Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Včelaření v Dadantu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
(15.12.2020 15:28)DanMR napsal(a): [ -> ]Právě že nyní jsou jen na jednom nástavku 39x30. Medník ani podstavený NN nemají.

Najděte si tu moje články jen za poslední asi měsíc. Až je přelouskáte, ptejte se na to, co nepochopíte (ale i to se tu dá najít a jejen ode mě, ale i od některých kolegů). Teď se vyjádřím jen rámcově.

Vše co píše Alebert bleskurychle zapomeňte, většina je přesně naopak!

Teď nedělejte nic, vše je ok. Klidně už můžete zateplit strop, to udělejte nejpozději mezi svátky. Možná jste nevěděl, že do nynějška měly mít jakýsi "studený odchov" a zatepleno máte.

Komorovat ano, musíte mít ale BP = blinovu přepážku (ne tedy prostě přepážku). Asi máte SS a česno uprostřed. To je špatně, česno musí být u strany a i u SS, ale předělat to můžete až v létě. Správné komorování není tak jednoduché a připravuje se celý předešlý rok. Najdete to v mojí metodice, která tu někde je komplet. Vy tedy asi nezakomorujete nejstarší zásobní plásty, ale takové, kde nebude plod. Dál prostě komorování.

Přidávat medník není tak jednoduché jak píše Albert. Jestli ho přidáte o 4 dny později, poletí. Jestli ho přidáte o 4 dny dřív, podtrhnete je a vrátíte ve vývoji o 2 týdny zpět (taky se umí z podtržení úplně zhroutit).

Ale nejdřív dáte POL. Ten jak uděláte, už do něj nepůjdete až do příštího jara a ne jak myslí Albert furt to zvedat nebo nějak rotovat. To jsou nešvary z NN systému a do Dadantsystému vůbec nepatří!

Vč bude zúžené (komorování) a začne růst. Přidávat budete M za poslední plod plást (ano, v úle musí být nějaké vpředu a v zadu). Když vč vyplní VN, přidává se POL. Jinde detailně vysvětluju jak musí být vystrojený. Kdy POL přidáváme najdete v mých článcích. Do jaké míry a zda vůbec vč POL obsadí nevíme a nezajímá nás to - je to prostě jen pojistný ventil, účinněji nahrazující LBV (která "okrádá" VN o dělničí plod). Do celkového objemu plodiště POL nezapočítáváme - toto je velmi důležité si uvědomit - prostš je to JEN "pojstný ventil".

Až Vč plně obsedá VN a včely jsou nahusto i v polsední uličce mezi stěnou a posledním plástem, přidává se medník. Ten MUSÍ mít na prostředku samé M vedle sebe (zebrování jednou pro vždy zapomeňte) a ke stěnám souše. To proto, aby matka nešla klást - ke stěnám klást nepůjde. Taky se do medníku nesmí dát SR a Volná Stavba (VS) už vůbec ne. Ihned by tam stavěly trubčinu a matka by pak zakládala i dělničinu. Mřížka se nepoužívá, rapidně snižuje medný výnos, ale co horšího, nutí vč k rojení.

Každý další medník je vystrojený stejně, M doprostřed, souše bez výjimky ke stěnám. A každý medník se vždy dává pod ty medníky, které tam už jsou. Medník přidaný nahoru v drtivé většině případů ignorují.
Ano, každé přidání dalšího medníkového NN znamená všechny medníky sundat, přidávaný nejníž a pak znovu složit jak to bylo.

Nikde v úle nesmí být očko, v medníkách tuplem ne! Pak by to, co tvrdím, nemohlo fungovat. Dno musí být pevné bez síta a nebo síto zakryté tak, že nikde není ani milmetrová "netěsnost". Tohle jsou dvě prazákladní podmínky, bez jejich splnění se mě na nic neptejte, pak moje metodika nebude fungovat.

Dřeviny, které u vás kvetou, píšete ve špatném pořadí. Javor asi myslíte mléč. Ten sice má pyl a hodnotný a hodně, ale nektar až když je 18+ a to v době jeho květu bývá zřídka. Pro jarní snůšku medu je významný pak klen, který kvete po a nebo současně s jabloněmi. Ten také hostí producenty medovice a tudíž je to nejhodnotnější včelařská dřevina. Lípa totiž nemeduje skoro nikdy a akát nikdy ve výškách nad max 300 metrů. Obojí sice dává pyl a nektar snad na obživu, ale nic "na kliku". (kdysi byly medomety na kliku)

Spokojen? Tohle téma je na knihu, nemyslíte že to načtete v pár větách doufám.

