Cituji "nesmysl ze všech myslitelných důvodů"
Mohu požádat o konkretizaci?
Z hlediska prostoru, obměny díla, nerušení včel je mnoho včelařů, kteří jako plodiště využívají tři nástavky jako plodiště. 3 VN 42x27,5, 3 VN Lang 1/1, nebo i 3 x 39x24.
Mám Lang 2/3 a nelíbí se to z hlediska jarního rozvoje, míč beden na hledání matky apod. nutnosti zvedáku, plod na třech rámcích od shora dolů atd.
Mám rád Dadant, ale vadí mi zde, že v případě potřeby zásahu v plodišti musím rušit včely a rozebrat polovinu, nebo celé plodiště. Hledám nějaký průnik. Asi hledám svatý grál, ale zkušenosti nevymyslíš a ty se dají přijmout, či ne.
3 VN 42x27,5 jako plodiště má asi málo lidí a už vůbec se temu nedá říkat dadant. Ale nevím esli sem textu dobře porozuměl . No a moje sestavy NN + VN sů také "optimální" dadanty.
(06.03.2020 18:56)Root napsal(a): [ -> ]Cituji "nesmysl ze všech myslitelných důvodů"
Mohu požádat o konkretizaci?
Z hlediska prostoru, obměny díla, nerušení včel je mnoho včelařů, kteří jako plodiště využívají tři nástavky jako plodiště. 3 VN 42x27,5, 3 VN Lang 1/1, nebo i 3 x 39x24.
Mám Lang 2/3 a nelíbí se to z hlediska jarního rozvoje, míč beden na hledání matky apod. nutnosti zvedáku, plod na třech rámcích od shora dolů atd.
Mám rád Dadant, ale vadí mi zde, že v případě potřeby zásahu v plodišti musím rušit včely a rozebrat polovinu, nebo celé plodiště. Hledám nějaký průnik. Asi hledám svatý grál, ale zkušenosti nevymyslíš a ty se dají přijmout, či ne.
Ptáte se konkrétně mě, odpovídám tedy.
Pořád to tu opakuju a nohé to už štve a chtějí mě cenzurovat.
Jestli jde o systém Dadant v jakémkoli úle, musí to být následovně. (chápu, že některé rozzuří moje slovo musí, ale prostě musí!)
Optimální velikost plodiště v našich podmínkách (většina ČR) pro Kraňku a BF je 150 dm2, měřeno i s dřevem a jednostranně a ne jenom u Dadntsystému, ale u všech systémů. Ne méně než o asi 5%, ale hlavně ne víc než asi o 10% +-
VN Lang 1/1 uspokojivě fungovat nemůže, protože plást plocha jedoho nástavku uvedené míry je 104 (u českého Adamce 39x24x11 to je 103 a tak je to úplně stejné)
Tudíž jedna bedna málo, ale dvě zoufale moc!
U DS platí, že pokud je podstavený NN, vč z něj pak používá jen tolik plochy, kolik potřebuje, ale totéž neplatí, když má NN jako součást plodiště nahoře. Přesněji, například mnou používaný NN 39x15x11 má 64 + 103 = 167 a to je ideální a asi i 39x17x11 by ještě šlo. A z toho vyplývá, že L pro DS v sestavě dole NN 2/3 a na tom L 1/1 je ideální a jistě by to fungovalo i s NN 1/2.
Ale dvě bedny A nebo dvě bedny L 1/1 jsou prostě moc. Opakuju že pořád píšu o DS = Dadantsystému bez použití mřížky a s vytáčením jen nízkých rámků, nejlépe panenských z NN v takovém počtu pro každý úl, kolik je potřeba, podle mě aspoň 4 NN, neuškodí mít pár NN v rezervě. V žádném případě se nevytáčí vysoké dílo.
Tři bedny jsou pak pro plodiště DS nesmysl, viz předchozí. Pak to není dadantsystém. Netvrdím, že se tak včelařit nedá, jen to prostě není systém Dadant. A kdo nechá plodovat matku ve třech podobných VN, tomu hrozí, že proplodují vše co přinesou (hlavně Singer).
