Neznám Optimal, ale jen NN na 39x15x11 se mi neosvědčil a nic pracnějšího si neumím představit a to i když je to pro mě lehké na zvedání. Spíš to ale bylo v tom, že jsem se tím nenaučil pracovat, jakmile vím, že je něco lepšího, neumím se ukecat abych pokus s NN dotáhnul do konce. Kor když na stejném stanovišti stejně ošetřovaná a relativně stejně silná vč na vysokých plástech NN předhoní asi o týden!
A docela rozumím té vaší nudě. Asi proto jsem si pořídil 37x18,5x11. To proto, že tu KaJi psal, že Brenner je dámský úl, že je měl a že je daroval nějaké paní. Já znám Brennerovy práce a znám, z literatury jeho úl a pořád mi už od mých asi 25 let vrtá hlavou i když je k uzoufání maličký. A tak jsem si udělal to, co píšu. Taky proto, že když jsem před pár lety zase začínal od nuly (požár), tak jsme nesehnal včely na 39 ale jen 37x30 as zbylo mi hodně bytelných rámků. Ty jen přeřezávám na cirkuli (i s voštím a zásobami - dokonale to člověka ohodí
, přitluču spodní loučku a už včelařím. To samé s prázdným rámkem atd. A dělám pokus s kompromisem mezi čistokrevným NN systémem a vyšší mírou. Nakonec i jeden Lang má tuhle výšku rámku a Milan mi povídal o tom, jak si nadělal na zkoušku pár vč na míře 39x35.
Ale nástavky jsem si nadělal samosebou na 39 a jsou vyvložkované u jedné strany dílem tlustým 2 cm, který se dá vyndat a šrouby v nástavku jsou tak, aby se dal na cirkuli snížit pro rámky vysoké 15, kterých mám víc než tisíc.
Josefe, normálně bych to nedělal ale letos to musím z důvodu radikální obměny díla.
Je to okoukané z jedné farmy, není to můj nápad.
Ale šlo by to zavést u dadant jako obměnu díla jednou za čas u 1/3 či 1/4 včelstev.
Letos budu zkoušet.
Nechám vystavět 2-4 mezistěny, pak dám dolů nástavek, přeložím sklepnu matku, obložím dvěma nejsvětšíma a mezistěnama a přiklopím mřížkou.
To plodiště pak chci vytočit, u nás není moc snůšky, možná i přikrmím a vytočím na medovinu.
KaJi, jmenuje se to Demaree plan a mě to nikdy nefungovalo. Blbnul s tím v 80 letech ve Včelařství Boháč. Ono nefungovalo nikdy nic co radil...
Z tohoto zdroje vám sem dávám následující -
http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2006042501
Demaree Plan je spôsob predchádzania rojeniu známy v anglosaských krajinách. Mohli by sme ho tiež nazvať dištancovaním plodu od matky. Matku dáme na 1 až 2 nezaviečkované plodové plásty do najspodnejšieho nadstavku. Zvyšok priestoru bude vyplnený súšami a medzistenami. Naň položíme mriežku a nadstavok s medom alebo inými plástami bez plodu. Celkom navrch postavíme nadstavky s plodom a zatvoríme na nich očká. Po 10 dňoch prehliadneme plodové plásty a odstránime všetky matečníky. Za 21 dní sa tu všetok plod vyliahne a včely tu môžu znášať med. Ak má východzie včelstvo už zaviečkované matečníky, musíme ku zamedzeniu rojenia radšej zvoliť preleták.
(25.03.2016 22:29)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Za prepážkou boli plásty už vyčistené a zrazu v nich je sladina asi vo veľkosti ruky.Uvidíme čo s tým nakoniec urobia.
No trošku som to odsledoval nakoľko mám prázdne plásty stále za prepážkou.Na večer je v nich sladina a ráno sú plásty opäť prázdne.Takže funguje to ako z podstaveným NN pod plodiskom,ktorý dokážu zapratať nektárom a do rána je opäť spodný nadstavok suchý.Ešte týždeň počkám a už musím dať medníky,včelstvá má už v chumáčoch v podmete.Takto skoro som medníky nikdy nedával,ale včelstvá sú tak našlapané,že inak sa postupovať ani nedá.
..ja až keď som prešiel na dadant som zistil,čo je to mať plné medníky ešte pred rozkvitnutím repky..jojo teba to ešte len čaká
(ale sú to príjemné starosti)
Tome, já potřebuji maximálně obměnit dílo, protirojové opatření tady bohužel mám, s rojema problém nemám. Ani nemusím pokukovat po Buckfastce.
