Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Stačí využit "Jak to dělám já"...........omluva, nedočetl sem Aliho příspěvek až do úplného konca

ali, honza...je o marný, je to marný...

(27.07.2019 15:53)goro napsal(a): [ -> ]

(27.07.2019 14:48)tom.50 napsal(a): [ -> ]Mě se docela zdá, že je o moje zkušenosti, ale i názory celkem zájem, soudě dle SZ.

Vážení moderátoři, nestál by tento fakt za úvahu?

Tome odporúčam vám využiť svoje včelárske skúsenosti a poskytnúť ich všetkým záujemcom o vaše postupy takou cestou, ktorá zabráni vašim "neobľúbencom" aby vaše postupy kritizovali a vysmievali sa z nich.
Na takúto formu poskytovania rád je vo včelárskom fóre zriadené fórum, kde včelár píše svoje skúsenosti a nikto mu ich nekomentuje (max. dá palec, ale nemôže nik iný do toho vlákna písať, len autor!).
Ak to s pomocou začínajúcim včelárom myslíte vážne a nepotrebujete sa "dať urážať ironickými komentármi" k tomu čo včelárom radíte založte si vlákno v tomto fóre:
https://www.vcelarskeforum.cz/forum-Jak-...atecut=365

Kto stojí o vaše rady napríklad k téme "Krmítka a krmení "si každý váš príspevok nájde
a súčasne tým zamedzíte tomu aby boli časti vašich komentárov ironicky citované (často sú vo vašom príspevku úvahy a hlášky úplne mimo témy vlákna, ale vy chcete aby moderátori reakcie na vaše slová už vyhodnotili ako výkriky mimo témy) a vy nebudete mať pocit, že len vás zaujatí moderátori neoprávnene za "bránenie sa útokom ostatných"neoprávnene "terorizujú"(samozrejme pravidlá fóra sa dodržiavajú aj v tomto vlákne).
Verím že si tam svoju rubriku pre rady založíte, pretože vám ide hlavne o pomoc začínajúcim včelárom a nie o spory s inými včelármi ...
držím vám palce...

(27.07.2019 22:39)tom.50 napsal(a): [ -> ]Goro, nejde mi o nějaký exhibicionismus, monolog, ale o debatu, diskuzi. Stačí, úplně by postačilo, aby pět id..tů zmlko a jsou ti tisíce ragistrovaných a stovky aktivních přispěvatelů, vy ale vše podřizuje pětici, patrně podle vvás nejcennějších. Nechci jen dávat, chci se i já zase něco naučit od ostatních a dokonce i od začátečníka může přijít postřeh, podnět, něco zajímavého, nového, kreativního. Ano, nejsem jen rozdávavej, chci i něco za to.

ale ak vám ideTomov postup,písal sem takéto rady...

(29.05.2016 1:02)tom.50 napsal(a): [ -> ]... systém Dadant je to nejjednodušší, co si lze představit

Popisovaná sestava je dobrá, tedy dno, polštář z NN a VN jako plodiště.

Po zimě máte mít polštář, jen v něm před půlkou dubna nahradíte polovičku dělničích rámků 1 trubčím s hotovou trubčinou a asi 5 stavebních rámků. Na tom máte VN, nevěřte, že zužování není třeba a zužujte pomocí Blinovy přepážky. Díky zužování třeba obměníte část díla. Ale popořádku.

Asi týden před rozkvětem prvních třešní dáváte do VN první M a když kvete třešeň zpravidla druhou. Poslední rámek dáte stavební aby si mohly i ve VN chovat trubce. Obyčejně tam začnou dřív, než v polštáři. Plodiště je plné, začala kvést třešeň. Jestli jste v předjaří nezúžil, tak jste tam nemohl dát ty dvě (nebo aspoň jednu) M. Komorování taky umožní "vyčistit" nejstarší souše a při rušení komor je vyřadit bez zásob a pylu.

Nastal čas rozšířit. Dát jim naráz VN je blbost. Polštář zatím nepovažujte za obsednutý prostor a dát na VN další VN znamená rozšířit o 100% a to je pro vč šok a zpravidla zaviní zdržení ve vývoji (a taky může nastartovat RN). První, co přidáte na sestavu polštář a VN je NN bez mřížky. Mřížka totiž, naprosto vždy představuje pro vč strop a včely budou nejdřív plnit plodiště a teprve až budou muset, tak budou chodit skrz mřížku. Když to uděláte jak vám říkám, bude to mít za následek to, že vám nebudou plnit medem VN, ale ten NN co dáte na něj, podmínka ale je, že to bude bez mřížky! Některé vč zaklade v NN na jednom či několika rámkách půlměsíčky nad dolní loučkou. Nevadí. Když tam nedáte trubčinu či volnou stavbu, tak tam matka asi nepůjde a opakuju, když jo, nevadí.