Mám dojem, že o DS napsal knížku už před mnoha lety Dr. ing. Kamler F. Nečetl jsem jí, nemám jí. Možná by bylo dobré porovnat jeho tvrzení s tím, k čemu jsem došel já. A já to nevymyslel, jen jsem pro sebe syntetizoval vše, co jsem kde vyčetl, zachytil a přizpůsobil svým podmínkám jak úlů, které mám k dispozici tak snůškových poměrů (třeba tu nikdy nemeduje akát a lípa málo kdy, nepěstuje se tu nikdy bílý jetel a ani červený na semeno ne, svazenka vždy zaschne když už jí sporadicky zasejí, atd)
Doufám, že jsem odpověděl srozumitelně a na nic jsem nezapomněl. Těm, co se ztrácí v delším textu se omlouvám, není to moje vina, stručněji to já říct nedokážu.
"Pořád to tu opakuju a nohé to už štve a chtějí mě cenzurovat. " néni jednodušší odpovědět třeba: najdi a přečti si příspěvek číslo xxx, ať se nemosíte opakovat?
přečtený mám aj eurodadant od Řeháčka ( metodiku ), ale se svojím "optimálním" dadantem postupuju tak nejak podle Kamlerovi brožurky metodika ošetřování včelstev v 11-12 rámkovém systému dadant. no a s tej sem pochopil, že zimuješ s NN pod VN a na jaře ide NN navrch, nebo zimuješ s NN navrchu a na jaře ho nemosíš tým pádem pod VN dávat. máš ho tam, kde ho chceš v tej první variantě dat.
Já jsem právě kdesi četl, že když zimuju s ''mednou komorou'' (nn) nahoře, že se kvůli lepšímu rozplodování dá tento nn v březnu nebo dubnu dolů a včely si z ní zbytky medu/cukru přenosí do plodistě. Zároveň mají (s plodištěm přímo pod střechou) v tom plodišti z jara tepleji. Nahoru se další nn se soušemi dává podle té příručky o maličko později.
Zní mi to logicky
VČELAŘENÍ V DADANTU (Ing Stanislav Heczko)
je to v pdf na webu
Ještě bych dodal, že na těch mých Dadanrech mám pozdnější, slabší včelstva/oddělky
Ono podstavení nástavku se zásobami, hlavně na jaře, funguje jako podněcování. Já to používám i v NN, kde se mi krásně rozjede plodování oproti včelstvům, kde to neudělám.
(08.03.2020 10:50)supec napsal(a): [ -> ]Já jsem právě kdesi četl, že když zimuju s ''mednou komorou'' (nn) nahoře, že se kvůli lepšímu rozplodování dá tento nn v březnu nebo dubnu dolů a včely si z ní zbytky medu/cukru přenosí do plodistě. Zároveň mají (s plodištěm přímo pod střechou) v tom plodišti z jara tepleji. Nahoru se další nn se soušemi dává podle té příručky o maličko později.
Zní mi to logicky
VČELAŘENÍ V DADANTU (Ing Stanislav Heczko)
je to v pdf na webu
[
tak to je pak stejná ( co se týče manipulace s NN ) metodika, jak eurodadant, a v tej je psané "období květu olše lepkavé"
(08.03.2020 10:50)supec napsal(a): [ -> ]Já jsem právě kdesi četl, že když zimuju s ''mednou komorou'' (nn) nahoře, že se kvůli lepšímu rozplodování dá tento nn v březnu nebo dubnu dolů a včely si z ní zbytky medu/cukru přenosí do plodistě. Zároveň mají (s plodištěm přímo pod střechou) v tom plodišti z jara tepleji. Nahoru se další nn se soušemi dává podle té příručky o maličko později.
Zní mi to logicky
VČELAŘENÍ V DADANTU (Ing Stanislav Heczko)
je to v pdf na webu
Ještě bych dodal, že na těch mých Dadanrech mám pozdnější, slabší včelstva/oddělky
Co zmiňujete jsem objevil náhodou asi dřív než Ing. Řeháček a nebo mě inspiroval on, publikoval ve Včelařství, možná mě inspiroval Boháč, vážně už nevím.
