Včelařské fórum – o včelách a včelaření

..úľová zostava 2vn ako plodisko(myslím výšku rámika 32-35 cm)+ niekoľko nn ako medník nemá s dadantom nič spoločné a patrí do iného vlákna..takáto zostava potrebuje mimoriadne kvalitnú matku a ešte kvalitnejšiu znášku,a skúseného včelára,inak sú tam nn medníky len na okrasu..čaro dadantu spočíva v jednoduchosti,veľká debna a nej nízke medníky..v tejto kombinácii ale včelár narazí veľmi rýchlo na problém s obmenou diela,sposobov je viac,a boli tu takmer všetky popísané...proti srsti mi je aj akékoľvek dvíhanie vysokého nadstavku a podhadzovanie nízkych pod neho..tu som ale urobil kompromis,vzhľadom k tomu že počas roka som viackrát cítil,že by sa ten nn pod vn zišiel..pokusne som urobil úľovú zostavu dno+nn pevne spojené s podstavcom a na nich vn upevnený na pántoch..ľahko odklopený vn je možné pridržať bez námahy jednou rukou,príp.použiť jednoduchú drevenú barlu ktorá ho z predu podoprie..spodný nn môže byť prázdny,včely mi (pri používaní LBV vo vn)nezvyknú v ňom stavať divočinu.veľmi dobre sa mi osvedčil pri obnove diela,dá sa doň vložiť vysoký rámik kedykoľvek cez rok na vyčistenie,nízke rámiky pri rušení medníkov,kŕmidlo,nádoba s odviečkovancami atď atď..zvlášt jednoduchá obmena diela je pri používaní voľnej stavby(používam rámik 42x35 vodorovne rozdelený tenučkou latkou bez drátovania)z takého rámika idú obe polovice ľahko vyrezať a dajú sa postaviť do spomínaného nn,nevadí keď tam bude aj nejaký plod,včely ošetrujú až po vyliahnutie..kludne sa dajú vyrezať aj 3r (6 nízkych polovičiek) naraz a vo vn nahradiť stavebnými či medzistenami..

---

pripájam aj orientačné foto

Gusto,máš pravdu,dva vysoké by už boli veľa.Ale osobne sa mi pozdáva ako jednoduché riešenie zimovať na jednom vysokom dva NN podstavené.
Takže vysoké plodisko by som dvíhal dva krát v roku.Na jeseň pred krmením,kedy by som odobral dva vysoké krajné plásty a tie na vyčistenie podstavil a na jar kedy by som do času kým nasadím medník mohol pohodlne na vyčistenie podstaviť dalšie dva.Medník by som pridával v podstate nadstavok tesne pod plodiskom ktorý by už včely mali obsadený a bol by tak ihned ich a jeden NN by pod plodiskom zostal na trvalo podsadený.
Inak v spodnom NN mi matky neplodovali,takže med mi včely bez problémov vytláčali do medníkov.Neviem či niekto skúsil napríklad variantu,že by pod vysokým plodiskom boli dva NN na trvalo.Neviem ako by v tomto prípade reagovalo včelstvo,či by sa s plodováním posunulo aj na nízke podstavené plásty,čo by malo nevýhodu len v tom,že by zrejme veľa medu zostávalo vo vysokom plodisku.Kedže matka miluje vysoký plást,teoreticky by sa plodovanie mohlo aj tak odohrávať len na vysokých plástoch a NN dva nadstavky by zostali len ako priestor pre peľ a lietavky.Nemám to odskúšané,ale obnova diela by sa tým zrejme zjednodušila.Ak má niekto skúsenosťi v takejto zostave,budem vdačný, ak sa o ne s nami podelí.

Takže vysoké plodisko by som dvíhal dva krát v roku

Nezdvíhejte, překlápějte dozadu na připravený nástavek a víko. Dá se to při troše šikovnosti použít k zvednutí o jeden NN výš.

