Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Josef K napsal(a):Chtěl bych se zeptat, byl by problém dát NN pod vysoký plodištní hned před prvním krmením?

Včelstvo byste tím samozřejmě neohrozil. Mohlo by to to ale zkomplikovat jarní výměnu díla v plodišti. Včely by totiž všechny zásoby uložily a převážně zavíčkovaly ve VN. Byly by zaneseny i plásty, určené k výměně,které jste přesunul ke krajům.
Pokud by na jaře měly včely dostatek zásob, případně časnou, třeba i malou snůšku, nemusely by tyto plásty dostatečně vyčistit ani po jejich oddělení přepážkou. Pak byste vyřadil staré plásty i se zbytky zásob, případně byste si přidělal práci tím, že byste je nechal včelám vybrat jiným způsobem (viz web Dadantklubu - Výměna díla v plodišti).
Je také předpoklad, že přemístění NN, ve kterém jsou zásoby, podněcuje jarní rozvoj. Včely totiž přenášejí zásoby z dolního NN do plodiště směrem od česna, což napodobuje snůšku.

Měl bych otázku na pana doktora Šumeru - pročetl jsem si metodiku včelaření v Eurodadantu od pana Řeháčka i metodiku pro 12ti rámkový Langstroth pana Kamlera a momentálně mám v hlavě (v té včelařské části) z 80% Dadant. Nyní vcházím do druhé poloviny své první sezony včelaření, takže jsem mezi Vámi všemi praktik zelenáč. Co se teorie týká, dva roky ležím v diskuzích, knihách, časopisech a řekl bych, že tento proces je víceméně kontinuální. Dadant systém se mi moc líbí a jsem rozhodnutý ho letos připravit pro případný roj či smetenec. Možná si myslíte, že bych se měl spíše koncentroval na stávající úly, s kterými budu mít i tak dost práce (teorie je hezká, ale když to pak přijde, tak babo raď). Ale já už takový jsem, hodně věcí si musím vyzkoušet a jak jsem již psal, úly typu Dadant mají všechny mé sympatie. K tomu přispěla i metodika pana Řeháčka, rafinovaná obměna díla v plodišti, med z panenských plástů apod. A teď teda k věci. Je pro mne stále velké dilema, zda-li se rozhodnout pro Eurodadant nebo Lang Jumbo + 2/3, v úpravě pro 12 rámků nebo dokonce 13, jak o tom píše ve Včelařství 05/2011 pan Šuťak. Já vím, že to je asi blbá otázka, možná stejně znějící na téma "v čem mám začít včelařit", ale stejně by mne zajímal Váš názor praktika. Pro Lang 12r vychází plástová plocha stejná, výhoda delšího rámku u Langa nahrává nezateplenému nástavku a snažší výrobě úlu, výroba Blinovy přepážky je snadná. Pokud bych chtěl najet na metodiku včelaření v Eurodadantu, ale použít ji u 12r Jumba, není absence jednoho rámku problém? Díky za odpověď.

Jumbo 12 rámkové 448x285mm bude mít čistou plochu díla v plodišti 272 dm, čili srovnatelnou s originál Eurodadantem(ED). Při použití NN L2/3, tedy 448x159mm, by se teoreticky mohlo v této sestavě včelařit stejně jako v ED, tedy s podstaveným NN a bez mřížky.
Metodika práce v ED je přímo "ušitá" na tento úl a není proto vyloučeno, že se při včelaření v 12r. Jumbu může nějaké to překvapení vyskytnout.
Proto budu rád, když mí dáte vědět, jak se práce podle ED metodiky daří. Držím pěstě.
Protože chcete do Jumba usadit roj nebo smetenec, doporučuji ještě přečíst v tomto vláknu Příspěvek: #118

