Ja by som to riešil ako plodisko 1VN a NNadstavky ako medník a bez MM,nech si plodisko urobia včely podľa, seba znáškovej situácie,alebo 1VN a 1NN ako plodisko a NNadstavky ako medník s MM.Pri kŕmení nechaťVN, NN navrchu,na jar NN pod VN.Proste NN nechať rotovať podľa ročného obdobia-jar-NN pod VN ako plodisko,pred kŕmením NN nad VN,kde si včely urobia zásoby na zimu.
Obnova diela pomocou Blinovej prepážky.
Keď ti ostáva toľko medu v plodisku,môžeš byť len rád,nemusíš toľko kŕmiť a v medziznáškovom období včely nemusia strádať,ako to tu už bolo spomenuté.Med je prirodzené krmivo pre včely.
(04.01.2013 22:24)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]KaJi napsal(a):Najivně si představuji, že když dám do dvou nízkých nástavků vysoký rámek, tak spodní hrana vysokého rámku i nízkého rámku by měla být ve stejné výšce.
Vezmeme li např. rozměry Eurodadantu:
* výška velkého nástavku: 308 mm
* výška malého nástavku: 158 mm
pak je výška dvou nízkých nástavků 316 mm, jednoho vysokého jen 308mm. Ve dvou nízkých nástavcích bude tedy spodní hrana vysokého rámku
o 8 mm výše, než u vedlejšího rámku nízkého.
Vysoký rámek se do dvou nízkých nástavků dává zcela vyjimečně a nepatří to do běžné metodiky práce v Dadantu.
Moje čisla :
Vysoky rámik-285 mm Nadstavok -295mm
nizky rámik -137 mm nadstavok 147 mm
tu to sedi.
Nie som zastancom prísnych pravidiel a rád skúšam takže vysoky ramik v dvoch nízkych nádstavkoch je dosť často ,
Tak tady tak různě pročítám témata o VN, NN, Dadant systému a nějak mi není jasná jedna věc.
Jak funguje obměna díla, kdybych měl jako plodiště celoročně dva VN a k tomu už jen polonástavky. Mám r.m. 39x30 a 39x15 po 11 rámcích.
To by se pak ty vysoké staré plásty také musely z těch vysokých nástavků převěšovat nějak do těch nízkých, až by byly dva na sobě, aby se tam ten rámek vešel nebo se převěšují jen v rámci těch dvou VN?
Nebo se musí na jaře taky nějak zužovat přepážkou a staré plásty dávat za ní?
Jsem z toho jelen. Prosím o vysvětlení.
Děkuju, Honza
Odpovím ti jak to dělám já se svými 150-ti včelstvy. Dílo na vysokých rámcích obměňuji tvorbou oddělků. Vyjímám 3 rámky, dva plodové a jeden krajní zásobní. Nahrazuji je, pokud mám, alespoň 1 světlou souší a dvěma mezistěnami, které proložím do středu plodiště. Tím nejstarší souše vytlačuji ke kraji nástavku. Vím, že každý nechce rozšiřovat svůj chov, ale na druhou stranu je to nejjednodušší způsob jak na podzim spojením s oddělkem vyměnit matky.
Použiju výroky někoho moudřejšího:
1) Kdo netvoří, ten živoří!
2) Přiznejme si ztráty již na podzim!
To je jednoduchý systém -. myslím že první kdo jej zavedl u nás je J.Přeslička. (tedy 2xL1/1 jako plodiště, L1/2 jako medník).
Pokud chceš měnit dílo - u nás kulturní tradice. tak na jaře vystihneš okamžik, kdy jsou včely na celém horním nástavku, zarotuješ a dáš do nyní horního pár mezistěn.
Mirek Zelený má tři L1/1 a nad tím medníky L3/4 (jen někde, ranná snůška)) a dává celý VN mezistěn.
Nebo jako já , co tě napadne to uděláš :.) Hlavně proto, že hlavní dávku NN teprve šroubuji. Respektive mě čekají už jen rámky
Takže někde mám VN i jako medník nad NN atd.
