Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Tome funguje to.Jen tam nesmí být 8 -9 rámků,více jak 39 délka, v plodišti a výška rámku musí být minimálně 30 cm.Vyzkoušeno.Nadmořská výška stejná. F.V.

Je nutné rozlišovat norské zimování, které se provádí až na podzim, od přemetení včelstva na mezistěny, které děláme v létě.
Bližší informace je možno najít na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
v kapitole 4)

Tiež som písal že som takto postupoval a funguje to,ale utiekol som z tohoto spôsobu obmeny diela.Jednoduchšie a menej pracné mi príde včelstvá na jar zakomorovať.Prečo som vlastne z tohoto spôsobu obmeny diela utiekol? Pretože sa vykonáva v období tesne pred zakrmením včelstiev.V tomto čase vyberať z plodiska rámiky a tie ometať a ešte aj nosiť domou na vytáčanie a to všetko v čase veľkej sliedivosti včieľ sa dá robiť možno pri pár včelstvách,ale ak je toho viacej, je to dosť nebezpečná zábava ktorá mi nestojí za to.

Prispejem i ja s tohtoročnými skúsenosťami z testovania mojej modifikácie dadantu. Vzhľadom k mojim špecifickým podmienkam pre včelárenie som kalkuloval s podstaveným NN pod plodisko ako štandardom a nevylučoval som ani podstavenie VN /identická výška s plodiskom/. Nakoniec prax ukázala, že jeho podstavenie prináša ďalšie výhody. Nebudem detailnejšie rozpisovať chronológiu jednotlivých úkonov od jari, len v krátkosti - čo v tomto období.
I napriek tomu, že sezóna je taká aká je, tu v horách ešte nekončí. No už v tomto období som urobil významný a zároveň definitívny zásah do plodiskového komplexu. Do podplodiskového priestoru som preložil z plodiska 3 SR /úspešná LBV metóda/ dolu, tiež ku okrajom. Boli už bez plodu, v niektorých trochu peľu či sladiny. Do uvoľneného priestoru v plodisku som preložil zdola ešte použiteľné plásty, ktoré som tam prv presunul z plodiska- buď ako nadmerné zásoby alebo platne s peľom. Plásty boli vyčistené, peľové platne zmizli, ostali len vence peľu v hornej časti a takého plásty, zanesené neskôr zásobami pri nakŕmení, považujem za ideálne pre zimovanie včelstva. Tento zásah do komplexu dvoch VN považujem za posledný, v ňom budú i zimovať. Včely majú dosť času na to, aby si „brloh“ na zimu pripravili a vybavili presne podľa svojich predstáv. Medníky zložím koncom augusta, po vytočení uskladním . Už neplánujem kŕmiť do medníka nad plodiskom s jeho prípadným presunom pod plodisko. Inventúru pod plodiskom urobím na jar, kedy zároveň presuniem po zime nadmerné zásoby a kolotoč pokračuje. Pri 10 R plodisku priehradku „a la“ Blinov používať nebudem, volím alternatívu: ak bude treba ,plodisko po preletoch- zjari o 1-2 rámiky zúžim a prebytočné zásoby trochu neskôr pri inventúre dám dolu. Matky sa celú sezónu „obšmietali“ s plodisku, dolu nezliezli. Takže podstavený nadstavok pod plodisko u mnohých dadantistov môže- nemusí byť. „Proti gustu žiadny dišputát“. No u mňa, v mojich podmienkach, v mojej zostave, je vysoký podstavený nadstavok „terno“....

Ale to je do vlákna včelaření ve vysokých nástavcích.

Jako Dadant vnímám to že je to jedno plodisko a pak nízké medníky. Dva vysoké mám někdy když jsem něco spojil.

Problém přechodu na dadant je podle mě psychologický - přijmout to, že "vyhodím" plást s pylem, medem, zásobami a někdy i s plodem. Z počátku to mohu dávat nad jedno včelstvo nad mřížku a po vyběhnutí a vytočení zlikvidovat, časem to člověku přijde moc pracné.

(12.07.2016 10:06)tom.50 napsal(a): [ -> ]pavelno

Chcete jednu dobrou radu? Ne? Stejně vám jí dám:

Nedělejte to proboha u všech vč, ale jen u nepodstatné části abyste věděl, že M přidanou teď zjara možná přijmou až když budou muset, ale spíš se raději vyrojí!

