Gusto,potri ten papier mokrým štetcom a potom pokračuj...
Ahoj Honzo, když jsem dělával rámky do oplodňáčků (také volná stavba na středovém proužku, rámek typu Warré - tedy jen horní a boční loučky, bez spodní), tak jsem na to měl takový stojan v podobě sedlové střechy. Rámky na něm byly v úhlu přibližně 45°, horní loučkou dolů, uprostřed každého byla v místě budoucího plástu výplň - silná ale jen zhruba o něco méně než do poloviny plástu - jako vodící linka pro linku středu plástu (ze sololaku na test, v budoucnu pak měla být ze skla - k tomu už nedošlo). Stojan byl na 4 a 4 rámky z každé strany a ještě tam byla laťka na aretaci rámků (bez fotky, kterou boužel nemám, obtížně popsatelná).
Naskládal jsem rámky na jednu stranu stojanu, vzal stříkačku s horkým voskem a podle té středové podložky nalil proužek vosku. Otočil stojan, naskládal další 4 rámky a zopakoval. V mezičase zatuhl vosk na té první straně.
Odsýpalo to od ruky tak, že mi nestálo za to vyřezávat rámky oplodňáčků, aby na nich zbyl proužek pro příští rok (doporučované řešení, byť problematické na desinfekci), ale radši jsem všechny vyvařil a pak znovu takto natavil.
Na (t)rámky klasické míry, jak to potřebuješ Ty, bych si udělal dva podobné stojany (každý na 2 (t)rámky), do nich dnes už rovnou sklo anebo kousek silikonu třeba ze silikonového válu na těsto a bylo by. Injekční stříkačku do starého mlékovaru a jede se. Dobrou noc.
Kubo, díky, pochopil jsem princip, ale bez fotky či nákresu mi není moc jasné, jak tam koexistovaly ta výplň s aretací. Podle čeho jsi to dělal nebo kde pořídil?
(08.02.2014 23:04)Jožko58 napsal(a): [ -> ]Gusto,potri ten papier mokrým štetcom a potom pokračuj...
Joži,voda z toho"uteká"preč,nedá sa to klasicky navlhčiť..
Čo skúsiť namiesto vody jedlý olej? Myslím na tú príložnú latku. Namočiť ju namiesto do vody, riadne do oleja.
Chlapi, proč si to tak komplikujete. Jak už jsem psal. Namočte ve vosku špejli, položte doprostřed trámku a je to.
Když jsem přecházel na nižší rámkovou výšku z 24 na 17 cm, tak jsem vkládal nižší mezistěny mezi vyšší k vystavění a u všech na spodní loučce bylo vystaveno trubčí dílo, které jsem pak odřezával. Žádné zde vymýšlené návody včelám, jak a kde stavět, nebyly nutné.
"Návod" kde stavět dostaly právě tím vynecháním místa a střídáním vysokého a nízkého rámku.
Tady se spíš řeší, jak přimět včely stavět uprostřed jednotlivých rámků, když je např. celý nástavek plný jen stavebních rámků nebo trámků.
Nemám zkušenost s volnou stavbou. Chci to zkusit, ale straší mě, že se staví jenom trubčina.
Pokud budou mít včelky dost místa pro volnou stavbu, jenom trubčina to nebude.
Každé včelstvo má svoji potřebu určitého množství trubců a pokud mají splněno, staví vesele dělničinu.
Včely nejsou hloupé. Co by dělaly se samou trubčinou?
(10.02.2014 2:49)Jan Vondrák napsal(a): [ -> ]Kubo, díky, pochopil jsem princip, ale bez fotky či nákresu mi není moc jasné, jak tam koexistovaly ta výplň s aretací. Podle čeho jsi to dělal nebo kde pořídil?
Zrovna tohle jsem nikde neokoukal. Potřeboval jsem udělat asi kolem tisícovky rámků (s výhledem na vzrůstající počet v dalších letech) a nerad dělám rutinu tak, že neodsýpá. Fotku jsem ale bohužel nenašel. Zkusím slohové cvičení mých tehdejších myšlenkých pochodů
Představ si to takhle (popisuji na Warré rámek - ale trámek by mohl fungovat podobně):
- Polož rámek před sebe na stůl na nějakou desku (vodorovně, horní loučkou k sobě).
- Vlož dovnitř rámku (kde bude jednou plást) podložku (teď třeba jen sešit) a přiraž ji k horní loučce (představ si, že sešit je ke stolu přilepený).
- Podle této podložky budeš lít vosk ze stříkačky.
- Narazíš ale na problém, že se Ti bude vosk moc rozlévat po sešitu.
- Tak celou rovinu rámku (stůl nebo desku) nakloň na 45 stupňů (horní loučkou dolů).
- Pak narazíš ještě na jeden problém - a to, že se Ti bude vosk příliš vsákávat do mezírky, kde vodící podložka příléhá k horní loučce; resp. Ti bude rámek od sešitu odjíždět dolů.