Obecně bude záležet hlavně na snůškových podmínkách. Bude to na tobě
Jiný pohled na věc, teplo a jeho rozložení. Nechci se zastávat ani jednoho systemu, ale je to zajímavé ne?
![[Obrázky: chomac.jpg]](http://s17.postimage.org/7dst7ua7f/chomac.jpg)
Predsa len by sa patrilo na záver týždňa k tomu niečo dodať. Ak je zdroj, odkiaľ bola čerpaná schéma dôveryhodný, tak podľa mňa tvrdenia o tom, že chumáč tvaru gule- ktorý sa predpokladá pri 11 a viac R úľových zostavách- je po stránke energetického hospodárenia a teplotných pomerov výhodnejší, nie je až taká pravda....
1j1j1j napsal(a):Jak funguje obměna díla, kdybych měl jako plodiště celoročně dva VN...?
Nejprve bych zvážil nutnost dvou vysokých nástavků jako plodiště.
Nejvýhodnější obměna díla je podle rady jjvcela.
Jinak je celá metodika popsána v knížce dr.ing.Kamlera Vedení včelstev v 11 - 12 rámkových úlech typu Dadant.
Další variantou je včelaření jako v Eurodadantech, kde plodiště tvoří 1 NN na dně a 1 VN nad ním. Něco o tom se lze dočíst na webu : Dadantklub.
(10.02.2013 22:33)vojtab napsal(a): [ -> ]Jiný pohled na věc, teplo a jeho rozložení. Nechci se zastávat ani jednoho systemu, ale je to zajímavé ne?
(10.02.2013 23:30)daniel napsal(a): [ -> ]Predsa len by sa patrilo na záver týždňa k tomu niečo dodať. Ak je zdroj, odkiaľ bola čerpaná schéma dôveryhodný, tak podľa mňa tvrdenia o tom, že chumáč tvaru gule- ktorý sa predpokladá pri 11 a viac R úľových zostavách- je po stránke energetického hospodárenia a teplotných pomerov výhodnejší, nie je až taká pravda....
Možná by bylo dobré k tomu nějaké upřesnění... Ono když se mluví o čtvercových nástavkách, tak se mluví o tvaru koule z pohledu zhora. Toto schéma mi přijde, že je pohled z předu, neboli na výšku. V tomto případě bych, řekl tepelně je lepší ovál než koule, při stejné počtu včel, protože teplo stoupá vzhůru.
A dá se také nějak dělat obměna díla převěšováním jenom v rámci dvou VN?
Že se dá rámek, který chci vyřadit do horního VN ke stěně úlu a ještě za přepážku.
Honza
Včelaření v systému Dadant - tím nemyslím jen originál Dadant, ale i všechny systémy, obecně používající v plodišti odlišnou rámkovou míru než v medníku, trpí jedním docela velký problémem a to malou obměnou díla, hlavně v plodišti. Absolvoval jsem už hodně různých seminářů a přednášek na toto téma, ale dosud nikdo to nedokázal uspokojivě vysvětlit. Nebo jsem to (možná) nepochopil. Tedy, o co jde.
Do zimy jde včelstvo v sestavě dno + 1 VN + většinou ještě jeden, zpravidla NN. Samozřejmě víko + střecha. Předpokládejme, že v nástavku je min. 11 rámků (v dalším pochopíte, že čím měně, tím hůře). Včelstvo po vyzimování obsedá alespoň 6 - 7 rámků. Na dalších 1 - 2 rámcích je pyl a zásoby.
Jestliže tedy na jaře chcete nějaký rámek z plodiště vyjmout a nahradit mezistěnou, máte k dispozici 11 - 8, tedy max. 3 rámky. Nic víc a nic míň. Ostatní souše nelze z důvodu obsazení v podstatě vyjmout, na rozdíl, kdy u stejné míry můžete tyto souše, ať už se zásobami, pylem nebo plodem převěsit do medníku. Nejčastěji zavíčkovaný plod náhradou za mezistěny.
Vyšší počet obměňovaných souší tedy mohou u Dadantu tvořit pouze případy, kdy Vám něco zůstane po padlých včelstvech, či v případě tvorby oddělků, tedy neustálého rozšiřování včelstev.