Norské zimování funguje, to, co si myslíte vy, kor při absenci přirozené snůšky, fungovat nemůže. Jestli vč bude mít část plástů starých, omezí se jen na ně a na M se vám z vysoka víte co, že jo.

Ale zkoušejte, zkusit se má všechno, třeba to u vás ve vaší nadmořské výšce a snůškových zdrojích půjde. U mě 360 a 460 metrů, kdy odkvětem lip končí všechna snůška to nefunguje!

Jo a Merkuriho neberte vážně, jak tu někdo napsal, on si žije své soukromé sci-fi.

Také včely čo nestavajú alebo sa vyroja s medzistienok by som zadusil!
To je tvoja veľka skúsenosť s medzistienkamy? Poznal som tiež dosť starých chrenov - páprdov v Nitre čo také blbosti mleli zo seba o tom jak nestavajú medzistienky. Teraz budem vytáčať slnečnicu tak o 7 - 10 dní, normálne im dám ešte po 4 medzistienky stavať a postavia. A teplá stavba je k čomu? To tam chováš lezby? Lepšie keby si si spravil dná na kosoštvorec, v 90 stupňovom uhle by mali letáč a tak mal včely celí rok. Aspoň by sa to podobalo trocha na prírodu. A k čomu je Norske zimovanie dobré keď nikoho nezaujíma a ani nie je tu potrebné, nemá prečo sa tu používať. Jedine ak dakto chce preventívne bojovať proti nemociam., čo je úplne zbytočné. Včely sa chovajú na to aby nám prinášali úžitok v podobe medu, peľu, MK, vosku a propolisu ktoré sa spenažia. Nie včely pchať na teplú stavbu na zimu čo vytvára len komplikácie a zbytočnú robotu. Keby som tak mal robiť na 279 včelstvách o ktoré sa starám by som sa na to jedine vykašlal a otroka nech si robí druhý.
A svoje sprosté poznámky na mňa si veď na svoju rodinu, na svoje decka alebo ženu, keď nie si na ženy tak na tú orientáciu ku ktorej cítiš. Aspoň budú s teba nadšený.

A pak že Merkuriho nemáme brát vážně. Připomínám že jsem byl první kdo tu kdysi psal že máme.

Kdyby mě pochválili někteří zdejší přispěvatelé, musel bych se nad sebou velmi zamyslet. Dokud mě napadá prázdný sud, od kterého si nepamatuju ne že použitelnou, ale žádnou radu, je to dobré. A Merkuri? Netušil jsem, že ve slovenštině je sci-fi neslušný výraz. A to jsem ty jeho vychloubačné kraviny nazval velmi kulantně.

---

(12.07.2016 11:08)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Je nutné rozlišovat norské zimování, které se provádí až na podzim, od přemetení včelstva na mezistěny, které děláme v létě.
Bližší informace je možno najít na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
v kapitole 4)

Děkuju pane doktore, znám ten článek. Jenže já to nerozlišuju, rozdíl v tom prakticky není, protože přemetení včelstva na mezistěny je Norské zimování, pokud se provádí po skončení snůšky, tedy před zimou a přesně o tom je tu právě řeč.

---

daniel

Váš příspěvek je pro mě velmi inspirativní, dosud jsem si ani nechtěl představit podstavení VN. Je o čem přemýšlet a jistě to u pár vč vyzkouším. Děkuju za nápad!

Ano, věřím stoprocentně tomu, že vč dole u krajů vyčistí SR, které skoro vždy nahoře zanesou zásobami. Protože se bráním používání nízkých rámků, které zažily léčení, pro med a je celkem náročné to uhlídat, v případě vaší metody to úplně odpadá.
Při mojí metodě asi 40% vč zakládá v prvním NN nad VN na několika rámcích půlměsíčky od spodní loučky a tím nemám pro med 100% panenské dílo a nevyběhlý plod komplikuje vytáčení jarního medu a takové rámky "znehodnocují" druhové medy. U vaší metody tahle starost odpadá.

Dále úplně odpadá nutnost podstavovat pod VN v půli září KK a dokrmit tak, aby ve VN bylo zásob dost.

Zkrátka vaše metoda má jen jednu velkou vadu. Nevynašel jsem jí já. (bylo to vtipný?)

(12.07.2016 10:46)vlcek napsal(a): [ -> ]Tome funguje to.Jen tam nesmí být 8 -9 rámků,více jak 39 délka, v plodišti a výška rámku musí být minimálně 30 cm.Vyzkoušeno.Nadmořská výška stejná. F.V.