Čirou náhodou, pak jsem to slyšel na přednáškách pana Cimaly, jsem jednou někdy po r 1995 přivezl z lesa několik NN plných cementové melecitozy. Asi jsem někde vyčetl, nebo nevím jak mě napadlo dát to včelám pod VN někdy koncem srpna či zač září. Pomohl mi kámoš a dali jsme to na zkoušku jen pod dvě vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsme to nedali všude. Kámoš hecoval a nabízel pomoc když už se u mě nachomejtnul, byla by to chvilka.
Zjara melecitoza pryč, nízké rámky (39x15) dokonale "vyčištěné" a včestva dvojnásobně silnější než zbytek.
Jak dál píše pan Petřík, když se KK nechá nahoře, taky to funguje (ne s melecitozou, to tak dokonale nevyberou), utíká jim tam teplo ale hlavně, krajní dva a dva rámky zplesniví. Protože mám asi 10 úlů s pevným dnem, zimuju v nich s KK nahoře, má to ale určité specifikum, někdy to tu zveřejním (jsou k tomu potřeba fotky a to neumím). Pravda ale je, že vč, která mají podle Cimaly dostat KK pod nohy 15 září a dostanou ho, ty jsou o mnoho zjara lepší, KK nahoře nijak rozvoj neurychlí, až se zdá, že spíš zbrzdí.
A jádro sdělení. Ano, řešením je dát KK dolů pod VN nyní. Asi některé rámky nevyberou. Nevadí. V době, kdy vč bude nahusto obsedat celý VN a nastane okamžik, kdy by se přidával první medníkový NN, tehdy uděláte z podstaveného NN polštář. Na prostředek NN, co už pod VN je (dal jste ho tam zjara nebo na podzim, to je jedno) se dá nejlépe už vystavená trubčí souš (když není, není, dá se stavebňák), vedle ní po rámku dělničím, pokud někde zůstaly zásoby tak tyto, pak další stavební, celkem 6 budoucích trubčáků a u vyšší míry, třeba 39x17 stačí 5 a tak podobně. Dole staví trubčinu nějak méně rády, nahoře je dávno už vystavěný jeden velký rámek trubčiny. Ten se za pár dní, až se bude dávat první medník, nahradí mezistěnou (nechávám i ten jeden vysoký trubčí).
6 nízkých trubčáků je množství trubčiny jako při LBV (která mi nikdy nefungovala), ale tato trubčina je na logičtějším místě - na periferii "hnízda" kde je nižší teplota.
A aby byla tato účinná metodika kompletní, dodám, že po létě, nejlíp jak tadí pan Cimala kolem 15 září, až budete dávat další KK pod VN, dejte jí mezi starý polštář a VN. Starý polštář zrušíte až příští jaro (najdete tam tu jednu vystavěnou trubčí souš, co jsem zmiňoval výš), ze starého polštráře a na podzim přidané KK sestavíte nový polštář. Snáz s méně zásahy za rok to už skutečně nejde.
Aby to ale fungovalo, jak tu opakovaně píšu, musí být bezpodmínečně splěno následující.
Pokud nebudou v medníkových NN očka (nikde v úle nesmí být očka a síto ve dně musí být úplně zakryté) a bude pod plodištěm "polštář" s dostatkem možnosti stavět trubčinu a chovat trubce, matky, až na nepatrné výjimky, nebudou klást v medníku. Když nebudou očka, patrně nebude ani vlhký med o čemž je na YT přednáška. To jen abych ukázal košatost souvislostí, jak jedno vyplývá z jiného a jak když nesplníme nějakou podmínku nebo komplex podmínek, nemůžeme dosáhnout určitého výsledku. Za zvláštní pozornost pak stojí když přednášející připodobňuje úl k domu s klimatizací a vysvětluje, jak nesmyslné je v baráku, kde je dokonalá klimatizace, někde zotevírat okna.
Trošku sa strácam v tých podstavených NN a ploštářích. Zaujíma ma to, aj keď zatiaľ som používal len VN, ale nejaké pokusy som robil. Píšete, že do podstaveného NN dáme 6 trubčích súší alebo SR. Tým vytvoríme polštář a na ďalšiu jar z neho odstránime jednu trubčiu súš. Nejako tomu nerozumiem, aj keď zbehlejším v problematike to môže byť jasné. Ďakujem za pochopenie a prípadné dovysvetlenie.
