Stavebnymi ramkami nazebrovany mednik sa stal plodiskom. Vystavana ukazkova rovna robotnicina a hned vacsina zakladena. Medu su iba uzke vence okolo vrchnych latiek. Ale tie vence medu su v bunkach o polovicu hlbsich ako plodove bunky. Niekde skoro dvojnasobne hlbsie. Stale chladno a dazdivo, pomalsia stavba ako tohto roku uz snad byt ani nemoze a aj napriek tomu robia hrube dielo. Asi som tu teoriu o pomalej stavbe nepochopil.
Zahodno je dodat, ze zo zaciatku tie plasty prazdne neboli, neskor uz ano. Studeny maj, v stodole raj, v uli... prazdne dielo.
Dobry den,
dovolim si obnovit toto vlakno, ktore som posledne 4 dni cele prestudoval. Chcel by som teraz nacrtnut moj plan, ktory som si vytvoril ked som si vsetko precital a zamyslel sa nad tym.
Uz mam nakupene ule (slovenske B10 - 42x27,5 cm, dva nastavky) a nejake potreby, plus stlcene ramiky. Na jar uz mam prislubene odlozence na 5 ramikoch (2 zasoby, 3 plod aj s kladucou matkou). Plus mam dvojlitrove zavesne krmika vo velkosti dvoch ramikov.
Ramiky s odlozencami usadim do stredu spodneho nastavku tak ako boli - plod vedla seba, okolo neho zasoby. A okolo naukladam stavebne ramiky s naznacenou linkou na vrchnej strane ramika. Zaroven do krmitiek nalejem roztok cukru a vody 1:1. Vcielky zacnu stavat ako zbesile, ja ich krmim vzdy ked vyberu cele dvojlitrove krmitko (ak som spravne pochopil, cca kazde 2 dni).
Ked vystavaju cely spodny nastavok, pridam druhy nastavok. Presuniem do neho krmitka. Takisto dva uz novo zaplodovane ramiky s otvorenym plodom, ktore prisli s odlozencami, presuniem do vrchneho nastavku, plus vyberiem zdola dalsie dva ramiky - predpokladam plod + zasoby. Na okraj dam stavebne ramiky a potom postupne striedam ramiky zdola so stavebnymi. Ak je blbe pocasie, krmim roztokom 1:1. Ak je dostatocna znaska, krmidlo vyberiem a necham tam iba ramiky.
V polovici leta skontrolujem stav zasob a v pripade nedostatku zas dokrmim roztokom.
Vidi niekto na tomto postupe nieco blbe?
Dakujem pekne.
No takhle to tedy asi nepůjde. Předně se chci zeptat na ta vaše krmítka. Zabírají dva rámky místa a výška 27,5. To mají fakt jen dva litry?? Ale k věci.
Tak jak chcete začít je to správně, jen si nedělejte iluze, že začnou stavět jak šílené. Oddělek má přirozený vývoj a jak se tam postupně budou líhnout nové včely, tak budou muset začít postupně stavět i na těch rámcích s volnou stavbou. Nečekejte obrovskou rychlost ale postupně začnou. Jen si dejte pozor, aby té tekuté stravy nebylo moc, mohlo by se stát, že budete mít všechny buňky plné zásob a matka nebude mít kam klást. Každé dva dny se mi zdá hrozně moc krmení. Já to řeším těstem až do půlky srpna a pak teprve krmím tekutým. Ale to si udělejte, jak chcete.
Takže až budete mít vystavěný první nástavek ( tedy 8 rámků) a bude li do podzimu dosti času, můžete přidat druhý. Krmítko nahoru určitě a pak jeden !! plodový rámek někde zprostředku prvního nástavku. Místo něj rámek na volnou stavbu, tam by to snad mohly postavit. Ale ty dva místo toho krmítka už moc stavět nechtějí. Proto to dělám tak, že ty plásty posunu, tak aby byla mezera na nový rámek u obou krajů. Tam když to nepostaví, nic se neděje, příští rok to vystaví. V tom dolním opravdu po přidání druhého nátavku moc nestaví. Nahoře v tom horním ano. Ale i tak, když zazimujete v téhle míře na 2x8 rámků, můžete se bít v prsa, jak jste dobrej.