(23.05.2016 17:14)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ] (22.05.2016 21:00)KaJi napsal(a): [ -> ] (22.05.2016 19:47)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Kaji dadant a nejde vněm kranka. Tak se opitaj Cimaly zda je ma v zadovacích... nebo v eurodadantech.
Znáš přísloví : nikdy neříkej že něco nejde, nebó se najde bl....,který neví že to nejde a udělá to.
Víš měl jsem Dadanty a nikterak jsem nevyděl rozdili v rojivosti. Naopak při dostatečném plodišti jsem rojeni ,ani snahu nezaznamenal.
Já neříkal že to nejde, jen že je to pracné.
V čom je to pracné? Ja som vysoko, tak to môže skresľovať, ale v dadantoch mám najlepší rozvoj, najväčší výnos a najmenej roboty a to čo sa týka rojivosti i ostatnej práce pri včelách. Najviac práce mám s VN. Na tých to akosi neviem poňať zatiaľ efektívne... Chovám tiež kraňku a za tých pár rokov, čo mám dadanty, som vypozoroval, že snaha rojiť sa, je v nich najmenšia. Najviac sa mi rojili NN.
Inak, BF a dadant systém sú veľmi častou, ak nie najčastejšou kombináciou. Stále sa nad tým zamýšľam. Síce chovám kraňku, nie som skalopevným zástancom tohoto poddruhu. Do budúcna je podľa mňa BF veľmi perspektívna a myslím si, že sa bude s pribúdajúcimi mladými včelármi jej zastúpenie zvyšovať. Nevidím už dôvod, prečo by ju niekto nemohol skúšať. Prax sama to rozhodne.
No, pracné. Musíš sundat medníky, vyndat rámky, udělat oddělek a dát jim tam nové rámky.
Pokud to chytneš včas, tak to ještě jde.
Pokud ne a začnou ti zaplňovat plodiště - tady mám pocit že jde i o genetiku, některé zaplní plodiště a jiné ukládají nahoru - tak pak máš problém.
Je jasné že v oblastech s pomalejším rozvojem - jako máš ty a nebo já to není tak velký problém.
Jinak můžeš skončit jak Milan Havelka co má X vysokých nástavků nad sebou. A to už není dadant.
(31.03.2016 18:37)KaJi napsal(a): [ -> ]Tome, já potřebuji maximálně obměnit dílo, protirojové opatření tady bohužel mám, s rojema problém nemám. Ani nemusím pokukovat po Buckfastce.
Víte co jsem nikdy neuměl pochopit? Proč obměňujete dílo víc než je potřeba? K dobré kondici vč stačí asi tak třetina, spíš 40% rámků každý rok nových, tedy se světlým dílem.
Tak počítejme. Vč nikdy nezimuje na víc než 8 uličkách a tedy 9 rámkách. Nikdy, když je silné tak protáhne hrozen na výšku, nikdy o další uličku.
Zimuju na teplou stavbu na 10 rámkách a jeden je tam zbytečně.
Už v únoru, hned jak je to prvně možné, kontroluju zásoby - u teplé stavby můžou sedět na prázdných plástech a vzadu mají nedosažitelných zásob spousty a tak to uspořádám jak je třeba. Při tom zúžím pomocí blinovy přepážky (přijdou za ní nejstarší rámky na vyřazení = proto nezebruju nikdy nic, potřebuju ze včel dostat tmavé souše a když je mám od loňska nazebrované, jak je vyndám?) a to celkem radikálně, taky na 5-6, spíš ale na 6, max 8 rámků. Zásob mají za přepážkou nadbytek a plásty dokonale vyčistí. Vyčistí je tak, jak to jiným způsobem v jinou dobu (vysoké rámky nikdy nevytáčím - jsou kontaminované lékama) není možné. V hnízdě ale mají díky zúžení teplo, větší teplo, než bez zužování - v tom spočívá finta předjarního zužování a hyperrychlého jarního rozvoje. KK jsou od září dole v roli polštáře, to u míry vysoké 30 cm jde bezpečně a tak postupné rozšiřování po jedné M v asi 10 denním intervalu je snadné, žádné nástavky (kam by taky utíkalo teplo) na plodiskách nejsou a je to snadné a rychlé, někdy i bez kouře.
