Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Máš to jedno, úplně. Jaký si to uděláš takový to máš. Ve všech systémeech.
Ale nerozumím tomuto kritériu - ty buduješ velkoprovoz? Já se do včel doslova těším, proto jich mám víc abych je pořád nerušil.

Ne, velkoprovoz nebuduji a ani nehodlám budovat.
Mám zaměstnání, při kterém chci chovat včely a tak chci takhle sehnat informace o tom, jak se jim plně věnovat a nezanedbávat je, ale strávit u nich minimum času při jejich ošetřování.
Bylo by hóóóódně zajímavé mít informace z následujících velkoprovozů:

p. Adamcová - nízkonástavkový systém na horách !!! - cca 600 m.n.m. (atyp 39x18,5)
p. Kolomý - vysokonástavkový systém na horách - cca 600 m.n.m. (39x24)
p. Cimala - Eurodadant na horách - 500 m.n.m. (39x30+39x15)

p. Sláma - kombinovaný systém - cca 500 m.n.m. (39x27,5+39x14)
p. Zelený - nízkonástavkový sytém - cca 270-600 m.n.m. (L 3/4, 185mm)
p. Nerad - nízkonástavkový sytém - cca 500 m.n.m. (L 2/3, 159mm)

Další - Dimovi, to jsou jedni z mála, co sem píšou, díky jim za to.
A co třeba takový Zdeněk Barnat - hory s nepříznivými podmínkami pro včelařinu, také sem píše a díky mu za to.

Určitě jsem sem ještě zapomněl napsat nějakého velkovčelaře, který sem píše a tímto se mu moc omlouvám.

A také je ještě velké množství dalších včelích farem, ale nemohu je tady všechny vyjmenovávat.
Ty co jsem vyjmenoval mi přišly dobré pro porovnání typů systémů a nadmořských výšek, bohužel od nich se nám sem takové informace nedostanou.
A pokud je někdo ví, tak je sem stejně nenapíše.
Alespoň si myslím, že ne.

Vím, sice je každý v rozdílných podmínkách a včelařina je ovlivněna obrovskou spoustou faktorů, ale sami majitelé už by za ta léta měli trochu přehled mít.
Ale oni stejně nic neprozradí.
A hlavně, každá liška chválí svůj ocas
Možná by jsme se ale divili, kdyby někdo z horské oblasti, s nízkonástavkovým systémem řekl, že na včelstvo má spotřebu jen X hodin času a má Y množství medu a přitom je třeba ve snůškově průměrné oblasti.
Kdo už nějaký čas včelaří, tak by si na základě informací od velkofarmářů mohl přehled udělat a lépe se rozhodnout.

Dost zkušených včelařů sem začali psát své příspěvky, ale velmi rychle skončili, protože na ně velmi negativně reagovali "včelařští politici", kterých
je tady dost a také včelařská "embria", která píší razantní nesmyslné příspěvky. Pak mi řekněte, proč by sem velcí včelaři a včelařští odborníci měli
zadarmo dávat své zkušenosti. Několik zkušených včelařů sem přispívá, ( díky za to) ale je možná otázka času, kdy to taky tady zabalí. S pozdravem JK

Tak pak - na kopce mi vyjde nejméně pracný ten můj dadant. Šel bych 448x4/3 12 rámků, vyšší podíl volné stavby. Usnadní obměnu díla.

Dilema je ten medník. Já mám L1/2 10 r a není tedy důvod mít plodiště 2x2/3 kromě prodeje oddělků jako přebytky. Já mám plodiště 30cm, ale pokud bych začal znova tak těch cca 32,5.
A neporovnávej se s farmáři, mají jinou strukturu příjmů i časový snímek.

karel celkom mi je ako langstroťákovi sympatický tvoj názor, že keď dadant tak nie Jumbo ale 4/3 LG ako plodisko...
Len mi "vadí" tých 12 rámikov, skutočne by pri takejto zostave nestačilo 10?
(a pod plodiskom 4/3 podložený jeden 2/3 LG nádstavok?

Stačilo, ale je to pohodlnější. Pokud nekočuje, má je stabilně a chce jich jen 30 tak jej pořizovací náklady nezajímají. Mendíky mám na 10.

Ta výšková i půdorysná nekompatibilita je podle mě dobrá, protože to člověku prostě brání dělat kraviny - převěšovat atd.

K tomu 10-12rámků. Je to jen 8cm dřeva navíc ale je tam ta výhoda, že je vždy na kraji volno, není to tam nabouchané. Mám i 10r.

Pokud chci blbnout, dvoumatečnost atd tak 12r je taky dobré, pokud cjci mít plemenáče tak 2x6 je taky dobré,. . .

Je to na úkor výnosu, do toho plodiště se vejde spousta medu, ale pokud by mi to vadilo, strčím tam na první snůšku příčky. Já mám, protože jsem je zpočátku dělal jako medníky, dole 12rNN, to je k diskusi, ale mám díky tomu nízké dno.