Pane Vlček, když s tímto máte zkušenost, že to dobře funguje, chtěl bych Vás poprosit o doplnění několika informací.
Jak moc včely do zimy vystaví mezistěny, které se jim dají v tomto období?
Na jaké pozice je v nástavku dáváte?
Zanesou je i zásobami, případně zaplodují - tedy dle umístění?
Jenom ještě jestli by jste upřesnil, o jakém typu dadantu a rámkové míře budete přesně psát.

Děkuji Vám, Pavel

tom.50 napsal(a):Jenže já to nerozlišuju, rozdíl v tom prakticky není, protože přemetení včelstva na mezistěny je Norské zimování, pokud se provádí po skončení snůšky, tedy před zimou

Mezi přemetením včelstva na mezistěny a norským zimováním je rozdíl naprosto zásadní.
Přemetení se provádí většinou na rozhraní července a srpna. Včelstvo vystaví dílo, uloží do něj zásoby, nanosí pyl a matka ho ještě v tom roce zaklade.
Výhodou je nové dílo a možnost použití vysoce účinných prostředků proti roztoči v období bez zavíčkovaného plodu.
Je však možnost reinvaze roztočů ještě v tom roce.
Přemetení při norském zimování se v našich podmínkách provádí většinou na rozhraní září a října.
Aplikace přípravků proti roztoči se provede nejdříve v říjnu a to do včelstva bez plodu. Reinvaze z jiných včelstev už prakticky nehrozí
Matka do postaveného díla neklade, mimo jiné i proto, že je včelstvo bez pylu.
Může začít klást, až když včely přinesou první jarní pyl.
Toto byl nástin, jak obvykle probíhají a jak se liší oba uvedené zákroky.
Je vhodné mít na paměti, že vyjimečně to může probíhat jinak Matka příroda (včely obzvlášť) se někdy odmítá podřídit našim nalinkovaným normám a tak třeba v lednu rozkvetou třešně - vyjimečně.

(13.07.2016 8:45)pavelno napsal(a): [ -> ]

(12.07.2016 10:46)vlcek napsal(a): [ -> ]Tome funguje to.Jen tam nesmí být 8 -9 rámků,více jak 39 délka, v plodišti a výška rámku musí být minimálně 30 cm.Vyzkoušeno.Nadmořská výška stejná. F.V.

Pane Vlček, když s tímto máte zkušenost, že to dobře funguje, chtěl bych Vás poprosit o doplnění několika informací.
Jak moc včely do zimy vystaví mezistěny, které se jim dají v tomto období?
Na jaké pozice je v nástavku dáváte?
Zanesou je i zásobami, případně zaplodují - tedy dle umístění?
Jenom ještě jestli by jste upřesnil, o jakém typu dadantu a rámkové míře budete přesně psát.

Děkuji Vám, Pavel

Vlcek má na rozdíl od tebe polovinu otázek vyplněno v profilu. Na rozdíl od tebe, kde je jen tykání.

Chtěl jsem se podívat a napsat, že stavba v podletí je podmíněna lokalitou - snůškou.
A kladení do panenského snad, možná věkem matky a stavem včelstva a rokem - v oddělku asi ano, v kmenovém ?? Moc ne, letos to vypadá jo blbě.

(12.07.2016 12:53)KaJi napsal(a): [ -> ]1. Ale to je do vlákna včelaření ve vysokých nástavcích.

2. Jako Dadant vnímám to že je to jedno plodisko a pak nízké medníky. Dva vysoké mám někdy když jsem něco spojil.

3. Problém přechodu na dadant je podle mě psychologický - přijmout to, že "vyhodím" plást s pylem, medem, zásobami a někdy i s plodem. Z počátku to mohu dávat nad jedno včelstvo nad mřížku a po vyběhnutí a vytočení zlikvidovat, časem to člověku přijde moc pracné.

Ad 1: Zaujímavé. Presne takýmto istým štýlom ma s mojou modifikáciou dadant technológie vyštvali i východní susedia z ich včelárskej stránky z Dadant vlákna a preto v záujme zachovania „blízkovýchodného“ mieru som bol nútený založiť tam samostatné vlákno: http://www.vcely.sk/forum/viewtopic.php?f=11&t=2329 a zdá sa, že zaujalo, no t.č. tam stránke dominuje "konferencia" špičiek o lokálnej či globálnej politike a o včelách sa tam len sem-tam "zabzučí" ...
I keď dosť dobre nechápem, prečo ideš na to mňa tak "zhurta", pretože toto vlákno na tejto stránke je dosť benevolentné k rôznym modifikáciám zostáv s vysokým plodiskom a nízkymi medníkmi....