Už před rozkvětem divokých třešní dostávají první M, když ty třešně začínají kvést už je zakladená a dostávají druhou. V průměru jsou zúžené na 6-7 rámků, často vyprázdní ale nezaplodují nějakou souš v hnízdě a tu je možné taky nahradit mezistěnou a tak do přidání prvního NN je možné jim dát 3 nebo 4m, (výjimečně i víc) mezistěny + jeden vysoký stavební rámek na chov trubců. Další trubčinu si postaví v polštáři pod nohama, kde jsou trubčáky = hotová trubčina ale i možnost stavby, prostřídané s nevyhovujícími dělničími rámky, s těmi, které se zúčastnily v KK léčení.
Ještě se nedělaly oddělky a všechna vč mají už nejméně 3 nové zakladené mezistěny. Nedělám oddělky ze všech vč. Ovšem tam, kde je udělám, vznikne možnost dát do plodiště další 1-2 a i víc M a to je pak v průměru celé včelnice asi 4-5, spíš 6 nových plástů z deseti dělničích vysokých plástů, co jsou v úle, tedy víc než oněch potřebných 40% a co chci víc? Na co? Abych vyvařoval nedostavěné "poťapané" mezistěny, které použijí tak na pyl, který se tam do jara zkazí? Nebo jako že se vyžívám sbíjením rámků (nebo jejich čištěním po vyvářce) a věčným vylepováním mezistěn a nebo blbnutím s volnou stavbou a hraní si s nějakými linkami vosku podle namočeného pravítka?
Tak na blbosti fakt čas nemám!
Zase jsem napsal dlouhý příspěvek, omlouvám se, ale vysvětlí mi konečně někdo, proč bych měl nutit včely stavět víc? Tedy vysoké dílo pro plod.
V neposlední řadě je tu sdělení pana Barnata, který jasně píše, asi v jiném vláknu, že čím víc musejí vč stavět plástů v plodišti tak je to nutí k rojení a že když budoval provoz, rojilo se mu to a teď, kdy má dostatek souší jsou u něj roje vzácné. Já si toto nikdy neuvědomil a nevypozoroval, ale jak to pan Barnat napsal tak mi došlo, jak velká je to pravda!! Ano, nadbytečné stavění v plodištích je vyhání z úlů!
(24.05.2016 10:35)tom.50 napsal(a): [ -> ]Víte co jsem nikdy neuměl pochopit? Proč obměňujete dílo víc než je potřeba? K dobré kondici vč stačí asi tak třetina, spíš 40% rámků každý rok nových, tedy se světlým dílem.
Taky jsem měl takový názor. Jenže mi z pokusů vycházelo že lépe přežívají ty co mají nové a vlastní dílo, nástavky se stejnou výškou vycházely hůř.
Letošní zimu se to možná vysvětlilo - jsou zde zřejmě bakterie hniloby včelího plodu.
Tedy my na rozdíl od jiných o nich víme
Takže asi tak.
Jo to protirojové opatření - to jsou možná ty bakterie.
Dosud jsem si myslel jak jsem šikovný včelař. .-)
No a z mého včelaření jasně vyplývá, že lépe ne přežívají, to bylo zlé kdyby má včelstva jen přežívala, ale lépe se po jaru rozvíjejí a hlavně rychleji ta vč, která nejsou na panenském či příliš světlém díle (po Norském zimování) a tak "jedu" na jistotu jarní snůšky, protože se u nás žádná jiná taky konat nemusí.
Já chápu, že se za medem neženete a ani ho nevytáčíte, jak se tu z kontextu dozvídám. Jenže vaše příspěvky čtou i nováčci, kteří jsou "normální" a med chtějí a co nejvíc a oni pak myslí, že tak, jak to popisujete u sebe, je to standard.
A ještě se vrátím k tomu vašemu, u Američanů vyčtenému zebrování. Vy se té odpovědi vyhýbáte. Jestli jste ve styku s tak závažnou nemocí, jako je hniloba plodu, pak byste se měl snažit tuplovaně tuplem vyndavat z úlu tmavé souše a ne je zebrovat se světlými a tím některé z nich neustále udržovat v koloběhu. A nebo se hniloba v souších neukládá jako mor?
Nevím čemu nerozumíte.
Experimenty na desítkách včelstev a hezkých pár let zpět a mnohé to zaplatily mi mimo jiné vycházelo, že včelstva která neměla v úle staré dílo měla vyyšíí úspěšnost přežití. Plus dost dalších poznatků.