Teď přijde doba, kdy odcházejí zimní včely a vč jakoby slábne, letos se to třeba nedělo, ale jiné roky to zná každý. I kdybyste nezúžil a tím pádem neměl ve VN žádnou M, nevadí, převěsíte plod. Ale já to nikdy nedělám a stejně obměním asi 50% plodiště, což je zbytečně moc. Podaří se to díky tomu zužování a oddělkům.
Ale zpátky v čase, kvetou jabloně a vy máte na dně NN polštář, kde je polovina rámků pro trubčinu, VN, kde je jeden SR a na tom NN s jen dělničími soušemi a nebo lépe napůl M a souše, jak se moderně říká nazebrovat.

A protože nepřevěšuju plod, (nikdy bych nejedl med z vysokých rámků - zúčastnily se léčení a ty tmavé, několikrát zakladené jsou plné výkalů larev a ty se dostávají do medu), tak jakmile je potřeba rozšířit, podstavím pod NN další NN a případný plod z prvního NN dám do toho přidávaného. Stejně postupuju když dávám třetí NN a i když se dává čtvrtý. Ano, vždy se musí další NN podstavovat pod ty, co už tam jsou. Dát ho nahoru nefunguje!!!! Snažím se o dílo v NN panenské a tak matka nahoře neklade (jak který rok, v drtivé většině ne).

Ano, zažil jsem úly, do kterých bylo vidět a tak se nemusely furt rozebírat. Dnes je moderno a tak se dřeme. Ale o tom se nyní nebavíme.
V plodištích včelstva plodují až k horním loučkám vysokých rámků a medu je tam minimum. Někdy matka klade i dělničinu v polštáři, od toho ho tam včelstvo má.

Z uvedeného vyplývá, že vůbec nemám mřížky ( mám jich asi 50, drátových, ale nanic) a nemám vysoké a těžké medníky a zatím to unesu a nemusím vymýšlet zvedací zařízení.

Zpátky k našemu včelstvu. Je teď, odkvetly jabloně a i řepka, dokvétá divoký hloh a nebo je za půlkou, každým dnem rozkvete malina. Je třeba odebrat nějaký med. Vezme se horní NN, bude už zavíčkovaný až ke spodním loučkám (někdy se dají vzít dva NN a nebo se dal vzít jeden už před týdnem, to podle roku a zralosti medu). Průměrné vč má jako medník 3 NN. Je třeba dát další. A tak se tři NN dají stranou, ano, jsou těžké, ale samosebou se nesundavají najednou ale po jednom, to snad dá rozum. Případný plod se dá do jednoho a ten přijde na VN. Když je to rozebrané, udělá se kontrola co se tam děje a případná opatření, nejlépe oddělek i třeba jako prevence. Já tam mám nejméně 2 letošní M a nyní dám další 2, někdy tři, jindy souši, prostě podle toho, co je třeba. Na VN přijde NN s případným plodem + mezistěny, na kraje souše. Pak další suchý NN, zase na kraj souše a určitě několik M, úplně všechny M v NN nedávám nikdy. A na to dva už zamedované NN v pořadí, jak tam byly před zásahem.

Teď máte odebraný jeden, nejstarší NN s medem a na včelstvu jsou nad VN 4 medníkové NN. V plodišti se uvolnilo místo pro další plod (a pyl), včely mají kam dávat novou snůšku a necpou to do plodiště a včelstvo funguje.

Jestli po malinách vč ještě zesílí, pak stejným způsobem přidáte pátý NN. Víc už asi letos potřeba nebude.

Co je na tomhle fyzicky náročného = těžkého a co je na tom složitého, že by to měli dělat až pokročilí? Právě toto je jednoduché, nejjednodušší co si umím představit.

Tak ať se daří.

Jo a vytáčet med jen z NN je super už kvůli dřívější zralosti medu a příjemné práci, kor když s tím pomáhá žena nebo děti. Těm se pracuje s velkými rámky fakt obtížně a nechtějí to dělat.

To není ono. V těch jeho návodech na nehynoucí včely co si pamatuju byly vždycky nejdůležitější dna vysoká přesně 18 mm a končily že je dává zadarmo a ber nebo nech být.

