Včelařské fórum – o včelách a včelaření

komoroval jsem minulý týden ve čtvrtek, pak se ochladilo. Předpokládám, že právě teď, kdy je teplo se rozvolnily a pilně přenášejí. O víkendu jedu na kontrolu a dám vědět.

Já som len zvedavý na to,ako sa dá komorovať včelstvo ktoré je v chumáči.Totižto u takéhoto včelstva predsa nevieme odhadnúť skutočnú silu včelstva ako pri rozvoľnení chumáča.Rozloženie zásob v úle je rôzne a tomu sa prispôsobí aj tvar chumáča.Niektoré včelstvá sú už teraz roztiahnuté cez všetky uličky v nadstavku a rovnako silné včelstvo môže byť v chumáči ktorý je v 5-6 uličkách,ale chumáč je v úle na výšku.
Já osobne by som nevedel na aký počet rámikov mám včelstvo zúžiť,pokiaľ je včelstvo v chumáči.Podľa čoho si sa teda riadil,ked si zužoval chumáč,to ma zaujíma,pretože včelstvo by sme mali vždy zužovať na počet obsadnutých rámikov po rozvoľnení včelstva.Či zužuješ podľa vzorca-jedna obsadená ulička v chumáči obsadí po rozvoľnení chumáča dva rámiky? Nepýtam sa preto,že by som plánoval zužovať v čase kedy sú včelstvá v chumáči-na rozvoľnenie si počkám,ale čisto prakticky ma zaujíma ako sa robí ten tvoj spôsob.Ďakujem.

Dělal jsem to poprvé, snad ne úplně špatně. Ve čtvrtek minulý týden bylo slunečné počasí a včelstva již dělala první prolety. Tím pádem nebyla v chumáči. První chyba, kterou jsem udělal na podzim - zimoval jsem na 13 rámcích a ne na jedenácti. Tím pádem jsem musel ometat (část sklepnout) u třech včelstev dva rámky, u jednoho jeden - respektoval jsem sezení. Dva rámky jsem musel vytáhnout, abych měl místo pro blinovky. Řídil jsem se plně obsednutým rámkem. Bylo to krásně vidět i přes folii shora (zase úplně po celém úle roztahané nebyly). U nejsilnějšího včelstva jsem ještě navíc doplnil plásty se zásobami od nejslabšího. Každopádně ještě mám další plné plásty, které chci vkládat po vyprázdnění těch za blinovkami.

Jozef 333 napsal(a):Já osobne by som nevedel na aký počet rámikov mám včelstvo zúžiť,pokiaľ je včelstvo v chumáči.

Metodika doporučuje nechat vedle plástu, na kterém je plod, ještě jeden plást a ostatní možno oddělit. Totéž na druhé straně.
V tomto období stačí včelstvu v Eurodadantu (39x24 a podsazený nástavek s 39x15) 7 plástů.
Se stejným výsledkem můžete jednoduše dát za přepážku plásty, které chcete vyřadit.
Samozřejmě ne ty s plodem. Jinak je jedno, jestli to bude zúžení na 7 nebo na 10 plástů

Pane doktore, v metodice jsem se dočetl, že maximálně zúžíme včelstvo v plodišti a za poslední plně obsazený plást vložíme blinovu přepážku. Do plodiště jsem zatím vůbec nelezl a plod nekontroloval. Další zásah dle metodiky 3-4 týdny.
Vím, že jste mi tady vysvětloval, že už termoterapie nemá díky jinému druhu nosemy smysl, ale není právě to maximální zúžení důvod rychlejšího nástupu plodování?

Možná, že právě rychlý nástup plodování bude Vaším největším problémem. Oproti většině užívaných úlů zesílí včely na jaře v Eurodadantu o mnoho dříve a pokud ještě nezačne snůška a nejede naplno stavební pud, dostávají se snadno do předčasné rojové nálady.

Říkal jsem si, že bych posílil plodem od ostatních jedno slabé včelstvo, které je oproti třem ostatním poloviční (přečetl jsem si, že slabochy nepodporovat, ale asi si tím musím projít sám), plod bych tak nahradil prázdnými plásty a na konec května mám objednané matky a chtěl bych vytvořit oddělky. Podle dnešního data je mi jasné, že ta rojovka mi hrozí zřejmě začátkem dubna, pokud si tedy příroda nepohne a já bych mohl začít dávat mezistěny - do kompletu ED toho ještě musejí celkem dost vystavět - v mednících. Myslel jsem, že nouzově může matka využít manipulační nástavek pod plodištěm a pak už bych jim začal zebrovat mezistěny a přidávat nástavky...

