(03.03.2016 16:55)pavelno napsal(a): [ -> ]Napsal jsem názor na 10-ti rámkové LG Jumbo, vycházející z mé zkušenosti a z mé lokality v porovnání s 39x30x11, na to, jestli je to dostatek plástů pro uspokojivou výměnu starého díla.
Na jaře je ve včelstvu plod na čtyřech rámcích, další dva jsou téměř celé pylové desky a dva další jsou se zásobami, to je celkem 8 plástů, kterých se nesmím ani tknout, aby včelstvo mohlo fungovat dál a poklidně se rozvíjet.
Dejme tedy tomu, že podle rady Zdeňka Barnata, včelstvu nadrzo vezmu ty tři zbývající plásty se zásobami a dám je kousek od úlů, aby je včelstva dočistila. Tím tedy vznikne v nástavku místo pro tři plásty, to je super.
A co dál?
To jim tam mám dát hned mezistěny?
U mě ale včely začínají stavět až když téměř začíná kvést řepka, takže by je stejně nestavěly, byly by mezi nimi stísněny a dostaly by se do rojové nálady.
Kdy a kam pak dát stavební rámek?
A co případné ochlazení v době, po odebrání tří přebytečných plástů se zásobami?
Jak se pro ně včely dostanou, když jim počasí nedovolí pro ně z úlu zaletět?
Vždyť je budou potřebovat pro svůj další rozvoj a místo toho, aby je měly v úle, tak je budou mít někde venku.
Už jsem sem nechtěl psát, ale když čtu vaše příspěvky nedá mi to.
Bohužel netuším v jaké nmv včelaříte, ale podle toho, jaká vč zimujete soudím, že v podobné jako já.
Popíšu vám, co ve stejné době (asi) a stejné situaci se stejnou rm 39x30x11 + 39x15x11 udělám já.
Už v polovině února, někdy dřív a jindy i o pár dní později, hned jak je to možné, otevřu včelstvo. Nemám na VN NN, neboť ten patří od 5-10 do 15 září předešlého roku pod VN. Krmeno musí být tak, aby ve VN byl dostatek a spíš nadbytek zásob! Takže "nad hlavou", kam by v předjaří, když potřebuju nastartovat rozvoj, utíkalo teplo NN není a práce je o to snazší.
Dejme tomu, že musím, stejně jak to dokonale popisujete vy, ponechat 8 plástů. Zbývající vyndavat a nechat v nástavku volný prostor a dokonce dávat plásty někam mimo úl, je nesmysl, že nemůžu pochopit, co by tím vč získalo a jakou výhodu bych měl já.
Je tedy asi půlka února, včelstvo má 10 r, protože tam chybí jedenáctý od fumigace.
Je třeba zúžit na těch 8 (raději méně, ale to nechám na vás). Takže dva rámky oddělím blinovou přepážkou u zadní strany (teplá stavba) a nebo prostě u stěny dál od česna. Ve skutečnosti zužuju ještě radikálněji, ale pak by hrozilo, že vč bude mít málo zásob a pak je ponechání zásob za blinovkou přímo nutností!
Zúžení blinovkou je tedy kompromis že zúžím, aby vč mělo teplo a rychleji ovládlo prostor = a tedy začalo dřív a víc plodovat, ale současně ho nepřipravím o zásoby, které má díky otvoru v blinovce snáz a dřív v dosahu než, jak se domnívám, když musí včely podlézat plnou přepážku. Ale plná přepážka funguje taky, asi později a každého dne je škoda.
Dávat M v únoru je skutečně nesmysl a je to nesmysl i později dokud není snůška a myslet si, že je postaví protože budou muset je pošetilé. To se častěji radši vyrojí!!! Vč potřebuje klid, zásoby má a je dobré zavíčkované zásoby za blinovkou podrápat, lépe odvíčkovat. Výhoda je, že včely za přepážkou plásty vyčistí tak dokonale, že plást může jít rovnou do tavidla, nic nepřijde nazmar. Mít totiž prázdné souše k vyřazení je jinak celkem kumšt když se nevytáčí vysoké rámky.
V době, kdy vč začínají sílit, se rozšiřuje mezistěnami a to tak, že vždy na okraj vedle plodu, ale ne "ke zdi". "U zdi" od česna je tak zvaný "krycí rámek" (normální, světlá dělničí souš) a ten by měl být nedotknutelný, obyčejně v něm vč neploduje nikdy a nebo zřídka.
To, co popisuju, je velmi zredukovaná metoda. Bezezbytku řeší obměnu 3 rámků ročně i bez tvorby oddělků.
Proč zužuju radikálněji? Proto, že kromě aspoň tří M potřebuju mít jeden vysoký stavební (trubčí) rámek. Ostatní trubčinu si dle libosti staví v NN "pod nohama" který je pod VN celý rok a který Sedláček ve Včelařství nazývá "polštář", což je název dokonale vystihující jeho funkci.
Ve skutečnosti mám polštáře v sezoně dva a tím mi odpadly kejkle s měněním úlů na třináctirámkové! On je pro mě v 60 letech těžký i jen jedenáctirámkový VN a tak si to přece nepředělám aby to bylo ještě těžší. V počtu rámků (nepřirozeném) to kouzlo nespočívá! On ani počet rámků 11 není nijak přirozený, to je 9, max 10 rámků.
Mřížku nepoužívám a plod nikdy nepřevěšuju, nikdy nevytáčím vysoké rámky a snažím se nevytáčet zakladené nízké rámky, hlavně ty, které se v polštářích zúčastnily léčení. Vytáčím jen panenské či jednou zakladené po prostředku.
Mám i míru 39x24 a u ní používám stejný NN 39x15 úplně stejně, jen některé vč má dva VN a nebo víc NN.
Jestli jste to nepochopil, klidně mi napište soukromě, abych tu s tím neotravoval ostatní. Ještě mám tzv. "buchty", obecně neznámou věc, která má velmi rozmanité použití (je z polystyrenu) a pomocí ní mám v kritické době zateplený jinak celoročně tenkostěnný úl. O tom snad ale někdy jindy.
A na závěr toto. Ve špičkových letech se třicítce nic nevyrovná a i v letech průměrných je na výnos medu lepší. Ovšem v letech jalových je na čtyřiadvacítce aspoň nějaký med, třicítka nedá nic co by vyvolalo i jen malé nadšení.
