Podle původní metodiky se v Eurodadantu zimovalo s jedním NN pod a jedním NN nad vysokým nástavkem. Po prvních několika jarních proletech se dolní NN dal pryč a místo něho se dal ten, který byl nahoře.
Nejnovější trend je udělat tuto výměnu již v podletí po částečném, nebo úplném nakrmení. Dlouhodobé pozorování na velkém počtu včelstev prokázalo, že jarní rozvoj je pak ještě o něco rychlejší.
Pokud jste to na podzim nestihkl, nedělejte si starosti a výměnu proveďte v předjaří po několika(alespoň dvou) hromadných proletech.
A pochopitelně při teplotě alespoň nad 12 st, nebo za slunečného dne. I tak budete s jarním rozvojem více než spokojen.
:huh:Silné včely mají už v horním NN plod.Nechal jsem ho nahoře a letos to přehodím po nakrmení. Mám ED druhou sezonu tak uvidím.
(08.02.2013 18:47)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Podle původní metodiky se v Eurodadantu zimovalo s jedním NN pod a jedním NN nad vysokým nástavkem. Po prvních několika jarních proletech se dolní NN dal pryč a místo něho se dal ten, který byl nahoře.
Nejnovější trend je udělat tuto výměnu již v podletí po částečném, nebo úplném nakrmení. Dlouhodobé pozorování na velkém počtu včelstev prokázalo, že jarní rozvoj je pak ještě o něco rychlejší.
Pokud jste to na podzim nestihkl, nedělejte si starosti a výměnu proveďte v předjaří po několika(alespoň dvou) hromadných proletech.
A pochopitelně při teplotě alespoň nad 12 st, nebo za slunečného dne. I tak budete s jarním rozvojem více než spokojen.
(09.03.2013 0:20)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Já už jsem tu diagnózu tušil déle, až ty poslední foto jasně prokázaly "o co go".
Takže diagnóza - jasný hlad a to především chybou včelaře. Tečka.
To je vidět z toho, že jsou včely zalezlé jedna vedle druhé v prázdných buňkách a kolem tohoto chomáče není JEDINÁ!!!!! buňka zásob.
Navíc jsem kdesi z předchozích příspěvků vyčetl, že horní nástavek je pouze s mrtvými včelami, ve spodním pouze zásoby.
Výsledek zimování ani jinak dopadnout nemohl. Včely utvořily chomáč nad zásobami, dále "jely" pouze na zbytky, které měly nad "hlavou". No a ty až došly, včelstvo končilo.
Pokud si toto uvědomíte, žádné včelstvo už v budoucnu nikomu z tohoto důvodu nepadne.
No a jak tomuto stavu předejít?
Pokud chcete zimovat na více, než jednom nástavku, je cesta celkem jednoduchá. Předpokládá ale buď (pro totální odpůrce) existenci mřížky, nebo docela pracnou nápravu včelstva na konci září.
Už jsem někde napsal, že my vyjímáme mřížku ze včelstev až na sv. Václava, tedy koncem září. Matka totiž drží plod pod mřížkou a tudíž veškeré dodané zásoby MUSÍ včelstvo uložit do "medníku", tedy "nad hlavu". Jinam ani nemůže, jinde místo není.
Zatímco bez mřížky začne po podávání zásob matka plodovat (samozřejmě nahoře pod stropem), protože uteče do tepla. Proto včely uloží zásoby pod sebe (jinam ani nemohou), protože nahoře je plod. A to je jejich konec, jako v tomto případě.
Jediným řešením je provést na konci září kontrolu s přehozením rámků, kdy do dolního nástavku dáme pouze plod a nahoru zásoby. V případě, že je ve včelstvu mřížka, tento poměrně radikální a hlavně úplně zbytečný zásah odpadá. Navíc si včelstvo musí po tomto zásahu prostor nějak zkorigovat, protože Vy jste to určitě nejlépe podle jejich potřeb neudělali. Pro včelstvo velmi mnoho úplně zbytečné práce.
Ve finále nejen pro včelstvo, ale i pro Vás. Nejen jako zmařená investice, ale další práce navíc s úklidem prázdných nástavků s padlými včelami a zásobami, čištění, výpadek medu z očekávaných snůšek.....
Pochopení této problematiky je zvládnutí písmene "A" ve Vaší včelařské abecedě (a ta jako každá jiná končí tuším písmenem "Ž").
Ale s tím se musí každý popasovat sám.
P.S. Než jsem to stačil dopsat, částečně mne předběhl A. Turčáni. Antone, díky.
iRP
Tady si dva dobře protiřečíte.
