Včelařské fórum – o včelách a včelaření

včelaření v košnicích...z českých titulků bolej oči, ale nějak se to dá:

tak musím veřejně pochválit algoritmy youtubu.....po zhlédnutí části výše uvedeného videa v původním znění v němčině mi teď youtube nabídl stejný film v angličtině...hurá hurá...tak tady je odkaz...zítra mi to možná najde totéž video v češtině

To je uz takova klasika, tenhle dokument

Michale, zmínku o trubcích jsem při tom prvním poslechu zaznamenal, ale už tehdy mi to přišlo jako divné kritérium, teď jsem si to pustil ještě jednou. Je to kolem 23. minuty videa.
na otázku, jak poznají lépe se vyvíjející včelstvo na jaře, jakožto kritérium varoatolerance/rezistence, ten přednášející nejprve odpověděl podle počtu rámků se včelami, možná myslel dělničí plod, ale nejspíš obecně sílu včelstva. a pak to doplnil tím počtem trubců s tím vysvětlením, že včelstvo v potížích se nejdříve zbavuje trubců....čímž zřejmě myslel, že pokud je v potížích, tak není varroatolerantní/rezistentní, podle jejich metodiky.

To mi ale přijde nesprávné, spojovat počet trubců s potížemi, respektive s špatnou vitalitou včelstva, špatným rozvojem.
Trubců bude ve včelstvu jen tolik, o kolik si dělnice matce řeknou, přičemž pokud dělnice budou chtít, aby matka kladla víc dělnic než trubců, protože práve z důvodu bouřlivého jarního rozvoje a sběru nektaru a pylu, tak těch trubců bude méně. Cíleně, ne kvůli tomu, že by včelstvo chřadlo....a až podle toho, zda se včelstvo dostane po fázi schromažďovací (při bohaté snůšce) do fáze rozmonožovací, protože se bude chtít rozdělit, tak si dělnice řeknou nebo neřeknou o více trubců, o rojové matky apod.

Všichni známe použití stabevního rámku k indikaci toho, jaká je ve včelstvu nálada, pokud je zastaví dělničinou a začnou zalévat zásobami, tak je ve včelstvu nálada shromažďovací, protože je bohatá snůška, kterou nosí HODNĚ včel a ve včelstvu proto je méně trubců, protože není tolik trubčiny.

Což není známka toho, že je na to včelstvo bídně s jarním rozvojem.

Pokud stavební rámek zastaví trubčinou, je to indikace rozmnožovací nálady, která je spojená se sílou včelstva, tady by ta jeho úvaha seděla. Ale nesedí to naopak, viz odstavec výše.

Proto mi to kriterium "počet trubců" přijde nesmyslný.....a pokud ty trubce počitaj v podletí, kdy se jich včelstva / dělnice zbavujou standardně, a kdy skutečně může dojít k přemnožení kleštíka, respektive je na vrcholu co se množení popiulace týče, tak to už pak je to kritérium "vyhánění trubců" úplně mimo.....protože on tam říká doslova "kick of the drones", vykopávaj/vyhazujou / vyháněj trubce.....to je spojování a roubování nějakého jevu (vyhánění trubců) na "výsledky" šlechtění varoatolerance/rezistence.

Bez volné stavby v plodišti, se "stavebním" rámkem, můžeš o trubcích teoretizovat dlouho a marně.
A když nemáš včas dostatek zásob (a jestli se nepletu, to je tvůj loňský případ) pak i vyhánění trubců vypadá jinak.

V silnějším včelstvu jsem trubce za okýnkem viděl ještě v prosinci, s nadbytkem zásob, od půlky srpna hotovou zimní generací je nemají důvod vyhánět a jen tak si společně užívají klidný konec léta a podzim. Zdálo se, že v září dovnitř pouštějí jen vybrané trubce.

A pár prvních letošních trubců už je venku...
(Tím nechci tvrdit, že o trubcích něco vím)

V každém případě, skrze chemií ošetřovaná včelstva se k VT/VR nikdo nikde nedostal...
To jen tak na okraj, proč jsou tohle zbytečné teorie. Bylo by třeba přejít k praxi.
Třeba takto (v podstatě stačí prvních cca 8minut):
Případně takto:
https://www.researchgate.net/publication...honey_bees

Ale zdejší spolkový život (jak doporučují autoři druhé publikace těm co nemají stovky včelstev) založený na sběru měli, odběru dotací a vybírání desátku s tím asi moc nepomůže.

V obou případech nezáleží na konkrétních specifických projevech VT/VR, prostě praxe bez zbytečného teoretizování.
m.

