Včelařské fórum – o včelách a včelaření

ok

(05.04.2014 16:20)Pan Včelka napsal(a): [ -> ]Vím,že na širším rámku 44,8 vyzimuje více včel, než na 39cm...Díky za info.
Jsem začátečník

Pán Sedláček tvrdí, že na väčšom rámiku je jarný rozvoj lepší.

takže tedy 39x30

Nedovolím si priamo odpovedať na otázku, ktorý rámik je lepší. Pre úspech vo včelárení sú dôležitejšie celkom iné skutočnosnosti. Je potrebné zvládnúť technologiu včelárenia, mať dobrú matku a silné včelstvo a samozrejme to hlavné, mať dobré stanovište.

Ok,dík za názor. Ať se ti daří

(05.04.2014 8:50)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Začal jsem v dadant systému na 11 plástech (39x30 + 39x15), jsem v nadmořské výšce 550 m.n.m. a začaly u nás kvést javory.
Chtěl jsem nasadit polonástavky se soušemi, ale okolní včelaři mi říkali, že na nasazení medníku je ještě brzo.
Tak nevím.
Pan Cimala je ve více jak 800 m.n.m. a javorovou snůšku plně využívá.
Včelstva mám docela v síle, obsedají plně vysoké plodiště i polonástavek.
Prosím, poradíte mi někdo, jak to mám tedy teď provést?
Děkuju, Honza

Jen si dovolím upozornit na jednu malou, leč velevýznamnou nuanci. Není javor jako javor. Pan Cimala mluvil jasně o javoru KLENU, ten ale kvete současně s jabloněmi a spíš ještě později. Ten javor, který rozkvetl u nás (460m) ve čtvrtek a stoprocentně je to ten, co rozkvetl i u vás, je javor mléč.

A k tomu rozšíření. Jestli jsem to správně pochopil, máte pod vysokým nástavkem od září NN a v něm souše, původně plné zásob. Tvrdíte, že to včely "načerno" obsedají. Pak, jestli staví, je čas rozšířit.

Nevěřte na bludy, že stavět se má dávat později. Včely jsou ovládány třemi pudy. Shromažďovacím, stavebním a rozmnožovacím. Jestli některý z těch pudů neboli potřeb nemůžou realizovat, tak právě to je základní impulz k vyrojení a ne naopak, jak tvrdí KaJi.

Já vám to řeknu jinak. Dokud včely nestaví, není snůška a pak vlastně není důvod dávat medník. Jsou-li přebujelé, pak rozšiřovat ano, pak se ale dá NN mezi stávající a ne nahoru, tam ho při absenci snůšky nebudou chtít obsadit. Tak prosté to je.

Připomenu Řeháčko-Cimalovu metodu. Včelstva po posledním medobraní a redukci medníků krmí ve vysokém nástavku s nasazeným NN. Vždy v polovině září dá tento NN plný zásob pod VN a tak jste to asi udělal i vy. Vy jste měl asi před 2-3 týdny tento NN zkontrolovat a asi 3-4 souše zaměnit za stavební rámky, nejméně jeden polorámek hotové (loňské) trubčiny tam měl být už od první letošní prohlídky. Ve chvíli, kdy začne snůška, jsou tyto stavebňáky postavené a zaplodované. V tu chvíli se dá na VN NN se soušemi a já dám i mezistěny. Žádné zebrování, to je nesmysl, pak by se stalo to, že souše zanesou dřív a protáhnou buňky a ztlustí plásty a v důsledku toho mezistěny nemůžou kvalitně a plnohodnotně postavit!!!!!!!!!!

Já mám jedenáctirámky, vy asi třináctirámky dle ED. Já dám nejčastěji 5 souší po krajích a doprostřed 6 mezistěn vedle sebe. U studené stavby. Většinu vč. mám ale na teplou stavbu kvůli zádům a práci přes ruku a pak dám dopředu jednu souši, pak mezistěny a na konec 4 souše. A zase dle stavu toho kterého konkrétního vč. Přebujelému dám 9 mezistěn a jen krajní souše, slabšímu dám třeba jen jednu či dvě mezistěny. Jestli chci včely a chci, aby matka v NN nad plodištěm zakladla několik rámků, vložím mezi mezistěny jeden stavebňák a je to skoro zaručené.