Ale je to je moje rada, kdyby jste se mě zeptali který ze syystémů je o 20% lepší jak jiné, tak v rámci 20% nic nevyčnívá.
Ten 12 r. je skutečně takový veget, včely si tam žijou, člověk jen chodí okolo.

Ale podobně pro lenochy a povaleče mám zmáknuté i jiné systémy. Další na řadě který bych poradil je 2/3 plast, ale už je to spousta krámů do baráku.
Samozřejmě pokud už někdo má 10 nebo 11 r tak není důvodu to měnit.

Právě tomu velkoplodišti s volnou stavbou, přebytkem zásob a pylu říkám
Včelí Wellness. VW.
Ale ještě podobně chci vyzkoušet, že plodiště udělám dle Nymsy ze 2 VN 24 a dole NN. Medníky nad tím.

..pri takom plodisku sú ti načo medníky?
všetok med bude v ňom....

Mně to neživí, beru jen smetanu. Oceňuji že tady od těch mohu odjet a vím že nestrádají. Na druhou stranu, je zajímavé sledovat kolik mají včely svoji spotřebu. Bylo to zajímavé vloni jak jsem nestihl všechno vytahat, tak byla včelstva co i přes snůšku co u nás je skoro pořád dokázala vyprázdnit i tři ponechané NN.
Ale z hlediska medu není pak zas tak velký rozdíl oproti těm s menšími plodišti.

Kdysi někdo napsal - lakomý včelař, chudý včelař.

---

Toto je moje chovné včelstvo:


Protože se posledních asi +5 let věnuji řešení určitého problému, nechávám včelstva žít a hledám lepší a odolnou genetiku. I tu technologii. Proto mám nevyrovnaná včelstva.
Kdybych jim pomáhal, měnil matky atd. tak nic nezjistím. Letos to skončím a už se těším jak to pojede.

---

Tohle je fotka z období "výstavby mdníků, přidával jsem aby stavěly a dával nevystavěné do středů, normálně by stačily 2-3 NN.
Samozřejmě toto není na malé a nárazové snůšky. A pokud to nevytočíš, tak si to kupodivu stáhnou dolů a ty jen uklidíš medníky. Ale kam se jim to vejde?

Chci si koupit váhu, abych věděl kolik mají spotřebu do července do září.

---

Ovšem když je melecitoza a ty to tam narovnáš a jedeš na dovolenou tak to pak tady dopadne takto. Bez ohledu na plodiště, u 12r by to asi bylo stabilnější.


Ale zase víš, že jen tak nehladoví.


Proto jsem se tak chechtal když mi tady, i jinde, před dvěma roky tvrdili, že mi včely uhynuly hladem. jak jsem hlásil ty podezřelé úhyny a jejich průběh.

..niekde som asi čítal, že stredne silné včelstvo spotrebuje cez sezónu okolo 160 kg medu... a desiatky kíl peľu...
máš pravdu, moja reč, no však si to doniesli, nech si dajú

Pro 1j1j1j:
Než hledat odpověď u velkovčelaře, lepší by bylo hledat jí u víkendového včelaře.
Ten by Ti spíš poradil, který systém má a jak to dělat, když na včely nemá moc času.

Karle, z takej výšky by sa aj mne krútila hlava. Mal by si ich stavať v tvare pyramídy . Ten úľ si nevytáčal dva roky ?

Ne, tady byl loni skvělý rok. Povídal kolega že z 90 dnů (květen, červen, červenec) bylo 70 snůškových a to nepamatuje. Z loňska je to chovné včelstvo.
Já bohužel neměl čas točit, tak jsme jim naložil aby se neflákali a nezlenivěli.
Není třeba moc závidět, tady u mě toho moc nevytočíš, je to všechno tvrdé. Dostaneš z nástavku tak polovinu medu.

Ty spadlé úly jsou tři roky zpět jak tady byla supr melecitoza, to jsou extrémní úly, a horní NN nebyly už plné.
Jeli jsme na dovolenou a tak jsem jim naložil všechny NN co byly. Toto byly nejlepší včelstva. (jinak jako na té 3. fotce vpravo a někdy i míň.) Pod vahou se zřejmě prohnula paleta, nebo vítr,

Přesouvám sem svůj dotaz z tématu Metodika chovu v Eurodadantu, aby téma nebylo zaplevelováno dotazy, které jsou mířeny na Dadant systém.

(31.01.2016 7:25)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Konkrétně to máme na 3924 (10R) a L232 (10-11R).

Stačí Vám jen tak málo rámků v tom velkém plodišti na uspokojivou obměnu díla v nich?

Obměnu díla nevnímám jako cíl, ale jako prostředek. A obměna díla není něco, co bych vnímal jako problém. takže odpověď zní "ano".