Vím, že jsem dadantistům kousl do docela kyselého jablka, ale můžete toto někdo (jak vidno, nejen pro mne) logicky a polopatě vysvětlit? Osobně se mi totiž zdá, že výměna 3 souší ročně v plodišti není optimální. Nebo je to jinak?
Sami máme plodiště u mnoha včelstev na míře 39 x 24 z důvodu tvorby oddělků, tedy ty problémy alespoň tuším.
Prosím mne nebijte, včelařím sice delší čas, ale toto jsem dosud nepochopil. Omlouvám se.
iRP
Není třeba nikoho tlouct, to je skutečně velký problém DS.ˇIng Řeháček to velmi chytře vyřešil 13 pl. v plodišti, žel na mě pozdě a tak jsem se dlouhou dobu placatil na 11rámkách. Dnes používám 2 plodiště a díky tomu mohu využívat jako protirojové opatření metodu LBV, kterou považuji za bezkonkurenční. Žel dnes, kdy nikdo s žádnou velkou jistotou nevíme s kolika včelstvy se vlastně setkáme na jaře musíme hodně odělkařit a i to je hodně dobré protirojové opatření a pak je LBV zbytečná a stačí 1 plodiště. Jinak diskuze s kýmkoliv kdo tyto úly nemá je ztráta času. K výměně zkušeností by měly sloužit stránky Dadant klubu! Zdraví R. S.
(19.06.2012 14:05)gusto napsal(a): [ -> ]ja mam na tomto rieseni postaveny cely system obmeny diela v dadante uz viac rokov..vcely zimuju len v plodisku,10r 42x35..na jar polozim dva nn prevesim 5plastov z plodiska,namiesto nich 5medzistien..nn su doplnene po krajoch nizkymi ramikmi,zlava 3 a zprava 2,dokopy je to v tychto dvoch nn 10 nizkych ramikov 42x17 a 5 vysokych..dolezite je dodrzat tento pocet a robit to v jednom termine-ine kombinacie poctu prevesenych ramikov a rozne terminy prevesovania neskutocne skomplikuju zivot a system dadant prakticky strati svoj zmysel..(ja takto prevesim 40 rodin za vikend,matky mam znacene bielou tak nieje problem ich supnut naspat pod mriezku)prve vytacanie robim tak,ze sa vyberu vsetky vysoke ramiky z mednikov,zvysnych 10 nizkych ramikov sa zrazi do jedneho nadstavku,hned ako som na vcelnici pod tento nn(ktory byva viac ci menej zaneseny) podstavim nn s prazdnymi plastami zo skladu..a do konca sezony pokracujemuz len s nn mednikmi a plodisko je obnovene 50% kazdy rok..ramiky mam na vrchu oznacene rokom vlozenia medzisteny,je to prehladne a jednoduche..cize teraz som vytacal plasty z 2010,na buducu jar ramiky z 2011,a tento rok vlozene budem vyberat v maji 2014..tie velke plasty po vytoceni putuju z medometu priamo do parneho vytapaca,aby vijacka nemala moznost sarapatit..ramiky po vytaveni,aj ked su len dvojrocne sa pominaju pri opekacke,prip.pri zakladani do krboviek..v zime si doma rad urobim ciste nove..ak chcete ist tymto systemom,podmienkou je mat take rozmery ramikov ktore to umoznia,a aj medomet..ja som si tento system usil na mieru a maximalne vyhovuje mne a podmienkam v ktorych vcelarim..samozrejme netvrdim ze je naj alebo lepsi od inych..naj system je pre kazdeho ten, ktory mu najviac vyhovuje
Odcitoval som tento príspevok zo začiatku tohoto vlákna, ako určité riešenie vyššie kritizovaného hlavného nedostatku u D. technológií- a tou je obmena diela. A zdá sa, že fakty v ňom uvedené pôsobia dôveryhodne, jeho autor bez zbytočných "omáčiek" naservíroval riešenie, majúce znaky "elegancie" a funguje mu to. My - bližšie k
"zemi kde zítřek znamená již včera" /bola to riadna capina, že, no zdá sa ale, že včelám tam celkom rozumejú/, máme totižto rámikovú dĺžku so spektrom výšok, ktoré dovoľujú pestré improvizácie, dráždenie americkým fantómom nie je až také intenzívne. Len malý dodatok: myslím si že uvedená technológia na spôsob D. systému pri menšom počte rámikov má šancu na úspech i vo vyšších polohách, bez
repkových, agátových či slnečnicových eldorád, kde jarný rozvoj začína neskôr, znáška kontinuálna mierna, hlavná znáška začína od začiatku júna, kedy sa uživia 2 NN medníky a do nich prevesiť polovicu VN plodiska. Skúsim- no "né hned"....
