10. vyhodím a zahodím, strčím příčku a za nídám 8 a 9 odvíčkovaný a 3 plásty jsou pryč, 4. případně i 5. do oddělku. 30-45% obměna díla.
(20.12.2015 9:26)pavelno napsal(a): [ -> ]Chtěl bych se zeptat, jestli někdo děláte v ED (nebo v klasickém dadantu) oddělky i do nízkého nástavku?
Podle
těchto fotek mi přijde, že to právě pan Cimala má v NN a ne v plemenáčích, jako popisuje u fotografie
Musel by jsi se optat jeho, jak to dělá nebo je to třeba i na stránkách Dadantklubu, ale já jsem to tam nikde nenašel.
A nebo by to mohl popsat někdo z Fóra.
(08.01.2016 22:11)KaJi napsal(a): [ -> ]10. vyhodím a zahodím, strčím příčku a za nídám 8 a 9 odvíčkovaný a 3 plásty jsou pryč, 4. případně i 5. do oddělku. 30-45% obměna díla.
Karle,do akého obdobia(orientačne-vonkajšie teploty,fenológia) spadá tento zásah v tvojich podmienkach?
Já to dělám jinak - toto byla rada kolegovi, nechápal jsem v čem má problém.
(10.01.2016 21:38)Josef K napsal(a): [ -> ] (20.12.2015 9:26)pavelno napsal(a): [ -> ]Chtěl bych se zeptat, jestli někdo děláte v ED (nebo v klasickém dadantu) oddělky i do nízkého nástavku?
Podle těchto fotek mi přijde, že to právě pan Cimala má v NN a ne v plemenáčích, jako popisuje u fotografie
Musel by jsi se optat jeho, jak to dělá nebo je to třeba i na stránkách Dadantklubu, ale já jsem to tam nikde nenašel.
A nebo by to mohl popsat někdo z Fóra.
Dnešní informace od Ing. Cimaly - používá i plemenáče z NN výšky 15 cm - rozdělené přepážkou napolovic, 2 x 6 rámků - dvě česna každé na jinou stranu - využívá pouze jako plemenáče, na zimu spojuje - zkoušel i vyzimovat a z cca 20 jich přezimovaly s bídou dvoje...
(07.01.2016 22:38)Čeněk Burkoň napsal(a): [ -> ]Velmi ucelený a přesný popis této metodiky otiskl i v časopise Včelařství 11/2013, str. 370 a 371. Když to porovnáte s originálem metodiky Ing. Řeháčka tak tam moc podstatných rozdílů nenajdete.
Tak jsem si to přečetl a trochu mě zaráží ta informace, že ED je pro intenzivní způsob včelaření.
Nenašel jsem tam ještě, kdy a jak se z vysokého plodiště odstraňují ty dva plásty, aby bylo plodiště jen na 11-ti plástech přes zimu, z důvodu vzdušného zimování.
Vždyť plásty jsou v té době plně využívány a obsednuty včelami.
To je pravda -já v ED nevčelařím intenzivně (asi to nebude výstižné slovo) a přesto jsem spokojen.
Ty 2 krajní plásty: buď je přesunu dolu (to souvisí s tím, že p. Cimala zavedl přesun 2.NN, plný zásob, pod VN již na podzim, což je i jeden z rozdílů proti Řeháčkovi) i se včelami nebo je vyndám a uložím jako rezervu na novou sezónu (tak 50 na 50).
Ještě, kde to je to uvedeno - na konci kapitoly "Podletí". Tam píše, že koncem září přesune polonástavek se zásobami pod plodiště... a končí to, že podle Sciskaly, ponechá prázdná krajní místa u stěn úlu ve všech nástavcích.
To lepší větrání mohu též potvrdit.
(12.01.2016 23:24)Čeněk Burkoň napsal(a): [ -> ]Ty 2 krajní plásty: buď je přesunu dolu ... i se včelami ...
A včely tyto vysoké plásty do podzimu opustí i vyčistí?
Není třeba ty spodní nástavky alespoň dočasně oddělit mateří mřížkou, aby se tam na ně nestahla matka?
