Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(31.07.2013 9:28)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Myslel jsi, Karle, tohle na starém webu PSNV?
http://www.psnv.cz/old_web/
klik na: Galerie a pak na fotky ze zájezdu do Slovinska a na Apiexpo r. 2003 ...
Jiří

Jirko - jseš dobrý. A koukám po letech, že jsem přehlídl fotku jak to aplikují. Já tehdy viděl jen ty hadice vedle toho ometače a to mě zaujalo a tak jsem si to domyslel.

U nás je většinou snůška, ale pro plemenáče je to jak ušité. Já to zkoušel i do 4dna právě s průměrem 25mm nebo co se to vešlo do PETky.

V podstatě když Kefus či jak se jmenoval poptával řešení na napájení stovek plemenáčů, tak na tomhle principu, kde by byly husí krky úplně zacpány a dole by byly propojeny napájecí hadičkou které by udržovaly hladinu v tom husím krku - tak je to bezobslužné napájení celkem i nepotřebující úplně vodorovné umínstění řad úlů.

Kdybych nad tím musel někdy bádat, tak nvodurové kolínko od úlu, dolů kus trubky a špunt. Vyplnit pletivem a dole plovák - válec. A do spodku přivézt hadičku z nádoby kde se udržuje hladina. Ale je to pro invert, který se nekazí.

Takže můžete bastlit, za mě letos krmí příroda.

(31.07.2013 14:42)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Seno určite nie,to som už skúšal,výsledok dobrý nebol.

Ja ho používam bežne, nespozoroval som nejaký problém.

No já som problém pri použití sena spozoroval a nikdy by som ho už nepoužil.Seno sa veľmi rýchlo dokáže nasýtiť roztokom a stráca silu plávať .Vytvorený rebrík či plavák zo sena sa takto veľmi rýchlo zrúti a to sa pri použití slamy nemôže stať,preto seno u mňa zásadne nie.

Možno závisí od toho, z čoho seno je. Asi v tom bude problém. Slama je naozaj výhodnejšia.

Když polezete do studny tak si taky nevemete dlouhý žebřík?
Vyzkoušena sláma, seno, dlouhá tráva, větvičky - vše funguje. Moc nerozumím o co tu jde? Přeci stačí jen aby to něco koukalo přes okraj kýblu a na hladině utvořilo plovák nebo snad ne? Min 5let to praktikuju bez nejmenšího problému, ale dneska se po přečtení několika příspěvků bojím jít podívat do těch včera rozdaných kyblů. Dal jsem tam dlouhou trávu, zdřejmě tam vznikne taková chemická reakce, že mi opadaj všichni roztoči a včely budou mít mokrý kožichy a namožená křídla a všechny zásoby budou tak znečištěný, že ty moje holky nemaj šanci dožít jara
Takova melicitoza v úle je proti tomuto problemu úplná prkotina

Musím se naučit nekrmit.....
T.H.

Videl som na videu, počas jednej prednášky doplňovanie zásob, po poslednom vytáčaní , mimo úľov. Nádoby 100 l asi 30 m od úľov, slama a tam cukrový roztok 3 :2. Na otázku, či sa nebojí, že týmto vyvolá rabovku, prednášajúci odpovedal, že včelstvo, ktoré by bolo vyrabované, si iný osud ani nezaslúži. Teda, nebojí sa.
Má niekto s takýmto krmením skúsenosť ?

A v podstatě má pravdu. Takovýto způsob krmení jsem viděl i na zahraničních stránkách. Tam ale mají nižší zavčelení a nevadí jim krmit sousedovi včely.

(31.07.2013 15:17)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]No já som problém pri použití sena spozoroval a nikdy by som ho už nepoužil.Seno sa veľmi rýchlo dokáže nasýtiť roztokom a stráca silu plávať .Vytvorený rebrík či plavák zo sena sa takto veľmi rýchlo zrúti a to sa pri použití slamy nemôže stať,preto seno u mňa zásadne nie.

