Ten invert je ze 70% sušina a 30% voda za cenu cca 20 kc/kg takže zhruba 28 Kč za 1 kg cukru pokud dobře počítám. Oproti tomu cukr je 100 % cukr za 10 až 16 Kč /kg. Za přidanou cenu na 1 ibc si tedy můžu koupit klidně ten kontejner (kterej ti k tomu ani nedají) tunu cukru,míchadlo , levnou elektro centrálu a dost možná mi ještě nějaká ta korunka zbyde.
ano, cena u invertu je vyšší, jaká je výtěžnost nevím, ale já letos již třetí zimu budu krmit invertem, protože při mém počtu včelstev k zakrmení rozdíl v ceně krmení za rok není taková tragédie (např. si položím otázku, zda si dám o pár piv více nebo méně a rozdíl dám včelám do invertu, pokud bych již uvažoval o tom, jestli ta částka je pro mne významná, apod.).
Co jsem ale zjistil a pochvaluji si a výrobce/prodejce nelhal, že ten invert narozdíl od cukru nevoní, tudíž při krmení absolutní pohoda a bez dorážení včel, slídivek, vos apod.
A je to samozřejmě bez práce s mícháním, a vším kolem toho, otevřu kyblík, rozleju, zavřu kyblík i krmítko a hotovo, včelám to chutná, nekazí se to (což myslím u cukru se může stát, jak jsme někde četl, ale nevím).
Ale chápu, že při větším počtu včelstev již ten cenový rozdíl může být významný a za ty ušetřené peníze se pak dá pro včely pořídit něco jiného, taky potřebného. A taky když má někdo čas a hlavně místo na to míchání a všechny propriety s tím spojené, tak je to taky jiné rozhodování.
Tomáš k... přesně tak.... mám 30 vcelstev, krmim jeden kyblík 14 kg, tedy jak jsem někde četl (20% energie při krmení cukrem padne na vlastní zpracování vcelami) je to jako krmit cca 17 kg cukru. Pro mě ale největší plus je právě ta pohoda. Nemusím sledovat akce, nemusím mnohokrát do obchodu abych to bral po povolených 20 kilech. Nemusím překládat do auta. Nemusím s tím do sklepa,nemusím s tím kus po kuse trhat, míchat. Nemusím prelevat do kyblíků, abych se dostal do té faze, kde jsem když koupím invert. U těch 30 vcelstvech je to Mega času.... ale to je o tom, jak je ten přístup ke vcelkam postaven. To je jak se sušičkou, kterou mám také... někdo kdo ji má ji chválí, a ostatní hani.... ?
Každopádně jsem se o tom apisirupu nic nedozvěděl.... ?
Otázka k předchozím výpočtům:
Ze 3kg cukru udělám 5kg sirupu. Podle předchozího je třeba odečíst energii na zpracování a samozřejmě odpařenou vodu. Tedy cukru zbude jen 2,4kg a zásob s 20% vody bude 2,8kg.
Počítám to dobře?
Ví někdo kolik kg zásob vznikne z 5kg invertu?
Dík M.
marku, nejsem si jist, jeslti jsem tvuj vypocet pochopil uplne, ale když má včela vodu v zásobách stáhnout na cca 18-20 procent (k tomu směřoval tvuj výpočet), tak v případě invertu (např. Apvitial), ve kterém je 72,5% sušiny, tak na těch 80-82% sušiny v medu musí odvětrat 10% vody.
a v případě cukerného roztoku 3:2 to bude muset stahovat ze 40% vody (je tam v roztoku 60% sušiny) na 20%, tedy o 10% více než v případě invertu, takže to jí nějakou energii vezme a pak taky jí vezme energii to, že musí cukry v cukru rozštěpit což u toho invertu není třeba (vůbec nebo ne tolik, teď nevím) protože to je invert.
tak si myslím, že kdybys měl uzavřenou soustavu (pamatuji si z fyziky ZŠ myslím
) tak z 5 Kg invertu zůstane více zásob než z cukerného roztoku 3:2 (nikdy jsem ho nepoužil, ale předpokládám, že je to 3kg cukru, 2kg vody. tj. taky 5Kg, abychom srovnávali stejné množství).