Když to v rané snůšce uděláte takto, vždy to dobře dopadne. Dělám to tak 40 let a přede mnou moje rodiče dalších 20 let. Jen s tím rozdílem, že většina úlů, které měli rodiče před "příchodem" Kraňky (v naší rodině v r 1969) měla pevné dno a nešlo tedy dát NN dolů. A u těch, kde to šlo, se to stejně nedělalo, protože včela tmavá (po které někteří cvoci zase prahnou a zaneřáďují tu s ní ušlechtilé Kraňky) téměř nikdy nedokázala zesílit tak brzy, aby využila jarní snůšku a nikdy nepotřebovala jako medník víc, než jeden NN 39x15 na plodiště 11 rámků 39x30. Některá včelstva ve výjimečných letech potřebovala jako medník dokonce dva NN. To byla včela tmavá!

Ale to jsem se dostal daleko. Shrnu to. Neřiďte se vyčtenými moudry a výroky p. Cimaly a jiných, řiďte se stavem včelstva v daném kontextu (stavu přírody).

A šiřitelům špatné včely se za "cvoky" omlouvám, ale jinak to říct nejde.

tento rok som skusil kombinovane vcelarenie B + E. Uz tyzden mam nizky (E) s medzistienkami (suse nemam) na plodisku bez mriezky a nemaju zaujem. Stavebny ramik uz maju vystavany a zacina kvitnut repka. Moze niekto poradit ?
Vdaka.

Plně souhlasím Javor mléč a javor klen to je velký rozdíl !!!! Klen dokvétá ještě když už jsou pampelišky odkvetlé. Cimala je ode mne asi 25km a není v 800m.n.m. Nevím kde všude má stanoviště ale většinu má tak 500 - 550m.n.m. Něco má i někde na jižní moravě. Matky má drahé a někdy pošle i menší ale genetiku má výbornou a vyrovnanou.

(06.04.2014 1:09)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(05.04.2014 8:50)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Začal jsem v dadant systému na 11 plástech (39x30 + 39x15), jsem v nadmořské výšce 550 m.n.m. a začaly u nás kvést javory.
Chtěl jsem nasadit polonástavky se soušemi, ale okolní včelaři mi říkali, že na nasazení medníku je ještě brzo.
Tak nevím.
Pan Cimala je ve více jak 800 m.n.m. a javorovou snůšku plně využívá.
Včelstva mám docela v síle, obsedají plně vysoké plodiště i polonástavek.
Prosím, poradíte mi někdo, jak to mám tedy teď provést?
Děkuju, Honza

Jen si dovolím upozornit na jednu malou, leč velevýznamnou nuanci. Není javor jako javor. Pan Cimala mluvil jasně o javoru KLENU, ten ale kvete současně s jabloněmi a spíš ještě později. Ten javor, který rozkvetl u nás (460m) ve čtvrtek a stoprocentně je to ten, co rozkvetl i u vás, je javor mléč.

A k tomu rozšíření. Jestli jsem to správně pochopil, máte pod vysokým nástavkem od září NN a v něm souše, původně plné zásob. Tvrdíte, že to včely "načerno" obsedají. Pak, jestli staví, je čas rozšířit.

Nevěřte na bludy, že stavět se má dávat později. Včely jsou ovládány třemi pudy. Shromažďovacím, stavebním a rozmnožovacím. Jestli některý z těch pudů neboli potřeb nemůžou realizovat, tak právě to je základní impulz k vyrojení a ne naopak, jak tvrdí KaJi.