S vrchním krmení stylem "kýbl" je spojeno několik problémů.
Slám jako plovák skutečně nikdy nebyl problém. Jednoduše proto, že stéblo slámy je jakási dutá trubka, sice kombajnem docela dost pocuchaná, ale přesto díky vzduchu v té trubce plave.
Naproti tomu seno je usušený plochý stonek. A ten má tu vlastnost se po kontaktu s vodou rozmočí, zlomí a neplave, resp včely se na něm topí. Do doby, dokud není vrstva utopených včel dostatečně silná, aby se další netopily. Surové, ale pravdivé. Kdo má na to silné nervy, není problém, aby si to na vlastních včelách vyzkoušel.

Je tady ale jedno úskalí. Některá včelstva moc neberou roztok z kýble. Zvláště oddělky, poškozená a slabá včelstva. Výška tohoto kýble je totiž moc vysoká, hladká a včely tak ztrácejí s vlastním včelstvem kontakt. Pokud je chladněji, odběr i na docela dlouhou dobu zastaví. Roztok většinou začne poté kvasit díky stoupajícímu teplu ze včelstva.
Problém je potřeba hledat především ve výšce kýble, šikmosti ploch a vhodném plováku.

Hodně dobré by na tento způsob krmení byly např. hranaté misky pod velké květináče s použitelným objemem cca 8 -11 litrů, které lze sehnat v zahrádkářských prodejnách nebo přímo u fy Plastia Nové Veselí. http://www.plastia.cz/podkvetinace-a-zardiny/
Hodně dobrý je výrobek Lotos s půdorysem 40 x 40 x 6 cm s použitelným objemem
cca 7- 8 litrů. Perfektní v tom, že jsou omyvatelné, štosovatelné, velkou nevýhodou je jejich cena - hodně drahé. I když oproti některým systémům zase za zlomek jejich ceny.

Dalším řešením bylo použít kanystry např. od jedlého oleje např. na fritování. Těch mám doma stovky. Stačilo se poptat ve velkých bufetech, kde se fritovalo o závod a byly jich stohy. Výhodou je láce (zdarma za odvoz), nevýhodou obtížné skladování, protože nejsou stohovatelné, i když se dají do sebe částečně zasunout a objem skladu tak trochu zmenšit. Dnes ale jako náhrada těchto kanystrů jsou jakési plastové sáčky - podstatně levnější, ale pro nás nevyužitelné.

Nejlepším řešením jsou skladovací boxy SAMLA od IKEA http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/produc.../40102978. Ideální rozměr 39 x 28 cm, výška 14 cm s technickým objemem cca 10 - 11 litrů. Obdobné hodnocení viz výše, zhruba poloviční cena.

Přiznám se, že právě o té řadě SAMLA vážně uvažuji - jen ty peníze. Možná by šlo zkusit, jestli by dodavatel díky většímu jednorázovému odběru "neudělal" lepší cenu. Jako plovák to nejspolehlivější - tedy slámu.

Ještě jeden postřeh. Pokud jakoukoli misku položíte přímo na rámky, je po vyjmutí docela ulepená a obtížně čistitelná. Ideální řešení je položit PE fólii, roh poodhrnout a misku dát do tohoto rohu. Včely prolezou poodhrnutou fĺií, dál po stěně nástavku, přejdou na slámu a vyberou bez jakýchkoli problémů.
Nevím jak komu, mě se prostě kýble moc neosvědčily, ale celou tu myšlenku "vrchního" krmení jsem ještě nevzdal. Jen hledám (jako vždy) dostupnější a hlavně funkční řešení.
iRP

Tak to myslíš asi něco jako toto : http://ovcelena.cz/vcelarska-krmitka-made-in-ikea/

Mě spíš láká toto Ukrajinské hranaté - jen ta cena. Někde jsem viděl i se dvěma otvory. Á tady je to : http://www.by.all.biz/img/by/catalog/130565.jpeg?rrr=1 průsvitné, šťosovatelné, do nástavku - no škoda že se to tady nedělá.
http://www.all.biz/feeders-for-bees-bgg1065196
http://www.nektar.com.pl/podkarmiaczki/9...mocja.html