Ad 2: Ale moja technológia sa tomu až tak veľmi „neprieči“. Predsa tiež mám len nízke medníky a tiež mám len jedno plodisko. Ale či ja už len môžem za to, že sa mi tu hore, v horách, prenáramne osvedčuje pod plodiskom podstavený priestor do ktorého môžem zhora- či už z plodiska alebo i medníkov zhodiť to, čo sa mi zachce?

Ad 3: Práve v mnou popisovanom postupe tento psychologický problém odpadá, pretože tie plásty necpem kdesi nad mriežku, ale ich môžem, ako vyššie píšem, vyčistené zlikvidovať bez toho, aby som ich „preháňal“ cez medníkovú časť, medomet, prinajhoršom môžem ešte pekné plásty vrátiť do plodiska. Niet pochýb, že to má priaznivý vplyv i na hygienickú situáciu v úli. O zvýšení prácnosti ale nemôže byť "ani reči". Skôr naopak, presviedčam sa o tom, že jednotlivé postupy pri vedení včelstiev v tejto zostave, v horách, bez nárazovej znášky, sú hodne zjednodušené. Napríklad dnes som pridával matky do dvoch úľov - výmena matky. Mám istotu, že pôvodná matka je v plodisku, bez toho, aby som ju hľadal. Stačí len odložiť plodisko, medník položiť na podstavený vysoký nadstavok /alebo 2 nízke, alebo vysoké dno a jeden NN-všetky kombinácie t.č. mám/, novú matku vložiť v klietke do neho, celé plodisko o váhe asi 7-8 kg nakoniec položiť hore na medzidno. Nemajú najmenší dôvod novú matku neprijať, lebo dolu nie je žiaden plod. Po pár dňoch to zase spojím, medník dám navrch a je po "paráde"...

(13.07.2016 12:00)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]

tom.50 napsal(a):Jenže já to nerozlišuju, rozdíl v tom prakticky není, protože přemetení včelstva na mezistěny je Norské zimování, pokud se provádí po skončení snůšky, tedy před zimou

Mezi přemetením včelstva na mezistěny a norským zimováním je rozdíl naprosto zásadní.
Přemetení se provádí většinou na rozhraní července a srpna. Včelstvo vystaví dílo, uloží do něj zásoby, nanosí pyl a matka ho ještě v tom roce zaklade.
Výhodou je nové dílo a možnost použití vysoce účinných prostředků proti roztoči v období bez zavíčkovaného plodu.
Je však možnost reinvaze roztočů ještě v tom roce.
Přemetení při norském zimování se v našich podmínkách provádí většinou na rozhraní září a října.
Aplikace přípravků proti roztoči se provede nejdříve v říjnu a to do včelstva bez plodu. Reinvaze z jiných včelstev už prakticky nehrozí
Matka do postaveného díla neklade, mimo jiné i proto, že je včelstvo bez pylu.
Může začít klást, až když včely přinesou první jarní pyl.
Toto byl nástin, jak obvykle probíhají a jak se liší oba uvedené zákroky.
Je vhodné mít na paměti, že vyjimečně to může probíhat jinak Matka příroda (včely obzvlášť) se někdy odmítá podřídit našim nalinkovaným normám a tak třeba v lednu rozkvetou třešně - vyjimečně.

Aha, díky za info a poučení. Mám mezeru v tom, že jsem dosud nazýval Norským zimováním to, co je, dle vaší info, ve skutečnosti přemetení. Ani ve snu by mě nenapadlo nutit stavět celé plodiště v říjnu!

Vždy jsem to dělal až po vyndání Gabonu, tedy koncem srpna a to tak, že jsem včelstvu nechal ten rámek s plodem, kde matka zrovna byla, všechny ostatní jsem vyměnil za M a vůbec jsem vč nesmetl do rojáku atd, jen jsem vyměnil rámky. Nikde jsem toto nevyčet, prostě se to tak asi dělat nemá, ale jde to tak.
Když vč postaví celé dílo, obyčejně to není víc jak 8 rámků (jeden má "starý"), tak dostane nakonec ještě pylovou desku aby nezimovalo bez pylu a je pak na deseti rámcích, jedenáctý chybí kvůli vkládání funigačního knotu.
Opakovanmě jsem to tu psal, kvůli zádům musím mít teplou stavbu a ten pylový plást dostane přemetené vč jako první od čelní (česnové) stěny, dříve se tomuto plástu říkalo krycí.

