k Íránu - mě přišlo, že v jednom záběru, jak vytahuje ten rámek, tak že pod ním bylo ještě jedno patro rámků. Ale z těch ostatních záběrů mi to taky přišlo, že má jen jeden nástavek.
zkusil jsem si na youtube zadat "beekeeping in iran" a najde to hromadu videí, v rychlosti jsem zkouknul jen dvě, nebyly bohužel v angličitně, jen v jejich jazyku, takže jsem nerozuměl, ale z toho co jsem viděl, tak v obou případech měli včelstva jen na jedné bedně a v jednom z těch videí bylo vidět odebírání medu na vytáčení a pochopil jsem to tak, že odebírají vpodstatě zásobní plásty z plodiště (proto jen ta jedna bedna)....a zřejmě díky klimatickým podmínkám a množství vhodné pastvy si včely oakmžitě začnou zásoby doplňovat do nových zásobních plástů, které jim pak zase odeberou.
nepoužávají tedy klasický medník a nevytáčí jednou či dvakrát za sezonu, ale "sklízí" zásobní plásty průběžně....a tím jsou schopní také zřejmě dosáhnout toho, že mají čisté druhové medy, protože ty zásobní plásty včely plní průběžně z toho co právě kvete. A když je pravidelně odebírají tak předejdou tomu, aby se nektar / med z různých rostlin nějak moc promíchal.
TomasK1 , tahle to delaji i mnohde na Balkane... Ono kdyz to obejde a z kazdeho ze 40-60 vcelstev vezme jeden dva plasty, tak je to taky pekna porce ...
Podle toho, co jsem se dočetl ve studii já, tak imunizace včely nemá pozitivní vliv na populaci, a zhodnocení je asi takové, že když pominu vysokou odbornost, nevidím přímý přínos v problému úhynů pro české prostředí.
Imunitní systém včely medonosné se skládá z komplexu vzájemně propojených reakcí, které jsou většinou aktivovány mikrobiálními patogeny (viry, houbami a bakteriemi). Jako sociální hmyz mohou včely medonosné také používat mechanismy sociální imunity nad individuální imunitní odpovědí, čímž chrání kolonii koordinovaným způsobem. Navzdory této sofistikované ochranné síti v koloniích včel závisí přežití včely medonosné v mírném podnebí především na vitalitě a schopnosti dlouhodobě žijící populace zimních včel, jejíž přítomnost v kolonii je zásadní pro úspěšné přezimování.
To je to, co víme již dlouho, ale stálo by za výzkum působení kyselinové clony, kterou aplikuji dlouhá léta bez úhynů na mých stanovištích. Touto cestou se ještě náš výzkum neubírá, jak mi potvrdil doc. Přidal (mimo jiné člen výzkumného týmu).
Je to podle mne jediná cesta – když nejde očkovat včely, tak je lze chránit jinak, a to odstranit z potravy a z vnitřku úlu parazity, zvýšením kyselosti a tím šetřit mikroflóru. To dokáže Kyselinová clona. Věřím, že je již více včelařů, kteří ji využívají a jsou s ní spokojeni. Jen ten výzkum to nepotvrdil.
Tak to vypadá, že budeme zase nejlepší na světě.
CEITEC na Masarykově univerzitě nám pomůže zachránit včely.
Jiří Vítámvás už nás tu dlouho přesvědčuje, jak nízké pH ovlivňuje zdraví včel. Tady mu dávají zapravdu.
Mně už je teď jasné, proč ty moje včely nasávají ze spadaných rozbředlých jablek.
(11.11.2021 19:00)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Já bych uvítal raději nějaký výcuc z díla prof. Seeleyho, což je světově uznávaný odborník ohledně rojení a života v dutinách stromů divokých včelstev. Líbivé knihy od našich západních sousedů s včelařskou tématikou nemusím a ani si je nekupuji! R. S.
((
...![[Obrázky: 2021-10-10-23-04-27.png]](https://i.postimg.cc/r0g3FhNZ/2021-10-10-23-04-27.png)