Já vám to řeknu jinak. Dokud včely nestaví, není snůška a pak vlastně není důvod dávat medník. Jsou-li přebujelé, pak rozšiřovat ano, pak se ale dá NN mezi stávající a ne nahoru, tam ho při absenci snůšky nebudou chtít obsadit. Tak prosté to je.

Připomenu Řeháčko-Cimalovu metodu. Včelstva po posledním medobraní a redukci medníků krmí ve vysokém nástavku s nasazeným NN. Vždy v polovině září dá tento NN plný zásob pod VN a tak jste to asi udělal i vy. Vy jste měl asi před 2-3 týdny tento NN zkontrolovat a asi 3-4 souše zaměnit za stavební rámky, nejméně jeden polorámek hotové (loňské) trubčiny tam měl být už od první letošní prohlídky. Ve chvíli, kdy začne snůška, jsou tyto stavebňáky postavené a zaplodované. V tu chvíli se dá na VN NN se soušemi a já dám i mezistěny. Žádné zebrování, to je nesmysl, pak by se stalo to, že souše zanesou dřív a protáhnou buňky a ztlustí plásty a v důsledku toho mezistěny nemůžou kvalitně a plnohodnotně postavit!!!!!!!!!!

Já mám jedenáctirámky, vy asi třináctirámky dle ED. Já dám nejčastěji 5 souší po krajích a doprostřed 6 mezistěn vedle sebe. U studené stavby. Většinu vč. mám ale na teplou stavbu kvůli zádům a práci přes ruku a pak dám dopředu jednu souši, pak mezistěny a na konec 4 souše. A zase dle stavu toho kterého konkrétního vč. Přebujelému dám 9 mezistěn a jen krajní souše, slabšímu dám třeba jen jednu či dvě mezistěny. Jestli chci včely a chci, aby matka v NN nad plodištěm zakladla několik rámků, vložím mezi mezistěny jeden stavebňák a je to skoro zaručené.

Když to v rané snůšce uděláte takto, vždy to dobře dopadne. Dělám to tak 40 let a přede mnou moje rodiče dalších 20 let. Jen s tím rozdílem, že většina úlů, které měli rodiče před "příchodem" Kraňky (v naší rodině v r 1969) měla pevné dno a nešlo tedy dát NN dolů. A u těch, kde to šlo, se to stejně nedělalo, protože včela tmavá (po které někteří cvoci zase prahnou a zaneřáďují tu s ní ušlechtilé Kraňky) téměř nikdy nedokázala zesílit tak brzy, aby využila jarní snůšku a nikdy nepotřebovala jako medník víc, než jeden NN 39x15 na plodiště 11 rámků 39x30. Některá včelstva ve výjimečných letech potřebovala jako medník dokonce dva NN. To byla včela tmavá!

Ale to jsem se dostal daleko. Shrnu to. Neřiďte se vyčtenými moudry a výroky p. Cimaly a jiných, řiďte se stavem včelstva v daném kontextu (stavu přírody).

A šiřitelům špatné včely se za "cvoky" omlouvám, ale jinak to říct nejde.

Bez těch cvoků to fakt nešlo? Jinak to byl dobrý příspěvek. Jen kdyby jsi řešil špatné včely v tématu tomu určenému. Jinak za mě prvním "cvokem" nebyl včelař a určitě to mělo pro přírodu důvod, který napadáš.

(06.04.2014 1:09)tom.50 napsal(a): [ -> ]Nevěřte na bludy, že stavět se má dávat později. Včely jsou ovládány třemi pudy. Shromažďovacím, stavebním a rozmnožovacím. Jestli některý z těch pudů neboli potřeb nemůžou realizovat, tak právě to je základní impuls k vyrojení a ne naopak, jak tvrdí KaJi.