(03.08.2021 18:07)TomasK1 napsal(a): [ -> ].. pak taky jí vezme energii to, že musí cukry v cukru rozštěpit což u toho invertu není třeba (vůbec nebo ne tolik, teď nevím) protože to je invert.
to štiepanie cukrov si netreba prestavovať ako prácu baníka...
..jednoducho pri nasatí cukrového roztoku včela uvoľní enzým invertázu a tá sa o štiepenie postará, ale uvoľní ju rovnako ako pri nasatí invertu, je to u včely automatické ako u človeka sliny...
Energiu spotrebujú len na zahusťenie roztoku na 80 %. Pri ckrovom roztoku je to z 0,666 na 0,8 a pri API...? je to z 0,72 na 0,8. Porovnanie ceny 3 kg cukru a 4 l invertu je správne, ale treba pripočítať rozpustenie cukru vo vode.
4 l krmiva /sirup/: invert 4x0,76 € = 3,04 €, cukor 3x0,60 €x1,08 = 2 €
a práce a benzín a čas je kde?
(03.08.2021 15:54)karelretik napsal(a): [ -> ]Tomáš k... přesně tak.... mám 30 vcelstev, krmim jeden kyblík 14 kg, tedy jak jsem někde četl (20% energie při krmení cukrem padne na vlastní zpracování vcelami) je to jako krmit cca 17 kg cukru. Pro mě ale největší plus je právě ta pohoda. Nemusím sledovat akce, nemusím mnohokrát do obchodu abych to bral po povolených 20 kilech. Nemusím překládat do auta. Nemusím s tím do sklepa,nemusím s tím kus po kuse trhat, míchat. Nemusím prelevat do kyblíků, abych se dostal do té faze, kde jsem když koupím invert. U těch 30 vcelstvech je to Mega času.... ale to je o tom, jak je ten přístup ke vcelkam postaven. To je jak se sušičkou, kterou mám také... někdo kdo ji má ji chválí, a ostatní hani.... ?
Každopádně jsem se o tom apisirupu nic nedozvěděl.... ?
ale to je o tom, jak je ten přístup ke vcelkam postaven.
ja mam ten prístup postavený takto: (40včelstiev+-)
zavolám súkromníčke kedy bude mať
akciu na cukor, keď dovezie, tak mi zavolá prídem naložím 600-700 kg,
doma vyložím v garáži, zacvičím si pritom - všetko v pohode,
v čase kŕmenia potrhám vrecka , rozpustím v 8 kanvách miešačkou na maltu,
naložím na prives. vozík, a idem na včelnicu - všetko v pohode.
s pomocníčkou naplním uhorkové poháre a poroznášam na úle - všetko v pohode
keď sa včielky kvôli mne vedia zodrať a doniesť mi 1 tonu medu, s radosťou im tu námahu vrátim. - v pohodičke (4x).
Nie preto, že je to lacnejšie, ale preto:
Každopádně jsem se o tom apisirupu nic nedozvěděl....
Jedným časom bežala dlhodobo v časopise Včelár inzercia od známeho
výrobcu medoviny na vykúp medu. Podmienku mal, že nesmelí byť
včely zakrmovane ipinvertom. Prečo, neviem?
Ďalšia vec, jedná veľkých výhod apisirupu , ktorá mi nejde do hlavy,
že to včely nezavoňajú, že im je to šumafuk, keď sa to rozlieva,
predsa včely idu na všetko sladké. Čí.
Zatiaľ ostávam pri cukre, nevylučujem do budúcna zmenu
(04.08.2021 17:44)karelretik napsal(a): [ -> ]a práce a benzín a čas je kde?
Pri 10 včelstvách je to jedno. Pri 100x16 litrov je to 1600:4x2 je to 800 €. Za tie peniaze musím priviesť 2 palety cukru na vozíku z Tesca /2 km/. Práca je namiešanie sirupu, ale je ho nemiešam. Za túto prácu dostanete 800 €, čo je dobrý kšeft.
uznávám, ze mate dobré známé... já ať kamkoliv přijdu, do jakéhokoliv marketu, tak mi více jak 20 kilo nedají... tak i možná proto tento invert.... až jednou najdu někoho kdo mi cukru v akci prodá 500 kilo, tak treba začnu zase přemýšlet jinak....