(14.09.2015 8:19)Jozef 333 napsal(a): [ -> ].Neviem či niekto skúsil napríklad variantu,že by pod vysokým plodiskom boli dva NN na trvalo.Neviem ako by v tomto prípade reagovalo včelstvo,či by sa s plodováním posunulo aj na nízke podstavené plásty,čo by malo nevýhodu len v tom,že by zrejme veľa medu zostávalo vo vysokom plodisku.Kedže matka miluje vysoký plást,teoreticky by sa plodovanie mohlo aj tak odohrávať len na vysokých plástoch a NN dva nadstavky by zostali len ako priestor pre peľ a lietavky.

Problém toho je pyl, aspoň to mne na tom neoslovilo. Je ho v těch NN dole mrak a přes zimu krásně zplesnivý. Jinak to funguje, jak píšeš, přes léto plodujou i dole, pak se v pohodě stáhnou, O.K. jen ten zelenej pyl. A daj ho tam opravdu hodně.

Nyní co mám hodně volné stavby v plodišti nemají o trubčinu v NN moc zájem. Je to taky o prostoru ve VN.
Spíš to používají jako odkladiště sladiny. Dočasné.

Michal,já som napríklad mal v spodnom NN pod vysokým plodiskom len panenské plásty a peľ mi do nich nenosili.V strede vysokého plodiska som ponechal otvorené jedno očko a tak mi peľ smeroval len na vysoké plásty.Ale akonáhle bol pod plodiskom namiešaný tmavší plást,tak ten boľ peľom zanesený.Z toho mi vychádza,že by som problém z peľom v spodných podstavených nízkych nemusel mať.Osobne zvažujem a budem skúšať variantu,pod vysokým plodiskom NN z panenskými plástmi a pod ním len prázdny nadstavok v ktorom ak by bola super znáška by včely mohli ešte nejakú stavbu vytvoriť.Ak by som nepraktizoval LBV,tak by mi to bolo osobne jedno a dva NN pod plodiskom by som nezvažoval,pretože obmenu 4 vysokých plástov čo na 11 rámikové plodisko stačí,viem riešiť bez problémov.No pri LBV mám možnosť jednorázovo pri podstavených NN tri vysoké SR podstaviť bez toho,že by som ich musel odobrať ihned z úľa.Uvidíme,vlastné skúsenosti sú aj tak na nezaplatenie.

U mě dole panenské plásty je utopie - ikdyž je dám z jara nedostavěné, první co zakladou, jsou právě ty dole. Od té chvíle to nejsou panenské.
Pravda ale taky je, že mě výrazně víc plodujou - to jak to popisuješ u tebe, se mě podaří jenom s nejslabšími oddělky. V tom to taky může být. Mě se do jednoho samotného VN plodiště prostě nevejdou. Tedy v době plodování, v zimě je na jednom mám.

V tom to nebude,pretože slabé včelstvá nemám a ani som nemal.Mám ale väčšie plodisko 42X 35 o 11 plástoch a tento rok som prechádzal z NN na vysoké rámiky,takže nízke plodové mi nakoniec skončili v medníku,čím sa matke znova uvoľnil priestor.V spodnom nadstavku NN som ale žiadny plod nemal a ešte teraz mi visia včely až do podmetu,takže oslabých včelstvách nemôže byť reč.

Michal,podľa všetkého ty máš v podstate dve vysoké plodiská a na jednom zimuješ.Takže matky ti síce položia rovnako vajíčok ako mne,len ten vrchný plodiskový vysoký máš viacej zamedovaný.Takže preto ti z radosťou prechádzajú klásť na podstavené vysoké plásty,na nízkych by matka takto nekládla,tak ako u mňa.

Ono to asi bude o velikosti plodiště. Předpokládám, že máte čtverec půdorys, takže 39*32 a 42*35 je významný rozdíl i při stejném počtu rámků.
U mě při 10r a 12r je vidět podstatný rozdíl v obsazování a zahuštění plodiště. Ale pokud píši o Dadantu, myslím ten 12r půdorys. (čtverec 465*465)
A tam jak jsem psal o ten spodní NN už není takový zájem. U 10R je. U 10R nemám taky takový podíl volné stavby v plodišti, takže těžko zjistím proč. Trubčina X malé plodiště. Nebo oboje?