Rady ne dna.

Goro moc děkuji, ale všimni si, že v tomhle není odpověď ani na jednu otázku na kterou jsem se ptal.

(05.12.2020 12:29)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Vy si to najděte sám, snažte se.
Tome, ale najít to není vůbec jednoduché. Včera mě chytla líná, v televizi sraágory a tak jsem hledal. Dostal jsem se až někdy do března a nic jsem nenašel. Opravdu by bylo tak těžké odkázat zájemce na dva tři stěžejní příspěvky abychom se nemuseli prodírat neskutečným množstvím příspěvků tzv. o ničem. Ono u tak plodných autorů je to velmi obtížné! Zdraví R. S.

Odpověď i pro ALIho

Někdo mi psal, že vyhledal všechno, co jsem kdy napsal na VF a že je to přes tisíc, on napsal článků a já myslím, že příspěvků celkem. Pán psal, že je to pročíst a uspořádat velmi těžké (snaží se o to a možná z toho knihu udělá on) a já se domnívám, a myslím to vážně, že větší dřina je to uspořádat, než bylo to vymyslet a napsat jako odpovědi na nějaké konkrétní dotazy nebo reakce na něčí "přihrávky". Kdybych to uměl uspořádat, nebo psát bez naharávek a dotazů, napsal bych knihu. Proto jsem psal Gorovi, že chci interakci a taky když dávám, chci něco zpátky. A něco zpátky není jen souhlasné "poklepávání" po ramenou, ale klidně i oponentura a protože nejsme slečinky, někdy a od někoho beru i ostrou, od někoho si dám líbit docela dost. Ale to musí být důvod si ho a jeho myšlenek vážit. Hlavně musí nějaké myšlenky někdy mít. Přispívá sem pár dobrých mužů, kteří nikdy žádnou myšlenku nemají a neměli a projevují se jen nasíráním. Mimochodem kvůli té hrstce sem desítky lidí přestalo přispívat. (asi pár pravdolásek zase odešlo kvůli mě, chápu)

A myslím si, že se vše kolem nás vyvíjí a vyvíjíme se i my a aspoň já se pořád učím a vím jistě, že je pořád co se učit. A když čtu co sem dal moderátor, není to staré a přesto bych to už dneska napsal jinak. Určitě košatěji, detailněji. Třeba žádné zebrování Kromě trubčáků s dělničáky v POL. A taky, že do medníku, když tam nemá klást matka, MUSÍ mezistěny naprostředek vedle sebe a souše "ke zdem", určitě se to nesmí zebrovat. Ten způsob - zebrování - je vůbec lepší úplně vytěsnit z praxe.

Taky jsem asi nic převratného neobjevil, jen jsem asi dal do souvislostí věci, které si třeba jiní nespojili. Pak je tu spousta neměnných věcí, které se používají 80 i více let a já se už neumím dopídit proč, třeba troubelíkem vysmívaný podmet 18 mm. Já fakt nevím proč, prostě u všech starých úlů je to 18 mm. Když jsem se na to ptal maminky, vysvětlila mi, že už 20 mm je moc - pak prý včely na dně staví "šplhací" boule a některá vč začnou stavět na spodních loučkách divočinu, většinou "protiboule" nebo jak to říct. A to má hned tu souvislost, že na spodních loučkách nic nesmí být, protože až by se takový nástavek položil na jiný, tak ty "boule" podrtí včely, které se v nesprávnou chvíli ocitly na blbém místě. Nebo by se to muselo pokaždé kontrolovat a čistit a tím by to nebyla nejjednodušší a nepohodlnější provozní metoda. = Vše co napíšu má nějakou souvislost a vyplývá z něčeho jiného a často nezjevně souvislého. A primárně se vyplatí to nejdřív tak udělat, a pak sám tvořit a případně vylepšovat. Já jen dávám to, co se osvědčilo mě, vše se dá vylepšit. A když něco tvrdím, vždy to mám vyzkoušené a nebo rovnou napíšu, že se domnívám a nebo že nevím proč to či ono dělám tak tak. Prostě na spodních loučkách nikdy nic nesmí být a jsou finty, jak toho nejsnáz (nebo jedině) dosáhnout. Chytrý to akceptuje a případně dokáže a vysvětlí, že je lepší to dělat jinak, majitel rozumu poněkud mdlého se posmívá. Svět je pestrý, mnohdy až přespříliš.