Mohl bych Vás poprosit o popsání Vašeho postupu obměny díla ve vysokém plodištním nástavku?
Předem moc děkuji, Pavel.

(16.01.2016 11:31)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Ne, velkoprovoz nebuduji a ani nehodlám budovat.
Mám zaměstnání, při kterém chci chovat včely a tak chci takhle sehnat informace o tom, jak se jim plně věnovat a nezanedbávat je, ale strávit u nich minimum času při jejich ošetřování.
Bylo by hóóóódně zajímavé mít informace z následujících velkoprovozů:

p. Adamcová - nízkonástavkový systém na horách !!! - cca 600 m.n.m. (atyp 39x18,5)
p. Kolomý - vysokonástavkový systém na horách - cca 600 m.n.m. (39x24)
p. Cimala - Eurodadant na horách - 500 m.n.m. (39x30+39x15)

p. Sláma - kombinovaný systém - cca 500 m.n.m. (39x27,5+39x14)
p. Zelený - nízkonástavkový sytém - cca 270-600 m.n.m. (L 3/4, 185mm)
p. Nerad - nízkonástavkový sytém - cca 500 m.n.m. (L 2/3, 159mm)

Další - Dimovi, to jsou jedni z mála, co sem píšou, díky jim za to.
A co třeba takový Zdeněk Barnat - hory s nepříznivými podmínkami pro včelařinu, také sem píše a díky mu za to.

p. Címala rád popíše metodiku na když se přidáš k některé exkurzi kterou provádí (my tam byli se ZO předloni a taky se k nám přidalo pár soukromníků) a v podstatě vše je tu na fóru už popsáno. Zajímavá poznámka, že z produkčních (chovných včelstev) vůbec nedělá oddělky, ale sám říkal, že pokud je nepříznivé počasí, tak se mu jich skoro 1/3 vyrojila.

Základní metodika Kolomého je popsána v té nové knize včelařství od PSNV, koníčkári bych ji určitě nepororučil, je založena na věznění matky na 1 nástavku a převěšování rámků s plodem, bohužel v knize neuvání průměrný čas strávený u jednoho včelstva za rok a co je důležitější, ani jak často musí v sezóně plodiště kontrolovat. V knize je popsána i základní metodika Langu(F. Texl) a Optimalu (K. čermák).

Nerad je zde na fóru dost aktivní a rád poradí, ale o Langy se moc nezajímám, tak jen vím, že používají mřížku a metodiku má rozdílnou Nerad mladší a Nerad starší.

Osobně bych stejně jak KaJi doporučil pro smysluplné, ale stále koníčkářské včelaření kombinovaný systém.

(31.01.2016 21:42)Maraakame napsal(a): [ -> ]Zajímavá poznámka, že z produkčních (chovných včelstev) vůbec nedělá oddělky, ale sám říkal, že pokud je nepříznivé počasí, tak se mu jich skoro 1/3 vyrojila.

A nevíš náhodou k této poznámce více souvislostí?
Málo stavebních rámků, prostoru, stavby, nemá na včelstva čas ... ?

Když neděláš zásahy a je dobré počasí tak se prostě rojí v úlech typu dadant kde jsou omezeni jen na plodiště. Ono to i v těch stejnonástavkových to není o moc lepší, pokud něco neděláš proti rojení.

Pokud jste se o jeho metodiku chovu matek zajímali, tak asi jen zopakuji co již víte. Na každém stanovišti má cca 80 plemenných včelstev, o kterých si při každé návštěvě zapisuje veškeré plemnářské informace (rozvoj, síla, bodavost, sezení na plástu atd.) a pak má včelstva na nízkých nástavcích, z nich prodá na jaře "záložní matky" (nejsem si jistý jestli až po řepce nebo ještě před) a rozseká je na plemenáčky (každý NN je rozdělen ještě na půl), tak fungují celou sezónu a na podzim je zase spojí na průměrně silné včelstva které lépe přezimují.

Říkal, že dříve oplodňáčky dělal z chovných včelstev, ale bylo mu je líto jakkoliv oslabovat a tak vyvinul tento systém dvojích včelstev. Takže snad nebudu říkat nesmysly a odpovím na Tvou otázku správně. Důvod je, aby měl o chovných včelstvech co nejpřesnější údaje bez ovlivnění, každému by odebral jinak velkou část různě starého plodu, tím by každé včelstvo různě oslabil. Ukazoval nám např. včelstvo s elitní matkou starou 4 roky (teprve pokud má perfektní vlastnosti ve 3. sledovaném roce stává se kandidátkou na odchov matek. Až ve 2. roce je 100% dělnic její krve), takhle o ní má celou dobu přehled bez narušení vývoje.

( v nabídce má i omezený počet oddělků, tak nevím, ze kterých včelstev je vytváří, ale každopádně jejich tvorba není v metodice podmínkou)