Tři pudy - dobře, ale v praxi nemusí být přítomny vždy spolu a najednou a v dané konkrétní a jedné době. To je přece mnohem složitější ... něco vždy převažuje ... Program "rojení" včely řeší už v době, kdy o snůšce i o stavění není řeči ... To je právě to, co je cenné na pozorováních W. Wrighta ...
Spolu s kolegou NB1 si také myslím, že výrazy typu "bludy", "nesmysl" či "cvoci" nejsou dobrým základem k produktivní debatě. Zejména v příspěvku, který je k té debatě dobrým základem ...
Jiří

Já to ještě zopakuji - tvrdil jsem a spíše varoval, že čekat s rozšiřováním na projev stavebního pudu není rozumné. Potřeba rozšiřovat a vychovávat plod předchází stavebnímu.

Naučil jsem se to hned ze začátku z Brennera - Zákonistosti života včelstva ....

A do dneška nemohu sloužit náznaky pozorování, že by to neplatilo.

Naopak čtením Wrighta jsem si ověřil že to potvrzuje pozorováním v úplně jiných klimatických podmínkách.

Tedy že včely se soustřeďují prvně na rozvoj a pak až na stavbu a kdo bude čekat, ten může mávat rojům, nebo vylamovat matečníky atd.

Jestli je potřebujete zarazit v rozvoji strkáním stavebních rámků a plodových do středu tělesa - taky to funguje.

Ale kombinace strachu z rozšiřování a MS a st.rámky v plodišti je z mého velmi nekonzistentní. Když se bojím ochlazení rozšířením, proč jim to ochlazuji a kazím. strkáním "díry" do místa kde pracně udržují teplo?

---

A ještě dodám. U velkoplodišť i s podstrčeným nástavkem je ten prostor tak velký (pokud nepočítám komorování přepážkami) že tohle nemusím pozorovat.
Jakmile visí do spodního NN tak už podle mě nejdou při výšce 30cm plodu zachladit.
Ale pokud jde o menší prostory, tak pak prvně rozšiřuji, pak nechávám stavět.

---

Kurňa - jak bych potřeboval být už fit - začaly bílé květy, už bych jim tam vozil nevytočené loňské medníky, to by je nakoplo. Takhle včelařit na VF není ono.

(06.04.2014 8:47)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Plně souhlasím Javor mléč a javor klen to je velký rozdíl !!!! Klen dokvétá ještě když už jsou pampelišky odkvetlé. Cimala je ode mne asi 25km a není v 800m.n.m. Nevím kde všude má stanoviště ale většinu má tak 500 - 550m.n.m. Něco má i někde na jižní moravě. Matky má drahé a někdy pošle i menší ale genetiku má výbornou a vyrovnanou.

Přesně tak i na svých stránkách píše, že má včelstva v 500 až 600 m.n.m.

Výška Cimalových stanovišť 800 m nebyla jádrem sdělení. Tím bylo v mojí reakci, že javor mléč kvete o skoro měsíc dřív než klen a tak z něj snůška pro "kliku" není. (klika = ta u medometu)

(05.04.2014 16:20)Pan Včelka napsal(a): [ -> ]Ahoj, chtěl bych se zeptat... Když chci včelařit s VN a NN. Je lepší zvolit eurodadant a nebo kombinaci langstroth JUMBO + NN 2/3. Vím,že na širším rámku 44,8 vyzimuje více včel, než na 39x30 a 39x15cm...Díky za info.
Jsem začátečník

Já i kamarád máme úly vyrobeny ze stejného materiálu (polyuretan s hliníkovou fólií - 5 cm) s tím, že já mám rámkovou míru 37x30 a on má rámkovou míru 39x24. Včely jsme brali loni od stejného chovatele na pěti rámcích. Já mám stropy kryté igelitem a nad tím 10 cm polystyren ze spodní strany krytý reflexní hliníkovou fólií za radiátory. On má střechy s 5 cm polyšem, krytém ze spodní strany reflexní hliníkovou fólií a samozřejmě také igelit.