Jak je podmet méně než 15 (běžně máme i třímilimetrové podložky), pak hrozí, že vč bude mít málo vzduchu a moc malé letní česno (je přes celý úl = 405 x 18 mm). Základní předpoklad zdravých vč a žádných úhynů je nemít očka. Nikdy! A tudíž v létě menší česno být nesmí, větší je špatné, horší než menší (nechce se mi hned vysvětlovat proč, to bych tu fakt musel napsat knihu). Ale k tomuto tvrzení mám důvod! (proto nesmí být sejta ve dně, musí být jen jeden zdroj vzduchu v úle = česno správné velikosti, tečka!)

Navíc když napadají v zimě mrtvolky a nahromadí se v uličkách (dřív se to dělo běžně), že při vysouvání shrnou měl. Prostě já mám moudrost předků v úctě a dělám věci, které mě někdo naučil. Někdy může být podmet i 25 mm a ještě nestaví na spodních loučkách kraviny a i boule na dně (podložce) jsou únosné a jindy by nevadilo ani jen 12 mm. Ale prostě nějaký střed je už desítky let 18 mm a kdo to tak udělá, bude nejblíž optimu. Protože ale je velikost letního česna 18 x 405 optimální, není nad čím dál laborovat. Kdo má podmet třeba 20 nebo 25, dna přece nevyhodí (a další už udělá správně) a holt zmenší česno od jedné strany aby to dávalo cca 70-75, max 80 cm2

No, mám zafixované některé zásady a nepřemýšlím o nich asi tak, jako taky nemyslíme na pohyby ruky a nohou jak řadíme při jízdě v autě. To bych měl vážně všem arogantním xxxx vysvětlovat i to, proč je metr dlouhý právě metr? Prostě to tak je a nikdo neudělá chybu, když to nejdřív udělá tak, jak se má (na tuhle větu jsou někteří obzvlášť alergičtí, tím je neomylně poznám) a pak může kreativně tvořit to svoje. A o výsledky svých pokusů, po ověření několika desítek let zkoušení, se tu s námi podělit.

A aby nedošlo k mýlce. Některých si tu hluboce vážím a patří k nim i pan Marx a ve skutečnosti mě nenaštval, jen jsem mu to chtěl dát sežrat. Jakživ jsem ho neviděl, ale z obsahu jeho příspěvků soudím, že je to jeden z těch, od kterých snesu fakt hodně.
Píšu to někomu v SZ dneska před polednem, že mě Marx nenaštval, třeba to ten dotyčný potvrdí.

Ale hlavní je, že ani tak superjednoduchý systém, jako je Dadant, nejde popsat několika holovětnými hesly. A nebo to neumím já. Třeba ve Včelařství to popisuje Kamler a tvrdím, že já jsem dál a můj způsob je jednodušší, snazší a hlavně produkuje panenský med.

Goro

Vy jste mě nabádal psát do spešl vlákna, kam ale nemůžou lidi dávat dotazy a připomínky a to mi nevyhovuje. Úplně nejlíp se mi "pracuje" a dělám to tak v SZ, že skopíruju tazatelův dopis a přímo do jeho textu vepisuju jinou barvou aktuálně odlišnosti a nebo potvrzení, že sám došel ke správnému řešení či názoru. Jednoho tazatele SZ z nedávné doby jsem požádal, zda bych směl jeho dopis s vepsanými připomínkami použít a on nemá námitek. Samosebou jeho jméno neuvedu.
Jste moderátor, jak do toho? Nevím si s tím rady. Zdá se, že by zájem od některých byl.

Mám dát ukázku takové "práce"?

Byl jsem to já, kdo si psal s Tomem o zateplení a odvětrání vík. Pokud je to pro někoho důležité tak mohu potvrdit jeho slova.

Tom máte to úplne jednoduché...budem sa opakovať, existuje vlákno "jak to delám ja..." vložte tú SZ tam, otvorte si tam vlákno... nemusíte len tam popisovať svoju metodiku, pokojne diskutujte (pri dodržiavaní pravidiel fóra )) v hociktorom vlákne, ale ked budete chcieť niektorému včelárovi konkrétne poradiť či pomôcť, tak si jeho príspevok skopírujete, doplníte svojim komentárom na patričných miestach a umiestnite ho taktiež do svojho vlákna "jak to delám ja" a len ako reakciu jemu (aj ostatným ) dáte poznámku v tom vládne kde diskusia prebieha, tam sa bude dať reagovať, komentovať,dostanete aj "spätnú väzbu" ale vaše postupy rady sa nestratia v záplave ďalších príspevkov a prípadný záujemca ich nebude musieť prácne po roku či dvoch hľadať. ...