- Tak potřebuješ aretaci (přítlak), která bude horní loučku přitláčet proti podložce, ale bude odnímatelná - kvůli vyndání rámku po zaschnutí vosku. Řádně přitlačená horní loučka bude lépe těsnit a nedovolí vosku zatéct do spáry
- No a nakonec je fajn mít takových přípravků víc, abys neměl prostoje, když vosk tuhne. Měl jsem to na 8 minirámků (4+4 na každé straně); odhaduji, že na klasický rámek by měly stačit 4 (dvakrát 1+1). Tvar sedlové střechy totiž přímo nabízí udělat přípravek zrcadlově.
Uff - doufám, že je to srozumitelnější
.
(10.02.2014 14:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Chlapi, proč si to tak komplikujete. Jak už jsem psal. Namočte ve vosku špejli, položte doprostřed trámku a je to.
U několika stovek rámků a předpokladu každoročního opakování se podle mě vyplatí si to co nejvíc zjednodušit - jak kvůli ceně (nemusím kupovat špejle ani řešit mám-li jich dost) tak i kvůli rychlosti a jednoduchosti práce. Aspoň mně to za to stálo.
Když ne špejli, tak si nechám v pekáči ztuhnout na hladině 2 mm silnou vrstvu vosku, nařežu ji na 10 mm široké pásky, ty vložím do drážky trámku a zakápnu sem tam voskem. To odlévání na trámku se mi prostě zdá moc pomalé.
(10.02.2014 20:46)maci01 napsal(a): [ -> ]Nemám zkušenost s volnou stavbou. Chci to zkusit, ale straší mě, že se staví jenom trubčina.
Začni pomalu.
Nech jim pár stavebních přes zimu. Jakmile mají dost rrubců přizpůsobí se. Později v podletí již staví vyváženěji.
Na vyrovnání takové poruchy - tedy že mají jen dělničinu z MS nejsou včely vybaveny a proto pokud je jim dáno najednou moc volných rámků nekoordinovaně staví na všech trubčinu. Teprve až je v úle dost trubců začnou se chovat normálně.
Je to moje teorie a pozorování včetně některých neúspěchů - hlavně u extrémistů co chtějí vše najednou.
pokud je jim dáno najednou moc volných rámků nekoordinovaně staví na všech trubčinu - takže stavební rámek musím dát mezi mezistěny, nebo souše. Jedině roj by snad dovedl vystavět dílo od nuly, ostatním se musí pomoc (oddělky, smetence). Doufám, že jsem to pochopil správně?
edit: no pomoct, spíš navést jak pokračovat.
Kubo, díky, dobrej nápad. Ale vyzkoušel jsem si, že mokrý hranolek je možné dát pryč hned po natření a fouknutí na poslední natřený vosk. Proto asi nebudu ztrácet čas výrobou šablon a aretováním.
(11.02.2014 0:01)maci01 napsal(a): [ -> ]pokud je jim dáno najednou moc volných rámků nekoordinovaně staví na všech trubčinu - takže stavební rámek musím dát mezi mezistěny, nebo souše. Jedině roj by snad dovedl vystavět dílo od nuly, ostatním se musí pomoc (oddělky, smetence). Doufám, že jsem to pochopil správně?
edit: no pomoct, spíš navést jak pokračovat.
Ja už dva roky nepoužívam medzistienky. A ešte som nevidel nekoordinovanú stavbu trubčiny. A určite nestavajú iba trubčinu alebo trubčinu na všetkých rámikoch... Je to mýtus. Odložence a zmetence to dokážu rovnako ako roj. Ani odložencom nedávam medzistienky. Vyberiem potrebné plásty z kmeňového včelstva a doplním NN pre odloženec prázdnymi rámikmi, všetko následne krásne klape...
Včely majú vrodený inštinkt stavať tam, kde už vosk je. Preto by možno stačilo urobiť na rámiku pár bodiek, alebo dve krátke línie vosku striekačkou. Nápad s ponorením špajchle do vosku a následne prilepenie na rámik sa mi však tiež pozdáva. Dá sa to aplikovať aj na rámik bez drážky. Doposiaľ som dával do drážky striekačkou trochu vosku a následne do toho položil medzistienku. Sprvu po celej dĺžke rámika, neskôr už iba v doch miestach po 10 cm, resp. iba 10 cm dlhý pásik v strede. Neskôr po vystavaní plástov to nie je potrebné, stačí plást odrezať zvrchu, nechať pol cm starého diela, alebo aj menej a včely to znova krásne vystavajú.
Já slovo "koordinovaně" vztahoval ke stavu přechodu z nerovnovážného stavu - tedy včelař dává jen MS. Takže je na každém jak si přechod zorganizuje. Ale i poměrně inteligentní regulátory na "zapnutí regulace - což umožnění volné stavby" reagují prudkou snahou odchylku vyřešit. Hodnotu "výstupu" ovlivní včelař dobou kdy to včelám umožní i množstvím volných rámků.