(23.02.2017 0:15)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Oproti většině užívaných úlů zesílí včely na jaře v Eurodadantu o mnoho dříve a pokud ještě nezačne snůška a nejede naplno stavební pud, dostávají se snadno do předčasné rojové nálady.

K tomuto bych měl dvě otázky.

1. čím je způsobeno, že včely v ED zesílí mnohem dříve

2. jak dlouhodobě a s jakými jinými typy úlů je testován tento poznatek

Děkuji za odpověď, Pavel.

(23.02.2017 8:22)Vlastimil Plaček napsal(a): [ -> ]Říkal jsem si, že bych posílil plodem od ostatních jedno slabé včelstvo, které je oproti třem ostatním poloviční (přečetl jsem si, že slabochy nepodporovat, ale asi si tím musím projít sám), plod bych tak nahradil prázdnými plásty a na konec května mám objednané matky a chtěl bych vytvořit oddělky. Podle dnešního data je mi jasné, že ta rojovka mi hrozí zřejmě začátkem dubna, pokud si tedy příroda nepohne a já bych mohl začít dávat mezistěny - do kompletu ED toho ještě musejí celkem dost vystavět - v mednících. Myslel jsem, že nouzově může matka využít manipulační nástavek pod plodištěm a pak už bych jim začal zebrovat mezistěny a přidávat nástavky...

Tady zřetelně narážíte na rozpor a ani jste si to neuvědomil. Přirozenou snahou lidí je pomáhat slabším a tak chcete vyrovnávat sílu vč naprosto v souladu se starým, konzervativním vnímáním včelařiny. "Modernisti" razí domněnku, že ty slabé je třeba nechat osudu a že rozhodne v rámci selekce příroda. No a je na vás, zda chcete být chovatelem včel a nebo jen komparzistou, kdy to necháte na přírodě.

Na rojovku v začátku dubna ve výškách nad 300 m nevěřte a už jsem vám psal, nedívejte se do kalendáře, ale na aktuální stav přírody v daném roce. Tvrzení pana doktora musíte umět dešifrovat. On vás sice poctivě varuje na tu teoretickou možnost, že je vženete do rojovky, ale zatím zjara byla snůška z něčeho vždy! Jenom se může stát, že bude například týden zima a pršet a včely nebudou moci ven. Pan doktor už ale nedodal, že pak budou v rojovce všechna silná vč bez ohledu na zužování nebo nechání pomalejšímu rozvoji.
Navíc nevést vč k rychlému rozvoji je stejná logika jako si neplatit na důchod s tím, že pak byste možná nevěděl co s penězi. Naopak, je nutné udělat včas opatření a pak, když by výjimečně nastala nečekaná situace, pak jí zvládat podle aktuálního stavu.

A nakonec zapomeňte na ryze západní pojem zebrování. Je to nesmysl od A do Z.
M se přidávají vždy vedle plodu a ne že prostřídáte= nazebrujete plod s M. Pak je v lepším případě doženete k vyrojení a nebo, a to spíš, je zbrzdíte a možná taky zkolabují a nebo je jen přibrzdíte a taky za tři čtvrtě roku budete bádat jak to, že vám v zimě uhynuly. Už si neuvědomíte, že jste moderně zebroval a nemůžete přijít na příčinu.

Když nazebrujte souše s M v medníku, souše, které nemusejí stavět, logicky zanesou dřív, protáhnou buňky a M nevystaví a nebo je zparchantí a s krátkými buňkami zavíčkují. To se pak špatně odvíčkovává atd. I tady je nutné dávat M pohromadě a souše ke krajům zase pohromadě a pohlídat, aby nikde nebyla trubčina, ani pár buněk a aby tam nebyla možnost stavby, kde si na 99% udělají trubčinu. Ta vyláká matku do medníku a ta, když už tam bude, bude v medníku klást i dělničinu a vč pak proploduje všechno, co přinese.

Jediné co zebruju je volná stavba s celými M a to proto, že když se dá volná vedle sebe hrozí, že vč začne stavět šikmo bez ohledu na loučky s proužky mezistěn. A hlavně, VS dávám až v "druhé vlně", tehdy, když už vč obsadilo polštář, kde ke 6 trubčích stavebních rámků napřeskáčku s dělničáky. Vč tento polštář s chovem trubců obsadí až mnohem později, nejdřív chce do NN "nad hlavu". V druhé vlně teprve vč staví na VS jen dělničinu, trubčiny už má dole nadbytek.

Jen tak, jak to popisuju (je to na jistotu, někde, v lepších podmínkách to možná dodržet není nutné až tak do písmene) docílíte, aby matka nechodila nahoru a nekladla tam a vy sjte nemusel použít mateří mřížku.