(18.03.2024 1:04)TomasK1 napsal(a): [ -> ]v tom videu, a jsem si jist, že ani nikde jinde, nebylo popsáno, jak a kolik a kdy dělnice v pozorovaném včelstvu plod odvíčkovávaly.

navíc pokud dělnice jednu a tu samou buňku odvíčkují několikrát po sobě, tak to není známka nějaké dovednosti a cíleného chování, ale spíše nahodilosti. protože pokud po prvním odvíčkování v dané buňce kleštík zůstane (a proto dělnice buňku odvíčkují ješě několikrát), tak odvíčkování nemá vliv na jeho vitalitu.

Tak už podle názvu té přednášky bych neočekával, že se bude jednat o komplexním pojednání o varroatoleranci včely medonosné.
Schopnost dělnice najít napadenou buňku velmi úzce souvisí s čichem. Tak jako jsou rozdíly jednotlivých včel (dané geneticky) vyhledávat zdroje snůšty, tak jsou i ty rozdíly i v této schopnosti. pokud budeš jen trochu chtít, dá se kolen toho najít docela dost. Pokud ale dáváš přednost košnicím v různých jazykových mutacích, tak asi nezbývá čas... Ono nelze najednou pochopit a obsáhnout všechno což je myslím tvůj docela velký problém - to není narážka ale pouze konstatování věci jak ji vnímám já.
A možná by to chtělo odlepit prdel od Youtube a zajít někde mezi lidi na nějakou přednášku. Ohledně varroatolerance jich v minulosti bylo několik. Kdysi se tomu například věnoval Čermák. Už ale prý přešel na slepice.

(18.03.2024 1:04)TomasK1 napsal(a): [ -> ]kdyby takovou vlastnost (varoatoleranci/rezistenci) nějaké včelstvo / matka mělo, tak pak ať dotyčný včelař do daného včelstva nasype řádově tisíce roztočů, a do měsíce by mělo mít včelstvo nula roztočů, či maximálně desítky, ať nejsem přehnaně náročný...jenže otázka je, kolika různými způsoby se ten počet roztočů snižuje....

A na to si přišel kde?

viděl jsem myslím na dvou videích na youtube v rámci prezentací přednášejcích fotky, které měly dokumentovat to, že dělnice ve varroa tolerantních/rezistentních včelstev odvíčkovávly zavíčkjovaný plod, na němž byl kleštík.
Oba/všechny ty obrázky byly obrázky dělničího plodu.
Pokud by varroa tolerantní/rezistentní včelstvo mělo vlastnost, bližší systematičnosti než náhodě, odhalovat napadené buňky a kleštíka se tak zbavovat či s ním bojovat nebo ho krotit co nejefektivněji, tak bych očekával, že logicky začne u trubčího plodu a budou k dispozici pozorování odvíčkovávání a zavíčkovávání a vytahování trubčího plodu (ne v podletí...).
Zatím to na mne působí tak, že dělnice najdou "nezdravý" plod, odvíčkují ho, zkontrolují či případně vyhodí. Na takovém plodu, v takové buňce, s velkou pravděpodobností bude kleštík, který zřejmě bude přenašečem viru a tedy i příčinou "nezdravosti" plodu.

Jenže to ještě nedělá z daného včelstva / dělnic varroa tolerantní / rezistentní včelstvo.....jako z hrobníka neudělá jeho práce lékaře vakcionologa/immunologa zaměřeného na prevenci....obrazně řečeno.

Chápu, že marketingově je to atraktivní, převléknou pracovitější uklízečky do dresu s nápisem varroa tolerantních/rezistentních včelstva a matky.

Dělnice totiž - pokud se tedy bavíme o využití čichu a odvíčkovávání - nehledají kleštíky a nezbavují včelstvo kleštíků, nedělají prevenci, deratizaci kleštíka, ale pouze odklízejí a uklízejí následky.

A jak říkám, nezaznamenal jsem na těch prezentacích, že by odvíčkovávaly trubčí plod, kde kleštíka bývá nejvíce. Znamená to pak, že trubčí plod napadený kleštíkem "nesmrdí", je zdravý, ale nemocné a proto "smrdí" jsou jen dělníčí plod? OK, ale pokud má varroatolerantní / rezistentn ívčelstvo bojovat s kleštíkem, tak nemůže některé kleštíky vynechávat (v trubčím plodu). Nebo pak to není systémová činnost dělnic zaměřená proti kleštíkovi, ale pouze na odklízení nemocných včel, v jakékoliv fázi vývoje a varroa tolerance/rezistence je marketingový tah.