Píš je případná otázka jak vysoký je podmet a zda je dole NN.
Na to je snadná odpověď.
Pan Šumera používá klasický ED, a tam je to jasně dané.
Pokud tedy nemá nějakou odchylku od stanovených výkresů a metodiky pro ED, a to si myslím, že nemá.
Mě zas to podle
fotografie přijde, že je to tak, jak to má být.
Tak asi jo. Má podle všeho víc typů úlů.
Mám teoretický dotaz.
Pokud jsou nástavky jen na jedenáct plástů 39x30, bylo by možné k jarnímu vyřazování vysokých plástů z plodiště použít jakousi kapsu, která by se přišroubovala k boku nástavku a do ní by se převěsily vyřazované plásty?
Stěna dřevěného nástavku (cca 19mm silná) by tedy fungovala jaksi jako blinova přepážka.
Kapsa by neměla na jedné straně stěnu a tou by přiléhala k boku nástavku, jinak by ale byla uzavřená a horní část by byla odnímatelná, z důvodu vkládání plástů.
Samozřejmě by v boku nástavku byl otvor, aby včely do té kapsy mohly vlézt a přenosit zásoby z vyřazovaných plástů do plodiště, případně by se tam dolíhnul plod. Byla by na dva plásty.
Je to takový nápad pro vyzkoušení 13-ti plástového dadant plodiště, kdy by se kapsa po vyčištění vyřazovaných plástů odstranila a plodiště by pak v sezoně zůstalo už jen o jedenácti plástech v původním nástavku a na tom klasicky polonástavky, také o jedenácti plástech, jako medníky.
Co myslíte, fungovalo by to?
Díky, Honza.
Hele teoreticky je možné vše, ale neřeš to moc podle knih. Eurodadant je vlastně anomálie, ostatní to řeší na 10-12 plástech a jde to.
A než nějaký bastl, tak za 50Kč máš úly podle Dr.Šumery. Tedy plodištní nástavek. Viz zde na VF.
Takže si klidně můžeš udělat i to 13r. plodiště za 1/2hodiny aby jsi porovnal.
A cukr stojí deset korun, tak jediný problém je jak se zbavit plástu se zásobami, to se musí vařit, v slun. tavidle je to trochu problém.
Nechápu proč nevyndat plást i se zásobami a nezahodit ho do kompostu, když tedy není vhodný do plodiště a musí augerechnet vyhodit..
1j1j1j napsal(a):bylo by možné k jarnímu vyřazování vysokých plástů z plodiště použít jakousi kapsu, která by se přišroubovala k boku nástavku a do ní by se převěsily vyřazované plásty?
Váš nápad se mi velice líbí.
Kapsu lze vyrobit dioslova za pár minut z několika zbytků prkének a kusu sololitu. Kapsu není nutné přišroubovat, stačí v horní části zavěsit a ona se vlastní vahou přitiskne k zevní ploše nástavku. Není nutné, aby spojení úl-kapsa bylo "vzduchotěsné", stačí jen, aby tam ze zevnějšku nemohly prolézt cizí včely nebo vosy.
Otvor ve stěně úlu bych udělal cca 2 cm, umístěný asi 10 cm od horního okraje nástavku.
Kapsu bych udělal raději na 3 plásty, abych měl zcela vyřešenu obměnu díla v úlu.
I když jsem hned na začátku řekl, že se mi nápad líbí, musím upozornit na to, že ta kapsa vyřeší snadnou obměnu díla, ale neudělá z 11 rámkového Dadantu Eurodadant. Ačkoliv v klasických Dadantech lze do značné míry ED metodiku použít,
nemusí být výsledky vždy 100%. Například není vyloučeno, že bez mřížky bude matka klást i do nízkých"medníkových" nástavků-
Tato kapsa se bezne pouziva v rusku, jak na cele plasty tak i na ramkove krmitka, slo by to najit na youtube. Nic noveho pod sluncem
Na to krmení to není vůbec blbý nápad, a co se týká rámků, tak to vyhození - tedy vyříznutí i se zásobami není taky blbý.
Navíc leckdo nechává souše po vytočení včelám, je to zažitá, používananá leč nedoporučovaná praxe.
Ale berte v úvahu, že se bavíme o pár plástech a před rokem byly volné k vylízání tisíce plodišť po uhynulých včelách a nikoho to zas tak nevzrušovalo. A dokonce cizích včel, ne vašich.
(18.09.2015 0:31)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Mám teoretický dotaz.
Pokud jsou nástavky jen na jedenáct plástů 39x30, bylo by možné k jarnímu vyřazování vysokých plástů z plodiště použít jakousi kapsu, která by se přišroubovala k boku nástavku a do ní by se převěsily vyřazované plásty?
Stěna dřevěného nástavku (cca 19mm silná) by tedy fungovala jaksi jako blinova přepážka.
Kapsa by neměla na jedné straně stěnu a tou by přiléhala k boku nástavku, jinak by ale byla uzavřená a horní část by byla odnímatelná, z důvodu vkládání plástů.