Ok, díky. Ještě jsem zmiňoval ten 13ti rámkový Lang. Asi se musí zvolit vhodný kompromis, aby včely zbytečně nezadělávaly plodiště sladinou a tlačily ji nahoru, aby vícerámkové nástavky nebyly ve finále těžší než nástavek 39x24 a nemazala se tím jedna z výhod Dadantů apod. Lang a Hoffmaní rámky se mi z teoretického hlediska líbí víc. Půjdu tedy do Langa 12r., zkusím na něj napasovat metodiku Eurodadantu a uvidím. Průběžně budu informovat

Také je možné snížit hmotnost medníku tím, že do něj dáš méně rámků.
Třeba místo třinácti nebo dvanácti jen jedenáct nebo deset rámků
Jen pak třeba budeš mít při vydatné snůšce o jeden nástavek (medník) nahoře navíc, prostě Ti úl trochu nabyde do výšky.

Hmotnost zcela plných 12 plástů L1/2 se pohybuje okolo 20 kg. Celková hmotnost je o dřevěný nástavek vyšší, tedy cca 23 - 24 kg.
To je pro mužského ještě přijatelná zátěž.

(06.03.2014 13:59)Josef K napsal(a): [ -> ]Také je možné snížit hmotnost medníku tím, že do něj dáš méně rámků.
Třeba místo třinácti nebo dvanácti jen jedenáct nebo deset rámků
Jen pak třeba budeš mít při vydatné snůšce o jeden nástavek (medník) nahoře navíc, prostě Ti úl trochu nabyde do výšky.

touto cestou som sa vybral aj ja,na skúšku som urobil na túto sezónu 50 medníkov k dadantu zo styroduru,a oproti doterajším 10 r sú na 9r..

..v nedeľu 30.3. na našej výročnej členskej schôdzi bude mať prednášku ing.Pavel Cimala -včelárenie v Eurodadante..ak máte nejaké otázky,pokojne mi pošlite ss alebo mail,pretlmočím a napíšem sem potom odpovede..príp.ak chcete prísť osobne,myslím že pár ľudí by sa ešte vošlo,s rizikom že to bude "na stojáka"..prednáška začína cca o 10hod..Trnava,Zavarská 9,budova strednej poľnohospodárskej školy..

Gusto, môžem tam ísť aj ja???? Nie som členom SZV ale SVS???

samozrejme..snažím sa u nás robiť takú"politiku",ktorá včelárov spája,a nie rozdeľuje podľa organizácií..

Vďaka. A vnedeľu o kolkej hodine?

Dadant klub, reps. Ing. Řeháček má v predaji knižku Eurodadant - Popis a grafické znázornění pracovní metodiky pro nástavkový úlový systém. Útla knižka s množstvom informácii. Skúste kontaktovať p. Cimalu, či by ich vám tam nemohol priniesť "na predaj". Mne to takto "vyšlo", stála ma cca 130,-Kč.

Do Trnavy by som išiel aj ja, ale neviem či môžem prísť len tak nakoľko som si to pozrel až teraz.

(06.03.2014 11:49)Peprnik napsal(a): [ -> ]Ok, díky. Ještě jsem zmiňoval ten 13ti rámkový Lang. Asi se musí zvolit vhodný kompromis, aby včely zbytečně nezadělávaly plodiště sladinou a tlačily ji nahoru, aby vícerámkové nástavky nebyly ve finále těžší než nástavek 39x24 a nemazala se tím jedna z výhod Dadantů apod. Lang a Hoffmaní rámky se mi z teoretického hlediska líbí víc. Půjdu tedy do Langa 12r., zkusím na něj napasovat metodiku Eurodadantu a uvidím. Průběžně budu informovat

Američané natočili film Někdo to rád horké a vy máte možná rád komplikace. Já třeba ne. Já bych, když už bych měl 39x24, zůstal u stejné délky rámku, jen bych zkusil těch 39x30 a k tomu 39x15. Ono lze letos třeba nadělat ty NN a zkusit to v kombinaci se čtyřiadvacítkou, používám to tak asi 30 let. Prostě mám kromě 30 i 24.