Jsou dva způsoby podstavení NN pod VN. Starší způsob je NN nad VN. Zakrmit a nechat do jara. Na jaře dát pod VN. Klady: Na jaře mají včely rychlejší rozvoj. Na podzim mají nad hlavou větší prostor a je ve VN chladněji - při výkyvu počasí se nerozplodují tak snadno. Na jaře při prohazování váží VN méně a včely tam mají více místa na rozkladení. Nevýhody: Při spotřebování zásob ve VN některá včelstgva nemusí přejít na NN a uhynou hlady (tady to byl prý důvod dát hned po zakrmení NN pod VN). Když se podaří přejít, tak v NN může klást matka a při jarním podhození se trhá plodiště -část může být v NN a část v horní části VN .
Při prohození hned po zakrmení. Včely si zásoby přenesou kdy budou chtí. Cerlou zimu sedí ve VN a není riziko úhynu z hladu, když nepřejdou do NN.(to bylo hlavní, proč se provedla změna. Nevýhody: Včely mají nad hlavou tepleji a tak mohou na podzim plodovat déle, nebo se zase rozplodovat - riziko slídění, krádeže a tím úhynu z nějaké dovlečené nemoci. Na jaře zbyde ve VN více zásob, které brání včelám využít lepší tepelné klima hned pod stropem -rámky nejsou vyčištěné až k horní loučce. Při monitorování spadu může zustat na NN rámku více mrtvých roztočů - nepřesné monitorování spadu.
nevýhoda podhazování je: Pokud chcete stavební rámek v podsazeném NN nástavku, tak tam musíte ještě jednou, nebo odebrat zaplněné zásobní rámky a místo nich dát SR. Při léčení je NN rámek součástí úlu a tak je kontaminován léčivou látkou. Dát ho zpátky jako medník, nebo mednou komoru, tak to nedoporučuji. Už takhle mají včely té chemie moc.
(09.03.2020 9:31)emer napsal(a): [ -> ]Trošku sa strácam v tých podstavených NN a ploštářích. Zaujíma ma to, aj keď zatiaľ som používal len VN, ale nejaké pokusy som robil. Píšete, že do podstaveného NN dáme 6 trubčích súší alebo SR. Tým vytvoríme polštář a na ďalšiu jar z neho odstránime jednu trubčiu súš. Nejako tomu nerozumiem, aj keď zbehlejším v problematike to môže byť jasné. Ďakujem za pochopenie a prípadné dovysvetlenie.
Ona hold nekdy ani délka příspěvku nepomože. Nandi si metodiku ing.Řeháčka - Eurodadant, sů v ní aj malůvky co a jak s rámkama....
Můj osobní názor je, že SR v podstaveném NN nástavku moc nefunguje. Včely tam nechtějí stavět a matka tam nechodí. Něco jiného je, když máš vystavenou trubčinu. To tam zajít může, ale 100 jistota je, když rámek s trubčinou necháž zaklást v plodišti a pak dáš do NN. Včelařím bez MM a i když mám rámek 448x326 s horní loučkou 19mm + mezera + spodní loučka 10mm, tak matka klidně přejde zaklást 2-3 rámky v horním NN. Většinou má zakladeno až k horní loučce a ten půlkruh plodoveho hnízda zasahuje 2-3cm do rámku horního NN. Děje se to většinou při plodové přestávce, kdy není přínos a včely mají ubráno z medné komory.
edit: ještě dodám, že já mám velký rámek 326mm dlkouhý, tak se jim tam nechce, ale klasika 30, nebo 28,5 to muže být úplně jiné
Nekomoruji, ale chtěl bych zkusit OP. Tam se komoruje. Musím si udělat přepážky. Jedině co mne od toho odrazuje je, že se používají mezistěny. já jedu na proužky + vlastní stavba.
A i ta MM je mi drobet proti srsti.
. No a moje sestavy NN + VN sů také "optimální" dadanty.
Nandi si metodiku ing.Řeháčka - Eurodadant, sů v ní aj malůvky co a jak s rámkama....