(17.03.2014 13:05)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Řeháčkovu metodiku vôbec nie je nutné poznať naspamäť (tým ju nechcem nijako znevažovať, sám ju doma mám). A to z viacerých dôvodov:
- je to metodika len pre 13 rámikový eurodadant
- existuje kopa iných rámikových mier a typov úľov (úplne inak sa včelári s 13 a inak s 10 rámikmi)
- existuje kopa iných dadantistov, ktorý majú rôzne názory
A samozrejme, načo iným uľahčovať začiatky... Radšej byť sebcom a nechať si všetko pre seba... Sebecké nie je pýtať sa na informácie. Sebecké a bezohľadné je informáciami disponovať a kašľať na zvyšok sveta...
Sice doma máte Řeháčkovu metodu, ale nepochopil jste z ní nic.
V kostce jde o toto:
Česká, druhá národní míra je 39x30 a k ní byl "polomedník" 39x15, vše na 11 rámků, tedy čtvercový půdorys. Ten úl tu prostě byl a tak Řeháček jen použil naší míru, aby případní zájemci, kteří mají 39x24 (těch bylo a asi stále je nejméně 80%) mohli na systém Dadant přejít snáz a laciněji.
Protože součet plástové plochy 11 r 39x30 je menší než originál Dadant, protože naše včela potřebuje před vrcholem pro plod 12-13 r 39x30 a protože Řeháčkovi šlo o to, aby nemusel převěšovat ony magické tři rámky plodu, (originál Dadant žádné převěšování nezná), pak by v jeho českém Dadantu 11 r 39x30 prostě bez převěšování nešlo obměnit dílo (potřebný plod by si včelstvo "udělalo" v NN). Proto vyvinul úl třináctirámkový. Prostě kdo chce včelařit na vysokých rámcích = mít rychlý jarní rozvoj a chce mít med jen v NN a má úly jen na 11 r., pak musí jedině dělat oddělky aby měl kam ve vysokém nástavku dát mezistěny a nebo neobmění dílo a nebo musí myslet a musí jednat individuálně u každého včelstva zvlášť. Jde to!
Já kupříkladu mám tu míru (i jiné míry) a mám to na 11 r a nebudu dělat 13 r a stejně včelařím systémem Dadant. Jen prostě mám potíž s obměnou díla. Moje včely musejí klást i v NN aby získaly tu plochu plodu, kterou v určité fázi vývoje musejí mít a musí se z nich udělat odd., aby bylo kam dát mezistěny. A stejně se "vejdou" třeba jen dvě. Svoje stavební úsilí tato silná včelstva "odevzdají" na nízkých mezistěnách co hrdlo ráčí.
Slabším včelstvům je kam mezistěny vkládat, v systému Eurodadant se zjara sužuje a ta slabší vystaví vysokých mezistěn třeba 4-5 a v průměru pak mám obměněnou tu asi třetinu vysokého díla.
Vrátím se k zužování. Používá se Blinova přepážka. Prostě se oddělí plásty s plodem (plodové plásty + po stranách po jednom krycím) od zbytku zásobních plástů. Včelstva tepelně zvládnou menší prostor, ale nejsou odříznuta od zásob. Velmi často se stane, že vyčistí plást v komoře do sucha a pak je místo něj možné, ale už "do hnízda", vložit mezistěnu. Atd.
Prostě Eurodadant není třináctirámkový úl. Je to systém Dadant, uzpůsobený pro naši včelu, naše klima a naše úly, které tu už jsou.
Myslet si, že jen pořízením originál Dadantu, Euorodadantu a-la Řeháček, Langstrothu a nebo třeba Mnogokorpusnovo se med jen pořine, je omyl. Přirovnal bych to ke hraní na kytaru. Ta muzika je tvořena uměním hrát a ne v elektrické drahé kytaře. Kdo umí, zahraje velmi dobře i na akustickou španělku. Neumětelovi ani Stratocaster nepomůže vyloudit jediný libozvučný akord.
"A vo tom to je." Tedy o tom je Řeháček a Eurodadant.
Tento příspěvek je zhuštělý, kvůli stručnosti nepřesný, ale vystihuje snad podstatu. Vše se lze dočíst na stránkách Dadant Klubu. (tedy snad, už jsem tam snad rok nebyl)