Proč? To je snadné. Když med není, je na 24 aspoň něco. Když je rok průměrný, na míře ani tak moc nezáleží. Když ale přijde špičkový rok, na třicítku nic nemá!!!

Mám kámoše, po rodičích měl 24 a když před asi 20 lety přebíral včely, nechtěl na tom nic měnit. Nedal si říct, bylo mu 25.

Pak při Velkém Hynutí o včely přišel a znovu si je pořídil předloni. Koupil si od Jindry 39x28 s tím, že si dá konečně říct a předělá si to na tu "mojí" třicítku. K tomu dostal od kámoše 39x24 a nadělal si smetence na 39x30.

Toto pondělí mi volal, že v So včelařil. Má dvoje na 39x30, dva úly ale má na té míře jako pan Jindra = 39x28 a několik 24, prostě má úly té míry po tátovi a tak je nevyhodí dokud slouží.

A volal že:

24, pěkné, průměrně 6 r plodu, méně zásob.

28, lepší, plodu taky 6, ale větší plochy a více zásob

30, bomba!!! V třináctirámku má 9 rámků, blinovku a 3 v komoře. Plod na osmi, kromě čelního (teplá stavba) a plod je i na devátém rámku a i "od zdi", tedy od té blinovky!!

Teď hořce lituje, že mě neposlechl už před těmi dvaceti lety a nepořídil si tu třicítku už tenkrát...

Já sám nemám třináctirámky, ale jen čtvercové, tedy jedenáctirámky a k tomu NN stejného půdorysu (a ona teplá stavba nebo studená na stejném dně, jak se zlíbí či je nutné /nemocná záda=teplá stavba/ taky není k zahození). A taky je to ED, jen obměna díla je těžší (oddělky a nebo oddělky), tedy když nechci převěšovat a to nechci! Vysoký medník už nechci, prostě proto, že ho už neunesu.

A pleckaté rámky bych nedělal též. Nyní, kvůli polomechanizovanému odvíčkování, které jsem nucený zavést, přejdu na hřebeny. Mezerníky snadno vytahám, ale vy s plecky prostě stejné levné ovíčkovací zařízení nebudete moci použít.

Ale třeba jste rozhodnutý a já si jen marně plácám játra.

P.S.
A ještě dodám. Ono pouhé sčítání ploch plodu u různých měr (nebo systémů) není dobrým ukazatelem. Škoda, že jste při tom dvouletém pročítání literatury přehlédl, že v jednom ukazateli platí přímá úměra a není z toho cesta ven. Čím vyšší souvislý plást, tím rychlejší jarní rozvoj.

To je pravda. Ta americká včelí mezera dělá na 159 zázraky.

Pro Tom.50:

Děkuji za názor. Jsem přesný opak Vašeho kamaráda. Raději budu zkoušet úlů několik a pak možná zjistím, který je pro naší nadmořskou výšku, ráz krajiny a pro mne samotného na ošetřování nejpřijatelnější. A možná, že se také vrátím zpět na začátek a řeknu si, že to celé bylo zbytečné. Ale budu moci poté s určitým nadhledem říci, že jsem to vyzkoušel. Jak je známo, univerzální úl neexistuje. To, co jinde je super řešení, o kus dál už to nemusí platit. Ale ještě je brzo na závěry.

(06.03.2014 11:49)Peprnik napsal(a): [ -> ]Ok, díky. Ještě jsem zmiňoval ten 13ti rámkový Lang. Asi se musí zvolit vhodný kompromis, aby včely zbytečně nezadělávaly plodiště sladinou a tlačily ji nahoru, ....... Půjdu tedy do Langa 12r., zkusím na něj napasovat metodiku Eurodadantu a uvidím. Průběžně budu informovat

13 -12r. Když se udělá čtverec 465*465 tak se do něj sice vejde 13 nových rámků, ale pokud to jsou hofmani, tak pak jich je v praxi s nějakou tou trubčinou 12 a pěkná manipulační mezera.

