Tak jsem ten film viděl a teď si to nějak skousávám uvnitř. Po zkušenostech s
Queen of the Sun (jde mimochodem dnes v 19.00 v Praze ve Francouzském institutu ve Štěpánské) a poněkud manipulativním filmem
Silence of the Bees jsem si naordinoval opatrnost a odstup.
Film uvedl farmář Petr Samek (
http://www.regionalni-znacky.cz/kraj-bla...army-samek ) krátkým exposé o tom, co včely dělají a jak to dělají a proč. Pro nevčelaře (těch byla v sále drtivá většina - a podotýkám: bylo narváno) to byla jistě dobrá volba a nebylo to ani tak dlouhé, byť to bylo v češtině i v němčině.
Při filmu se třeba při sekvenci, jak ten Američan John Miller kvůli tomu, co všechno se včelami při svém křižování Spokojenými státy dělá, leje do kýblu Fumagilin a pak tím záplatuje ten průšvih, který tím děsivým kolotočem asi nemůže nevzniknout, ozvalo se z publika: "prase!".
Když byly ty sekvence z automatických linek při zpracování medu, kde fakt nezáleží na tom, kolik včel to semele, dívka vedle mne nepokrytě plakala. No - přiznám, že já k tomu neměl daleko ..., stejně jako když švýcarský alpský včelař, tak dobře chránící čistotu své nigry po pradědečkovi, sířil a pálil plásty s hnilobou či morem ... Ale jeho včelín s krásnými, vysokými plásty vůbec nevypadal zanedbaně, naopak!
A když dámy Singerovy přelarvovaly a následně expedovaly své matičky, tak mi po zádech běhal velmi zvláštní a dobrý mráz ...
Abych to poněkud bulvární zpravodajství (omlouvám se, ale ono to bylo fakt hodně o emocích) shrnul: Ostrá konfrontace několika světů, od švýcarské horské idyly po čínské zoufalství při opylování štětečky, protože si včely vyhubili, přes americké hektické a masové kočování s následným masovým zpracováním produktů s residuy a CCD, až k sofistikovaným výzkumům fungování superorganismu i imunity včel.
A zajímavé úvahy o kolektivním rozhodování včel, o té skvělé
včelí demokracii i o tom, jak ty arizonské zabijácké včely, které nakonec nejsou asi až tak zabijácké a o které se stará Fred Terry
http://copperarea.com/pages/more-than-ho...project-2/ ), nakonec možná spíš přežijí než ty krotcí beránci, o které se tak furt snažíme.
Technologicky skvěle natočené, naprosto unikátní záběry. Samozřejmě se to u mě hned dostavilo: ty vůně a pocity: my si to prožíváme v sezoně natvrdo, s rukama mezi plásty, se včelami všude, na rukou, na hlavě i v kalhotách i s vůněmi a žihadly, ale pro nevčelaře nepochybně skvělé představení ... Ta chvíle, kdy včelař přijde k úlům a zeptá se: ahoj, holky, tak jak se dneska máte? Joj!
Takže nadšení, hluboké dojetí a empatie, to bylo cítit všude kolem a po promítání bouřlivý a spontánní potlesk.
Pokora, opatrnost v soudech, odstup. A nehodnotí, jen staví k sobě různé včelařské koncepty a světy a hodnocení nechávají na divákovi. Co mi tam nesedlo, to byl ten neustále omílaný prý Einsteinův šprůch o těch 4 letech ... Proč tak lacině? Ten film si přece v pohodě obhájí své i bez toho ...
Následné debaty s P. Samkem jsem se už neúčastnil běže na vlak, takže pokud někdo byl ...
http://www.morethanhoneyfilm.com/protagonists.html
Jiří