(03.11.2019 16:39)jirka.marx napsal(a): [ -> ]... když zazimujete v téhle míře na 2x8 rámků, můžete se bít v prsa, jak jste dobrej.
To nedaj. Ani v té nadmořské výšce Pezinoku. Jinak na volnou stavbu je potřeba masa včel. Oproti mezistěnám fakt hodně. A nějaká rozumná stavba se rozjede až po vyběhnutí druhé generace. Já vidím ještě problém v začátku v krycích zásobních plástech. Proč je tam nechávat, když mají zásoby v krmítku. Pak co včely postaví, matka průběžně zaklade, protože to je hned vedle plodového tělesa. Pokud tam budou krycí zásobní plásty, docela bych si tipnul, že se matce za ty zásobní plásty nebude chtít a pojede kladení jen na těch původních třech plodových.
Objem krmitiek som nemeral. Ale predavajuci tvrdi, ze maju 2 litre a nejako nemam dovod mu neverit.
Bude teda lepsie, ak s nimi namiesto tych zasob s medom donesiem radsej suse, aby mali pocit, ze je velka znaska a maju stavat? A medzi suse a plodove ramiky mam dat ramiky pre volnu stavbu?
Plodisko teda bude mat zlozenie krmitko-sus-stavebny ramik-tri plodove ramiky-stavebny ramik-sus.
Dakujem.
..ono záleží kedy sa k tomu odložencu dostaneš,a aký bude..lebo dnes začiatočníkom predávajú všeličo..ak niekedy v júni,tak ti bude stačiť dostat ich na 8-9 B rámikov,na tom ti v pohode vyzimujú .stačí im 2 litre roztok 1:1 2x do týždňa..záleží podla znášky..na agáte napr netreba krmit vobec..v okrese PK mozes mat ale v júni hladomor,tak krmit bude treba ..potom na jar stačí,ked dáš na dno nadstavok s 10 rámikmi,ideálne je ak by boli vydrotované a mali natavené pásiky medzistienky3-4 cm..a vyzimovaný nadstavok položíš nanho..s plodom nerýpat ani neprevesovat...ak by si sa k odložencu dostal skor a bol by aj kvalitne urobený,tak to s tým podstavením celého vystrojeného nadstavku nemusis čakať potom do jari,ale urobíš to ked uz ten jeden budes mat vystavany a obsadeny..a bude jedno či ten pridaný do konca sezóny vystavajú celý,alebo do polovice,cez zimu moze pokojne zostat na svojom mieste,s tým ,že chumáč-hniezdo bude vo vrchnom..
predbezne som s predavajucimi (je ich viac) dohodnuty na marec-april, teda na cas liahnutie prvych trudov - dostanem ich s vlanajsimi matkami, predavajuci si vychovaju nove matky. Vtedy uz sice budu mirabelky odkvitnute (mam ich tu hafo), ale budu kvitnut jablone, marhule, ceresne a aj nejake orechy, lipy a agaty - vsetkeho je tu dost a v okruhu cca 3-4 km je iba 6 inych vcelstiev. A kazdy rok je tu tiez hafo repky.
(03.11.2019 19:48)deko1 napsal(a): [ -> ]Objem krmitiek som nemeral. Ale predavajuci tvrdi, ze maju 2 litre a nejako nemam dovod mu neverit.
Jednorámkové krmítko 2/3 langstrotu má kapacitu 1,3 litru. To tvoje bude mít tak 6,5 litru. 40x27x6......
(03.11.2019 19:48)deko1 napsal(a): [ -> ]Objem krmitiek som nemeral. Ale predavajuci tvrdi, ze maju 2 litre a nejako nemam dovod mu neverit.
Bude teda lepsie, ak s nimi namiesto tych zasob s medom donesiem radsej suse, aby mali pocit, ze je velka znaska a maju stavat? A medzi suse a plodove ramiky mam dat ramiky pre volnu stavbu? Plodisko teda bude mat zlozenie krmitko-sus-stavebny ramik-tri plodove ramiky-stavebny ramik-sus.