Napríklad mohli by ste tam v tom vlákne na začiatok odpovedať na otázky Jirka...

(04.12.2020 18:37)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Otázka pro Tom-50. Mohl byste v krátkosti shrnout metodiku vašeho včelaření? Vím ze používáte Dadant , velké ramky v plodišti , nastavek s trubcinou pod plodistem, nízké pevné dno ( 18mm) a nízké nastavky jako medniky. Fólii nahoru používáte. ?Strop zatepleny v létě i v zimě. Lecite Gabonem a fumigaci. Mužů vědět kdy? A pak by mě zajímal Váš způsob vytáčení ( kdy a kolikrát) a krmeni ...kdy jaké dávky jak dlouho. Děkuji za odpověď.

(05.12.2020 23:24)tom.50 napsal(a): [ -> ]A myslím si, že se vše kolem nás vyvíjí a vyvíjíme se i my a aspoň já se pořád učím a vím jistě, že je pořád co se učit.

Základní předpoklad zdravých vč a žádných úhynů je nemít očka. Nikdy!

Musím upozornit případné začátečníky, kteří vybírají budoucí úly, aby radu Toma ohledně oček velmi rychle vytěsnili z hlavy. Doporučuji koupit, udělat úly s očkama.
Tom píše, že vše kolem nás se vyvíjí. Je příznivcem různých vychytávek, které usnadňují, zjednodušují, urychlují práci u včel. Pokud úly očka nemají, o jednu vychytávku se zbytečně připravíte!
Souhlasím s tím, že včely očka nepotřebují. Jenže včelař je neskutečně ocení, když je otevře jen na noc před odběrem rámků na vytáčení. Stačí jen kus igelitu a na pár hodin přes noc otevřít očka!
Tahle vychytávka je jedna z nejhodnotnějších rad, které jsem na foru letos zachytil. Vyzkoušel jsem mi na jednom úlu a pak došlo na rychlé dodělávání oček za provozu přímo na včelnici. Díky materiálu XPS stačila jen železná kulatina, hořák a očka šlo lehce vypálit.
Takže " nemít očka. Nikdy." je špatně. Je dobré mít očka a otvírat je, když je třeba.


Jinak s příspěvkem Toma s vyjímkou troubelínů a oček souhlasím.

Taky mě zajímá, jaká používá víka, uteplení, folii?
Jeho vlastní vlákno "Jak to dělám já" bych určitě četl.

Tome, doufám, že můj příspěvek budete brát tak, jak píšete : "chci něco zpátky. A něco zpátky není jen souhlasné "poklepávání" po ramenou, ale klidně i oponentura a protože nejsme slečinky,"
Tady máte ode mě něco zpátky.

Díky pane Vochozko. Ale už jsem to tu psal. Mám podezření a už se pracuje na ověření, za rok budem chytřejší, řeší to jeden zdejší přispěvatel (KTM to není), že se velice mýlíte, tedy že se mýlíte se jen domnívám. Uvidíme. Už jsem tu svou domněnku psal, že je potřeba nepoužít mřížku. A chci za každou cenu med jen v panenském. Jestli jí chci nemuset použít, musí být v medníku "zkažený" vzduch, tedy nevhodný pro plod. Pak ho ale nesmím nikdy a ani v noci vyvětrat. Nevím jak vysvětlit, že co tvrdím je vždy něčím zdůvodněno či podmíněno. Jestli chci něco, nesmím holt mít něco, co jiní používají.

Další nepochopitelnost. Ve styrodurových úlech 30 mm je neskutečný hnojník a nejen v zimě, ale i v létě dokáže z odd vytékat voda česnem. Moc to nechápu, ale hned na jaře z toho půjdou včely ven (mám v tom naštěstí jen troje). V životě jsem takový humáč v úlech neviděl.
Možná proto, že máte XPS, musíte mít očka, aby nebyl "mokrý" med. V důsledku toho musíte mít mřížku a ta snižuje výnos taky na polovinu, ale hlavně zvyšuje rojení. A nebo máte v medníkách plod, ale to já zaboha nechci, protože nechci nikdy med ze zakladeného díla. A tak dále, a tak dál.