Jo a celkem dobře to jde i s 24, radím nechte si obě míry. Mám je taky paralelně a jednou je lepší to, jindy to druhé. K obojímu stejné NN (nemusí to být půlka vysoké míry).
Tome super příspěvek... Jen s lípou nesouhlasím u nás z ní bývá velice slušná snůška.
U nás, ve 450 m.n.m je lípa tak jednou za 10 let, jinak vůbec nic. Oproti tomu javory jsou každoročně plné včel. Mléč i klen, jsme javorový kraj
Ne podkládám, ale převěsím 2 plné zavíčkované do toho prvního. Zavíčkované proto, aby včely v případě mezistěn neprodloužily plástve a nedělaly boule. Když potřebují, tak si to otevřou, ale většinou mají dole 6kg medu a ještě se nestalo, že by to ve snůšce otevřely. Při snůšce to hodně rychle zanesou, popřípadě vystaví a zanesou. Letos jsem třeba chtěl podruhé točit. Kouknul jsem, ale ani jeden nástavek nebyl úplně zavíčkovaný. Řekl jsem si, že počkám. A to se asi vyplatilo. Následující týden byl jeden nástavek prázdný a ostatní ještě více odvíčkované. Za 14 dnů to bylo ještě horší a tak jsem se s druhým medem rozloučil a pomalu se chystal krmit. Jinak letošní úhyny "zatím" 0.

Tom.50
Nechci mít ve VN více medu, než je nezbytně nutné. Už nejsem nejmladší a když podstavuji na zimu NN pod VN tak je každé kilo znát.
(15.12.2020 22:00)Tomáš R napsal(a): [ -> ]U nás, ve 450 m.n.m je lípa tak jednou za 10 let, jinak vůbec nic. Oproti tomu javory jsou každoročně plné včel. Mléč i klen, jsme javorový kraj

Ano javory, jsou u nás také hodně a vždy plné včel, mléč, klen i babyka.
Jsem cca 400 m.n.m a mám tu spoustu akátu. Ještě jsem neměl akátový med. Prostě nedá.
Vracím se pozdě z práce atak včelařím so/ne. Když chci přidat první medník je to dlouhá doba na správné načasování, Tak jsem zkusil dát mezi VN a NN folii. Je to stejná folie jako pod víko. Nechám volnou mezeru cca 7.5 cm od čela úlu. Vniřek úlu mám dlouhý 46.5 cm. Takže mám přikryto 39 cm plodiště tou folii. Když začne snůška, tak to vynosí nahoru tou mezerou. Jakmile to v So/Ne zjistím, že je snůška, tak dám folii pryč. Nepodtrhnu tak moc včelstvo. Celkem se to osvědčilo.

Očka používám jen na podzim při rabovce, nebo při usazení roje, nebo oddělku. Jinak jsou zavřená celoročně.
(15.12.2020 21:58)Slavík napsal(a): [ -> ]Tome super příspěvek... Jen s lípou nesouhlasím u nás z ní bývá velice slušná snůška.

No ano a upřímně vám závidím. Ale nestěžuju si, je to super podnícení a mračna pylu, který nikdo ničím nepostříkal a o to jde víc, než o pár kilo medu.

(15.12.2020 22:55)maci01 napsal(a): [ -> ]Jsem cca 400 m.n.m a mám tu spoustu akátu. Ještě jsem neměl akátový med. Prostě nedá.
Vracím se pozdě z práce atak včelařím so/ne. Když chci přidat první medník je to dlouhá doba na správné načasování, Tak jsem zkusil dát mezi VN a NN folii. Je to stejná folie jako pod víko. Nechám volnou mezeru cca 7.5 cm od čela úlu. Vniřek úlu mám dlouhý 46.5 cm. Takže mám přikryto 39 cm plodiště tou folii. Když začne snůška, tak to vynosí nahoru tou mezerou. Jakmile to v So/Ne zjistím, že je snůška, tak dám folii pryč. Nepodtrhnu tak moc včelstvo. Celkem se to osvědčilo.

Očka používám jen na podzim při rabovce, nebo při usazení roje, nebo oddělku. Jinak jsou zavřená celoročně.

Super a díky.

Pořád to říkám, že je tu možné se hodně naučit. Od některých.
On vlastně Prokopovič pižlal ve své době MM ze dřeva a by se rozteč nezměnila kroucením, dělal jen malé průchody do medníků. To vím asi 50 let. Jak to funguje jsem se dozvěděl teď. Jasně, že u vás bez mřížky, ale že to nosí tou "štěrbinou" to je jádro sdělení.

Doporučuju všem, hlavně začátečníkům, pozorně číst a chápat tyhle vychytávky a nestyďte se ptát a na těch pár zevlů, co tu kazí vzduch, neberte zřetel.