Nerad tohle dělám, je to pracné a včelstvům se dá obměnit dílo méně pracně a hlavně méně drasticky.

A čo ešte nevieš Tom 50? To si kde vyhrabal že nedokáže postaviť 10 M? Postaví aj 11 B plástov. Čo to máš za blbú rasu včiel? Máš s toho sci-fi?

Danieli, je tu myslim vlakno Vcelareni v kombinovanem systemu.

Kocoure, připomínáte mi majora Terazkyho, ten taky přeháněl až tomu sám věřil.

A čo v čom preháňam, medné výnosy, prínosom nektáru, stavbou medzistienok...? Včelstvo keby nemalo 2mesiace znášku ako ovocné stromy, repka a agát, by ste ho podkrmovali denne sirupom tak postaví normálne počas 2 mesiacov 60 medzistienok. Včela talianska v januari je schopná postavyť medzistienku a zaplodovať. Ja som už kde čo vyskúšal, vaše schopnosti mi nesiahajú ani po kolená. Poznal som jedného múdreho včelára PhDr. Karol Tomka, písal do časopisu "Včelár" čo on svetoborné dosiahol, ako sa má starať o včelstvá, opisovanie včelárskych mesiacov. Tam brať rozumy z ruských kníh a miestnych autorov to vedel a vydávať ich za svoje. V skutočnosti to bol včelár s temer 0lovímy schopnosťami. Choval kremnické matky a chválil ich o ich dokonalosti, hlupák. včely krmil nonstop sirupom a vtedy nabrali silu keď bolo po slnečnicovéj znáške, a tiež ma predsviečal o max 8 medzistienok že včely postavia, blbec... . Vyskúšal som aj ja teplú stavbu, od nej som upustil lebo to bolo zbytočné sa tím zaoberať a nič extra to neprinieslo, v lete sa v tom systéme rojili včely jak zbesnené. Keď sú včely stredne pevné alebo silné stačí im aj studená stavba.

Nevím teda zrovna, jestli to sem patří....ale Merkuri má s těma mezistěnama a teplou stavbou pravdu.

60 mezistěn jsem jim teda nikdy nenastrkal, ale 47 vystaví s klidem. Jen se nesmí včelařit jako v těch budečácích.
....a potom, včely co nestaví, nejsou na tom po zdravotní stránce zrovna dvakrát dobře.
Nicméně Tome, z budečáků z teplé stavby mám tu zkušenost, že včely nechávaly 1. a většinou i 2. rámek od česna v podletí prázdný....a aby obsedly čelní stěnu s krycím rámkem jsem jim to musel upravit.. Stejně se většinou chomáč stáhnul dozadu a pyl v 1.plástu zplesnivěl. Proto jsem jim ho dával později až jako 2. Přesto všecko - teplá stavba je v porovnání se studenou jasnej středověk. A výmluvy na zdravotní stav - nejsou omluvou. Dej si dva úly k sobě a mezi uličku....tam už budeš moct jít ke včelám z boku. Uvidíš, že výsledek je lepší, než si myslíš. U teplé stavby s centrálním česnem hrozí při zimování centrální posazení chomáče.....a následné odtržení od poloviny zásob....To sice částečně eliminuje vysoký podmet....ale ty máš, pokud vím nízký. Řekni mi jednu výhodu teplé stavby. Jestli zpomalený jarní rozvoj je pro je tebe výhoda?....tak to pak máš správně.

Na rozvoji orientace rámků není znát, letos byla lepší TS, ověřeno u kámoše o 10 km dál a o 100 níž. Můj bratr má jen SS a je přesně stejně vysoko, na stejném hřebeni jen o 11 km dál a neměl lepší vč.

Mám i vč na studenou stavbu a protože jsem na tom nenašel žádný rozdíl, jednou je lepší to a jindy ono, pak mi jasně vychází řada vč těsně vedel sebe a jen krajní vč na studeno.

Centrální česno, no, byla tu polemika kde česno, vyjadřoval ses k mým tvrzením, docela jsi to upřesnil podle světových stran, asi jsi zapomněl.