Takže abych to shrnul:

1. Já ve svých úlech nemám vůbec žádnou plíseň, vůbec nikde!
2. On má plíseň nejméně na dvou krajních rámcích v horních dvou bednách a včely co zimoval na 3 bednách, mají spodní rámky KO skoro všechny.
3. Mé dvě bedny jsou vysoké 60 cm, a jeho dvě bedny jsou vysoké 48 cm, což znamená, že musí mít bedny 3, aby měl dostatečnou výšku. To je jedna bedna i s rámky navíc, tj. vyšší investice.
4. Při jarní prohlídce já rozebírám jednu bednu, tj. odejmu střechu a vyjmu rámky.
5. Při jarní prohlídce se on dře s nástavky, aby se probral až dospodu (i za předpokladu, že bude používat na zimování pouze 2 bedny), protože jedna bedna o výšce 24 je na zimování málo a tři jsou zase moc.

A ještě jeden poznatek, mě na strůpkové fólii a ani jinde nekondenzuje voda vůbec nikde a nikdy, ale zato mu ano, a to jak v zimě, tak i nyní na jaře. Takže závěrem chci říci, že jsem opravdu rád za to, že jsem se rozhodl právě pro rámkovou míru 37x30, protože asi 20 let výzkumu o ideální rákové míře nebylo marných (z mého pohledu v mých podmínkách).

Ovšem na bussines není tato RM ideální, jelikož ji má málokdo. Ale já to nedělam kvůli tomu, abych zbohatnul, takže mi může 39x24 či jiné míry ..... Také je pravda, že nemusím řešit otázky typu odvětrávané střechy, ohýbání strůpkové fólie a jiné nesmysly, kterými se akorát vytvoří tepelný most a voda tam bude kondenzovat tím tuplem, a kde je vlhko, tam se časem objeví plíseň.

Taky jsem se dost pobavil při diskuzi s jedním zkušeným včelařem, kterému jsme ukazovali ty různobarevné plesnivé plásty (bílé, zelené, černé) a on prohlásil, že to je ještě dobré, že to včely vyčistí. OMG LOL WTF, tak to jsem rád, že jsem se stal včelařem. Protože než takový hermelínový med, to si raději koupím cukrovou vodu z Kauflandu, protože tam je na štítku napsána alespoň část z těch jedů, co to obsahuje.

Takže pokud se nechceš ochudit o podnětnou, avšak nic neřešící diskuzi, pořiď si RM na co nejnižší a nejšírší RM, samozřejmě nezateplené a pak budeš moci experimentovat, jestli je máš dát do stínu, nebo na sluníčko, budeš moci vyvíjet nové typy odvětrání a zabývat se vlivem oček (já očka nevedu a do podmetu mám vstup při čelním pohledu vpravo, takže mi všechny zimují na jedné straně a neroztrhnou se na polovic), řešit jakým způsobem zabezpečit, aby se ti nástavky vlivem vlhka a tepla nerozpadaly (či neplesnivěly i s dílem), taky bude nejlepší, pořídíš-li si nějaké dno bez síta, to aby jsi se na jaře dostatečně zabavil zdvíháním nástavků a čištěním zhnojeným den. Také mohu "doporučit" zůžené horní a spodní loučky, aby jsi se lépe vyřadil při masakrování včel, při manipulaci s nástavky, ale zato budeš mít i na NN plodiště vysoké tak, že budou oči všech přecházet. No a nejlepší RM je ta, se kterou včelaří nejvíc přátel ve tvém okolí, protože jim budeš moci prodávat hromady oddělků, což je jistě lepší, než produkce medu. Do oddělku můžeš navalit cukru, či GMO invertu dle libosti, což by mohl být v medu problém. A když jsi šikovný, tak těch oddělků naboucháš přes rok za víc peněz, než nejistě vyprodukuješ v medu. K tomu nějaké matky a časem aušuso dřevo výroba, a prachy se budou valit, že je nebudeš vidlema stíhat přehazovat...

P.S.: Neber si to osobně, ale tak nějak jsem již otráven nikam nevedoucí diskuzí k některým tématům, když tyto věci jsou již dávno vyřešeny, pro někoho po roce (přehrabování se v bludech odborné literatury a získávání praktických zkušeností - (s kladnými výsledky díky "náhodám" než díky rozumu) získaných za tak krátkou dobu), které však někteří nevyřeší za celý život... To je život.