Že je tady něco blbě a včely tady u nás nehynou na varoázu - tímto názorem je tady VF ode mě zapleveleno už dávno.
Loni se díky jednomu pozornému včelaři poblíž přišlo na možnou příčinu - HNILOBA PLODU.
To co o ní vím je v souladu s mými pozorováními a poznatky. Takže já pokračuji v tom co se osvědčilo mě.
Vy si dělejte co se osvědčilo vám.
Nebo si myslíte že je nákazová situace v celé ČR stejná?
Loni se díky jednomu pozornému včelaři poblíž přišlo na možnou příčinu - HNILOBA PLODU.
Neurazte sa, ale ja sa pýtam, ostatní včelári robia čo???? Vedia vôbec, v akom stave majú plod? Mať každoročne straty 10%, tak sa asi sám seba pýtam, čo kurňa robím na prd????
Ty vješ poznať hnilobu?
(24.05.2016 12:40)tom.50 napsal(a): [ -> ]Já chápu, že se za medem neženete a ani ho nevytáčíte, jak se tu z kontextu dozvídám. Jenže vaše příspěvky čtou i nováčci, kteří jsou "normální" a med chtějí a co nejvíc a oni pak myslí, že tak, jak to popisujete u sebe, je to standard.
A nebo se hniloba v souších neukládá jako mor?
A - Jak se tak dočítám, i vy letos nebudete moc o med stát a vytáčet, nebo se mýlím?
B - Vy se se mnou přete že je zbytečná obměna díla. že vás to připravuje o med.
Mimochodem, já zkoušel oboje, protže provčely je tmavé dílo mnohem přitažlivější. Dokonce si myslím, že vím proč - propolis. A to je prý dobré antivirotikum, tak se to píše.
A během různých pokusů jsme se dopracoval k té stovce a něco včelstev, chápete, dělat závěry z deseti včelstev je taková česká zvláštnost. Ldi mají deset včelstev a nestačí stránky členské výhody kolik toho napíšou.
Jinak jsme zvažoval, že si jich nechám něco do padesíti, každý rok si udělám padesát odolků, spojím to a je to.
Mimochodem, Patko, deset procent ztrát? Rok po republikových úhynech je to opakovaně ještě horší.
A - marodím, vytáčel bych kdybych se mohl hnout (proto můžu tlachat tady)
B - nepřu se, jen tvrdím, že je obměna díla 40-50% dostatečná a že je hloupost snažit se pracně o víc
Propolis? No já nevím, to asi ne, protože jestli něco včely fakt nechtějí a raději se vyrojí když jim to vnutíte, tak to je loňská nedostavěná mezistěna, nezakladená a nebo jen málo po prostředku, s okraji buněk potaženými propolisem. Takovou je lepší vytavit a nebo se ani nesnažit dávat po vrcholu sezony mezistěny do včel když už není jistota, že jí řádně vystaví a zakladou, lépe víckrát.
Je zvláštní, že i při stovce včelstev jste nevypozoroval to, co já při zlomku toho počtu.
A - tak vidíte, jistě chápete, jiní nechápou že jsou jiné priority.
B - už se v tom ztrácím. Tak mám(e) měnit nebo nemám(e) měnit dílo.
C - možná, já s tím problém nemám, když staví postaví ze všeho i z ničeho a nebo jsou "nějaké divné" a nestaví vůbec. Obvkle pak často jdou do kytek.
(24.05.2016 21:04)KaJi napsal(a): [ -> ]Ty vješ poznať hnilobu?
(24.05.2016 12:40)tom.50 napsal(a): [ -> ]Já chápu, že se za medem neženete a ani ho nevytáčíte, jak se tu z kontextu dozvídám. Jenže vaše příspěvky čtou i nováčci, kteří jsou "normální" a med chtějí a co nejvíc a oni pak myslí, že tak, jak to popisujete u sebe, je to standard.
A nebo se hniloba v souších neukládá jako mor?
A - Jak se tak dočítám, i vy letos nebudete moc o med stát a vytáčet, nebo se mýlím?
B - Vy se se mnou přete že je zbytečná obměna díla. že vás to připravuje o med.
Mimochodem, já zkoušel oboje, protže provčely je tmavé dílo mnohem přitažlivější. Dokonce si myslím, že vím proč - propolis. A to je prý dobré antivirotikum, tak se to píše.