Ale. Vůbec mě nenapadlo co píšete a já vám za vaší informaci moc děkuju. Za něco, co by mě nenapadlo a už vím, co musím pohlídat. Ano, vytáčím do okurkáčů a když se mi med nelíbí, měřím vlhkost. Dobrý jde do jedné konve, "vlhký" do jiné a neřešil jsem, který je z jakého vč. To proto a psal jsem tu o tom, že jeden podstavec dva (skoro) stejné úly, stejná míra a vč stejně silná, matky ségry a jedno vč med odebraný ve stejný den přes 19% a druhé 18%. Další rok, nové stan o 30 km dál, shodou náhod opět stejný podstavec atd. A zase!!!!! Tak jsem si řekl, že to je nad moje chápání a že to tak prostě je. A najednou mi to docvaklo po tom, co píšete vy. Ten úl s blbým medem má ve stěnách polystyren, ten druhý slámu z kombajnu (ne tedy neporušenou).

Tak přesně tohle jsem myslel, když jsem psal, že dávám a chci něco zpátky. Spoustu jste mě toho tady naučili a díky vám za to chlapi.

Jo a píšu z voleje bez konceptu jak mi myšlenky přicházejí, proto někdy zpřeházený slovosled. Pak jen opravuju chyby, ale text už nijak neměním a necizeluju.

Tome, Vochozka nepsal o očkách kvůli větrání, ale o odvčelení medníků bez výkluzů. Je to dobrý, funkční a jednoduchý způsob. A co se týká polyšu, já mám všechno zateplené orobincem, polyš zatím nechci. Pro těch pár úlů mě stačí zajít k potoku.
A ještě něco. Pokud otevřu očka v plodišti (mám taky), včely raději lítají přes očka než hlavním česnem. Proč nevím. Úhyny jsem ale měl. Nevím jestli je tu nějaká souvislost s průvanem. Letos vyzkouším nízké dna bez oček. Já na průvan děsně trpím, včelám to možná taky nesvědčí.

Ali

Pátral jsem kde se vzala očka. Našel jsem jen zmínku u Brennera v Zákonitosti... a tam píše, že očka mají být v zimě v medníku, aby úl dýchal, ale musí v něm být vata. Tak pevně, aby nebyl průvan, ale tak volně (prodyšně), aby úl dýchal. Jinak se, mám za to, o očkách nezmiňuje.

Co když očko stresuje tím, že v úle, ač hlídá česno, se pořád vyskytují cizí včely, které domácí "nechápou" kdo je tam pustil? Kdo to ví? Blbost? Možná.
A že včely rády očka používají? No, lidi taky hulí a pijou a líbí se jim to, ale dobré to moc není.

Já nechtěl očka proto, že když jsem rozebral úl, zalétané včely neměly kam sedat, padaly na zem, šlapal jsem v nich, masakr. Nebo kroužily kolem mě a otravovaly. V maringotce byl další problém. Tak jsem je nepoužíval a časem se ukázalo, že jejich nepoužití je výhodnější hned z několika důvodů. Ty jsem tu, asi na přeskáčku, popsal a vysvětlil. Vycházím hlavně z toho, že doupě ve stromě taky nemá víc děr a když má, vč se tam neusadí a když se usadí jen pod římsou nebo na větvi, nepřežije. Někde jsem napsal, že neznám (až do letoška a už jsme tu s KTM vysvětlili o co šlo) vykrádání oddělků a že nechápu, jak s tím může mít někdo problém. Mám za to, že očka vč nehlídá (je za miliony let naprogramované hlídat jen jedno česno) a proto se to děje. Ale znovu opakuju, tohle má zkoumat Dol, bere na to prachy od státu a ne my.

Výkluzy by mě ani nenapadly a tak jsem pana Vochozku nepochopil. Včelařím pro med a vystydlý se blbě odvíčkovává a nejde pak rychle vytočit a odhaduju, že až 20% zůstane v plástech. Taky včelařím sám a vkládat výkluzy den předem je pro mě práce navíc. Prostě výkluzy mě nezajímají a nezačnu s nimi a rámky po jednom ometám a vím proč to dělám.

Jinde jsem mockrát napsal, že je nutné včely nijak nestresovat, aby byly zdravé a co když i výkluz je stresuje? Kdo to ví? Psal jsem také, že jednotlivé, nepatrné a zanedbatelné stresy, asi nic neznamenají a každý jeden sám nevadí. Když se ale nasčítají pak se výsledek možná dostaví.

Je fakt únavmné furt vkládat slůvka možná a podobně aby mě někdo přecitlivělý nenapadal, že něco tvrdím. Já hlavně nikomu nic necpu, každý svého štěstí strůjcem. Jen říkám, co funguje mě, ale zda to bude fungovat jiným, netuším, protože když dva dělají totéž, nikdy to není totéž.

