nich vychovaná matka dá jinam, ihned varroaodolnost ztrácí? To je on? Jinak to už dávno popsal Hans Christian Andersen ve svém nesmrtelném díle "Císařovy nové šaty".
Ne jen vám, jak to je píšu před hodinou na IF. Žádné dlouhodobé přežívání roky, každé jaro nový roj, to je celá romantická záhada. Ale když ono snění je tak hezké a povznášející...
Bohužel realita je holt méně blýskavá. Je mi líto.
Pan Barnat je zkušený včelař a zachoval se správně.
Tome mrkněte ha IF, vysvětluju to tam velmi podrobně jak to funguje.
Já mohu potvrdit, že pan Dvorský chová včely dlouhodobě bez léčení. A to několik linií. Ač se to zdá neuvěřitelné, nelže.Ovšem jde to jen tak, že se svým chovem maximálně přiblížíte přirozenému životu včel, tak jak žijí v přírodě. A to chce málokdo. Změnit se. Takže když vezmete jeho materiál a budete ho chovat podle současné metodiky, vytáčet je do sucha, krmit a rozplodovávat v srpnu a v září, tak se nemůže nikdo divit, že to nefunguje. Za to nemůžou včely, ale blbec včelař a pochbuji že by Leoš svůj materiál někomu dal bez náležitého poučení. Mám i jeho materiál a můžu potvrdit, že je odolný vůči virózám, a že to jeho trubci předávají dál.To je poklad. Mám letos tři sezony neléčené včelstvo které vesele strouhá 8 uliček. Už se těším na jaro. On má včely neléčené mnohem déle.
A s těmi včelami v přírodě se mýlite asi 1/3 rojů přežívá, limitující jsou zásoby, snůška stojí za nic
Tak jsem se byl podívat nyní v době covidového šílenství "Co se děje v úlech-teď"?
![[Obrázky: DSC02478-1.jpg]](https://i.postimg.cc/1fn75RbV/DSC02478-1.jpg)
Prohlédl jsem zimní podložky ve vysokých zasíťovaných dnech a použil špionážní odposlechové zařízení, zda mne včelstva příliš nepomlouvají za špatnou péči. Podle počtu uliček a spadu i podle spokojeného šumění vydávaného včelami jsem neshledal nic nepatřičného. Popřál jsem jim tedy hezké Vánoce. No a uvidíme při další kontrole na Štěpána. Co mi asi poví?
Hezký adventní čas všem
JK
Tak za prvé- s dotyčným jsem předloni mluvil a rozhodně jsem nechtěl nic převzít, jen ev. zaplatit za oddělek či štěp ze včel k rozchování. Nezájem, původně přislíbil oddělek, pak nestíhá, nepojede tam..
Za druhé- stejně jako nemůžu tvrdit, že je to každý rok jiný roj-ve stejných úlech ? Stejně nemůžu tvrdit, že je to to stejné včelstvo, to bych si je musel označit barvou. I to jde..ale u sebe doma.Jen je to podle mého velká náhoda. Někdo ať tvrdí, že to nejde, já jsem nevěřící Tomáš a možná k tomu naivní, ale co by nakonec bylo bez pochybovačů o všeobecné pravdě ? Tak já si myslím, že z nějakého důvodu tam přežívají. Je to skutečně stranou, nejméně 2 km od nejbližší vsi a včel a skutečně tam nikdo-majitel- dlouho nebyl. To se prostě pozná.
J . Marx -s niektorými tvrdeniami nesúhlasím, a myslím, že mám pravdu. Mali a máme tu aj pár rokov čo znáška normálne prebieha v mesiacoch august , september - tým pádom tá často spomínaná plodová krivka plodovanie včiel či rozchov roztoča /pri krmení v týchto mesiacoch/je takmer to isté Nie sú výnimky že prínos peľu a nektáru je aj do polky októbra. Veľké zostavy - neprinášajú očakaváný efekt- med je rozfrckaný kade tade prevažne v zaplodovaných plástoch, niekedy je pravda včely nabijú aj 3 nastavky medu a dole pod ními mi padali hladom . Groming u ˇmne zrejme tiež nefunguje- nasledky sú zvyčajne katastrofálne. Nie je všetko čiernobiele, ale proste som sa týchto zbytočností zbavil a nehodlám sa k nim za žiadnu cenu vrátiť .
Já se do toho nebudu víc montovat. Ale byl i pokus kdy nechali na ostrově svému osudu umřít 1000včelstev a čekali že se to vytříbí a najdou a vyšlechtěj varoatolerantní včelu. A vono prdlajs. No a vy tady máte varoatolerantní včely koukám snad v každém okrese. Já tvrdím že co vám kde žije bez léčení tak prostě vymře dřív nebo později. To je můj názor a přesvědčení.
Tomáši já věřím, že tam ty včelstva můžou normálně přežívat několik let. Proč by také nemohly? Protože to napsal Tom? Podívej se co napsal Jirka a je to jasné...
Pane Marx napište to celé i jak jste měřil teploty ve výše zmiňovaném včelstvu. Ale někteří vám stejně asi neuvěří.
