(31.01.2017 10:42)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Pro Vasi informaci - moje pochyby nad problematikou vznikly v dobe, kdy jsem tlumocil na vcelarskych seminarich pro uredni veterinare z EU. V neformalnich rozhovorech vyjadrovali nekteri (z tech, co sami vcelarili) nelibost nad mixem plemen v jejich zemich (jejich vlastni zkusenost). Slovo nekteri ma vyznam, nejde o reprezentativni pruzkum ci studii. Obdobne informace mam i z CR.
Otázkou pro nás nezasvěcené stále zůstává, co se tou změnou zákona má vyřešit?
Jednak je jasné, že s členskou základnou ČSV tato změna není projednaná a pokud se tím někdo zaštiťuje, tak nemluví pravdu.
Potom je otázkou, jakou to má souvislost s tou nelibostí z mixu plemen. V ČR je známé, že tu historicky byla dvě plemena - menšina území byla kraňka, většina černá včela, vzniklo to přirozeně a zřejmě s tím nebyl zásadní problém. Otázkou je, jestli při snaze unifikovat na celém zemí kraňku (uměle - zákonem, zřejmě pod sankcí) se tu neděje něco nepřirozeného. Jestli není snaha rozšířit kraňku někam, kam nepatří a kde by bylo vhodnější něco jiného (třeba již pořížené s kraňkou ale nyní přizpůsobené)
Dále je možné se zamyslet nad tím, když se mluví o bodavých křížencích, jak to vlastně vzniklo - zřejmě zavlečením kraňky na teritorium černé včely. Docela by mě zajímalo, jestli má někdo osobní zkušenosti, třeba historicky, s bodavostí těch kříženců. Osobně mám zkušenosti s bodavostí cca z devadesátých let, když jsem si, blbec, přivezl na stanoviště do Vranové (historicky místní, zřejmě minimálně částečně, černá včela zděděná po dědovi - malá včelstva, kterým bohatě stačili budečáky) matku z Hustopečí (jih Jižní Moravy, historicky kraňka z místního chovu). Jedna dcera této matky z jihu byla nejbodavější včelstvo, které jsem kdy vlastnil. tedy bodavé nebyly žádné dcery místních matek z Vranové, ale dcera kraňky dovezené z Jihu. I tak byla ale jen jedna a postupně kraňky ve Vranové zcela vytlačili u mě původem místní včelu.
V poslední době jsem měl několik bodavých včelstev, zdánlivě bez nějaké příčiny - všechna tato včelstva, kde se projevila větší bodavost, nepřežila další zimu (zřejmě byly ohroženy buď nosemou, nebo viry, samozřejěm spolu s roztoči).
Tedy by mě zajímalo, jestli někdo má vlastní zkušenosti s tím, že by bodavé byly dcery historicky místních matek po přivezení kraňských matek, nebo stejně jako já v tom jednom případě, dcery po kraňkách?
Taky už tu někdo upozornil, že tento pozměňovací návrh, který teoreticky zužuje prostor výběru materiálu pro šlechtění, je začleněn do zákona, který má zřejmě pomáhat zachovat genovou rozmanitost chovů.
Mě ale napadají otázky hlavně o tom, co by nás mělo trápit nejvíc - tedy zvyšování odolnosti našich včelstev. Je snaha to vykládat tak, že by to nemuselo s tímto zákonem souviset.
Ale když se nad tím zamyslíme, tak souvisí - pokud šlechtitelé při šlechtění musejí používat pouze čistokrevnou kraňku, potom pokud tento zákon vůbec něco chce řešit (pokud se za čistokrevnou kraňku neprohlásí všechna včelstva v republice), potom se pro šlechtitele zužuje výběr pro šlechtění na odolnost včestev (pokud se větší odolnost projeví u těch nečistokrevných). Tedy čistota plemene je zákonem prohlášena za důležitější, než odolnost včelstev.
Také je otázkou, jak nyní bude možné využít to požehnání pro odolnost (úhyny), které se nabízí využít - tedy nakoupit v místě oddělky s matkami místních včelařů od včelstev, která přežila - nebude to nyní nezákonné?
Nebude nezákonné darovat matky místních přizpůsobených odolnějších včeltev kolegům?
Co když dojde po nějakém úhynu opět k dotaci na pořízení oddělků - nebudou dotována pouze včelstva s matkou geneticky čistou? Potom by to bylo pro zvyšování odolnosti zase krok zpět.
Vypadá to tak, že moc pozitivního to nepřinese. Lepší by asi bylo pozitivně podporovat rozchov místních přizpůsobených včelstev, než schvalovat takovéto zákony, které nepřímo podporují neustálé nabourávání genetické výbavy místních populací kupovanými matkami - nyní již pouze kraňskými.