A během různých pokusů jsme se dopracoval k té stovce a něco včelstev, chápete, dělat závěry z deseti včelstev je taková česká zvláštnost. Ldi mají deset včelstev a nestačí stránky členské výhody kolik toho napíšou.
Jinak jsme zvažoval, že si jich nechám něco do padesíti, každý rok si udělám padesát odolků, spojím to a je to.
Mimochodem, Patko, deset procent ztrát? Rok po republikových úhynech je to opakovaně ještě horší.
Tmavé dielo je pre včely príťažlívejšie pretože je teplejšie ako novovystavané.
V prírode voľne žijúce včelstvá dostavujú len toľko nového diela,ktoré hneď aj obsadia.
To,čo je navyše,označia okraje buniek propolisom a matka to už nezakladá.
KaJI asi neumíte číst a nebo neumíte zcela chápat čtené. Nikdy nikde neříkám, že se nemá měnit dílo, říkám jen, že je kravina nutit stavět moc, ročně víc než max 40 - 50% obsazeného plodového díla. V tom se shodnu i se špičkami českého včelařství (jistě nebudete chtít vyjmenovávat stohy knih jako to chtějí mladí hňupi co chtějí zdroje tvrzení), jak vidím, neshodnu se v tom s vámi. Nepřekvapuje mě to.
Jožko, dopouštíte se odvážných tvrzení, řečeno řečí mladých. Jak dokážete teplost tmavého díla? To se jen tak říká, světlá barva evokuje chlad a naopak čím tmavší tím teplejší. Už jste jistě slyšel o barvách teplých a studených.
Jinak s vámi souhlasím, propolis je právě brzda a ne lákadlo. Ale KaJi to vypozoroval u víc než stovky včelstev a tak musí mít pravdu on. Je to jako z Knoflíkové války, velitel je ten co ho má většího, v tomto případě kdo má víc včelstev.
KaJi,
Netvrdím, že viem povedať, toto je hniloba a toto je mor! V čom ma ale tu niektorí na fóre presviedčate, vrátane teba, že nemáte ani páru o stave plodu v priebehu sezóny. Ak sa pozriem do úľa a nevidím anomálie pri plodovaní matky (medzerovitosť, prepadnuté viečka, mŕtve larvy, rozpadnuté larvy, ...) nemám tu čo mudrovať o včelárení a chvastať sa, koľko ja urobím oddielkov a koľko mám včelstiev. A straty nad 10% ja ako "hobby" včelár považujem za nenormálne. Je to živý tvor a tak sa mám oň starať tak, aby straty neboli žiadne. Nebudem tu vypisovať, koľko mám včelstiev. Vlani som mal straty pod 1%. Uhynula, respektíve sám som zlikvidoval jednu rodinu a aj pri nej viem, čo sa stalo.
Včeláriť tak, že mať 100 rodín a nepoznať základné prejavy chorôb včiel, tak to je pre mňa teda silná káva.
A teď si představ že já už byl na dvou přednáškách kde o těch chorobách KaJi přednášel.
(25.05.2016 6:29)patko79 napsal(a): [ -> ]KaJi,
Netvrdím, že viem povedať, toto je hniloba a toto je mor! V čom ma ale tu niektorí na fóre presviedčate, vrátane teba, že nemáte ani páru o stave plodu v priebehu sezóny. Ak sa pozriem do úľa a nevidím anomálie pri plodovaní matky (medzerovitosť, prepadnuté viečka, mŕtve larvy, rozpadnuté larvy, ...) nemám tu čo mudrovať o včelárení a chvastať sa, koľko ja urobím oddielkov a koľko mám včelstiev.
Včeláriť tak, že mať 100 rodín a nepoznať základné prejavy chorôb včiel, tak to je pre mňa teda silná káva.
Tak doufám že mi tady napíšeš jak ji poznáš. Tedy že si můžeš začít myslet že je to hniloba, když v ČR podle autorit nebyla 20-40 let.
A až si dostuduješ základy které zřejmě nemáš a budeš vědět že v sezoně není obykle vidět a pokud je vidět, že nemá jednoznačné příznaky podle kterých ji můžeš poznat a je zaměnitelná skoro se vším -od otravy po virozy tak pak . . . .
nemám tu čo mudrovať o včelárení a chvastať sa, koľko ja urobím oddielkov a koľko mám včelstiev.