Mám něco podobného jako je Samla - stohovatelné čtvercové lavorky o objemu tuším 14 litrů. Do langstrothu tip-ťop, do optimalu bez problému. Byly ale myslím dražší, 49,- za Samlu mi přijde OK. Je to na věky... Jako plovák mám slámu, v lese jsem občas z nouze použil nalámané klacky, i to funguje. Na rozdíl od například "hygienické" bublinkové fólie včely lavor se slámou vyčistí tak dokonale, že se pak už nemusí umývat (pod fólií bývá ulepkáno). Slámu "uklízím" kam mi za úly upadne, bublinkovku - na části včelstev nikoliv z mé vůle používanou - s klením a zapatlaný vozím do žlutého kontejneru. Také její stříhání opravdu "miluji". Na argument, že se ze slámy vyluhuje kde co a že je to nehygienické má jedem kolega velmi trefnou odpověď - vodu "na pití" si včely zcela jistě hledají v 100% hygienických napaječkách, že? Fólii neodkrývám jen růžek, ale celou ji posouvám dopředu tak, že vzadu vznikne cca 5 cm mezera. Zvenku úlu díky tomu v říjnu vidím, kde ještě krmítka jsou a kde nikoliv. Dříve je uklízím jen málokdy - ne z lenosti, má to výhody.

(31.07.2013 22:25)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Ideální řešení je položit PE fólii, roh poodhrnout a misku dát do tohoto rohu. Včely prolezou poodhrnutou fĺií, dál po stěně nástavku, přejdou na slámu a vyberou bez jakýchkoli problémů.

Keď som to robil vyššie popísaným spôsobom, včely roztok nikdy neodobrali. Ak som nechal na rámikoch fóliu s ohnutým, alebo odstrihnutým rohom, roztoku sa a ni nedotkli. Skúšal som to dva roky po sebe. Ak som dal nádobu na rámiky, bez fólie, roztok bol za krátko preč.

Takú istú skúsenosť mám tiež,no já som používal výklzový rám s ktorého som výklz odobral a do rohu som dal vedierko.nič moc,odber roztoku bol veľmi pomalý.Akonáhle som vedierko začal klásť na rámiky plodiska, čiže plodiko zostalo prakticky otvorené,z večera do rána mali v nádobách sucho.Ani slabšie včelstvá nemali s odberom žiadny problém.Aby vedierka neboli zo spodu polepené od propolisu som riešil tak,že vedierko som kládol na dve tenké latky,čo zároveň zabránilo pritlačeniu včiel pri vkladaní vedierka na rámiky.

Tady to je kdysi ode mě popsané včetně ukázky jakou trávu je možné použít:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely
a je tam odkaz na ještě starší inspirační článek - rozpouštění čerpadlem, dřív jsem to míchal v sudu klackem.
Napsal jsem to tehdy na základě nekončících debat o krmení. Toto krmení mělo tehdy dost odpůrců, včetně infekce ze slámy do medu.

Takže tyto kontejnery používám jak tak koukám skoro 10 let v běžném provozu - problém byl sehnat tehdy ten kontejner do Langa - a jsou doma stále a taky na to peníze. Otáčel sjme tehdy každou korunu, byl jsme na neplacené mateřské.

Je to o tom, jak je zde psáno - spodní folii jen popotáhnout, já nechávám, asi 2cm na česnem, správný výběr toho co se jen tak "nerozpustí" v cukru a pro silná včelstva co zvládají prostor a taky to chce počasí a dobu. V říjnu bych tak asi nekrmil.

Ja som poslednych cca 5 rokov krmil starymi plastovymi hrantikmi cca 40x20x10, co som nasiel na povale. Idealny rozmer do optimaloveho nastavku, boli zadarmo, pocet ks sice obmedzeny ale rovnako aj pocet mojich vcelstiev.

Do optimaloveho nastavku sa tiez velmi dobre zmesti taka plastova stvorcova miska cca 40x40x10 z Kauflandu, cca 4 eura stoji. Mam ju doma na iny ucel, tak som vyskusal. Ale nepotreboval som ju aj vyuzit.

Krmil som vzdy nad foliu, iba mierne odcerenu v jednom zo zadnych rohov. Oproti prednym rohom to ma z hladiska bezpecnosti vyhodu v tomu, ze pripadni lupeznici by museli prejst celym vcelstvom, keby sa ku krmitku chceli dostat. Tiez predpokladam, ze krmitko s roztokom vonku priamo nezacitia, lebo ho prehlusi vona vcelstva.

Nad foliu som este daval uteplenie, az nad to islo krmitko. V pripade odlozencov sa tym zlepsuju tepelne podmienky, pri zimnom krmeni nenarusam usporiadanie izolacnych vrstiev oproti zimnemu stavu.