Mám pár 10-ti rámkových dadantů - Langstroth Jumbo (448×285 mm + 448×159). Obměnu díla v plodišti řeším jednak buď tvorbou oddělků (když potřebuji doplnit nebo navýšit na této míře) anebo odebíráním plodových plástů "na maso". První způsob (oddělkaření) v podstatě za obměnu díla nepovažuji - jde jen o jeho přesun jinam. Nějaké plásty jde odebrat i na jaře, ale neobsednutých a nezapylovaných jich bývá v 10R nástavku málo...
Za dadantistu se nepovažuji
u kombinovaného včelaření je ještě jedna možnost - na jaře se najde vždy nějaké zesláblé včelstvo - dat mřížku, vysoký medník a do něj převěsit zaplodované plásty vhodné na výměnu. Tím se z chudáka stane silné včelstvo a dá se tak vyřadit veliká spousta rámků. Podotýkám, že jsem psal kombinovaného včelaření, ne dadant, protože si nedovedu představit zvedat plných 13 rámků vysoké míry. Ono stačí jen 10 plástů 42x27,5 a člověk funí jak lokomotiva
Nebol by problem s obmenou diela ak by plodisko bol 4/3 ramik a mednikove nastavky 2/3 (dali by sa stavat medzistienky v mednikoch). Ja tiez nad niecim podobnym zacinam rozmyslat, lebo B10 je ako plodisko malo a ako mednik vela (z pohladu hmotnosti).
ing.Rostislav Pešek napsal(a):Do zimy jde včelstvo v sestavě dno + 1 VN + většinou ještě jeden, zpravidla NN. Samozřejmě víko + střecha. Předpokládejme, že v nástavku je min. 11 rámků (v dalším pochopíte, že čím měně, tím hůře). Včelstvo po vyzimování obsedá alespoň 6 - 7 rámků. Na dalších 1 - 2 rámcích je pyl a zásoby.
Je výhodnější, když jde včelstvo do zimy v sestavě : Dno - NN - VN
Jak napsal Rudolf Stonjek, úplně nejlepším řešením je 13 rámků, tedy Eurodadant.
Ale i v 11 rámkovém Dadantu lze v plodišti obměnit až polovinu plástů. Nutno ale s přípravou začít už koncem června, nebo v červenci, kdy u produkčních včelstev prakticky končí stavební pud. Nedostavěné a starší plásty dát na kraje VN, v případě teplé stavby dozadu.
Při zimování ve výše popsané sestavě je možno při jarní prohlídce přemístit plásty určené k výměně k jedné stěně nástavku a oddělit Blinovovou přepážkou, nebo i jen rámkem s mezistěnou.
Pokud tento zákrok uděláme zavčas, nebývá ještě ve vyřazovaných plástech plod a včelstvo můžeme zůžit na 6, vyjimečně i na 5 plástů. I tak včelstvu zbyde okolo 200 dm2 plochy plástů a to pro časný jarní rozvoj stačí.
Zásoby a pyl si včely z plástů za přepážkou odnesou a je možno tyto vyčištěné plásty nahradit mezistěnami a stavebním rámkem.
Ako sa v tomto systéme zvláda rojová nálada ? V NN sa dá použiť napr.medzidno, ale v jednom veľkom plodisku je asi s rojením problém.