Ono to není tak snadné jak to píšu, kostru jsem vám popsal myslím detailně.

S přebývajícího plodem vytvořte oddělek.
To slabé může mít jak jinde píše Tom.50 výbornou matku a dožene to a nebo budete posilovat slabou matku a nebo nemocné včelstvo. Od slabé matky trubce a jede to dál.
Z toho plodu můžete mít víc užitkukdyž : doplnte si sám

Pravidlo, že nemáte trpět na včelnici slabochy je možné číst již v knihách kde jsou ceny v Kčs, není to nic moderního. Nenechte se zblbnout.

A s tím zůžením, z mých dávných pokusů mi nevvplynulo, že by matka díky většímu teplu kladla víc (dokonce jsem i topil) než v normálním silném včelstvu, takže jste asi jen udělal zbytečnou práci, nic nezkazil.

O komorování už se toho napsalo mraky, ale málokdo uvádí z Řeháčka správný termín a to kvetení olše lepkavé. Dřív je chybou, později také, protože již je jarní snůška a včely zanosí prázdné plásty určené do vařáku opět sladinou. Takže o něco dřív je skoro lepší. Zdraví R. S.

pavelno napsal(a):1. čím je způsobeno, že včely v ED zesílí mnohem dříve
2. jak dlouhodobě a s jakými jinými typy úlů je testován tento poznatek

Obě otázky jsou tak pro výzkumné pracoviště. Zájmoví včelaři (až na výjimky) výzkum neprovádí, ale sdělují si své zkušenosti. Moje zkušenosti (a řady mých přátel z Dadantklubu) jsou takové, jak jsem je popsal.
Pokud byste se chtěl seznámit s poznatky odborného pracoviště, prostudujte si knížku dr. ing. Kamlera Vedení včelstev v 11 - 12 rámkových úlech typu Dadant.

Dovolil bych si doplnit pana doktora v tom, že ED není rozhodně podmínkou. Tou je sám systém Dadant i s jiným počtem rámků než 13 a hlavně komorování.

STará včelařská zkušenost že velká- hlavně ve svislém směru - souvislá plocha je dobrá pro rychlý rozvoj.
A nově Žákovo plastové NN rámky které ji skoro stejně napodobí.

První půlka ano, druhá půlka nebyl bych si tak jistý i když jsou loučky jen 3 mm.

Vyzkoušeno, je to 5mm celkem, matka klade až k loučce a jede radši do výšky než do strany. Takovou výšku rámku bych v Dadantu měl nerad v ruce.

5mm + ne 6 české, nýbrž 10 mm americké včelí mezery ne? Pak to je 15? (lepší by bylo českých (blbých) 11...)

No a jinde ve stejné souvislosti opakovaně tvrdíte právě vy, dokonale si to pamatuju, že je pro včely atraktivní právě Lang kvůli šířce 448 a tím jste se snažil dokázat, jak blbá je národní šířka rámků 390 mm...
Já tvrdil, že důležitější je výška a výška Langa - tuším 280 - je jaksi nižší než Škvařilových 300 mm že? Mrzuté, chápu.

Holt milý Watsone, jak se kdy hodí do krámu (momentální pitvorné konstrukce), není liž pravda?

Mezeru si udělá každý jakou chce, u mých nástavků je mezi rámky přesně rozměr na jendu řadu trubčiny, neměřil jsem to. Prostaví trubčinu a zakladou, pokud se v tom vrtám, vidím na první pohled napadení trubčiny roztoči.
Šířka je taky lepší do strany, ale u toho plastu od Žáka, tam by to sneslo i těch 39, jelikož tam z boku vůbec netáhne - je to úplně uzavřeno a včely jdou mnohde na nich blíže ke kraji než u dřevěných, pokud narazí na strop.

Osobně si myslím, že proto ten plast preferují, když jsem to porovnával s dřevem.
A u těch 285, pokud je to někomu málo tak má jako já 300 (ale je to ve světě existující 12" rozměr) a nebo rovnou 4/3 a to je asi 325 výšky. A nemusí mít dole N nástavek.

(22.02.2017 15:32)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Já som len zvedavý na to,ako sa dá komorovať včelstvo ktoré je v chumáči.

Pro představu zasílám fotku z minulého týdne před komorováním - včelstvo nebylo v chumáči ani úplně rozlezlé...

Toto už není tak slaboučké včelstvo aby potřebovalo komorování. Na sedmi uličkách mohou mít plod v 5 ti rámcích. Já bych do nich nehrabal až do rozkvětu pampelišky. Na míře 39x30cm je to nadějné včelstvo. (pro začátek)