Dakujem.
Souše jim nesmíš dávat, jinak stavět nebudou. Stavební rámek, jenom jeden, dáš po jedné straně k plodu, a za to zásoby, hlavně pyl, nic víc. Až polovinu stavebního rámku postaví a zakladou, vložíš za něj další stavební rámek. Tak budeš pokračovat celé léto a stále budeš krmit, krmit a krmit. Rozšíříš zase z kraje tak, že dáš krycí zásobní rámek nahoru i dolu, potom plod nahoru i dolu nad sebe a pak nahoru i dolu dva stavební rámky a nakonec zbytek zásob a pojedeš zase na druhou stranu úplně stejně, jako s jedním nástavkem.
A neříkej, žes to tady čet, kecáš, jinak bys takové hlouposti nepsal.
(03.11.2019 23:29)JirkaJ. napsal(a): [ -> ] (03.11.2019 19:48)deko1 napsal(a): [ -> ]Objem krmitiek som nemeral. Ale predavajuci tvrdi, ze maju 2 litre a nejako nemam dovod mu neverit.
Jednorámkové krmítko 2/3 langstrotu má kapacitu 1,3 litru. To tvoje bude mít tak 6,5 litru. 40x27x6......
Ak ma to plastove B čo sa predava,tak mu tam vojdu dva litre..matematicky to sice maš jirko správne,ale to krmitko ma sice hore dlžku 42,ale konicky sa zužuje akoby do ihlanu,takze dole ma dlžku menšiu..este je aj dole tenšie o dost,hore sice zaberie dva ramky,ale to je asi tak všetko..je to taky mačkopes,a ešte sa pri nalievaní´navrchu rozčapí,tak ze je lepšie samorezkou ho zvrnut aby držalo rovnaku šírku..nemam ho sice poruke,ale je aj o par centimetrov nižšie než 27,5.. Možno niečo cez 20 cm by mohlo mať..
(03.11.2019 20:49)deko1 napsal(a): [ -> ]predbezne som s predavajucimi (je ich viac) dohodnuty na marec-april, teda na cas liahnutie prvych trudov - dostanem ich s vlanajsimi matkami, predavajuci si vychovaju nove matky. Vtedy uz sice budu mirabelky odkvitnute (mam ich tu hafo), ale budu kvitnut jablone, marhule, ceresne a aj nejake orechy, lipy a agaty - vsetkeho je tu dost a v okruhu cca 3-4 km je iba 6 inych vcelstiev. A kazdy rok je tu tiez hafo repky.
Ani CIA nevie,kolko je v okruhu 4 km včelstiev..ale o to nejde
..repka je bohužial pruser,ale zalezi dost na agronomovi..a aj od počasia..u nas (to je prakticky aj u teba) tento rok za marec - april - maj včely zožrali skoro aj stojany pod ulmi..muselo sa krmit,a to si nepamatam v tomto období ani ja ani starsí vcelári odomna..snad buduca jar bude lepsia..u mna z repky nič nesmie zostat v úli..počkám na agát este a potom všetko premetám na volnú stavbu..8 ramikov 42x35..plus može sa prihodit vytočený medník naspať ak su nejake extra početnejšie..ale posledné roky tu máme polovičné včelstvá..alebo žiadne..čo mám pri dome,pomaly presuvam do ležanov..kto vládze uteká so včelami do hor..ale nie malé karpaty..o kus ďalej..lebo okrem repky je tu este kukurica a aj ked už málo,ale slnečnica sa tiež nájde..a z toho su take koktajly,že len maloktore vcelstvo to ustojí..
(03.11.2019 19:48)deko1 napsal(a): [ -> ]Objem krmitiek som nemeral. Ale predavajuci tvrdi, ze maju 2 litre a nejako nemam dovod mu neverit.