Včelaření je jako tichá pošta. Něco řekneš a na konci je všechno jinak, respektive když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.

Ať se daří.

Já to nepochopil, které řešení je bezproblémové? Nebo spíš méně problémové.

(08.04.2014 23:04)Grof napsal(a): [ -> ]ale tak nějak jsem již otráven nikam nevedoucí diskuzí k některým tématům, když tyto věci jsou již dávno vyřešeny, pro někoho po roce (přehrabování se v bludech odborné literatury a získávání praktických zkušeností - (s kladnými výsledky díky "náhodám" než díky rozumu) získaných za tak krátkou dobu), které však někteří nevyřeší za celý život... To je život.

Důvěřuj, ale prověřuj. Kdo má čas 20 let experimentovat, anebo se nechat zblbnout..

Byl jsem kdysi u včelaře co má u baráku dva včelíny. Dneska byl u mě a jak mi tak vyprávěl jeho způsob žonglování s rámkama musel jsem mu skočit do řeči s dotazem kolik jich vlastně v nástavku má.
17 v plodišti a 11 v medníkách.

(09.04.2014 6:52)KaJi napsal(a): [ -> ]Já to nepochopil, které řešení je bezproblémové? Nebo spíš méně problémové.

Bezproblémové řešení není žádné, a méně problémové jsou všechny ostatní. Záleží pouze na tom, které problémy jsou pro dotyčného podstatné méně, či více a podle toho se zařídí. Při představě, že bych měl mít NN a probírat se těmi X nástavky s X rámky, za násobně víc peněz a času, mě jímá hrůza. A co se týče hmotnosti medníků v NN či 39x24, tak dle mého neodborného odhadu tato bude cca. stejná. Výhodou prý je jen to, že se NN nástavek lépe drží, ovšem záda to musí tahat tak jak tak. Takže jaká výhoda? Je to stejné jako s ženskýma, někdo má rád blondýny, někdo brunety a někdo zrzky (ale ve své podstatě jsou všechny stejné...). Stejně tak si někdo ve své včelařské praxi radějí zvolí to, či ono, aby se cítil být co nejlépe uspokojen. Jen se pak nesmí divit tomu, že má ty, či ony problémy, které vycházejí již ze samotné konstrukce úlu/rámků...

Název tématu je Metodika chovu v Eurodadantu. Naprostá větši na příspěvků však popisuje včelaření v různých typech úlů. které jsou podobny Eurodadantu pouze vysokým plodištěm a nízkými nástavky.
Eurodadant je úl na studenou stavbu s jedním VN na rámky 39x30 a větším množství NN 39x15. Všechny nástavky na 13 rámků.
Úly, které se od této normy odlišují, nelze označit za Eurodadanty.
Nechci polemizovat o tom, zda Eurodadant je lepší nebo horší než jiné typy úlů, ale o použití metodiky.
Je pravda, že některé prvky metodiky se dají využít pro jiné typy úlů, ale nelze použít metodiku jako celek.
Je to podobné, jako kdyby někdo chtěl plně použít metodiku jízdy v offroadu na normální limusinu - po lesní cestě to ještě půjde, v mokré oranici uvázne.
Totéž naopak. Pokud offroad pojede v Německu 160 km/hod po dálnici, bude se majitel divit, kolik mu to sežralo.
Totéž je s metodikou chovu v Eurodadantu. Ta je ušitá na tento úl a není možno předpokládat, že její "doslovné" použití v jiném typu úlu přinese stejně dobré výsledky.

Stáva sa niekomu, že pri zimovaní s NN hore včely neprejdú za zásobami do horného NN a zahynú hladom? Pri prehodené NN dole po prelete, Vždy včely prenesú zásoby hore? Čo ak sa po prelete na dlho ochladí a hore je zásob málo?