Nejsem si jist, že je účelné vytlačit med od plodu nahoru. Právě tohle se mi na 12r (NA ROZDÍL OD 10R - oboje výšky 30cm ) líbí, že je to bez starostí, když je snůška tak plodiště nabouchají medem a pylem tak, že i když sundám medníky nemusím mít starosti zda včelstvo v podletí nehladoví.
A lakomý včelař= chudý včelař.
Navíc když rámky nekolují do medníku, mohu je to v začátku snůšky nechat nabouchat cukrem - v tomto období u nás by je to spolehlivě rozfofrovalo a plodiště by bylo plné a pak za nějaký čas při snůšce by se jim tam už moc nevešlo.

(29.03.2014 8:12)Peprnik napsal(a): [ -> ]Pro Tom.50:

Děkuji za názor. Jsem přesný opak Vašeho kamaráda. Raději budu zkoušet úlů několik a pak možná zjistím, který je pro naší nadmořskou výšku, ráz krajiny a pro mne samotného na ošetřování nejpřijatelnější. A možná, že se také vrátím zpět na začátek a řeknu si, že to celé bylo zbytečné. Ale budu moci poté s určitým nadhledem říci, že jsem to vyzkoušel. Jak je známo, univerzální úl neexistuje. To, co jinde je super řešení, o kus dál už to nemusí platit. Ale ještě je brzo na závěry.

Ano, máte úplnou pravdu. Já vše vidím očima skoro šedesátníka, já už mám času podstatně méně. Zkoušejte. A taky máte pravdu, že univerzální systém není a tedy je úplně zbytečné spoléhat na zámořské nesmysly. Vše co máme doma je dobré, až nejlepší, věřte mi a taky věřte, že to už před vámi vyzkoušely stovky a tisíce jiných a vy můžete využít jejich poznatků. I já zkoušel, ale vždy jsem ne tom řekněme "nevydělal" nebo jak to říct a rád jsem se vrátil k té, tehdejšími (dnes už nežijícími) zkostnatělými dědky vychvalované klasice.

Dám vám příklad k Langu.
Nesporně nejprodávanějším nápojem planety je Coca Cola. Zkuste vysvětlit Čechům jak jsou hloupí, když někteří zaboha nechtějí opustit nejlepší pivo na světě, tedy to české a nechtějí žbrundat tu přeslazenou odpornost. A s úly je to to samé.

Když položím rámek Slezanu - tedy 45*30 na Eurodadantí 39*30 - tedy ten rámek kterým Švařil či jak se přesně ten pán jmenoval už před stolety řešil nevýhodu jiného skvělého českého Adamce (a přes jeho výpočty které potvrzovali krátkost 39cm raději zůstal z důvodu kompatibility na 39) , tak tam vzadu na těch 6cm vidím právě ten NN nízký nástavek který musí Řeháčkova metodika dávat nad plodiště v létě, aby se tam vešlo všechno - plod, zásoby a pyl.

A i když si s různými mírami hraji už 30 let a pravda že na horách musím mít "čtverec" nejméně 30cm vysoký mi byla zkušenými zjevena již v počátcích co jsem z Prahy přišel pod hory tak mi uniká výhoda 39 před 42 nebo 43,5 a 45cm. Pokud by krátká loučka byla výhodou tak pak ne 39 ale cca 30*30 nebo 37x30.

Pokud už nekod těch 39 má ať u toho zůstane, ale tahat si to domů když to doma nemám.
Pokud je někdo vlastenec, tak ať vyvěšuje 28.10. vlajku ale včely ať do toho netahá.

Chlapi, najlepší je ten úľ na ktorom vieme viesť zdravé včelstvá, a budeme mať aj výnosy medu, darmo je niekomu meniť úlové zostavy keď nerešpektuje miestne podmienky a rozvoj prírody tj. fenológiu