Bude teda lepsie, ak s nimi namiesto tych zasob s medom donesiem radsej suse, aby mali pocit, ze je velka znaska a maju stavat? A medzi suse a plodove ramiky mam dat ramiky pre volnu stavbu? Plodisko teda bude mat zlozenie krmitko-sus-stavebny ramik-tri plodove ramiky-stavebny ramik-sus.
Dakujem.
Ty rámkový krmítka vyhoď. Používal jsem je taky a mají víc nevýhod než výhod - máš při doplňování kontakt se včelami, včely se tam topí (ze začátku bude dobrá každá včela), někdy uvnitř začnou stavět a hůře se čistí a ke všemu mají malý objem. Nahraď stropním krmítkem nebo alespoň horním krmením (lahví), ale lepší je to krmítko.
Je dobrý, že budeš mít loňské matky a ještě brzy. Jak ti doporučují výše, dávej stavební rámek mezi rámek plodu a zásob, matka ti plodovat za zásobní rámek nepůjde. Musíš si ohlídat aby jsi je nepřekrmil, pokud k tomu dojde, tak jim vytoč zásoby udělej z toho medocukrový těsto a tím je krm, ale počítej, že se tím stavba zpomalí, nejvíc staví při tekutém krmení.
Já myslím, že 2 nástavky v pohodě dáš. Hlavně bude záležet, jak se ti zadaří s krmením.
Misoka absolutní souhlas prd se tam vejde,topej se v tom vcely a prostavujou to tam
Misoka a Jan Voleský, najskôr mu píšete že si má dať pozor aby neprekŕmil a nezaniesol celé plodisko zásobami a potom mu napíšete že má malé krmítko
do tých oddelkov mu to úplne stačí a kontakt zo včelami v začiatkoch nezaškodí
aj keď výhody stropných krmítok sú nesporné.
No každý nech si získa svoje skúsenosti... na stropné kŕmitká nedám dopustiť. ..
ale
Včely sa nebudú v rámikových kŕmitkach topiť,ak im miesto rôznych plavákov, tam vloží včelár zvislo sieťku..
Také kŕmitko má u odložencov robených priamo do nadstavkov výhodu že sa ním ohraničí-vymedzí v nadstavku priestor pre včely na začiatok...
a
ani začiatočník, nemusí prichádzať do kontaktu s včelami pri dolievaní krmiva, už sú rámikové kŕmitká vylepšené...
https://www.google.com/search?sa=X&nfpr=...fT3BWbM%3A
U oddělků jsem dvourámková krmítka používal a imho jsou vhodná. Vymezí prostor v nástavku, při dolití stačí strůpkovou folii často odsunout jen na kousek, aby bylo možno dolít roztok. Topení lze zabránit vhodným plovákem.
Co mi vadilo, je fakt, že coby začátečník jsem nechtěl s krmítkem manipulovat a při dolívání jsem utopil zbytečně moc včel, protože neodletěly, zůstaly v krmítku a často se vymáchaly v roztoku. Nyní krmítko vytáhnu, včely sklepnu do úlu, nasadím krmítko a doliji, případně před dolitím poklepu na krmítko, většina včel odletí a nejsou tedy zbytečné ztráty.
Tím se dostávám i k roztoku. Zmínilo se tady, že je vhodné i těsto. Mně po něm moc nestavily, roztok byl mnohem, mnohem účinnější.
Souše bych určitě nedával, včely si to hezky vystaví samy.
