09.12.2014, 10:57
Jo, souhlas. Je to o nalézání funkčních kompromisů ...
Pokud jde o tu genetiku: jak ji testovat? Tedy při nerozběrném díle ...
Při rozběrném díle si třeba můžeme udělat pin test na hygienické chování. Ten nám dá docela cenné poznatky. Takže to je myslím argument pro možnost dílo nějak rozebrat ...
U nerozběrného díla v podstatě musíme jen počkat, které včelstvo přežije?
Tu je problém: jedno včelstvo může výrazně zkomplikovat život těm ostatním, která by normálně přežila ...
Ale beru zpět, tohle je vlastně asi tak trochu i ten přírodní výběr? Tedy kdyby to nebylo na včelnici, kde jsou včelstva vedle sebe. Což samozřejmě v přírodě není ...
Zatím neuvažuji v těchto úvahách o situaci, kdy přijde veterinář a z pověření státu bude chtít odebrat vzorek na nějaký test. To samozřejmě lze. I z té košnice ...
Ale jako chovatel zaměřený na nějaký genetický progres bych ta včelstva potřeboval (asi ...) sledovat víc ... Nebo ne?
Lze monitorovat přirozený spad u košnice? Lze tam (a jak?) aplikovat biotechnické metody či nějaké typy ošetření v případě krize? Nevím, jen se ptám zkušenějších ...
Přiznám, že tohle jsou účelové úvahy. Při posledním jednání o nákazové vyhlášce na SVS 27. 11. byla velmi poučná debata o požadavku ČSV chovat jenom v takovém díle, které umožňuje rozebrání, odběr vzorků a pravidelný monitoring zdravotního stavu. V podstatě na tom byla shoda, akorát padla námitka (ŠPV - L. Dvorský), že pak jsou v podstatě vyloučeny typy "úlů" jako kláty, brtě, košnice ... Tedy způsoby chovu hodně v současné době rozšířené - a zvláště "u sousedů". Přičemž vlastně ti, kteří v těcho prostorech chovají, garantují často lepší principy chovu, zejména pokud jde o hygienu ...
Vzhledem k tomu, že ten základní požadavek asi ve vyhlášce bude, považuju to za téma hodné obšírnější debaty ...
Jiří
Pokud jde o tu genetiku: jak ji testovat? Tedy při nerozběrném díle ...
Při rozběrném díle si třeba můžeme udělat pin test na hygienické chování. Ten nám dá docela cenné poznatky. Takže to je myslím argument pro možnost dílo nějak rozebrat ...
U nerozběrného díla v podstatě musíme jen počkat, které včelstvo přežije?
Tu je problém: jedno včelstvo může výrazně zkomplikovat život těm ostatním, která by normálně přežila ...
Ale beru zpět, tohle je vlastně asi tak trochu i ten přírodní výběr? Tedy kdyby to nebylo na včelnici, kde jsou včelstva vedle sebe. Což samozřejmě v přírodě není ...
Zatím neuvažuji v těchto úvahách o situaci, kdy přijde veterinář a z pověření státu bude chtít odebrat vzorek na nějaký test. To samozřejmě lze. I z té košnice ...
Ale jako chovatel zaměřený na nějaký genetický progres bych ta včelstva potřeboval (asi ...) sledovat víc ... Nebo ne?
Lze monitorovat přirozený spad u košnice? Lze tam (a jak?) aplikovat biotechnické metody či nějaké typy ošetření v případě krize? Nevím, jen se ptám zkušenějších ...
Přiznám, že tohle jsou účelové úvahy. Při posledním jednání o nákazové vyhlášce na SVS 27. 11. byla velmi poučná debata o požadavku ČSV chovat jenom v takovém díle, které umožňuje rozebrání, odběr vzorků a pravidelný monitoring zdravotního stavu. V podstatě na tom byla shoda, akorát padla námitka (ŠPV - L. Dvorský), že pak jsou v podstatě vyloučeny typy "úlů" jako kláty, brtě, košnice ... Tedy způsoby chovu hodně v současné době rozšířené - a zvláště "u sousedů". Přičemž vlastně ti, kteří v těcho prostorech chovají, garantují často lepší principy chovu, zejména pokud jde o hygienu ...
Vzhledem k tomu, že ten základní požadavek asi ve vyhlášce bude, považuju to za téma hodné obšírnější debaty ...
Jiří