maci, já očka nemám ani v nástavcích vyvrtaná a tak jsem si osvojil pro případy, které zmuňujete, jiné finty.
Tu folii používám i při krmení. Mám krmítka na 7l, která jsou přes celý úl. Na ně se dá prázdný nástavek a víko. https://www.nastavky.cz/produkt/langstro...troth-7-l/
Při krmení jsou včely oddělené a tak jenom sundám víko a nliji cukr s vodou. Aby včely rychleji odpařily vodu, tak potřebují teplo. Když naliju cca 5l, tak to trvalo skoro dva dny. Dal jsem přes celý nástavek folii a odhrnu jen jeden roh cca. 5cm. Z úlu neuniká teplo a když večer naliji 5l, tak u produkčních včelstev je druhý den vymeteno. Můžu hned zase nalít 5l. Jenom včelsvta, která jsou slabá to odebírají pomalu. Ty většinou zkontroluji, kde je problém.
Tome máme tu lípu, ale zase nemáme medovici, nebo akát, takže není co závidět, každý má něco jiného...
(16.12.2020 0:05)maci01 napsal(a): [ -> ]Tu folii používám i při krmení. Mám krmítka na 7l, která jsou přes celý úl. Na ně se dá prázdný nástavek a víko. https://www.nastavky.cz/produkt/langstro...troth-7-l/
Při krmení jsou včely oddělené a tak jenom sundám víko a nliji cukr s vodou. Aby včely rychleji odpařily vodu, tak potřebují teplo. Když naliju cca 5l, tak to trvalo skoro dva dny. Dal jsem přes celý nástavek folii a odhrnu jen jeden roh cca. 5cm. Z úlu neuniká teplo a když večer naliji 5l, tak u produkčních včelstev je druhý den vymeteno. Můžu hned zase nalít 5l. Jenom včelsvta, která jsou slabá to odebírají pomalu. Ty většinou zkontroluji, kde je problém.

Každý děláme věci tak jak kdo umíme. Já používám toto s keramzitem
https://www.ikea.com/cz/cs/p/samla-krabi...s39885645/

Jde to koupit bez víka a pak je cena (naposledy jsem kupoval předloni 48 Kč) Vejde se 9 litrů v pohodě, dávám 8 a dál vyplyne proč 8.

Samosebou by se daly použít nějaké kyblíky (zadarmo od kytek z Lidlu) jenže ty jsou vysoké a musely by být dva NN a já mám potíž i jen s jedním pro každé vč. Keramzit se na podzim vyhodí a napřesrok nový. To je o mém krmení úplně všechno. Vlastně ne, krmení malými dávkymi každý den či obden místo ukončení plodování podněcuje a vč se naopak rozplodují jako by byla snůška. Kor když by někdo krmil až v září. Ale i to lze jak jsem si letos nechtěně vyzkoušel.

Krmím vždy roztok 1:1, protože hustší je zatěžuje následuje moje domněnka -musí nosit vodu, ředit aby mohly zpracovat, mám za to, že se nic tak hustého v přírodě nevyskytuje a každý mohl vidět medovici na lípě, kterou ignorují a ta kape na auta třeba - moc husté, moc práce a tak to ignorují.

V konvi 25 l, co byly dřív na med, rozpustím vrtačkou ve stojánku (trvá to asi 7 minut včetně rozbalování sáčků) 10 kg cukru s 10 l studené vody a vznikne přesně 16 l rozroku. To je pak pro dvě vč a proto krmím po 8 l. Konev ještě uzvednu a nalévám z ní bez jakéhokoli cmrdání, protože to může spustit loupež.

Někde děláte Maci chybu (myslím v roztoku 3 : 2) a vaše teorie o teple je zjevně nesprávná. První dávku 8 l, kdy je kolem krmítka mnoho volného prostoru, kam uniká podle vás teplo, vybere 90% vč do rána, asi třetina do odpoledne. Druhou už berou i dva dny. Po dvou dávkách 16 l vím, že mají 10 kg suchého cukru a na ten měřím míru nakrmení (čárka křídou na úl co dávka).
Potřebuju jim dát taky čas aby to dobře zpracovaly a tak po prvních dvou dávkách zvolním a krmím v intervalu cca 5-8 dní. Za tu dobu je sucho všude i u slabých nebo neochotných brát nadšeně.

Tento "studený odchov" mám u svých vč až do první (a poslední) fumigace po 10.10. a na 100% nikde není plod, ani v pozdních oddělcích. Je to spolehlivé. Pak je fumigace 100% účinná. Pak ještě dělám acetonaerosol v první půli prosince, letos jsem prvně v životě použil KŠ místo druhé fum a vypustil jsem aceton. Dal jsem si to udělat odborníkem abych měl jistotu, že je to aplikované správně.

V srpnu je ve vč Gabon na měsíc +- 2-3 dny a to je celé moje léčení, KM mi nesmí do baráku, natož do včel!

Napíšete sem Maci jak silný roztok děláte? A nevyzkoušel jste právě ten odkrytý strop? Mám za to, že právě vaše krmítko jim brání v rychlém braní.

Jo a krmí se vždy v podvečer aby nevznikla rabovka. Vždy a bez výjimky, ještě lepší je až těsně před setměním. Ale to snad každý ví.
Ještě se zeptám, zda se pro mě něco změní, když chci z jednoho úlu uděla osiřelce na vychovat v něm matky. Matku a nějaké včely, plod, zásoby bych z úlu odebral. Díky.
Dan. ..pokiaľ viem tak u dadantu sa aj odložence "na hulváta" ako mieniš "chovať" matky ty, robia skôr z z prvého medníka (NN), kde matka občas vybehne zaplodovať rámik v strede...
Jojo, leze tam mrcha. Když není snůška a zásoby ji netlačí dolů, tak leze klást i do 1. medníku.
Referenční URL's