Karle, myslím, že to bude nejen o velikosti plodiště, ale dost i o včelách.

Mám (zatím jen krátkou) zkušenost se sestavou plodiště VN + NN (SN) jako medníky (ne klasický dadant systém, spíš single systém s nízkými medníky) a potřeba podsazeného nízkého nebo supernízkého nástavku se mi zatím neukazuje.

Já myslím, že ze všech nejlépe popsal včelaření v úlech typu Dadant Ing. Řeháček a posílám mu tam tímto nahoru pozdrav. Zvládneme li tento základ, dá se pár věcí změnit. Např. chci li 100% nerojivost a nejsem přítelem neustálého lezení do včel, využívám výhod dvoubednového plodiště. Navýšení prací je přitom luxusně zaplaceno medem. Zavedete li jiný chov matek, začnete vybírat odolnější včely, vyměníte mezistěny za volnou stavbu, vždy je potřeba něco upravit a změnit a to hlavně podle místních podmínek. Ale Řeháček je základ a divím se, že plno kolegů v tomto vlákně tak tápe! Zdraví R. S.

Jak máš velké plodiště?
O včelách to bude samozřejmě taky, navíc i o dnech. Já mám nízká, nezasítovaná a proto tam raději mám dole NN.
Na Dadant klubu předloni o tom byla taky řeč, proč komu v dolním NN staví/nestaví atd. Vadí jim asi zima - jak se pak ukázalo, rozdíly byly ve způsobu větrání.

Myslím si, že díky tomu NN dole, kde je i není dílo podle toho jak se k tomu postavily mám plod až k dolní loučce. A kupodivu včely obsedají a tmelí i nevystavěné rámky s MS a volnou stavbou - tedy s přípravou na volnou stavbu.
Mám pocit, že pokud by tam nebyl prostor pro vyvěšení - a vyvěšují se i do nevystavěných - že by neplodovaly až k dolní loučce, což plodují.
O tom by bylo třeba taky hodit řeč, kdo má kde plod. Tedy v plodištním rámku.

(15.09.2015 14:22)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Např. chci li 100% nerojivost a nejsem přítelem neustálého lezení do včel, využívám výhod dvoubednového plodiště. Navýšení prací je přitom luxusně zaplaceno medem.

Na jednej strane píšeš bohate zaplaceno medem a na druhej strane si už písal,že pri dvoch vysokých bedniach sa im už med do medníka nosiť veľmi nechcelo,dúfam že netreba citovať.
Já by som to vôbec neriešil,pretože obmena diela nie je problém,sám píšeš o metodike Reháčka.Ale chcem napríklad riešiť LBV a tu sú len dve možnosti.SR po odznení rojových nálad vyhádzať a nahradiť ich medzistenami ktoré matky ešte krásne preplodujú,ale mať dve bedne a SR preložiť pod vrchné plodisko.Já sa pohrávam z myšlienkou mať pod vysokým plodiskom podstavený len jeden nízky z plástmi a pod ním len prázdny nadstavok bez plástov,kde by včelstvá stavali naozaj len za silnej znášky v prípade ,že im neskoro pridám další medník.V takejto zostave by som nemal problém kam preložiť SR, v sezóne ich vyvárať zase nie je až taká radosť a zároveň by plodisko nezostávalo tak zamedované,ako v prípade,že sú použité dve vysoké bedne v ktorých sú všade aj vysoké plásty.Sám si písal,že do medníka sa im nosiť nechcelo.Zatiaľ tápem,ale na rok teda napíšem ako to je.

Po období rojové nálady vyřež trubčinu, můžeš se i podívat na napadení VD a pak ti tam včely dostaví dělničinu.

Většinou.

Nevím jak vy, ale dost rámků s volnou stavbou mám nahoře dělničinu a trubčinu staví po okraji jako kdyby to byl až ta zbytná věc co nemusí být tak chráněná a na kterou dojde příští jaro řada až po výchově dělnic.