(12.01.2016 23:24)Čeněk Burkoň napsal(a): [ -> ]... p. Cimala zavedl přesun 2.NN, plný zásob, pod VN již na podzim, ...
A nestalo se už někomu, že včely pak na jaře neměly ve vysokém nástavku zásoby a do toho spodního nízkého se pro ně nedostaly a na jaře zhynuly hladem?
Třeba kvůli delší zimě?
Nebo v horských oblastech, kvůli tvrdé zimě?
Josef K napsal(a):Nenašel jsem tam ještě, kdy a jak se z vysokého plodiště odstraňují ty dva plásty, aby bylo plodiště jen na 11-ti plástech přes zimu,
Nejjednodušší způsob je vyměnit po medobraní trubčí plást za Blinovovu přepážku , dát ke kraji nějaký starý nebo nekvalitní plást a ten touto přepážkou oddělit.
Těsně před krmením ten starý( již včelami vyčištěný) plást odstranit, a plodiště upravit tak, jak jste psal, tedy bez krajních plástů. Na dobu krmení je nutno do těchto volných míst dát přepážky, jinak tam včely postaví divočinu perfektně přilepenou na boční stěny.
Na zimu pak můžete přepážky odstranit.
Obava, že by při při zúžení na 11 rámků po medobraní neměly včely dost místa, je u Eurodadantu zbytečná. I tak je při sestavě NN-VN-NN zajištěno pohodlné sezení pro cca 50 tisíc včel.
Pokud přesunete NN se zásobami pod plodiště ihned po nakrmení, mají včely ještě dostatek času si z něho doplnit zásoby v plodišti tak, aby jim vydržely do hromadných proletů.
Ještě k dotazu JesefaK: včely tyto plásty vyčistí a na jaře tam skutečně žádné zbytky zásob nejsou. A do těchto míst to neláká ani matku, takže aplikace mateří mřížky odpadá. Ostatně P. Cimala to tam v té kapitole o přesunu 2.NN uvádí docela výstižně: "včelstvo okamžitě začne všechny zásoby přenášet do plodiště a dotvoří si tím ideální prostor pro své zimování." A dodám ještě, že se to týká i těch přesunutých velkých z obou krajů plodiště.
Jen doplním, včelstvo to přenáší i z nástavků nad, pokud pochopí, že tam zimovat nemají.
(04.01.2016 22:04)pavelno napsal(a): [ -> ]Pořád mě vrtá hlavou, co by se stalo, když by se včelám v ED hned tak brzo na jaře nedávaly do plodiště mezistěny.
Přijde mi to totiž jako takové násilné tlačení včel ke stavbě, a to jenom z toho důvodu, že je tam třeba obnovit velké plásty v plodišti.
Nešlo by to dělat až v tom podletí při krmení?
Máte někdo takovou zkušenost s tímto nebo podobným experimentem?
Do plodiště se tak musí hrabat hrozně brzo zjara, oproti jiným systémům, kde se mezistěny do plodiště vkládají až při nasazování medníků.
Nekamenujte mě prosím, jan tak veřejně přemýšlím a ptám se.
Chtěl bych jenom trochu podiskutovat a nabýt nějaké materiály k přemýšlení.
Děkuji všem za případné reakce, Pavel.
(24.12.2015 10:29)pavelno napsal(a): [ -> ]Je možné dát při krmení, staré vysoké plodové plásty určené k vyřazení (samozřejmě i s plodem a zásobami) pod vysoké plodiště, do jiného vysokého nástavku a oddělit je mřížkou?
A nástavek s plásty pak odebrat třeba až zjara?
Přenosí si včely zásoby nahoru?
Máte tohle někdo vyzkoušeno?
Nenastane takhle nějaký problém?
Děkuji za reakce, Pavel.
(12.09.2015 9:33)KaJi napsal(a): [ -> ]Tu obměnu řeší Pavel Cimala tím, že na podzim dá dva NN dolů a do nich strčí starší krajní vysoké plásty
(na bocích má myslím prízdné místo kvůli plísni) a na jaře je vyhodí a dolní NN probere, a jeden NN dá nahoru.
