Smutný závěr.
Nestabilnost? Naprosto nevhodné podmínky na přežití a to v poměrně ještě v dost vhodném prostředí. Dá se usuzovat, že v hospodářské krajině je to podobné? Zachraňuje to cukr?
Vysvětliji si to systémem dutin co mají roje k dispozici. Jsou dutiny vhodné na celou sezonu, a potom jsou dutiny nevhodné, ale. Vždy je ale. Že je vidět, že včela může zato, že se dutina mění a strom třeba praskne.
To je docela zajímavý počítat stím, že včela může za změnu díky metabolizoané vlhkosti kterou vydává.
Před nějakou dobou jsem byl upozorněn na roje v kaštanové aleji. Když jsem to šel zmonitorovat, tak od té doby počítám kolik dutin se obsadí ale bez vyzimování. Pro představu jde o alej dvouřad okolo cesty, rovný terén mírně do kopce, kaštany asi 40-60 let. Dutín okolo 5ti, délka aleje 2km, vyzimování nula. Důvod zřejmý, kaštany mají malé dutiny a posléze rychle podléhají dutiny nějaké houbě díky a stromy se pomalu vyvrací od prostředka.
Už sme to tu niekde pozerali. Včely už nenájdu dostatočne veľkú dutinu na úspešný rozvoj a dokonca ani nemajú dostatok prirodzených zdrojov na vytvorenie zásob, v niektorých sezonach aj 3 roky nepretržite. Populáciu včiel udržujú v prírode už len uletené roje od komerčných včelárov a každoročne ich doplňujú. Považovať komerčných včelárov / medárov/ za necitlivých barbarov nie je fér. Hmyzie domčeky sú rovnaká barla prírode, ako naše včelnice, ale rovnako len zmierňje devastáciu prírody. V niektorých lokalitách by včelstvá bez krmenia cukrom zmizli.
To video o přežití včel volně v přírodě je zajímavé. Z mého pohledu je vidět, že za poslední roky se hodně změnila genetika včel a tím i chování. Není nic nového, že ještě před 20-40 roky u nás přežívaly včely bez problému. Jenže tu byla místní směska, kde bylo hodně vlastností černošek a ty nepotřebovaly ani takový prostor a ani takové zásoby. Za ty roky se u nás nezměnila tak výrazně příroda či počasí. Jen tu máme tlak na čistotu linie a tak si říkám je to dobře?????
Všechno má své pro a proti. Před 30 lety, aby šel člověk do včel téměř ve skafandru, dnes není téměř potřeba ani kukla. Přínosy také nebyly tak velké a včelkám stačil úl o velikosti budečáku celoročně. Zkuste si dát dnešní včelu, která je vyšlechtěná do úlu v takové velikosti a uvidíte jak se jí vněm povede.
Máme tu včelu která má jiné nároky než včely co měli naši dědové a tak se budeme muset přizpůsobit jejím požadavkům a nebo si vyšlechtit ještě něco malinko jiného co bude mít větší šanci na přežití.
Čo sa týka výnosov z pred 30 rokov asi si toho málo pamätáš. Ked som náhodou klesol z priemerným výnosom na 60kg,tak som nadával na špatný rok. Takto to bolo stále až do roku 2011. Od tohoto roku mi stačia k prevádzke aj menšie úle,kľudne by stačil aj budečák.
Jestli máte zájem, tak se můžete podívat na naše nové video na Youtube. Pokusili jsme se tentokrát natočit dokument. Je to vlastně první ze série dokumentů. Měl by následovat ještě jeden bonus k němu a natočen je i materiál na další dík
Velmi oceňuji to, že Vít nechá nahlédnout až do kuchyně a díky tomu je jeho prezentace velmi poučná.
Co se šlechtitelského postupu týče, tak mám jiný názor na až přehnané dezinfekční postupy, které jistě jsou vhodné v produkčních chovech.
Jsou šlechtitelé, kteří naopak svůj chov vystavují tlaku patogenů.
Možná by stálo za to natočit dokument i o tom. Respektive o Vás a Vašem včelaření, šlechtění atd...
(01.01.2022 18:43)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Co se šlechtitelského postupu týče, tak mám jiný názor na až přehnané dezinfekční postupy, které jistě jsou vhodné v produkčních chovech.
Jsou šlechtitelé, kteří naopak svůj chov vystavují tlaku patogenů.
V mém případě jsem k tomu využíval spor zvápenatění (ascophaera apis). Po deseti letech už jsem neměl zdroj spor. Úplně vymizelo. Oddělky vytvářím z brakovaných, tedy nejhorších včelstev a vybavuji je nejstaršími soušemi, často po zkolabovaných včelstvech. Opět, už nemám kde brát kontaminované dílo. Byl jsem 10 let v pásmu MVP, spáleniště 1 až 3 km ode mne i opakovaně, při tom trvale negativní. Nyní selektuji jen na délku plodování na podzim, grooming a loupeživost. PIN testy nepovažuji za relevantní a nepoužívám. Bodavost, rozbíhavost a tmelení vůbec neřeším, možná někdy v budoucnu, až bude to hlavní vyřešeno (to se selektuje triviálně, to je zábava). K mednému výnosu pouze přihlížím. Chovám obrovské množství trubců.
Kdybych našel spřízněnou duši, která vyznává stejné postupy, rád budu spolupracovat.
Od tohoto "maníka" jsem už v minulosti něco "obšlehnul" a celkem s úspěchem využívám. Jedno se mu musí nechat, neznám moc tak vynalézavých lidí jako je on. Tohle video a hlavně, co k tomu říká raději nebudu komentovat, ale téma tohohle vlákna jsou "zajímavé odkazy", tak to tady pověsím:
PS: myslím, že má i kanál v ruštině, pro ty co se ve škole za totáče neflákali jako já