Ale o tomto tato debata nebyla, hledám něho, kdo umí porovnat apivital a apisirup, jelikož mě invert vyhovuje
karle, já s apisirupem zkušenost nemám, ale jak jsem koukal na ty stránky, co sem na ně dal odkaz kolega Šumera, tak ty informace, co tam byly uvedené, byly dost odfláklé, pořádně "česky" to nebylo, žádné složení, jen takové velmi obecné letákové informace, nevím, jaký je rozdíl v ceně mezi tímto a tím, cos kupoval dosud, nevím také, jak je to s dopravou, ale podle toho co jsem zjistil a vím, tak můj názor je, že bych zůstal u toho, co fungovalo. ale pozor, já jsem v řadě věcí taková konzerva
...
(04.08.2021 21:48)alf napsal(a): [ -> ]Jedným časom bežala dlhodobo v časopise Včelár inzercia od známeho
výrobcu medoviny na vykúp medu. Podmienku mal, že nesmelí byť
včely zakrmovane ipinvertom. Prečo, neviem?
Lebo do takého sirupu včely nepridajú enzimy na štiepanie, do repného cukru to áno. A na rozbore medoviny to zistia a je problém lebo sa to zoberie tak ako keby falšoval medovinu.
Lenže sú tu aj taký čo to nechápu a najme keď kydajú do medoviny med na dosladenie a takýmto rychlokvaseným vyrobcom by to pri zobratí vzorky zistili ako je to s ích medovinou. To nie je postatné že to druhým chutí ale je na to norma ktorá nedovolí takto falšovať medovinu a hrať sa takto na polohoha...
Merkuri ,ten článek vypadá věrohodně . Pravděpodobně nemáš pravdu
(06.08.2021 12:35)Jaroslav Janíček napsal(a): [ -> ]Merkuri ,...
Z bramborového hydrolyzátu není moc dobrá medovina. Merkuri má pravdu stejně jako Svoboda, který ale jako hlava pomazaný výzkumem musel vědět, že jednak se podílí na inverzi proteiny ze zbytků larev včelí buňky, jednak kusadlová žláza a jednak pysková nakonec se lze domnívat, že mohla probíhat i nějaká snůška, např medovicová, která má velký podíl invertázy a krmivo tak bylo smícháno.
Proč včely přimíchaly invertázu v r. 1950 do pokusuje tedy velmi nejasné vzhledem k takto napsanému článku p Svobodou.
Invert je vhodný přidat do gukózy aby se ty brambory proměnily zčásti v ovocný cukr, protože jej včela vyrábí přednostně kvůli tekutosti. Takže je logické že včela použije jakkoukoli formu míchání zásob před uložením k výrobě fruktózy z glukózy.
Jestliže se krmí glukóza z brambor je v případě podvýživy včelstva nemožné takovou potravu naštěpit dál na fruktózu a většinou takové včelstvo uhyne v zimě na bramborových krystalech žízní a hladem. Je tudíž důležité správné výživové spektrum bílkovin včelstva, aby vůbec nějakou kvalitní invertázu mělo. Protože výměšky z kusadlových a pyskových žláz nejsou perpetum mobile a potřebují správné bílkoviny a cukry k produkci.
Takže ten článek nanic neukazuje, naopak, je jasné, že přemíra hladu včelstvu vždy škodí.
To, že vtom našel Svoboda nějakou invertázu neznamená, že je podíl jen z kusadel nebo pysku. Inverzi dokážete běžně rozvařením plástů v nějakém cukru.
Protože má Merkuri pravdu je vtom, že bramborový škrob přeměněný na glukozu je v medovině hnusný cukr jako podíl cukru ai špatně je dál zpracováván kvasinkami. Nezaměňovat hroznový cukr s glukózou, hroznový cukr z révy vinné - šťáva, má úplně jiné spektra aditiv díky slupce a povrchu slupky a míze. Prostě je potřeba nezaměňovat při úvaze vínnou šťávu s bramborama. Víno je ze zkušeností dobrý starter na kvas medoviny.