Pouzivam najradsej slamu, v prvom rade kvoli tomu, ze oproti vsetkemu ostatnemu ma najlepsie vlastnosti. Navyse je jej teraz kvantum a suchej, nesplesnivenej, nezhnitej, staci si narobit zasoby. Pokial obsahuje zvysky pesticidov, tak nemyslim, ze viac nez vymlatene zrno, ktore kazdy den konzumujeme. Navyse, vzdy sa da zohnat slama z poli, kde sa striekalo minimalne alebo vobec (Z malych policok za domami, kde si majitelia daju akurat zasiat a zozat). Par krat som skusal seno, ci skor suchu dlhu travu, no vzdy sa utopilo ovela viac vciel.

Pokial vcely nechceli roztok odoberat, vzdy pomohlo namocit za hrst slamy do roztoku a urobit z nej cesticku od otvoru v rohu az do vnutra nadoby. Neviem ci potom zacitili ten cukor, alebo skor sa im ulahcila cesta. Kazdopadne, vzdy to pomohlo.

A potvrdzujem, ze pri pouziti slamy vycistia vcely nadobku uplne perfektne. Po pouziti sa bez problemov recykluje na komposte.

Teraz tymto sposobom znamy podnecuje 5 odlozencov, uplne bez problemov. Pritom sme skusali robit aj odlozence s 1 ramikom plodu, len na vyskusanie, ci z toho spravime do jesene akceptovatelne vcelstvo. Teda ani ten najslabsi odlozenec s tym nemal problem.

Na krmenie som tiež používal 10 l vedierka v prázdnom nástavku. Boli vložené na víko s krmiacim otvorom z ktorého bola volná len úzka štrbina. Niektoré včelstvá krmivo nevystopovali, tak som ich nalákal tak, že som pokropil otvor sirupom. Ako plavák som používal bublinkovú foliu, ale niektoré včelstvá sa topili a niektoré si vystavali voskové "uchyty" ako na horolezeckej stene. Nakoniec som používal slamu, ktorá je podľa mojich skúseností najlepšia alternatíva.Teraz používam plastové, priehľadné stropné krmitka presne na mieru Lang od Lysoňa. Postupne ich inštalujem aj na odložence ktoré som krmil cez presak. víčka. Tie mi občas vytiekli a sliedičky mali žúr... Rád by som vyskúšal na odľahlom stanovišti aj americké krmenie, ale neviem aké krmitko mám použiť.

Obyčajnú vaničku na kúpanie detí a môžeš tiež použiť slamu,alebo polystyrén.

Vanička už slúži na maltu, vnúčatá ešte nemám a manželku na vaničku už nepresvedčím.
Mám 100 l plastový sud a ešte treba dodať nejaký rebrík. Ako daľeko to mám umiestniť od úľov ?

Je dobře, že se tomu tady v debatě věnujeme, protože je to důležité. Při tomto typu krmení mají včely totiž tak trochu problém, protože jakmile objeví něco, co můžou začít nosit, jdou do toho po hlavě a téměř ztrácejí pud sebezáchovy. Na rozdíl od jiného hmyzu. Proto je důležité jakkoli jim to ulehčit a omezit ztráty. Je tu také otázka jejich stresu při krmení. Vůbec bych ji nepodceňoval. Takže takové, krmítko, kde se nebojuje, kde je dost místa, snadný přístup ...
Hezky ty včelí nálety do cukráren popisuje L. L. Langstroth. Na další stránce pak píše o "avaricious bee" - lakotné, hrabivé včele ... .
Taky jsem si všiml, že některá včelstva se prostě neustále "topí", jiná jsou z tohoto hlediska v pohodě. Myslím to souvisí i s kondicí toho včelstva a signalizuje to nějaký problém.
Jiří

Jo, jo - jsou to notoričky a nevědí, kdy mají přestat a zaplní si tak medné žoky, že se pak nevznesou, nebo když se pak v tom houfu srazí s jinou nebo narazí do stěny, tak ten pád se zabořením do krmení těžko rozdýchávají.

Dobrý je plastový kalfas.

Kdysi jsem podněcoval na jaře venku (Pavol SIlný - Včelárstvo - tato kniha mě k tomu inspirovala - na svoji dobu výborná), ale párkrát jsem zažil, že se u toho rvaly.