Samozřejmě by v boku nástavku byl otvor, aby včely do té kapsy mohly vlézt a přenosit zásoby z vyřazovaných plástů do plodiště, případně by se tam dolíhnul plod. Byla by na dva plásty.
Je to takový nápad pro vyzkoušení 13-ti plástového dadant plodiště, kdy by se kapsa po vyčištění vyřazovaných plástů odstranila a plodiště by pak v sezoně zůstalo už jen o jedenácti plástech v původním nástavku a na tom klasicky polonástavky, také o jedenácti plástech, jako medníky.
Co myslíte, fungovalo by to?
Díky, Honza.
..ja mám už vyše roka narezaný materiál na takúto vychytávku,zatial som sa ale z časových dôvodov k tomu nedostal..prvý variant,ktorý mi napadol bol závesný,ako spomína p.Šumera,mal som dohodnutú výrobu takých ploských nádob(niečo ako rámikové kŕmidlo,takého rozmeru že by som tam vpratal aj rámik z plodiska),z polypropylénu,u človeka ktorý mi zváral z uvedeného mat.nádoby na medovinu..potom som objavil rámikové kŕmidlá 39x24 na ca 4,5 l roztoku a rozhodol som sa pre variant že to urobím z dreva ako pevnú súčasť úľa a uvedené kŕmidlo tam budem vkladať...len ja som to chcel robiť tak,že by tento priestor vytvára druhú zadnú stenu,(nie zboku)aby sa dal pohodlne obsluhovať zo zadu rad úľov stojacich vedľa seba..jednoducho prídem,bez akéhokoľvek otvárania úľov,či skladania nadstavkov,by sa otvorila komora a nalial roztok..v plodiskovej stene by bolo očko,ktoré by sa otváralo v čase používania komory,inak by bolo zatvorené..
(18.09.2015 7:16)KaJi napsal(a): [ -> ]...
A cukr stojí deset korun, tak jediný problém je jak se zbavit plástu se zásobami, to se musí vařit, v slun. tavidle je to trochu problém.
Nechápu proč nevyndat plást i se zásobami a nezahodit ho do kompostu, když tedy není vhodný do plodiště a musí augerechnet vyhodit..
Jak sleduji tuto debati, tak mi v podobném kontextu, jak píše Karel, čím dál víc vyvstává na mysli, že zdaleka nejjednodušší může být včelstvo jednou za tři roky přemést zkraje července na mezistěny (
norské zimování) a s nákladem právě cca 10 kg cukru navíc je vyřešeno.
A zrovna na toto by cukr za deset korun ještě sehnat šel, jinak je ta cena bohužel už leckdy nedosažitelná.
I kdyby ne a byl by za standardních plus mínus 16,-, tak je to cca 53,- Kč/rok v přímých nákladech navíc - nevím, zda ekonomika verglování s plásty po 3-4 za přepážku nebo do kapsy vyjde lépe. U cukru z akcí za 10,- to vyjde na cca 33,- a to je pak myslím úplně bez debaty. Omluvte prosím zjednodušené počítání - ohledně pracnosti (přemetení ale pocitově odhaduji časově méně náročné než suma verglování a s tím spojených cest na včelnice).
O vedlejších pozitivních účincích přemetení na mezisitěny a spojené obměny úlu nemluvě.
Ale ve velkém to vyzkoušené nemám, takže zatím jen teoretická úvaha...
(18.09.2015 12:12)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]... ... ... musím upozornit na to, že ta kapsa vyřeší snadnou obměnu díla, ale neudělá z 11 rámkového Dadantu Eurodadant. Ačkoliv v klasických Dadantech lze do značné míry ED metodiku použít,
nemusí být výsledky vždy 100%. Například není vyloučeno, že bez mřížky bude matka klást i do nízkých"medníkových" nástavků-
Ale to nemusí být negativní vlastnost úlu. Pouze to bude vlastnost. U mě se tak děje - ale od začátku s tím tak počítám a nevnímám to ani negativně ani pozitivně. Prostě jedna nízká bedna je de facto součástí plodiště. Bez toho bych osobně byl zejména na jaře dost neklidný - časové okno pro rozšíření by bylo výrazně užší...
Na jaře je to podle mě o následujících situacích.
Otevřu a včely nepotřebují žádný zásah, jsou na 6 a více uličkách a tam jsem si zužovacího efektu moc nevšiml. Rámky vyndavám jen proto že je na nich plíseň, jsou prázdné nebo špatné - třeba po mechanické stránce - takové dávám předchozí rok právě na kraj. Při tvorbě oddělu mohu odebrat i špatné plásty a pokud jsou bez plodu - krajní většinou - tak je tam dám tak, aby je oddělek vybral nebo je vyhodím.
Slabé, bez ohledu na plodiště zatepluji - dávám přepážky, vyndavám tudíž nejméně dva plásty bez ohledu na plodiště.