Plodiště mám různá, nicméně pro porovnání s Tvým systémem připadá v úvahu 1x L232 (11R, ale na původním půdorysu - tedy se zmenšenou roztečí) či 1x3924 (10R s "normální" roztečí 37,5 mm).
Pak i doubly.
Na vyhodnocení co je "nejlepší" je ještě brzy, ale zatím to vypadá, že je to skoro jedno...

(15.09.2015 14:59)Jozef 333 napsal(a): [ -> ].Já sa pohrávam z myšlienkou mať pod vysokým plodiskom podstavený len jeden nízky z plástmi a pod ním len prázdny nadstavok bez plástov,kde by včelstvá stavali naozaj len za silnej znášky v prípade ,že im neskoro pridám další medník.V takejto zostave by som nemal problém kam preložiť SR, v sezóne ich vyvárať zase nie je až taká radosť a zároveň by plodisko nezostávalo tak zamedované,ako v prípade,že sú použité dve vysoké bedne v ktorých sú všade aj vysoké plásty.Sám si písal,že do medníka sa im nosiť nechcelo.Zatiaľ tápem,ale na rok teda napíšem ako to je.

Ještě tu je varianta stavebního NN - nejlíp to funguje nad VN, mřížka až nad tím. Založit jen z rozestavěné trubčiny, dostaví si jak potřebují a většinou jí mají prakticky celý nástavek. Jde to i dole, ale problém s pylem a nedostupností, nahoře to má i tu výhodu, že pokud je nějaký MT tak tam a snadno přendatelný. Buď se v pohodě vyřežeou, nebo nechaj vylíhnout - v tom případě ho zanesou medem.
Jinak ty dvě " bedně " při optimálním ošetřování zanesené medem nejsou. Jenom když se zaspí s medníky. To je ale dost podobný i při jednom VN. Není to problém počtu, ale rozšiřování.

Jsem rád, že si někdo pamatuje co jsem napsal. Platí to o snůškově slabých rocích, jako byl např vloni. A to byla mizerná snůška snad všude. V normálních letech je líp. S volnou stavbou je vše jinak, vypadá to, že dvojbednový 3 nedělní způsob by mohl fungovat. Letos se osvědčil. Nerojivost vydělala slušně peněz a tak dva dny práce jsou luxusně zaplaceny. Prostě vždy je něco za něco a někdy se správně rozhodnout je dost problém! Zdraví R. S.

Jaká protirojová opatření lze v dadantu provádět, když není možné převěšovat plodové plásty nad MMŘ do medníku a místo nich vložit do plodiště mezistěny, aby došlo k "ochlazení" plodového tělesa, tak jak je to možné provést u ostatních úlových systémů.
Děkuji za odpovědi Pavel.

Nevím, já jich moc nedělám. A problém nemám.

Můžeš to "prozebrovat" stavebními nebo MS, v té době se nedá už mluvit o ochlazení plodiště, stavební atd ještě víc navodí včelstvu stav kdy nemají hotovo a nezahájí přípravu na odlet.

Můžeš si zvolit vhodný rámek, nikoli malou 37 nebo 39 ale 45 a třeba i víc jak 30 vysoký a vybereš si matky které se nepřehánějí v kladení a nerojí se za každou cenu.

A oddělky určitě neškodí.
Někdo srovnává včely na vyzkoušenou/ověřenou sílu, a třeba ze 4 udělá 5 včelstev.

(22.09.2015 11:28)pavelno napsal(a): [ -> ]Jaká protirojová opatření lze v dadantu provádět, když není možné převěšovat plodové plásty nad MMŘ do medníku a místo nich vložit do plodiště mezistěny, aby došlo k "ochlazení" plodového tělesa, tak jak je to možné provést u ostatních úlových systémů.
Děkui za odpovědi Pavel.

LBV metóda..stačia mi na to 3 stavebné rámiky..medzistien nestačilo ani 6..