Myslím si, že Svoboda poslal v r. 1950 úplně jiný text co se týká tohoto výzkumu protože takto se výzkunmé výsledky neprezentují. Ano prezentují ale na konci prvního dvouletého plánu Komunistické strany Československé poválečné republiky, kde se šetřilo slovy v článku i na invertu pro krmení včel.
A článek na vcelky.cz potřebuje značně přepracovat, je to v podobě jaké je, v podstatě hoax.
Jedným časom bežala dlhodobo v časopise Včelár inzercia od známeho
výrobcu medoviny na vykúp medu. Podmienku mal, že nesmelí byť
včely zakrmovane ipinvertom. Prečo, neviem?
********
odpoved je jednoducha, spominany apimed, okrem medoviny, je aj spracovatel a balic vykupeneho medu,(donedavna najvacsi v sr) a pri kontrolach na falsovanie medu umelymi invertami sa postupuje tak, ze sa nehlada priamo invert, ale hladaju sa enzymy, ktorymi sa invert vyraba.. citlivost pristrojov je obrovska, a staci najst mikroskopicke mnozstva tohto enzymu, a med, aj ked by v nom bolo minimum invertu zo zimnych zasob, je považovaný za falsovany..naopak,ak sa kontroluje falsovanie repnym cukrom, tak ten sa hlada ako sacharoza priamo, a ma aj povoleny limit 5%.. vzhladom k tom, ze sa nachadza aj prirodzene v medoch.. cize aj s castou zimnych zasob v mede, tento splna normy a je ok..lebo sa nerozlisuje sacharoza z cukru od sacharozy z nektaru/medu..
Pri zahusťovaní medu včely "prečerpávajú" a ukladajú nektár po stenách buniek. Pri každom nasatí pridávajú invertázu a napriek tomu to nestačí a niektoré bezhybné medovicové medy majú viac ako 5 % sacharozy. Koľko sacharozy potom zostáva v zimných zásobach z repného cukru ?
zalezi ako a kolko sa krmi.. da sa krmit aj tak, v znaske, ze sa zdvihne vynos, a nic sa pri rozbore nezisti.. starsi vcelari by vedeli rozpravat.. rozhoduje hustota sirupu/mnozstvo/den/sila vcelstva... je to asi lokalne, lebo som videl vela rozborov medovicoveho medu, voda brutal, okolo 15%,a sacharozy minimum... u agatoveho medu, z ktoreho moze byt velmi silná znaska, je norma dokonca 10% sacharozy.. invertaza ale pracuje aj v nadobach v mede, pokial sa neznici teplom, a tak aj sacharoza klesa..
oprava - predevcirem a vcera - jsem daval do produkcnich i do oddelku krmeni.jedno produkcni ( 1 ze dvou co se mi letos nevyrojily a doufam uz nevyroji) vytahlo 5 litru invertu od predvcerejsiho pozdniho odpoledne do dnesnich cca 10:30 co sem to byl kontrlovat. jsou na dvou nastavcich plodiste, z plodiste jsem nevytocil ani kapku, vytacel jsem 31/7. na jare pri prvnim vytaceni i ted po lipe z nich bylo nejvic ramku k vytaceni.
da se spolehlive usuzovat podle rychlosti odberu krmiva, ze jsou to take dobre sberacky nektaru.
nebo to souvisi s mirou vyhladoveni, respektive stavem zasob pred zakrmenim? hladove podle mne nebyly. srovnaval jsem to s jinymi vcelstvy jakym tempem odebiraly krmeni a nejpomaleji odebiraji oddelky ktere si od kvetna nosi a ktere jsem od kvetna prubezne krmil testem za doted, takze zasob maji dostatek, presto si i z teto vcerejsi krmne davky odebraly.
nejmene si vzaly oddelky na dvou nastavkach.
mate z praxe vypozorovnaou pozitivni souvislost mezi rychlosti odberu krmiva a vynosem medu daneho vcelstva?