Jo Tome, vzpomínám, že cca před 40-ti lety jsem 10 let včelařil a přešel na 17-ky nástavky na radu p. Ptáčka a u všech udělal očka, ale měl otevřené jen česno a horní plodištní a na zimu jej ucpával lehce vatou, aby neměly průvan. Ok.

Ale tom.50 ti vysvětluje, proč čas minulý - včelařil. Očka jsou kničemu. Píše to furt dokola a furt otom někdo musí v české hrdé kotlině přemýšlet. Prostě to tak je. Myslím si, že za očka a jejich rozvoj mohou dlouhodobě jen čeští obchodníci aby měli co prodávat a tak prodali víc žgerbů.

Očká mám všade, ale neviem ich používať, tak sú stále zavreté. Skôr sa prikláňam k zatepleniu plodísk pre zníženie tepelných strát.

Tom pri dĺžke vašich príspevkov, nejaké jedno či dve-tri vložené slovká (pre mňa, možná, podľa mňa, ja mám takú skúsenosť...) urobia z príspevkom divy ,je všetkými akceptovateľný, nie sú presadzované "nemenné pravdy", slúžiac zbytočne len k vyvolávaniu "flam ware ". ..
...začal ste to robiť dobre, pokračujte...


Chlapi, každý z vás má v aute ABS a predsa jazdíte v zime tak, aby sa nemuselo zapnúť...je dobre ked auto je schopné zabrániť problému ale lepšie je keď šofér nedopustí aby problém vznikol. Je treba robiť teda autá bez ABS ako voľakedy?

Očká sú na úloch preto aby ich včelár použil keď to potrebuje a nie preto aby mu vadili. Ak ich nepotrebuje,sú zatvorené a včelári bez nich. Zopár rokov som včeláril v NN s pootváranými očami , včely mali niekoľko letáčov/česien, matka pri prívode čerstvého vzduchu kládla aj na stredové plásty v horných medníkoch.. nepáčilo a mi to
Tiež ako tomovi mi vadilo že strážkyne boli prakticky v každom nadstavku s ktorým som pracoval..
Ja výklzy používam a si ich pochvaľujem, no medník pri nich musí byť bez plodu a preto od jari do jesene mám očka zatvorené a česno naplno otvorené, na celú šírku úľa. Matka potom plodovanie roztiahne do šírky (7-8 plástov plodu) a ja v horných nadstavkoch aj bez mm nemám plod (ani peľ).
Ale
...keď robím odloženec do jedného nadstavku nepotrebujem ďalšie dno (stačí preglejka či kus plechu), otvorím očko a a majú letáč/česno až do doby kým nezosilnejú a nepridávam ďalši nadstavok
...keď robím protirojový preleták , vyložím plodisko hore (oddelené preglejkou a za letáč/česno im pootváram očká...)
... keď vraciam roj o vyrojeného vcelstva ide na medzisteny na pôvodné dno a vyrojený zvyšok oddelený preglejkou dostane ako letáč otvorené očká
...no a na zimu im otváram horné očko . Ked sa tam na jar prepapkajú a preplodujú, robia tadiaľ prelety nosia peľ, vodu... (ked na jar odoberiem prázdny spodný nadstavok s čiernymi plástami na vytavenie, zložím plodiskové nadstavky dolu a očko zatvorím, majú letáč/česno celú sezónu )

Tome nechcel som vám oponovať,s názorom na nepotrebnosť očiek nie ste sám, len som chcel napísať že ja očká pri technológii NN používam a hodia sa mi....

Takto oponovat může každý a naopak, přesně tohle já tu čekám a ne co předvádí poslední patologický prudič, jistě každý ví koho mám na mysli. Kdybyste se těch pár otravovačů vzduchu (stačilo by pro začátek asi toho jednoho) tady zbavili, vrátily by se zase desítky přispěvatelů, kteří mi tohle píšou v SZ.
A neomlouvejte se, nejsem rozmazlená slečinka, že by se mě dotýkalo když se mnou někdo nesouhlasí a umí ten nesouhlas zdůvodnit.

A nejraději bych reagoval takto, dám konkrétní ukázku, myslím, že to je nejrychlejší a hned z voleje.