Ono se často stává, že si dá jaro na čas, venku 14 dnů pod nulou (tuším takový březen 1986 -15°C celý týden) a nahoře je stažený chomáč s plodem a jinak nic. Je to prostě sázka na štěstí. Když bude jaro tak, jak předpokládáme, bude náskok. Pokud ne, může to včelstvo ohrozit.
Nástavek se zásobami se může dát dolů až tehdy, když je jistota, že včely budou rozvolněné.
Když mednou komoru - NN podhodí v podletí po ČÁSTEČNÉM ZAKRMENÍ nebo po zakrmení provede kontrolu CN s zásobním pruhem tak nemůže dojít k úhynu na hlad. Nezavíčkované zásoby z NN včelstvo přetáhne do CN nad zimní sezení a příp. přidá ještě nějakou snůšku.
Ale riziko nedostatku zásob nezpochybňuji - je to o zkušenostech!
Pavel Holub napsal(a):Tady si dva dobře protiřečíte.
Neprotiřečíme, protože každý z uvedených citátů se týká něčeho zcela jiného.
Ten můj byl odpovědí na
vašek 731 napsal(a):Já tedy začínám,ale chodím pomáhat a koukat pod ruce člověku,který má ED.Po nakrmení jsme taky NN dávali pod plodiště. Když jsem se ho ptal proč,když vlastně v metodice je psáno,že se má dávat až zjara,tak mi ukazoval,že v NN je vlastně jen malá část zásob a tak by zbytečně přes něj utíkalo teplo
Protože se jednalo o přímo předchozí příspěvek, vaška 731 jsem necitoval.
Příspěvek ing. Peška vůbec není z tohoto vlákna a domnívám se, že se týká včelaření v nízkých nástavcích.
V Eurodadantu se mi nikdy nestalo, že by se v podletí včelstva proplodovala do horního NN a nezmínil to ani nikdo při setkáních Dadantklubu.
Citace:Pavel Holub napsal(a):
Tady si dva dobře protiřečíte.
Neprotiřečí si a oba mají pravdu. Já sice přímo eurodadant nemám, ale používám velké plodiště a "eurodadantskou" metodiku. Přehození NN pod plodiště neznamená, že se včelstvo úplně odřízne od zásob. To již koncem léta soustředí hlavní zásoby ve VN a horní NN je opravdu poloprázný. Tady se naopak může stát, že slabší včelstvo přeleze během zimy nahoru za teplem a své hlavní zásoby opustí, pak má pravdu Ing. Pešek. Proto já raději přehazuji již v září.
Každý kdo podobně včelaří měl by se s metodikou Ing. Řeháčka seznámit, je to opravdu vychytaný.
Pak nerozumím tomu, proč ten nástavek nad včelami je se zásobami. To ten nástavek zásob-nezásob mohu nechat do jara ve skříni. Na jaře je podpořím podstavením zásob.
Nechat horní nástavek ve skříni není nejlepší řešení ze dvou důvodů.
Ten první je zkušenost, že včely i na jednom stanovišti ukládají zásoby různě. Některé horní NN zcela zaplní, některé tam uloží jen pár kg.
Při podstavení horního nástavku v prvé polovině září si včely ještě zásoby přeskupí tak, aby ve vysokém nástavku (plodišti) jich měly dostatek na celou zimu. Jakmile na jaře začnou silně plodovat, mají k disposici i to, co je v dolním nízkém nástavku. Včelař nemusí hlídat, kdy má nástavek podstavit.
A ten druhý důvod: Do skříně by mohl nástavky ukládat včelař, který má jen pár úlů. Když jich má hodně, musela by ta skříň být zatraceně velká. Nehledě na zbytečnou práci navíc s transportem nástavků ze stanoviště na podzim, uskladněním a opět transportem zpět na stanoviště v předjaří.
Ten nástavek nahoře je z jednoduchého důvodu. Pokud jdu po medobraní krmit,(polovina července), tak silné včelstvo má tou dobou ve VN mraky plodu, takže by včelky cukr ukládaly kam se dá a omezily by matku v kladení a to nechci. Takhle co se nevejde prostě uloží v NN nad plodem. Teprve později, jak plodu ubývá přetahují nezavíčkované zásoby,(těch je většina), do VN. Někdy, hlavně u slabších včelstev, ten NN ruším již v srpnu, před dokrmením. Pokud v něm něco je tak to odvíčkuji a dám do NN pod plodiště, podle potřeby dokrmím. Naopak někdy se stává, že si včelky sami ještě poshání a je NN plný zavýčkovaných zásob. V tom případě zůstává nahoře do jara.