To jen na dovysvětlení mého příspěvku. Tenhle problém mohou vnímat jen ti co přecházejí, jakmile včelstvo na volném díle - nebo jen části v oblasti zimního sediště které u umožní vychovat trubce ještě v době kdy jiní nepomýšlejí ani na MS natož stavební rámek - vyzimuje tak pak už není problém. Jakmile je včelstvu od zimy umožněno chovat trubce chová se i při stavbě normálně.
Takže nyní je to jen pro ty co mají od loňska trubčinu.
Jestli tbude letos zima pokračovat tímto způsobem, za chvíli bude trubčina zakladená.
(10.02.2014 20:46)maci01 napsal(a): [ -> ]Chci to zkusit, ale straší mě, že se staví jenom trubčina.
Neboj, je to, jak píše KaJi: první rok se včely vyblbnou, protože zjistí, že najednou mají volnost, a pak už to jde.
Btw. není trochu protismyslné jít do volné stavby a přitom mít starost, že včely budou stavět jinak, než si myslíme my, že by měly stavět?
Ivan Černý
No, Ivane, ruku na srdce, jak výš píše Karel, to co nazýváme volnou stavbou, až zas tak volné není. Vždyť třeba teď zde pořád dokola řešíme jak včelám nelépe nadiktovat orientaci díla.
A to ještě nemluvíme o měnění velikosti úlového prostoru a o umístění úlů...
Jestli mohu všem začínajícím s volnou stavbou doporučit, nedělejte stejné "chyby" jako jsem dělal já před 10ti roky.
- doporučuji používat rámky, kde je spodní loučka užší např. profil 1x1. cm (není to dogma).
- horní loučku je dobré mít skosenou do hrany jak je uvedeno třeba tady: http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP
- Pokud chce někdo používat horní i dolní loučku rámku ve standardní výši i šíři, udělejte je zase zkosené až na hranu jak to dělá př. Kolomý. zase se tím dosáhne toho, že včely postaví dílo tak, že mezi rámky bude skutečně jen včelí mezera a to jště prostavěná a zůstanou tam volné přechody těm, které se podobají galeriím, jako je v přirozené stavbě u včelstva v přírodě. Dosáhne se tím prakticky totéž, co je u rámků z plastů vyráměné Z. Žákem. Vlastně vznikne jeden velký plást s těmi galeriemi.
- sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a zkosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
- myslím, že je najivní se domnívat, že je pro včely normální nemít trubčinu nebo dokonce nějak škodlivé. Opak je pravdou, ale záleží hodně na gen. dispozicích.
Normální včelstvo má 5-30% trubčiny. Jen je třeba dbát toho, aby byla trubčina tam, kde se zpravidla ve včelstvu v přírodě nachází a to je na okrajích hnízda. To je základní struktura díla v přírodě (chcete-li architektury). Má to své důvody a záleží na více faktorech, proč a kde včely trubčinu staví. Je to ale velmi důležité. Na přednáškách ukazuji, jak se to dá využívat v boji proti V.d. resp. jaký to má vliv na nalezení určité rovnováhy. Má to samozřejmě širší souvislosti, nyní na to není prostor.
- ti co s volnou stavbou začínají by si to měli nejlépe osahat u oddělků (tam je to nejjednodušší), protože když ještě nemají zkušenosti (a ty sbírám i já po 10 ti létech včelaření na jen volné stavbě ), mohli by být překvapení. Např. tím, že by se sice včely za čas vybouřily, jak píše Ivan Černý, ale trubčina by byla tam a v takové míře, kde normálně nebývá. To má zase své dopady, např. v přemnožení V.d. a jakémusi nastavení k parametrů k tomu, aby se to pravidelně opakovalo každý rok při této nezměněné archtektuře. Přitom by tomu mohlo být právě naopak. To už ale zabíhám do jiných vláken. Chtěl jsem tím vším jen říct, že smysl volné stavby bychom neměli hledat jen třeba v úsporách času, ale že to má pro včelstva mnohem větší význam a dílo je třeba chápat jako určitou kostru tohoto superorganizmu (včelstva). Co by bylo tělo člověka bez kostry. Určitě se toho nemusíte nikdo bát a včely jsou i v té architektuře, kterou určitě bude drtivá většina zpočátku porušovat, dost tolerantní a jsou schopny přežít a vyrovnat se s nimi. Otázka je samozřejmě jak a za jakou cenu. Naříklad vaše nynější souše můžet velmi dobře využívat v horních nástavcích pro ukládání medu a nic velkého tím neporušíte. Včely sice v horní části zpravidla staví buňky jiné velikosti a s větším sklonem i vyšší, ale i tyto upraví, když to potřebují a matka zaklade. Mám odzkoušeno, že matka bez problémů zaklade vajíčka a včely odchovají plod v plástech ve vodorovné poloze.
LD