Plásty jsou buď - plesnivé a neí co řešit (jdou pryč), nebo ne a pak jsou buď se zásobami anebo ne.
Skončí v nástavku odvezeny domů na vytavení. Pokud je v nich něco zásob, vyberou to včely a nebo to můžu dát za přepážku k vybrání do plemenáče při tvorbě oddělků a nebo je vytavím i s tím kilem medocukru.
Připadá mi to jako umělé vytváření problému a nápravná opatření k tomu aby bylo co dělat.
Ale ten problém totiž je jen v hlavách ze zvyku.
A navíc to mám ulehčené, že spousta rámku jen vyříznu a vrátím zpět - to je ta volná stavba. Mám jí tam významný podíl - cca 4-7 rámků z 12, 3-5 z 10
Jasně, celá diskuze o zásobních plástech je mimo téma. To je dávno pořešený.
Problém je obměna. Tzn. když v červenci potřebuju posunout kamsi plást s plodem - protože, aspoň u mne, je plodiště až na krajní zcela proplodovaný. A tady babo raď, na to tě žádná kapsa nebo blinovka nepomůže. Páč, jak tam necháš starý s plodem, tak ho tam necháš i další roky, to je totiž furt stejný.
Takže buď máš plodiště větší, než sílu včel, možná u těch 12 x velký dadant a slabé včely může být, nebo jsi namydlený jak na Zélandu a po 5 letech to přestaneš řešit, anebo to chce radikální systém - tj. druhý plodiště.
Jinýho nevymyslíš. Na jaře je ti to platný, jak mrtvýmu zimník, protože od února je už na středových plod a nejni ani počasí, někam s nima verglovat.
Mimochodem, dávat tmavý na zimu do kraje je jenom z velký nouze ctnost - protože s velkou pravděpodobností zplesnivý i s pylem, můžeš je pak rovnou vyhodit na podzim a vyjde to na stejno, jen bez tý plísně. Jak jsou na krajích panenský, je jarní akce výrazně jednodušší.
(18.09.2015 14:22)KaJi napsal(a): [ -> ]A navíc to mám ulehčené, že spousta rámku jen vyříznu a vrátím zpět - to je ta volná stavba. Mám jí tam významný podíl - cca 4-7 rámků z 12, 3-5 z 10
Todle mě zajímá - kolik tě tam staví trubčiny ?
Mě jich z 11 dokážou nastavět i 6, musím to korigovat MS.
Řešením je oddělek.
Ještě lépe je vyměnit začátkem června matku za zralý ušlechtilý matečník.
Něco mi o tom otiskli v posledním Včelařství.
Nebo prostě rámek rámek 39x34,7 do přes dva NN 17cm vysoké které nabízí třeba Sedláček.
Pak prostě s plodem převěsit přes dva medníky někam na stranu a tím i nalákat včely do medníků při rozšiřování.
Jen tak čistě, pro upřesnění, jestli to chápu dobře.
Jako jedno z protirojových opatření je, dávat včelám možnost stavby.
V ED se včelám dávají stavět velké mezistěny do velkého plodiště, v podstatě, docela hodně brzo na jaře.
Ale když už je potom plodiště "hotové" a je snůška, nelze dávat včelám mezistěny do plodiště, jako u jiných systémů úlů, a je tak u sebe spousta plodových plástů, které způsobují přehřívání včelstva.
A nyní k té mé otázce.
To potom už včelstvu, jako protirojové opatření, stačí už jen stavba mezistěn v přidávaných mednících?
Funguje to?
Děkuji, Pavel
Musíš to vidět v časové ose. Období rojení a období stavby.
Nic netrvá věčně.
Podle mého názoru sedí Zebrování dle Wrighta. Napřed se chystají k rojení a pokud to odpískají tak pak staví v původním úle a nebo v novém.
A pokud jim to poku...víš že jim tam napereš stavební nebo MS v době kdy se chystají na rojení, tak rojení nestihnou. To je mimo jiné efekt toho co lidi nazývají LBV metodou.
Ale mně vychází zebrování dle Wrighta jako nejlepší teorie a samozřejmě jim tam něco dám (rámky) , ale až v závěru když množím, jinak věřím tomu, že se snaží proplodovat loňské zásoby a nahradit je plodem a spolu s velkým podílem trubčiny ve volné stavbě nevnímám problém rojení jako něco zásadního.
Ale nemám nadupané včely co plodují o 106, vždy je něco za něco.
pavelno napsal(a):je tak u sebe spousta plodových plástů, které způsobují přehřívání včelstva.
Proč? Jakým mechanismem?
Včely vystaví v Eurodadantu za sezonu v průměru 4 - 5 vysokých plástů a 10 - 20 nízkých. To jim většinou ke spokojenosti stačí.
Pokud máte rojivá včelstva, zkuste LBV metodu.
Včel bývá v Eurodadantech někdy skutečně hodně a pokud se obáváte vyrojení, použijte jeden z
těchto postupů.