Že se může dát na zimu do skříně, to se může, ale tam bude zabírat místo. Pokud jej podhodím ihned do něj místo prázných souší strkám stavební rámky a trubčí souš a na jaře už tam nelezu. U dadantu se podněcuje tím, že se na jaře oddělí zásoby ve VN přepážkou. Ta technologie je prostě jtrochu jiná, může se to zdát komplikované, ale není. Konec konců každému vyhovuje něco jiného. Jinak je to vše popsáno na stránkách dadantklubu.
Koukám, že jsme odpověděli hned dvá najednou, ale nevadí, hlavně že se shodujem.
No ten NN funguje pod VN na zimu jako polštář.A při jarním oteplení,když včely začnou přenášet zásoby z NN do plodiště,tak to funguje jako podněcování.To je citace člověka od kterýho se učím. A podle teorie co vím tak docela rozumné jednaní. A co se týče ukládání nástavků do skříně tak se mi to zdá jako docela zbytečné plýtvání místem.On dokonce kvůli místu nechává ještě pod oním poloprázdným NN ještě jeden NN se soušema aby ušetřil místo ve voze. Vašek
To já tam zase další nástavek se soušema nedávám, protože nechci aby zbytečně přišly do styku s léčivem. Také souše ze spodního NN již nevracím do medníků, ale po čase putují do vařáku.
Myslím, že máte zbytečné obavy. Ve skříni, v dílně, nebo dokonce někdy i v garáži, nasáknou plásty daleko větší množství smradů a často i škodlivin, než kdyby zůstaly ve včelstvu i při fumigaci.
(21.03.2013 15:46)vasek731 napsal(a): [ -> ]No ten NN funguje pod VN na zimu jako polštář.
Nie sú to náhodou slová p. Sedláčka z Bučovic?
(22.03.2013 1:41)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Myslím, že máte zbytečné obavy. Ve skříni, v dílně, nebo dokonce někdy i v garáži, nasáknou plásty daleko větší množství smradů a často i škodlivin, než kdyby zůstaly ve včelstvu i při fumigaci.
I takto jsem uvažoval, sice na to mám místo kde nic jiného není a nic se tam nedělá, ale i tak se tam napráší a ledacos zanese. Navíc to musím sířit, jelikož to nemám chlazený. Přesto to dělám takto, je to o jednu manipulaci s plodištěm méně. Pokud se mi nebude dostávat místo na skladování, bránit se tomu nebudu.
Dobrý den, jak děláte v eurodadantu matky? V 39x24 převěsím do medníku dva plásty plodu a mezi ně dám loučku s nalarvenými mateřáky, ale jak to budu dělat v eurodadantu bez převěšování nevím. Převádím plodiště na 39x30 a přemýšlým jestli nenechat něco na adamci kvůli chovu matek. Díky za info, M.
Pokud byste chtěl dělat matky v klasickém Eurodadantu, tedy 39 x 30 a 39 x 15, jde to dobře v době, kdy už máte na úle alespoň 2 nízké nástavky.
Z každého vyjmete 3 nízké rámky a do vytvořené mezery převěsíte z plodiště 2 vysoké plásty s otevřeným plodem, mezi nimi ponecháte mezeru na loučku s matečníky. Na plástech s plodem musí být dostatek pylu, ten v medníku Eurodadantu není. Jinak by bylo třeba vyhodit 4+4 nízké rámky a do medníku přidat ještě vysoký pylový plást. Mezi plodiště a medník je nutné po dobu vývoje matečníků dát mateří mřížku.
ach jo, co nejdříve trochu nastudovat co frčí a pak zkusit něco na ten způsob. V DS už pár let matky nechovám, protože to má celou řadu nevýhod a nejenom v DS. Jedu podle Liebiga, což je uznávaný německý vědátor a tak spojuji účinné protirojové opatření s bezproblémovým chovem matek v ideálním prostředí a následném využitím včel na odělky nebo pokračuji v chovu další serií. I když se s různými opisovači této metody poslední dobou protrhl pytel, nellépe to zpracovali v MV asi před 4 lety.Žel jsem daleko od svého archivu a tak nemohu posloužit ani autorem ani ročníkem, ale dá se to určitě stáhnout. Zdraví R. S.
Děkuji Vám oběma za odpovědi.
- p. Polyster, to je postup který používám, je příjemné vědět že to tak děláte i na dadantech, mimochodem je to způsob preferovaný VÜVČ v Dole.
- p. Stonjek, otevřel jsem znovu "Včelaříme jednoduše" a čerpám inspiraci.
S pozdravem ML.
Na jaře po proletu přehodím NN pod vysoký a když po čase nasadím nízký medník plný souší, tak mi do něj včely nejdou, až po dlouhé době, což je špatně - tendence k rojení.
Je nějaký způsob, jak tam včely natahnout, když v ED převěsit vysoké plodové plásty do nízkého medníku prostě nelze?
Děkuji za jakoukoli radu, Honza.