Tak se tady volná stavba zvrhla do krmítek. To teda deko1 moc nepomůže. Takže shrňme si základy, které je dobré k volné stavbě znát. Včely přirozeně staví od shora dolů a od středu do stran, pokud nenarazí na nějakou překážku (stěna úlu, loučka rámku...). Včely ke stavbě potřebují glycidy (nektar, cukrový roztok...), bílkoviny (obvykle pyl) a musí mít ke stavbě důvod. Jinak nestaví. Důvody jsou víceméně dva. 1. nemají plásty - když zjistí, že jim plástová plocha v úle nestačí (pro plod, pro zásoby i budoucí...). 2. při havárii díla - když se jim zbortí dílo (i část), tak se ho snaží znovu dodělat. K bodu jedna - třeba roj. Postaví si plásty jenom o takové velikosti, které obsedne. Další stavba pokračuje až s vybíhajícím novým plodem, kdy jim začne být na stávajícíh plástech těsno. K bodu dva - když se třeba vahou a teplem zbortí nějaké plásty. Tady je pro včely ohrožení života, protože plásty nezbytně nutně potřebují. Staví, i když nemají přísun cukrů a bílkovin z venku. Tento důvod včelaři hojně využívají tak, že včelám navozují havarijní stav. Třeba tím, že jim roztrhnou kompaktní hnízdo a vloží do něj prázdný rámek (příp.s mezistěnou). Včely takový stav neznají, vyhodnotí to tak, že se jim plást zhroutil a prázdné místo se snaží stavbou doplnit do původního kompaktního stavu. Nebo když včelař postaví nástavek s prázdnými rámky nad stávající dílo - rozšiřování nahoru. To včely taky neznají, vždycky staví od stropu dolů, takže prázdno nad hlavou vyhodnotí jako havárii a snaží se dílo spojit se stropem. K navození havárie díla jedna poznámka. Stejně jako v běžném životě se havárie řeší přednostně - třeba když nám při lijáku teče střechou do bytu, tak si nejdu vařit oběd, ale snažím se když ne opravit střechu, tak alespoň minimalizovat škody - tak i včely řeší obdobně v rámci možností tuto "havárii". Tedy obvykle na úkor něčeho jiného. Vyčlení třeba ke stavbě, kromě stavitelek, i část jiných úlových včel, které by se jinak staraly o plod, nebo o tepelnou stabilitu plodového hnízda. Nebo není přísun pylu, tak ho částečmě nahrazují z vnitřních bílkovinných zásob. Když tedy včelař nutí, někdy až překotně, včely stavět, někde se to určitě promítne. Do zdravotního stavu, do dlouhověkosti včel,... Nic není zadarmo. Několikrát jsem zkoušel, kolik plástové plochy postaví roj na volné stavbě, když ho nasypete do úlu, kde žádné plásty nejsou. Do zimy šly na plástové ploše odpovídající zhruba jeden a půl nástavku 2/3 Lang. Nikdy si samy nepostavily víc. Nepotřebovaly. A to je roj - včelstvo, které je ke stavbě přímo stvořené. A to chcete po oddělku, aby postavil do zimy dva vysoké nástavky... Nerozum.
Níže máte ukázku volné stavby roje k 25.8. a stav po zimě 22.4.
[
attachment=5577] [
attachment=5578]
(05.11.2019 9:33)fofoja napsal(a): [ -> ]Misoka a Jan Voleský, najskôr mu píšete že si má dať pozor aby neprekŕmil a nezaniesol celé plodisko zásobami a potom mu napíšete že má malé krmítko do tých oddelkov mu to úplne stačí a kontakt zo včelami v začiatkoch nezaškodí aj keď výhody stropných krmítok sú nesporné.
Za prvé ty oddělky nebudou slabé pořád a za druhé do toho stropního krmítka nemusí dávat najednou plnou dávku a za třetí ty stropní krmítka nemusí využívat jen pro oddělek.
(05.11.2019 14:54)Tomáš Palata napsal(a): [ -> ]Tak se tady volná stavba zvrhla do krmítek. To teda deko1 moc nepomůže.
Je pravda, že se to tu zvrtlo do řešení krmítek i když téma je Volná stavba, ale ono to tak trochu souvisí s tím příspěvkem. Tazatel bude mít oddělek na rámkové míře B10, to je docela velký rámek, přesto 3 rámky plodu a 2 rámky zásob v kombinaci s volnou stavbou, tak to je hodně o krmení. Já chápu, že chce mít 2 VN do zimy a bude mít s tím fušku, proto se to stočilo směrem ke krmení.
Fofoja v pohodě jen sem psal o nevyhodach krmitka. Používám je a vím o čem píšu, ale když má kluk zapálení tak to nemůže špatně dopadnout,.