...keď robím odloženec do jedného nadstavku nepotrebujem ďalšie dno (stačí preglejka či kus plechu), otvorím očko a a majú letáč/česno až do doby kým nezosilnejú a nepridávam ďalši nadstavok tohle já nemůžu, mám nást vyrobené podle někdejší ČSN, která měla VM nad rámky a tudíž dolní loučky lícují se spodním okrajem N a pak bych rozdrtil včely, které jsou zrovna na spodních loučkách. Ale, vozím v autě pořád krabici s několika loučkami 8 mm a malou pilku, na desku jakékoli OSB nebo dřevitřísky pokladu lajsničky (nepřibíjím) vepředu kus vynechám a mám česno vysoké těch 8 mm. A ano, očka by byla v tuhle chvíli výhodou, ale podložit nástavek loučkami musím a tak očka nemám
...keď robím protirojový preleták , vyložím plodisko hore (oddelené preglejkou a za letáč/česno im pootváram očká...) dobré, holt to dělám jinak, takto nemůžu - za vše se něčím platí
... keď vraciam roj o vyrojeného vcelstva ide na medzisteny na pôvodné dno a vyrojený zvyšok oddelený preglejkou dostane ako letáč otvorené očká toto vůbec neumím a neznám, zajímavé
...no a na zimu im otváram horné očko právě v zimě toto zavrhuju, viz očka dle Brennera a nechci nikdy žádný průvan a už vůbec ne v zimě a mám k tomu několik důvodů, o kterých se můžeme pobavit a vysvětlím je případně znova v této konkrétní souvislosti . Ked sa tam na jar prepapkajú a preplodujú, robia tadiaľ prelety nosia peľ, vodu...právě absence průvanu a tedy přemíra (velmi přechodná a sama zmizí) vody znamená, že moje včely pro vodu nemusí a to úplně jako zdůvodnění stačí (ked na jar odoberiem prázdny spodný nadstavok s čiernymi plástami na vytavenie, tímto velmi napodobujete POL a vyčištění plodiskových rámků, které dadantisti dokážou jen pomocí BP - pro metodu se stejnými rámky v celém úle velmi elegantní způsob zložím plodiskové nadstavky dolu a očko zatvorím, majú letáč/česno celú sezónu ) k tomuto jste došel jinak taky, toto je potřeba aby si začátečníci zafixovali (i někteří pokročilí), jen je pořeba říct, že za jediný přívod vzduchu slouží česno o 70-75, max 80 cm2


Tak zde je ukázka toho, jak se já domnívám, že je nejefektivnější někomu předat zkušenosti - chápat přesně co říká protistrana a ihned na každou jednu myšlenku reagovat.

Prosím ostatní, zda by jim tento způsob vyhovoval a hlavně jde o majitele fora a taky o vás moderátore.

---

Doplním.
Protože mám i u SS česno u strany, první rámek neplesniví i když je u stěny - je u česna. Poslední, jedenáctý tam celou zimu není kvůli fumigaci a tudíž taky neplesniví. Celý rok sunu staré tmavé rámky dozadu a tudíž i kdyby zplesnivěly rohy posledního rámku, asi se nepodělám, stejně ho dám za BP vyčistit (v rámci zužování popsaného jako "komorování") a to, že vč mají v předjaří dost vody to bohatě vyváží.

I u B 10 by to šlo, protože sebesilnější vč včely medonosné nikdy nebude zimovat nas víc než 8 ukličkách tedy 9 rámkách a desátý tam být tudíž celou zimu nemusí.

Pokud je někomu toto nejasné, je třeba se ihned zeptat co přesně.

"Takto oponovat může každý a naopak, přesně tohle já tu čekám a ne co předvádí poslední patologický prudič, jistě každý ví koho mám na mysli. Kdybyste se těch pár otravovačů vzduchu (stačilo by pro začátek asi toho jednoho) tady zbavili, vrátily by se zase desítky přispěvatelů, kteří mi tohle píšou v SZ.
A neomlouvejte se, nejsem rozmazlená slečinka, že by se mě dotýkalo když se mnou někdo nesouhlasí a umí ten nesouhlas zdůvodnit."
Tenhle člověk chce nějakou slušnou vazbu? Charakterový hnus nehodný reakce, přesně to je důvod, proč sem málo kdo píše. Stejné je to všude kam Krška přispívá...

Tom mi nedělá problém, jako i jiní, co nechci číst, tak nečtu a nebo si z toho vemu to, co mne osloví a neřeším charakterové vady. Taky patrně nejsem ideální. O včelách ví hodně a to je to, co mne zajímá, já neprudím jeho a on neprudí mne. Nemyslím si, že by tady bylo více přispěvatelů, to je iluzorní.

Tome já nevím koho máte na mysli...