Přece TS nerovná se Budečák, jak jsi na to přišel? Já kupříkladu v zadováku nikdy nevčelařl, míval jsem univerzály ale dělat zezadu by mě ani nenapadlo. Před pár lety jsem po nemoci začínal a koupil jsem vysouvací Čechoslováky a ihned jsem je předělal na 39 a na nástavkáče. Nic blbějšího než zadovák, byť i vysouvací, neznám.

U mě je to s TS právě naopak než píšeš, asi jsi v moderním úle na TS nikdy vč neměl Milane a znáš to jen z Budečáku. Právě jedinou nevýhodou TS je to, že vč sedí v zimě u česna a plné plásty vzadu ignoruje, je to tedy přesně naopak než píšeš.
Naopak už v únoru se to musí pohlídat a celé hnízdo posunout dozadu. Lepší je zužovat, popsal jsem to tu dostatečně já v jedenáctirámku a i Řeháček a jeho metodika v jeho ED to jasně popisuje. Dle přednášky pana Cimaly jsme nějak dospěl ke stejným závěrům, kromě orientace rámků jako EuroDadantisti a tak pro mě má ED jen nevýhody - je težký a neumožní teplou i studenou stavbu podle potřeby.

Nemám tak obrovská vč, chovám záměrně včelstva střední a ve srovnání s tím, co popisuješ u sebe mám doslova slabá vč, jednou jsem ti řekl, že to samé co ty dokážu taky, akorát k tomu výnosu já potřebuju 3 úly a tři matky a stejný počet včel, ale rozdělený do tří jednotek
Chovám vč, která v zimě nikdy neobsedají víc než 9 rámků. To neobsedají nikdy ani tobě a nikomu a žádná včela medonosná, ta obsedá vždy jen 8 uliček a když je to obří vč, protáhne se na výšku přes dvě bedny, ale furt jen na 9 rámků = 8 uliček. To je zákonitost a nikdo s tím nic neudělá a taky proto jsem nedělal třináctirámková monstra.

No a dávat stavět moc M? Na co? Jestli u mě vystaví 3 krát 5-7 rámků vysokých a 3 x 10-15 rámků nízkých, jsem na tom zase stejně jako ty. Já jen ale matku vždy najdu a vždy dokážu vč zvládnout, ani se nesnažím o obry, nevidím v tom žádný efekt.

Dokonce už nebudu navyšovat počty vč a konečně nebudu muset nutit vč stavět a konečně, jak tu někde píše pan Barnat, se mi vč nebudou chtít tolik rojit když jim budu mít možnost dávat souše a ne je furt nutit do stavby. Je to praktik a určitě budeš umět (já to neumím) jeho vyjádření z letoška najít. Píše jasně o tom, že v době, kdy to budoval a neměl souše, že se mu to furt rojilo, ale od doby, kdy rozšiřuje světlými soušemi a stavět dává ROZUMNĚ, že problém s rojením nemá.

Takže. Srovnáváme nesrovnatelné, vč tvoje a moje je rozdíl, vysvětlil jsem ti, že určitý, více méně stejný počet vč u mě vystaví stejně M jako u tebe, jen u mě to jsou 3 a u tebe jen jedno vč.

Ani když jsem sesypal tři vč do sebe tak to zjara nebylo silnější a když bylo, pak to zesláblo v rané snůšce a bylo to pak jen průměrné vč. Dělal jsem to dřív mockrát (hlavně pod dojmem Boháčových kravin, který jen překládal a sám měl včely ubohé, něco jako píše Merkuri) a i na studené stavbě (hlavně na ní, samosebou jsem věřil, že to má vliv - NEMÁ) a už jsem toho nechal, je to u mě, na okraji České Sibiře 460 m vysoko (na větrné hůrce hřebenu vrchoviny) marný boj.

Danieli, není mi moc jasné, jak popisuješ to, že máš ještě jeden vysoký nástavek pro plodiště.
V jednom příspěvku se mi zdá, že ho používáš dole, pod "hlavním" vysokým plodištěm a v dalším se mi zdá, že píšeš o tom, že ho máš nahoře nad mřížkou, moc tomu nerozumím.
Máš to někde blíže popsané, třeba na těch stránkách, na které odkazuješ ve Tvém posledním příspěvku (č.552, v tomto tématu)?
Nejde se mi na ty stránky dostat a ani v nich hledat.
Předem velké díky za odpověď, Pavel.