A pak že to nejde
Stačilo trochu pohledat, je to v příbuzném tématu -
Včelaření v Dadantu
Kolikrát člověk čte nějaké téma a najednou v něm najde odpověď na něco, co ho zajímá a vůbec by to v daném tématu nečekal.
Je to příjemné
Děkuji všem, kteří se tady vůbec zahazují s námi začátečníky a věnují nám tak svůj čas a zkušenosti.
A TO JEN TAK, ZA NIC !!!
Moc nám tak pomáhají.
ZE SRDCE VÁM VŠEM ZA TO DĚKUJI !!!
Ještě jedna poznámka na závěr tohoto bloku (asi jsem ji měl napsat dřív) k tomu, jak vrtá Pavelnovi hlavou, co by se stalo, kdyby se v ED tak brzo na jaře nedávali mezistěny ...
Zase se přidržme metodiky p. Cimaly - mezistěny se nepřidávají až tak moc brzy. Realtivně brzo se komoruje (zúžení plodiště blinovu přepážkou). Mezistěny se přidávají až za 25 dní od komorování a to jsme někde ve druhé polovině dubna! Když tam nezačnete s tvorbou prostoru, tak budete podporovat vznik rojové nálady za necelý měsíc.
No, protože první kniha co jsem četl byly Zákonitosti od Brennera, a pak na ně ke konci navázal Wright, tak stavbu řeším až když včely chtějí, pokud není jiný důvod. A to se pozná podle toho, že se v úle objeví bílý vosk. Do té doby je stavba pro včely něco co je netankuje,ale pokud jim včelař vyrobí poruchu, tak se s tím vyrovnají a vytahují MS i dřív.
Pokud si podle toho Brennera spočítáte kolik vajíček se vejde na třeba jen na 4 plásty v komoře (800buněk na dm2 oboustraně), tak nespěcháte a počkáte dokud nejsou v náladě. Třeba v mezifázi rozšíříte komoru na 6r. A pak tam můžete přidat 6r MS. Ale až když lepí vosk všude.
Jinak nevidím důvod to tam dávat dřív a naopak důvod to tam nedávat.
Měl bych jednu otázečku k tomu jarnímu komorování.
Nejlépe by mohli odpovědět zkušení Eurodadantisté.
Je to zakomorování opravdu nezbytné?
Dělá se to kvůli nosematoze nebo kvůli lepšímu jarnímu rozvoji včelstva?
U jiných systémů se jarní zužování standartně nepoužívá.
Díky za upřesnění.
ED má 13 rámků (na studeno), což je již poměrně široký prostor. Na jaře může být obsazena jen polovina a pak je komorování velice vhodné - nosema i jarní rozvoj. Pokud by vč. přezimovalo ve všech 11 r. (13-2krajní), tak komorování nutné není.
Prostě je to tak udělané- systém, je třeba to převzít i s návodem, nebo něco jiného. Ale nekombinovat!
Komorování je tam jako způsob obměny díla. Viz metodika.
Při tom jarním komorování, nekálí na Vás včely, když se ten ještě téměř zimní chomáč rozleze a včely začnou vyletovat?
Hnusná je to práce. Proto komoruji atd jen když je to nutné.
U nás je jaro dlouhé, není třeba spěchat. Ale co si budemem povídat, kálí na mě poměrně dlouho, pořád tam zůstává dost těch co už to mají dlouho na krajíčku, sice jen malé promile, ale . . .
člověka to naučí jen k těm nejnutnějším zásahům.
Jen nechápu, jak může mít někdo ty bílé kombinézy a na fotkách dokonce bílé netknuté a vońavé.
Jednou jsem se ze zvědavosti šel podívat do jedněch včel brzy zjara, abych viděl, kolik v této době mají plodu, bylo to začátkem března.
Trvalo to tak pět minut.
Jen jsem opatrně posunoval rámky a nakukoval zvrchu mezi uličky, žádné velké rušení a rozebírání.
Ale nedovedete si představit, co bylo za tu chvilku na kombinéze, a to vyletělo všehovšudy pár včel.
I po pár dnech to byl takový smrad, že mě to málem až kopalo.
No, kombinéza musela do pračky. Pak už to bylo OK.
Fleky na ní už ale zůstaly.