Nemusí uvěřit, stačí, když bezhlavě nebudou vysiřovat či vypalovat divoká včelstva. Ve svém okolí jsem našel minimálně tři stromy s vypálenými dutinami v minulém roce. Je to v každém případě včelstvo, ať varoa či nevaroatolerantní, vhodné k pozorování, ověřování si vlastních teorii, či k množení, pokud se ukáže vitální.
Našel jsem jen jedno včelstvo v dutině, poměrně přístupné a to zimu nedalo, ale věřím, že jsou v okolí i taková, která to dávají. Proč by to nedali, když jsou schopné to dát u mne v úlu (některá).
Tini- koľko rokov ? /myslím v tvojich uloch/ . Myslím ,že rok dajú skoro každé odložence, zaujimavý je druhý ,tretí rok bez žiadnych bio opatrení. To by ma veľmi zaujímalo.
A žádné nepřežilo a roj zimy se nedožil. To je celé a podstatné. A kdyby se do nich nešahalo tak by umřeli taky.
Jo a pokud litaji z dutiny zacatkem dubna, tak je to unorovy roj
a pristi rok zas
Ať je trochu sranda, napíšu svoje poznatky.
Před šesti rokama dyž sem začal dělat u traťovky ( koleje, vyhybky a tak) se samozřejmě šecí chlapi dozvěděli, že su aj tak trochu včelař. No a jeden pochůzkář mě ukázal dvě místa, kde sů včele. V jedném starém baráku na nákladišti byly prý co si pamatuje, já jich tam pozoruju ten šestý rok v kuse. Lítajů břečťanem do dřevěné stěny každé léto no a na jaře ven, takže sů tam nejaké furt. Druhé místo je dutina v lípě na nádraží, kde rok sů, rok né, dva roky sů, rok né, letos v létě tam lítaly, ale na podzim to nevypadalo...No a eště se pokůšajů nekeré přežit ve starých slůpech osvětlení, v létě sem našel dvě také, tak uvidím.....
(14.12.2020 18:20)janR napsal(a): [ -> ]Tini- koľko rokov ? /myslím v tvojich uloch/ . Myslím ,že rok dajú skoro každé odložence, zaujimavý je druhý ,tretí rok bez žiadnych bio opatrení. To by ma veľmi zaujímalo.
Přežilo čtyři a pak jsem o ně přišel vlastní blbostí. Přesunutí nemocného oddělku do jejich blízkosti. V druhém roce se vyrojily a zůstala nová matka, spad klešíka v tom roce poměrně velký v zimní měli, rok na to jsem tam nenašel žádného, možná tam nějaký byl,ale zase jsem to neprohlížel tak důkladně. No a další rok vlastní blbost.
Já som sa 9 rokov staral o včelstvo v dutine v starej lipe. Včelstvu som vždy pomohol jednou fumigáciou takým elektrickým varojetom a včelstvo prosperovalo a každý rok dalo aj roj.
Posledný rok som fumigáciu nespravil a včelstvo v 10 roku existencie padlo.
Moje zkušenost:
Už jste toho tady napsali tolik, že mě to donutilo napsat něco ode mne. Bylo to v roce 2001, kdy jsem objevil místo v chatě, kde asi přežíval roj více jak tři roky. Tehdy se říkalo, že divoké roje je třeba likvidovat. Na rozdíl od jiných, jsem se do nich jen vloupal a odebral kus plástu s chovným materiálem a včelstvo nechal dál žít. To proto, že jsem chtěl od nich získat ještě trubčí sperma. Až jsem měl matky připraveny k inseminaci tak jsem je navštívil znovu a trubce odebral a doma tři matky úspěšně inseminoval a tyto se rozkladly. Nebudu to popisovat do podrobností, ale výsledek pokusu byl takový, že se tato včelstva potýkala s roztočem stejně jako ostatní moje. Z toho mi vyplynulo zjištění, že v případě roztoče se daleko více uplatňuje imunita sociální než individuální vlastnosti jedince. Není-li oslabena sociální imunita (třeba i dostatečné rezervy v kastách) včelstva již v září ukončují plodování a roztoč se nemá kde množit, a může nastoupit grooming. Ten ještě podporuje i kyselinová clona. Další osud roje byl ten, že když jsem ho navštívil další jaro tak již nežil.
(14.12.2020 19:18)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Já som sa 9 rokov staral o včelstvo v dutine v starej lipe. Včelstvu som vždy pomohol jednou fumigáciou takým elektrickým varojetom a včelstvo prosperovalo a každý rok dalo aj roj.
Posledný rok som fumigáciu nespravil a včelstvo v 10 roku existencie padlo.
Josef sakra a jak si mněnili dílo?
:-
V dutinách se běžně dílo měnilo. Odkud si myslíš, že se vzal terminus "podmet"? Práce včelaře cca o Velikonocích bylo včelstvo přes podmet očistit a ožezat až po chomáč. To jsem si nevymyslel. To je historie. Je špatně si myslet, že se na Velikonoce zpravidla vyřezávalo, to dělali jen někeří, zpravidla se jen činil ten zmíněný ořez a čekalo se na roje. Takže dílo se obměňovalo i v dobách výřezu medu a podmetání včel.